Ahoj Daní, KUDLANKY A KUDLÁNI,  tak jsem dlouho nepsala, protože jsem měla spoustu starostí s bagrem a "zahrádkou", ale to předbíhám událostem. Pich Pich se nám spravil - jak by řekla babička - na úžasných 570gr, takže už má málem váhu na vypuštění do přírody (ještě 30gr) a papínek by ho rád vypustil na "zahrádce"- aby - kdyby mu nedejbože bylo zle, nás snáze našel.

     No to chápu, vždyť ho skoro odkojil, je to jeho miminko. Jenomže naše "zahrádka" byla jako díra po granátě, co by kdo čekal po stavbě  domku, kopce hlíny, hroudy a hrudky z betonu, mraky kamenů z pozemku a výkopů, neboť je to tu na skále a plevel rostoucí do výše 2 metrů, teď už chápu, že přeslička byla dřív stromem, neboť mi z jara na zahrádce hrozil les. Nicméně všechno zlé je k něčemu dobré.

     Já, vášnivý zahrádkář, tu již rok trpím tím, jak by tu někde něco už mohlo růst a jak by to už asi bylo velké (když vidím ten plevel) a jak krásné by to mohlo být.

     Na budoucí terase tu mám mraky květníků a květináčů plných všeho možného,  rodina a přátelé mají pro mě také mrak sazenic kytiček stromů a keřů a rádi by to vytlačili ze své zahrádky, pak je asi objedu s valníčkem - jednoho po druhým.

     Vzhledem k tomu, že manžel je praktický a logický muž, tak chce nejdříve dokončit vnitřky; tomu rozumím i přesto, že má romanitcká duše zahradníčka trpí v děsných mukách!!! A tu ejhle najednou příležitost!!! 

     Říkám: „Hele, Pich Pich se musí odnést do lesa, tady nemá kde žít a také bych ráda zbagrovala zahrádku a vůbec bagr by mu mohl třeba ublížit, když nebudeme vědět kde je." A než bys řekl švec, dostala jsem najednou povoleno okamžitě a střlhbitě zbagrovat svou dlouho očekávanou milovanou zahrádku a tak se i stalo, ještě to není dokončené, leč už to má jakous takous fazonu. Ó, jak mám Pich Picha ráda, i Papínka pro jeho velké a dobré srdce!

     Jinak s ježkem denně couráme po venku, no poslední dobou z pohledu našeho souseda to může i vypadat, jako když spolu s Papínkem nemluvíme a já trucuju dlouhé hodiny vždy na nějakém rohu baráčku. Soused totiž neví, že máme ježka a zatímco ježek zkoumá okolí, tak já ho hlídám.

     Zkoumání okolí znamená většinou, že Pich Pich pobíhá kolem zdi tam a zpátky a pořád dokola, kocour Tom ho pozoruje a ježek k němu doběhne, šťouchne do něj čumákem, ten poskočí o metr dál a já říkám, Tome, Pich Pich je náš je malej a hodnej nemůžeš, ju? Ježek se ho nebojí a Tom - velký lovec Pamapaliny - před nímž všechno, co neuloví a nedonese domů, utíká z dohledu  - tomu moc nerozumí.