Kudlanka - V TĚLE OPAČNÉHO POHLAVÍ

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Kontakty

Napište nám

Poradna Kudlanky

Právní poradna

Hubnutí s Kudlankou

Související články

Význam jmen

Soutěže

Setkání

Přihlášení

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:

	předpoklad dobrého soužití
	prima, ale nic se nemá přehánět
	v dnešní době přežitek

V TĚLE OPAČNÉHO POHLAVÍ

Středa, 17 září 2008

Že vás to nikdy nenapadlo? Ale neříkejte... Určitě jste si někdy přáli - alespoň na chvilku, na večer, na pár hodin - si vyzkoušet, jaké to je, být "v kůži toho druhého" - tedy člověkem opačného pohlaví... Ne, nechci psát o transsexuálech, to ne - jen o té velké zvědavosti, někdy až závistí poháněné, jak báječně se mají "ti druzí"....

Milý Bože,

chodím každý den do práce a dřu 8 hodin, zatímco má žena si pěkně sedí doma. Chci, aby věděla, co musím vydržet, tak tě prosím, dovol, aby její tělo bylo prohozeno na jeden den s mým. Amen." Bůh, ve své nekonečné moudrosti, splnil mužovo přání. Příštího rána, se muž probudil jako žena.

Vstal, udělal rychle pro svého druha snídani, nakrmil psa a kočku, probudil děti, připravil jim šaty do školy, dal jim snídani, zabalil obědy a odvezl je autem do školy. Přišel domů, sebral věci na čištění, vzal je do čistírny a stavil se v bance, aby uložil peníze. Šel na nákup k zelináři, k řezníkovi a do mlékárny, pak jel domů, vyložil nákup, zaplatil účty a zapsal vše do účetní knihy. Vyčistil bedýnku na kočičí výkaly a vykoupal psa. To už byla 1 hodina a on spěchal, aby ustlal postele, vypral, vysál prach, zametl a vytřel podlahu v kuchyni. Běžel do školy vyzvednout děti a po cestě domů se s nimi pohádal. Připravil jim mléko a svačinu a postaral se, aby udělaly domácí úkol. Pak vyndal prkno na žehlení a při žehlení se díval na televizi.

V 16.30 začal škrábat brambory a čistit zeleninu na salát, obalil vepřové řízky a upekl koláč po večeři, večeři připravil, prostřel stůl. Po večeři nakrmil psa a kočku, uklidil kuchyň, pustil myčku na nádobí, poskládal prádlo, vykoupal děti, uložil je do postele a přečetl jim pohádky. Ve 22.00 byl vyčerpán, ale jeho každodenní povinnosti ještě neskončily; šel do postele, kde se od něj očekávala soulož, což zvládl, aniž si postěžoval.

Dalšího rána, sotva se probudil, poklekl u postele a řekl: "Bože, nechápu, co jsem si představoval. Jak jsem se mýlil, když jsem záviděl své ženě, že si může být celý den doma. Prosím, snažně tě prosím, mohl bys to vrátit zpátky?"
Bůh, ve své nekonečné moudrosti, odpověděl: „Můj synu, vidím, že sis vzal ponaučení a velmi rád bych všechno změnil, jak to bylo, musíš ale počkat devět měsíců. Včera v noci jsi totiž otěhotněl."

Komentáře (16)

Zobrazit/Skrýt komentáře toggle

Kdysi byla v Cosmopolitanu : wendy

otištěná anketa. Ženy odpovídaly na dotaz : "Co byste dělala, kdybyste ho 24 hodin měla ?" Odpovědi byl různé, třeba - Jak měla? v ruce ? - Znásilnila bych sousedovi manželku - Konečně bych čurala vestoje...
Já bych chlapem být nechtěla ani jsem o tom moc nepřemýšlela, jsem spokojená tak jak jsem.

září 18, 2008 08:32

Tak po něčem takovém já vůbec netoužím : strejda

Když vidím, co všechno má moje žena na starosti, co si bere jako starost, od zbytečností, které mě dokáží vytáčet (neustálé připomínání čehosi, jako malému dítěti, abych jako nezapomněl…), až po manažerské řízení domácnosti, říkám si, že bych neměnil. Proč taky? A na víc - nechtěl bych se rozloučit se svým „Kolegou“, se kterým už jsem si prožil tolik kamarádského vztahu s jeho vrstevnicemi. :-)))
Kdybych to měl přirovnat k řízení podniku, ona zastává funkce ekonomickým ředitelem počínaje až po pradlenu, žehlici, až zahradnici. Já zase od technického ředitele až po dělníka s krumpáčem. Nebudete mi věřit, ale já vůbec nevím, kolik máme kde a kolik na jakém kontě. Já se o to prostě nestarám. Ona mi to vyčítá, že se o to nestarám, co kdyby se s ní jako něco stalo apod…, že bych nevěděl ani CO ani JAK a hlavně KDE. :-)
Pikantní situace ovšem nastává, když si dáme spicha někde před bankou a já jdu cosi podepsat jako spolumajitel účtu, který však nemá právo jeho zrušení. To má pouze jeho zakladatel. :-)))) Když jsem chodíval do práce, přinesl jsem peníze a na ní bylo, jak s nimi naloží. A protože jsem poznal, že to umí, že se vyzná, že je spořivá, nestaral jsem se o to a nestarám se dosud. Zato se však starám o mezinárodní politiku.
Tak asi tak, jak to říká Wendy. smilies/grin.gif

září 18, 2008 09:08

Tak to je dobrý, : wendy

ty vůbec nevíš kolik a na jakém kontě máte, a kolik jich vlastně máte taky určitě nevíš - nádherná doba emeritního technika.... smilies/cheesy.gif

září 18, 2008 09:13

Wendy, já v tom fakt bruslím. : strejda

Mě to ani nebaví. Kdyby došlo do tuhého, musel bych si s někým (asi s dcerou nebo nějakou znalou ekonomkou, kterou bych pak pozval na večeři) sednout, probrat smlouvy a zjišťovat.
Důchodové, stavební, teď další věci - na SIPU toho máme minimálně, protože žena chce mít o všech platbách kontrolu, tzn. že vše platí postupně přes Servos 24 a v tom bych se tedy pěkně koupal. Teď je to tak rozházené, aby kdyby jedna banka padla, abychom měli aspoň někde něco, chápeš? To je šílená práce pro trestance. Ne pro mně. Proto jsem dal také ruce pryč od toho.
Mám na pivo? Mám. Mám na cíga? Mám. Na něco do huby také. Na benzín? Také. Já jsem skromný člověk a mně to stačí. smilies/grin.gif

září 18, 2008 09:26

Ale jo, proč ne ? Dělba práce : wendy

a protože ani ty se neflákáš a protože každý dělník jest hoden mzdy své, nestrádáš. Prima. Můj muž vydělal taky nějaké peníze, a obhospodařuje nám to částečně syn - tip na akcie -a zbytek mám pod palcem já, včetně Servisu24. K účtům nemá ani dispoziční právo! Prý kdyby něco, tak za to můžu já - dobrá filosofie. Ale i důvěra, ta musí být. Pořádek musí byt. Já mám na všechno desky nebo diskety...

září 18, 2008 10:23

Takhle přesně tu funguje u mých rodičů : Míša šíša

Táta stejně jako kdysi výplatu odevzdá mámě důchod a dál se o finanční záležitosti nestará. Kdyby se ho někdo zeptal, kolik platí třeba měsíčně za elektriku, nebude mít o tom ani páru a bude vypadat jako úplný troubelín. No ale zase doma dokáže opravit cokoliv od elektriky (byť byl zdravotním laborantem, tedy mimo obor), zatímco mamka by nedokázala vyměnit ani prasklou žárovku. Takže: každému, co jeho jest smilies/wink.gif

září 18, 2008 10:41

u nás to funguje stejně strejdo, : Inka

snažím se to vést v pořádku a když manžel vidí kolik je toho šanonů, tak jde raději od toho pryč. Myslím, že je spokojený. Já vždycky toužila být hezkým, svobodným a vousatých chlapem co kouří dýmku, mít vlastní loď, svobodu a nezávislost. Ale nějak se to vymklo už od začátku a tak se tomu celý život snažím přizpůsobit. Zase bych přišla o to mít děti a to by mi myslím bylo dost líto, protože o to bych přijít nechtěla.

září 18, 2008 10:51

Koukám že je to jakousi nepsanou normou - ženy ekonomky : wendy

no já sice vím kolik platíme za co v SIPU a tak tomu podobně, ale nevím kolik stojí cukr nebo kilo nějakého masa. Již po několik let se domácnostními nákupy pověřil manžel Jaroslav. A když mě jednou za čas vezme sebou do marketu, pravidelně se ztrácím a jsem tam jak v Jiříkově vidění...a on se pak dušuje, že mě tam už nikdy, ale nikdy nevezme. Nejvíc srandy bývá v Macru !
To se oba nasmějeme, asi takhle : smilies/grin.gif

******************************************

září 18, 2008 11:05

Když jsem byla malá, tak jsem chtěla bejt kluk. : mamča

Jednak jsem měla sestru s copánkama a v šatičkách s volánkama, a tatínek doufal, že "na druhej pokus" to vyjde. smilies/cheesy.gif

Dělala jsem, co jsem mohla. Volánky se u mě nechytaly, chodila jsem převážně v kraťasech a tričku, zrzavou kštici ostříhanou nakrátko. Náplast se u nás kvůli mně kupovala na metry, a sešívaná jsem byla jak patchwork. Největší radost mi maminka udělala, když mi sehnala montérky na výšku 120 cm. Chodili jsme s tatínkem na hokej, spravovali auto a dělali lumpárny.
Jenže pak přišla puberta, začli se mi líbit kluci, tak jsem se dobrovolně stala holkou. smilies/grin.gif

A můžu říct, že to taky není špatný... smilies/wink.gif

září 18, 2008 11:59

Tak u nas je ekonom muj manzel. : Bara

Taky mi stale pripomina ze bych mela mit vic zajmu, co kdyby.....no, neco na tom je, ja totiz neznam ani cislo naseho uctu. Mam platebni kartu a k tomu jen ctyrmistne pincode.
Myslim, ze to takhle funguje u nas u starsi generace, vsechno do jednoho pytle, ovsem pokud se toho nezneuziva.
Nova generace ve spolecne domacnosti ma oddelena sva konta a ten plati to, a ten zase tamto a spolecne to, atd.......tak to pozoruji tady v NL.

září 18, 2008 12:01

mamčo, copak tys kluk chtěla být : wendy

ale když jsem se narodila já, nějak to popletli a dědovi a babičce dali zprávu, že se jim narodil vnuk Václav. No, pak to museli vysvětlovat, ale naštěsí mě nereklamovali...

září 18, 2008 12:07

Jak praví : Jarda

stará jihočeská píseň:
... Já jsem ráda, že ji mám, cara že ji mám, cara že ji mám.
Já si na ni pozor dám, cara.......

září 18, 2008 12:19

a CO TAHLE : Papírová, na nic není..... : wendy

nejlepší je kožená, kožená,
co má naše Božena !
Bože, kam jsme se to dostali ? Vlastně - mimo téma to není. Tak co bychom si taky nezazpívali !
smilies/cheesy.gif

září 18, 2008 12:53

wendy : To jsi měla dobrý, : mamča

mě dědeček vítal na svět slovy :"Ježíšmarjá, zase holka, a ještě k tomu zrzavá !"
Pročež ho tatínek sprdnul na tři doby, že holka je snad taky člověk. smilies/cheesy.gif

září 18, 2008 13:06

Baru : Polarka

nejsi sama....u nas je to taky tak.Dostavam mesicne penize na nakup, velky nakup ve Whitehorsu plati manzel, stejne jako plati ucty, ci cokoliv je potreba. Kdyz odjede udelam mu v nich uzasnej binec, kterej pak se skripenim celisti dava dlouho dohromady. Jeho neoblibenejsi vetou je" "Holka, jak ty jsi kdy mohla prezit sama?"

září 18, 2008 14:05

a tuto ľudovku poznate? : Sipik

keď som išiel-išiel, z nohavíc mi vyšiel
ručníček vyšívaný
všetci sa mi smiali, aký ho mám malý
ručníček vyšívaný...

září 18, 2008 14:08

Napsat nový komentář

Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu