O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

CHTĚLA BYCH POMOCI KAMARÁDCE PDF Tisk E-mail
Úterý, 09 září 2008

 Potřebuju poradit. Mám kamarádku, právě jí bylo 37, je to moc hodná ženská, normální v tom nejlepším slova smyslu. Je vdaná, mají dvě děti, dvanáctiletého kluka a teď tříměsíční mimčo. V podstatě jak se říká - spadla klec a maminka si řekla, že když už se stalo... Tatínek byl spíš proti, ale jen tak laxně. Nakonec se s narozením druhého dítěte nějak "vyrovnal".

 

 

 

 

 

 

     Takže se narodila princeznička, všichni kolem byli nadšení, všechno OK, tak jak to má být. Jen - před 14 dny mi kamarádka v zoufalém pláči vypověděla celou anabázi jejich manželství. Mají se prý rádi, to jo, jenže ten její je opravář ledniček a jak tak chodí po bytech... Ano, přišla mu během toho cca 14letého manželství už mnohokrát na úlet. On se prostě "rád baví". Snažila se zavírat oči, „nebourat rodinu" - ale nyní, když je - jak ona říká: citově rozhozená miminkem - tak už to nezvládá. Nejen že mu párkrát našla v mobilu víc než jednoznačná sms, že si celé večery chatuje se svými novými i staršími „klientkami", ale občas i nechtěně vyslechla jeho telefonní komunikaci.

 

     Máte pravdu, do mobilu i do počítače se lézt nemá, stejně jako do kapes atd. Ale říkejte to nešťastné manželce... Teď je to jen pár chvil, co mi zase usedavě plakala do telefonu. Zkusmo na něj trochu víc uhodila, kde že to zase včera byl, proč nešel s klukem na fotbal, jak slíbil. A on se jí zas, jako vždy, přiznal. Že je mu to moc líto, že má stejně nejvíc rád ji a svou rodinu, ale že on za to vlastně ani nemůže.

 

A ona se mě ptá: „Proč to dělá? Myslíš, že se změní? Když já ho mám tolik ráda a neumím si představit být bez něj... Já vím, neměla jsem se ptát, ale já to nevydržela, a co mám teď dělat? Myslíš, že mě opustí? Co budu dělat? Myslíš, že zůstanu už sama? Neumím si to představit..." A tak se ptá pořád dokola. Je mi jí nesmírně líto, vidím to ne jejíma zamilovanýma očima (a tedy s dost špatnou prognozou) - ale jak mám přesvědčit ji?

 

 

Poraďte mi, jak se z toho současného zoufalství může dostat?

 

 

Děkuju všem za případnou pomoc, návod, rady.

Eva

 

 

 

 

Komentáře (71)add feed
... : Sandra
Podle mého názoru by si měla ujasnit jestli chce být s ním, nebo bez něj (zřejmě je to naní, protože jemu to takhle vyhovuje a sám od sebe nic měnit nebude)- tj. ujasnit si nejen citové otázky (bude mi bez něj tak smutno) ale spíš ty praktické (kde bych bydlela, zvládala bych finančně, co starší syn) a pokud se rozhodne, že s ním chce, i přes jeho úlety zůstat, tak si musí rozmyslet jestli je jí příjemnější o jeho avantýrách vědět, nebo ne. A pokud ne, tak mu rozhodně nelézt do mailu, do kapes, do mobilu a neviděl, neslyšet, jinak zbytečně trápí sama sebe.

Rozhodně se nedá čekat, že se chlap, kterýmu táhne na čtvrtej křížek změní- a z toho musí při svým rozhodování vyjít.
září 09, 2008 15:36
Takže – když neunesu krutou pravdu – a víceméně asi vím, jaká bude, NEPÁTRÁM PO NÍ, : toulavej
abych si potvrdil, že je to tak, jak si myslím. Jinak jsem asi masochista a dobře mi tak, že mně to bolí, CHTĚL JSEM TO. Když ho má ráda a neumí být bez něj, nedovede si to představit zůstat sama a on ji taky nechce vyměnit za jinou, nezbývá jí nic jiného, než se s tím vyrovnat, odpouštět mu a odpouštět mu a ... a možná z ní jednou bude svatá žena.

Její muž se pravděpodobně už nezmění. Musí ho brát, jaký je ( když bez něho nemůže žít ), nebo to přestat tolerovat a rozejít se s ním. Jakou jinou radu by chtěla slyšet nechápu. Rozhodnutí, co je pro ni i děti nejlepší, za ni nikdo neudělá, na to je člověk vždycky sám. Už se tu v jiných případech mnohokrát řešilo, jestli si lidi mají říkat pravdu. Já tvrdím, že vždycky ne. Tohle je takový případ. Jedině zatloukat, zatloukat, jak říká dr. Plzák, je řešením, jak z takové situace. Jenom hlupáka může napadnout se přiznat, říct pravdu. Protože na krutou pravdu většina z nás není připravena ji slyšet a přijmout. Takže přiznat se je to nejhorší možný řešení, jak z toho ...

Už Erben říká – „Však lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu!" Takže, když to říká i Karel Jaromír, něco na tom bude ...

září 09, 2008 15:53
nejlepsi varianta, : dexx
je byt pripraveny, ustat to, jak jsem se pred nedavnem snazil naznacit v jedne z diskusi.
Drtiva vetsina z nas to ale nezvlada (ja se mezi takove bohuzel zatim asi taky pocitam), takze

1) nepatrat po tom, co boli
2) nedelat to, co boli - zatloukat a zatloukat
3) oboji chtit take po protejsku

Treba se jednou nase deti nebo deti nasich deti nebo ti dalsi... atd. dockaji a tohle bude mit cela spolecnost vyresene jinak...

září 09, 2008 16:13
dovolím si skopírovat jeden komentář od Ahabibi - je suprovej... : ivanka
a je to z diskuze o nevěře:

...ten její to hraje na dvě strany a udržuje ji ve falešné naději, že možná... někdy...potom...a ona mu věří... Přesně tak se choval můj manžel když praskla jeho nevěra. A trvalo to dva roky. Pořád sliboval, chtěl další šance. Já mu věřila a čekalal že to skončí - chacha.... až jednou, nechtěně, jsem je našla spolu v naší posteli.
Jak jednoduché, pak už bylo všechno jasné....i co mám dělat !

Cérečko, nevěř mu ani "dobrý den" a skonči to s tím prolhaným, falešným, zbabělým "srabem". A říkej si, že každá zkušenost v životě - i ta bolestná - je důležitá, poučná. Pracuj na sobě, buď nezávislá. Protože vím, zrada bolí, ale jednou přebolí ... a zase budeš ráda na světě. Přeju ti vše dobré.


Fakt, lepší bych to nenapsala. A taky ti moc držím palce, vydrž, nenech ze sebe dělat hadr na podlahu.

září 09, 2008 16:37
To je případ : Milene
On za to ani nemůže, on už je takový, my chlapi to tak nebereme. Ji miluje nejvíc, akorát jí zahejbá. A vrací se pořád k tý svý, protože jiná by mu to netrpěla. A ještě se svěřuje. Jenom bych chtěla tenhle exemplář vidět, kdyby se chovala takhle manželka. Řekla bych, věčný nevěrník se nenapraví. Rozvádět se s tak malým dítětem je opravdu těžké. Kdyby k němu cítila nenávist místo lásky, tak by to bylo jednodušší. Ona spíš vypadá na tu nejhorší variantu, bude prosit a on bude slibovat. Myslím, že on ji neopustí. Ona by se měla snažit se osamostatňovat, přemýšlet o zázemí a o variantě, že ona ho opustí.
září 09, 2008 17:30
... : karl
když už ví, přesně co jí trápí nebo teda kdo, měla by to změnit. Nemusí hned, má malý dítě, ale tak nějak se začít zaopatřovat na horší časy, myslet na zadní vrátka.
Takovýhle trápení nemá cenu pro nikoho, ten její to hraje fakt dobře. Zřejmě, ale nemá všech pět pohromadě, jináč by si totiž dával majzla a nepřiznával se.
A jeho charakter ukazuje už to, že jde a provinile to vybalí. Jemu odlehne a začne zase a ona se tím jen trápí.
Tady, v tomhle vztahu je už dobojováno a karty rozdány. Držím jí palce, i když to bude dlouhatánanánská cesta.

září 09, 2008 20:26
Rady typu : AHabibi
nečti jeho SMS, e-mail.... jsou neúčinné, když máte podezření, tušíte, či víte. Každý/á, K A Ž D Ý, kdo pochybuje o druhém, to udělá!! To neustálé lhaní, mlžení nevěrníků vás k tomu donutí.
A tak co, mám si hrát na "pštrosa", být okolí pro smích? Tvářit se, že jsem šťastná, když to dávno není pravda? Nevěra se stále opakuje, či je paralelní vztah? V

Vzájemná důvěra = základ vztahu, a ta je v kelu! Totiž "slovo dělá muže" v těchto případech neplatí. Nevěrník rozehrává hru bez pravidel, tahá do vaší intimní zóny další osobu - osoby a vy máte trpně přihlížet a dělat si falešné naděje, že se umoudří a že to někdy skončí? K smíchu.

Samozřejmě - každý jedinec to řeší jak umí. Někdo raději trpkou pravdu přikryje pláštíkem pózy - nic se neděje, protože se bojí bourat rodinu, či vzdát se vlastní iluze "lásky" k partnerovi, známých jistot.
Ten, kdo chce znát i krutou pravdu, kdo chce mít svůj život ve vlastních rukách, věří si, tak často zvolí tu těžší cestu životem - třeba i na nějakou dobu sám - než být něčí hadr na boty. Má svoji hrdost a úctu k sobě samému.

Obě varianty jsou těžké, ostatně jako život sám.
Ale přesto se radujme z toho, že jsme byli šťastní, nebo jsme, nebo jednou budeme.

září 09, 2008 20:45
... : Andrea
zrovna dnes jsem uvažovala nad tím, že JSEM kudlanka; svého bývalého partnera jsem zabila, musela jsem ho zabít - ve svém srdci a ve své hlavě. A byla to těžká práce, i když mně to k němu stále táhlo...

zval mně, ať trávím čas, který on je s s naším dítětem, s nimi, ale postupně jsem to překonávala. Zatím mi není lhostejný, nejradši bych ho zabila i ve skutečnosti.

A nevím, jak to budu zvládat, až bude chlapeček větší, až uvidím, že ta zrádná ku*va mu maže med kolem jeho sladké a nevinné pusinky. Poskytne mu pár veselých chvilek za týden a já budu ta, která ho vychovává, zakazuje, poučuje, trestá.

A třeba mi bude říkat, že chce k tatínkovi, že maminku nechce. To pak budu ta semetrika, ta "hrozná" matka, která nemá ráda otce svého dítka, který ho přece tak miluje. Ufff.
Půjdu si odplivnout z balkónu.

září 10, 2008 00:04
Asi bych souhlasil s karl : David X
Za prvé si Evo sundej růžové brýle. Ty máš možná ráda jeho, on tebe ale ne. On má rád ten servis, který poskytuješ jemu a jeho dětem. Kdyby tě měl rád, nebude ti ubližovat. A s tím "on za to vlastně ani nemůže" ať se jde vycpat, tahle univerzální výmluva neprojde ani dítěti, natož dospělému člověku.
Až přestaneš svět vidět přes růžová skla, vytvoř si plán na osamostatnění se. Dokumentuj si jeho nevěry, vytvoř si rezervy, připrav si různé alternativy toho, kde budeš bydlet a kde pracovat.
Až budeš mít dostatečně silnou pozici, rozveď se.

Nebo mu dej bianko šek na jeho avantýry, smiř se s tím, že nebudeš jediná, pokud ještě vůbec toužíš po sexu s ním, důsledně vyžaduj kondom a svoji důstojnost ukliď někam do skříně, ať nepřekáží.

září 10, 2008 07:34
toulavej, klasik praví moudře : wendy
leč také se říká, že lepší je mít konečně jistotu než se plácat v nejistotě. Možná - jak kdy.
V každém případě, když je ohroženo hnízdo, tak se asi pátrá, že.
Ať si kamarádka přečte diskusi k tématu, zda je nevěra a žárlivost přežitek. A rada - tohle za ni bohužel nikdo nevyřeší. Prostě - je to jak Evo píšeš - pořád dokola. Ženy netouží po tom, aby zůstaly samy. Takže volí variantu s někým, ať je to třeba takový malý hajzlík. Jiná volba není - sama nebo s NÍM.
září 10, 2008 07:38
... : To mluvíte o mě, Eva
No, samozřejmě máte všichni pravdu, ale já se v tom plácám a užírám se a říkám si, co by kdyby. Neumím být bez něj a vlastně to bolí jako kráva, protože jsem ho už vyhodila a teď si říkám, co si počnu se svým životem. Nevím, mám v tom zmatek a v noci moc nespím, asi budu muset přestat kojit, protože to nezvládám. On se tím nijak zvlášť netrápí, evidentně. Naopak, myslí se, že se stará vyřádí, vyvzteká a potom přileze. Upřímně, mám k tomu takovýhle kousíček. Říkám si, co ho k tomu vede, že rozbíjí rodinu. Nevím. Je mi smutno.
září 10, 2008 08:01
Ale Evi to je přeci hrozný že budeš : wendy
přestávat kojit. JAk k tomu ten brouček přijde ? Jsem daleka tomu někomku číst levity, ale jsi matka. Matka. Tak jí teď buď na plný úvazek. Vím, že tím že máme pravdu ti nepomůžeme ho napravit, snad tě ale aspoň podpoříme. Teď máš pocit, že bez něj nemůžeš být. Třeba nebudeš, třeba se to naučíš, co víme. Jsi ještě mladá a máš dvě děti. To je dar i závazek.
smilies/smiley.gif
září 10, 2008 08:13
... : To mluvíte o mě, Eva
Máš pravdu, samozřejmě, snad to nějak zvládnu, snad,
září 10, 2008 08:15
No zvládneš to určitě : wendy
jako spousta dalších žen před tebou, jde jen o to, jak dlouho to bude bolet. Tak hlavu vzhůru, matko rodu. Jsi statečná už tím, žes to začala řešit, to přece jemom každá nedokáže.
září 10, 2008 08:29
... : karl
hele musíš si uvědomit co vlastně chceš a jakej život chceš vést. Bež se podívat do zrcadla a napiš koho tam vidíš. Jestli tam je spokojená, neztrápená ženská - pak je tvůj život v pořádku, ale jestli tam je ztrápená ženská s prázdnýma očima, s kruhama pod nima - to NE!!!
Já jsem taky zůstala s dvěma dětma sama, ze dne na den. Nejde to jinak, pokud už nechceš to co sis zažila, nesmíš se dívat zpátky. Ted´ po třech letech se pomalu ani nepoznávám, a nebyly to lehký roky. Zní to blbě, jako klišé, fakt bude líp smilies/wink.gif smilies/wink.gif Ted´se věnuj malé, bud´ tady pro svoje děti. Všechno je jen otázka času. smilies/smiley.gif
září 10, 2008 08:44
Nazdar karl. : wendy
jak ti dupou králíci ? smilies/cheesy.gif
září 10, 2008 08:48
zdar : karl
včera tři dodupali, už jsou v mrazáku, smilies/wink.gif smilies/wink.gif čest jejich památce smilies/grin.gif smilies/grin.gif a proto jsem si dneska oblíkla černý spoďáry - držím smutek smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif
září 10, 2008 08:53
Tak snad karl, : David X
až vědci v budoucnu, tak za padesát let, naleznou lék na tu nemoc, co měli, je budeš moct rozmrazit a ti roztomilí ušáčci se zase uzdraví...

Ale stejně je lepší je sežrat smilies/tongue.gif
září 10, 2008 09:06
karl : Jarda
K čemu spoďáry? To už je dnes out. Dnes frčí "navostro",
září 10, 2008 09:32
Koukám, že je tu docela zábava, to asi tý ženský hodně pomůže... : ivanka
smilies/angry.gif smilies/angry.gif smilies/angry.gif smilies/angry.gif smilies/angry.gif smilies/angry.gif
září 10, 2008 09:37
Evi : Kamila
proboha, nač čekáš??? Jestli chceš slyšet, že bys měla zůstat, že se to nějak usadí, tak se totálně a naprosto mýlíš!! Jestli nejsi schopná - a to nejsi - se nad to povznýst, tak se budeš MUSET ZAČÍT SMIŘOVAT s tím, že prostě s tímhle chlápkem nezestárneš - lépe řečeno, nedožiješ se s ním klidného stáří. Největší argument, který ti můžu dát je, že DĚTEM TO NEPROSPÍVÁ, BA VYLOŽENĚ ŠKODÍ, když žijou v dusnu. A bude to pro ně moc pěkný model budoucího soužití - to si zkus uvědomit!

A moje poslední věta je jasná - NE, V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ SE NEZMĚNÍ, chápeš?
září 10, 2008 09:41
ivanko : karl
bylo asi už řečeno vše. Nebo ty máš zaručeně něco v rukávu, co tady ještě nebylo? Prosím můžeš se realizovat. Jo Evo, promiň, poznámky jsou vytržené z kontextu.
září 10, 2008 09:42
Karl, nic proti ušákům... : ivanka
Ale asi tahle dotyčná potřebuje hodně moc slyšet, že pokud bude stále jen věřit a doufat a čekat, tak to dopadne tak, jak píše výše Kamila: ještě zkazí jim co může - minimálně jim dá návod, jak se má chovat tatínek a jak maminka.
A půjde to prostě furt dál!

Nojo, správně jsi to napsala o tom zrcadle, je to tak.
Doufejme, že se jí to taky povede zvládnout!
září 10, 2008 09:46
ivance a "tý ženský": : Jarda
"Té ženské" nepomůže nic. Jen ať neříká, že jí začal zahýbat až poslední rok. A myslím, že to ani neříká. Ví to již dávno, že má doma normálního kurevníka. Přesto si s ním pořídila další dítě. Já to čtu tak, že ona se neptá, jestli ho má vykopnout nebo s ním zůstat. Ona se ptá, jak to udělat aby jí nezahýbal, dokonce se ona bojí, že by on(!!!!) ji mohl opustit. To přeci již je absurdita.
To se stejně může ptát, jak to udělat aby tygr přestal žrát maso a dal se na zémlbábu.
září 10, 2008 09:48
... : karl
já jí můžu pomoct tím, že by mohla k nám dojet. Dostala by králíka a rozebraly bysme to nad burčákem, popř. meruňkou. Rozhodnutí a konečnej stav věci je, ale především na ní.
září 10, 2008 09:48
karl : Jarda
I spolu bychom to mohli rozebrat. Králíka ano, na všechny způsoby!
Burčák ne! Meruňku určitě!
září 10, 2008 09:53
Evi, : Ája
tak si to tady tak čtu a přemýšlím... Holka zlatá, je to průs...švih. Chápu, že je Ti smutno, že rozbíjí rodinu. Ještě ke všemu kojíš, hormony vše jen zveličují. Ale - ALE - toho prevíta nemůžeš vidět zamilovanýma očima!

Řeknu Ti, co vidíš - vidíš svoji představu o něm, svoji touhu, jaký by měl být.. Ale ve skutečnosti je to prevít, co se Ti vysmívá, neváží si Tě ani natolik, aby když už má avantýry, aby je zatloukl a Tobě neublížil... Je to mizera, a jen proto, že se na kudle nepíše sprostě, tak zůstanu jen u tohodle slova. A

le dobře, pokud Tobě samotné z nějakého důvodu zamilovanej pohled na něj překrývá vlastní sebeúctu.. dobře, ale - zase ALE - Ty musíš PŘEDEVŠÍM mít zodpovědnost za své děti! Věř mi, že děti velmi dobře vnímají rodinnou atmosféru a poznamenává je to. Ztrápená maminka jim nepomůže. A prevít tatínek jim nebude dobrým vzorem. Kvůli těm dětem, když ne kvůli sobě, se musíš vzepřít, nenechat si to líbit a věř mi, že časem uvidíš, že to byl dobrý krok a že ten prevít za to nestál.

Není to lehké, ale je to podle mě jediné řešení. Jsi moc šikovná, že jsi udělala první krok - žes ho vyhodila - ale NEBER ho zpátky! Je nesmysl si myslet, že by se změnil/polepšil...
A co ho k tomu vede - rozbíjet rodinu? Nic - jen mu na ní vůbec nezáleží...

Drž se holčičko, je to smutný, ale - zaplaťbůh - děti jsou zdravé - a to je to nejdůležitější. Toho se drž, až budeš mít pocit, že je nejhůř... Držím palce a určitě se ozvi smilies/smiley.gif
září 10, 2008 09:54
... : karl
no mohla by se k tomu Eva vyjádřit sama, jak to bylo dřív ve vztahu, než se narodila dcerka, taky mi to nějak neštimuje, přesně jak říkal Jarda. Vím, že hodně ženských dokáže chlapa donekonečna omlouvat. Kdo si tím aspoň jednou neprošel, že ?!
smilies/wink.gif smilies/wink.gif , ale jestli si ho Evo vyhodila proto, aby dostal tvrdou lekci a pak až se ti dostatečně vyomlouvá, ho vzala zase zpátky - tak to prosím NE. Zase by to udělal. Zamysli se nad tím co psala Ája
září 10, 2008 10:03
hele, beru všechno zpět, je to tu moc fajn, : ivanka
a pevně doufám, že když si přečte, co jí zcela neznámých lidí jí tu dává podporu, a držej jí palce, když uvidí, že (bohužel) není první ani poslední, která si takovým peklem musela projít - tak jí to pomůže.

Však se říká - co tě nezabije, to tě posílí.
Takže - pak i toho králíka na všechny způsoby plus něco lahodnýho potom smilies/smiley.gif))
září 10, 2008 10:05
... : Jarda
Nojo, ona ho již vyhodila (nemám moc času čít úplně všechno). Gratuluji!
září 10, 2008 10:07
Vidíš, Evi : wendy
i chlap se k tvému postupu přiklání a gratuluje = schvaluje.

Jardo, hlavně že jsi svůj příspěvek nebouchnul pod jiný článek...
září 10, 2008 10:11
... : To mluvíte o mě, Eva
Áji díky moc, určitě máš pravdu. Já jsem tomu prostě jen nevěřila, nebo nechtěla věřit. Vždycky si vymyslel nějakou báchorku a já uvěřila, ale teď už to nejde. Klepou se mi kolena, jsem úplně vyřízená. Zpátky ho samozřejmě nevezmu, po tom všem. Aby moje děti viděly, že tohle je to správné. Určitě ne. Poraďte, jak dlouho to může trvat. Tyhle sra*ky, za jak dlouho se člověk může zvetit a co moje děti, jak ty se s tím vypořádají. Co ještě by mi mohlo pomoct se nějak z toho vyhrabat. Najednou mám pocit, že jsem sama hrozně. Potřebovala bych zázemí a pochovat a místo toho to zázemí musím dělat já. Děti do ničeho netahám. Je to hajzl. Děkuju všem moc za podporu.
září 10, 2008 10:20
Evo : Jarda
Přestaň se klepat, přestaň snít. Začni myslet. To teď potřebuješ, protože teď začne jít o prachy. A neříkej, že prachy nejsou důležité. Bez nich totiž budeš v těch sr.kách, jak píšeš, doopravdy. Zlomenou a bezvládnou tě může snadno odbýt pár stovkami.
Takže rozdělení majetku, jistota bydlení a alimenty. To je teď to jediné, co tě na něm musí zajímat. Vyjednávej tvrdě, co nejdříve, než se on vzpamatuje, protože teď to od tebe ještě nečeká. A všechno písemně!
Počítej také s tím, že až si celou svou hmotnou a finanční situaci uvědomí, začne toužit po návratu. Bude tě zase strašně milovat, slibovat, že již nikdy, a tak dál. Blbost!
září 10, 2008 10:32
holčičko : Kamila
nejsi sama! Máš děti! Na ně mysli, když ti je nejhůř. Mysli taky na ty, kterým se to podařilo překonat. Musíš postupovat krok za krokem, jinak se z toho zblázníš. Jako první krok bych viděla to, že si budeš muset připustit, že vzít ho zpátky je holý nesmysl a že tedy BUDEŠ BEZ NĚJ. Až si na tuhle myšlenku aspoň trochu zvykneš, můžeš pokračovat. Nejlépe nějakou prací, abys získala trošku pocit nezávislosti. A jak dlouho bude trvat ten hnusnej stav? No, minimálně rok, ale spíš o hodně víc... drž se!!!
září 10, 2008 10:33
Evo, : David X
Něco málo o rozchodech od psychologa Jeronýma Klimeše se můžeš dozvědět tady: http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/epidemie_rozchodu.htm nebo tady: http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/reflex.htm,
popř. si přečti jeho knihu na toto téma Partneři a rozchody - http://obchod.portal.cz/produkt/partneri-a-rozchody/
září 10, 2008 10:36
Evi, : Ája
jsi fakt šikulka smilies/smiley.gif Jsi teď na dně, je to jasný, ale - ze dna vede cesta už jen vzhůru. Zní to jako klišé, ale funguje to. Když jsem si já prožívala svý sra*kovitý období, snažila jsem si říkat, že každým dnem se blížim k tomu, kdy to bude lepší. Uvidíš, že se to usadí, že BUDE líp a až se tim prokoušeš, tak ani tomu nebudeš chtít věřit... Co rodiče? Nemohli by Tě trochu podpořit/pomoci/pochovat....? Ale - jsi FAKT šikulka, drž se, BUDE to lepší, ano? smilies/smiley.gif
září 10, 2008 10:38
a ještě : Ája
Jardova slova si přečti aspoň třikrát, vytiskni si je a řiď se jimi! To je zásah do černého, nutnost, kterou nesmíš opominout a na kterou jsem pozapomněla... A na to vyjednávání bych Ti poradila vzít si právníka... Nemusíš se dohadovat osobně.
září 10, 2008 10:44
... : To mluvíte o mě, Eva
Já ještě nejsem takhle daleko. Nejsem připravená na rozvod. Absolutně jsem netušila, že to doroste do takových rozměrů a hlavně jsem si nepředstavovala, že to bude takhle těžké, naopak myslela jsem si, že se mi hodně uleví. Místo toho mám v krku knedlík a chce se mi pořád brečet. Ještě že mám ty děti. Byla jsem prostě blbá a neviděla a neslyšela. Už dávno se tímhle zabývám. Stala se ze mě stíhačka neradostná ale teď je to ještě daleko horší.
září 10, 2008 10:58
... : bb
Je ti zle, těžko něco radit, protože tohle období nezmizí jen tak. Ale určitě máš známé, kamarádky, které se rozešly, rozvedly, a - přežily a teď je jim už dobře.
A to si opakuj jako mantru - TEĎ PŘEŽÍT. Za rok touhle dobou mi bude dobře.
Dělám to, když je zle nebo mě čeká něco nemilého - zažila jsem třeba dny, kdy jsem šla po ulici a ZÁVIDĚLA lidem, že jdou jen tak na nákup, bez starostí, že si jdou jen tak do práce, že se smějí, jsou v klidu...Ono to tak nebylo, samozřejmě, ti lidé měli svoje starosti, jen ne zrovna teď, nebo už je překonali, nebo je měli před sebou. Ale v tu chvíli, kdy mi bylo těžko, jsem se s cím cítila osamocená uprostřed spokojených lidí. Musela jsem se sebrat, říct si, že nejsem sama, a pomohlo mi říkat si ty základní věci: jsme zdraví,máme kde bydlet, co jíst...ostatní se VŽDYCKY vyřeší.
V takových situacích mi uleví, že si představuju stejný kalendářní den, stejný čas za měsíc, týden, za rok, a těším se na ten den, protože vím, že už to bude za mnou a bude dobře.
Dej si takový den, upni se k tomu, představuj si ten den, jak ráno vstaneš, uvaříš si snídani a bude ti dobře...JEN TO TEĎ MUSÍŠ VYDRŽET...
Určitě nejsi sama, rodiče, sourozenci, pár dnů s malým u maminky nebo sestry by ti možná prospěly, nabrala bys sil.
Drž se.
A ano, mysli na sebe, na děti, čili i na peníze.

září 10, 2008 10:58
Tak tak, : wendy
sice s mimískem nemůžeš nikam daleko vyrážet, ale k blízkým příbuzným nebo kamarádce ano. Nejhorší je když jsi sama - pořád na to myslíš.
září 10, 2008 11:35
... : Jarda
Až budeš připravená, může být už sakra pozdě. Je zcela nepochopitelné, na co čekáš.
Ale dělej, jak umíš. Komu není rady, tomu není ani pomoci.
Jak to tak vypadá, potřebuješ se jen vybrečet a nějak přečkat těch pár dnů, než se ti ozve a zase ho budeš mít doma.
září 10, 2008 11:38
Ale Jardo, no tak... : Ája
vona to zas nejni taková sranda - překopat celej svůj život. Jo, máš pravdu, že je třeba se vzchopit a jednat, ale tvoje slova mi připadají zbytečně tvrdá...
září 10, 2008 11:45
jo Ájo : Kamila
Jardova slova jsou tvrdší, ale já myslím, že jsou na místě - je třeba Evě otevřít oči i za cenu, že to bude bolet ještě víc... Protože my tu zkoušíme řešit, co bude dál a ona napsala tohle: Já ještě nejsem takhle daleko. Nejsem připravená na rozvod. Absolutně jsem netušila, že to doroste do takových rozměrů a hlavně jsem si nepředstavovala, že to bude takhle těžké...
září 10, 2008 11:50
je to hajzlik, : dexx
dobre vedel, ze je takovej a mel to rict dopredu.
Pak by nebyl hajzlik, jednal by narovinu a zustal by sam, zatimco Eva by zdrhla za jinym hajzlikem, ktery by ji to odtajnil taky az takhle pozdeji (s dobrym oumyslem, ze ji nebude ublizovat....)
Nebo by narazila na nekoho z prispevatelu Kudlanky nebo na myho tatu :-).

Kdyby za lhani o vernosti az do smrti pri sezdavani(pri namlouvani, zkratka pri dohode, jak to ve vztahu bude fungovat) upadavaly koule(a pipinky), mozna bychom se divili, kolik malo lidi by to na sebe slibilo.

A taky kolik z tech, co to slibili by meli stastny manzelstvi...

Kazda mince ma dve strany, ale mam pocit, ze tady at se haze jak se haze, furt pada jen orel. Panna ani jednou...

A Evo, ty si tohle vubec neber osobne, taky nemam rad, kdyz je nekomu ublizovano a takhle, jak to dela tvuj manzel se to skutecne delat nema.
Jen jaksi mam v povaze, pokusit se divat na motivy a priciny(nikoli dusledky) cinu tech, na ktere vsichni ostatni plivou a zkusit ukazat taky tu druhou stranu mince.
V ramci objektivity.

Preju Ti, at to zvladnes tak, jak jsi se rozhodla a zustanes pevna. A najdes zase radost ze zivota ;-)
září 10, 2008 12:28
bb : Kopretina
Napsala jsi to úplně přesně, ty pocity, když jsi šla po ulici a záviděla těm ostatním ... Taky jsem to takhle měla a bylo to tak deprimující, ani jsem nemohla a nešlo mi se smát. Obvykle z mého pokusu o úsměv vyšlo cosi nepovedeného, ale v žádném případě to nebyl úsměv. Ach jo, už je to za mnou.
Evi, moc Ti držím palce. Bolí to moc, ale každá bolest se utiší, chce to jen čas. Chápu, jak Ti je a co potřebuješ. Moc toužíš po tom, aby Tě někdo pohladil, vzal do náruče, chytil za ruku, prostě byl s Tebou a měl Tě rád. Tohle totiž člověku v takových chvílích chybí tak moc, až to cítí skoro jako fyzickou bolest. Těžko se mi o tom píše, protože pocity se obtížně vyjadřují, ale tak nějak jsem já prožívala svoje trápení s manželovou nevěrou. Ale zvládla jsem to a Ty to zvládneš taky. Nic jiného Ti nezbývá, musíš být fit nejen kvůli dětem, ale i sama kvůli sobě, abys zvládla případný rozvod. Pokud už začínáš přemýšlet o rozvodu, nebylo by asi špatné se s někým poradit co a jak. Nemusí to být nutně právník, ale někdo, kdo se v takových záležitostech vyzná. Půjde o majetkové vypořádání, bude se řešit péče o děti, tak abys byla připravená a nenechala se zaskočit. Teď se trochu seber, zajdi za kamarádkou, udělej si radost nějakou maličkostí. Držím Ti palce, ať to všechno zvládneš. Mimochodem, jsem také Eva smilies/smiley.gif. Nechci Tě ranit, ale nečekej, že se Tvůj muž změní k lepšímu. Také jsem mu věřila, že svůj vztah ukončil a nebyla to pravda. Je ale fakt, že to druhé zjištění nebylo tak strašné a už jsem to tak neprožívala.
září 10, 2008 12:38
já jsem odcházela : Taťána
os bývalého s 11 měsíčním miminke, ale už od jeho narození bylo vše v nepořádku a z mého dnešního pohledu jasné, že už to lepší nebude. Chlapeček už má 2 a čtvrt roku a jsme sami spokojení. Bylo však velmi těžké se osamostatnit a odstranit ze sebe citovou připoutanost k tomu člověku, který se mi dodnes snaží ublížit, byť už jen slovem. Někdy mně zamrzí, že jsem čekala celých 11 měsíců a nechala si zkazit ty první měsíce života mého synečka!!!
září 10, 2008 12:40
... : karl
když jsem procházela obdobným stavem, myslím, že mi víc pomohly právě řeči jaký vede Jarda. Sice to tenkrát bylo tvrdý, ale taky rázný. A to jsem potřebovala. Dodnes si tyhle lidi, co to umí říkat narovinu a tak jak to bohužel je, kolem sebe hýčkám a jsem ráda, že tu jsou. Ať už od nich cokoliv zní tvrdě, vždycky to myslí dobře. Vono to tak dopadne. Evo, on do tebe kopal už dost, teď kopej ty. Snaž se teď vytěžit co nejvíc, protože si myslím, že když v tomto vytrváš a dotáhneš to do konce, pozdějš bude na koni a může začít škodit. viz články o ex-otcích.
září 10, 2008 12:44
... : karl
a jestli si teď myslíš, že ti totálně skončil život, tak tě ujišťuju - neskončil. Budeš se časem divit, i pro rozvedenou ženskou s dvěma dětma se dá najít super chlap. Není to žádný trauma, kolik nás rozvedenců je, že smilies/wink.gif projdeš si tím, pak bude dobře. A propo, kdo je rozvedenej ať pošle smajlíka...
září 10, 2008 12:55
Evi, přemýšlím nad tím co píšeš- : saffron
manžel Ti sice řekl, že si nemůže pomoct, ale vsadím krk, že tahle slova platí na situaci- mám hodnou ženušku, zázemí a můžu si trtkat kde se mi zamane a s kým chci. Určitě bude jinak přemýšlet v situaci, kdy na něj hodná ženuška nebude doma čekat s večeří, kdy neuvidí svoje děti každý den, kdy se bude muset sám o sebe postarat a ještě vydělávat na alimenty. Jak píše Jarda- pak se mu to možná v hlavě přehodí a zjistí, že až takovou "svobodu" vlastně nechce. Teď je toho na Tebe moc-určitě si to převaluješ v hlavě tam a zpátky a zpátky a tam...všechno ještě zintenzivněné hormonálními změnami. Nemáš možnost odjet i s dětmi na nějaký čas třeba k příbuzným? Někam do klidu, kde budeš mít oporu, budeš se moct vyplakat, v klidu přemýšlet a jednat?? Manželovi řekni, že si taky nemůžeš pomoci a nechej ho napospas jeho nezvladatelným vášním.Moc na Tebe myslím a držím pěsti!
září 10, 2008 13:18
dexxi, to je alibismus : David X
Slib je slib. Je možné, že se často porušuje, ale není možné říct, že čím víc lidí dělá něco špatného, tím víc se to špatné stává přijatelným.
Slovo dělá chlapa - chlap, co nedodržuje svoje sliby, není chlap, ale ubožák. I kdyby takových bylo dvanáct do tuctu.
září 10, 2008 14:15
DavideX, : dexx
s timhle ja naprosto souhlasim.
Vedlejsim produktem toho, co jsi napsal je v nasi spolecnosti to, ze kdo nechce takovy slib dat(at uz z jakychkoli duvodu) a jeho slovo dela chlapa(moc takovych neni), zustane sam, kdezto ten, kdo jej da(priblizne 12 do tuctu) a nasledne porusuje, ma partnera (dokud to dokaze zatajit).

To mi prijde na teto spolecnosti ten kamen urazu.
Podporuje ty, kteri DOKAZI slib dat.
Necht podporuje ty, kteri dokazi slib dat a dodrzi ho a ty kdo si umi stat za svym a nedaji ho.
Necht nepodporuje ty, kteri jej porusuji.

Doufam, ze v tomhle jsme zajedno.
Jedine, co zde delam, je to, ze poukazuji na to, ze ralita je jina.

září 10, 2008 14:40
ale nechme toho, : dexx
dokud budou chlapi(i zensky) davat sliby, kterym nedostoji a presto to jejich protejskum bude prijemnejsi (hlavne, kdyz se o poruseni nedovi) nez kdyz si budou trvat na tom, ze slib nedaji, tak to tu bude porad stejne.
září 10, 2008 14:44
Jasně, : David X
pokrytci to vždycky měli jednodušší. Ale to není důvod stát se jedním z nich, alespoň pro mě ne.
září 10, 2008 15:16
... : Smile (:-))
Mě se líbí jak jste všichni za jedno s rozvodem.Přitom na začátku se píše: Mají se rádi, až na to že on je děvkař. Eva by si měla zvážit všechny okolnosti: 1. Rozvod je ekonomický krach rodiny.2. On tím že zřejmě umí ženské ukecat nezůstane asi dlouho sám - tzn. zřejmě vymění jednu manželku za druhou. 3. Ona bude trpět, když bude kazždých 14 dní posílat své děti v podstatě k cizí ženské. 4. Neustále bude muset počítat co děti spotřebovaly a minimálně co 3 roky se soudit o výživné. 5. Pokud děti zůstanou v její péči, nemá žádnou naději na volný čas, otec dítěte si je MUSÍ brát pouze v dohodnuté dny, zbytek je na jeho libovůli. 6. Ona se pak teoreticky stane příčinou rozvodu jiného manželství, protože bude určitě hledat partnera a může narazit na nespokojeně ženatého a protože ona už bude pěkně při zemi, bude mu připadat úžasná. Je těžké radit, zvláště když už ho vyrazila, ale já bych na jejím místě sebrala všecny síly a makala hlavně na sobě. Aby se skutečně mohla osamostatnit až to bude nevyhnutné. A on ten apetit pánovi do 50 třeba nevydrží.Taky bych se ho snažila pořádně vykrmit, aby nebyl takový neodolatelný. :-)
září 10, 2008 16:25
... : Kamila
Ona se pak teoreticky stane příčinou rozvodu jiného manželství, protože bude určitě hledat partnera a může narazit na nespokojeně ženatého a protože ona už bude pěkně při zemi, bude mu připadat úžasná..... co to je za pitomost???
září 10, 2008 16:31
Hele smajlíku, to snad nemyslíš vážně... : ivanka
takže ona mu má vařit a vařit a vařit - a doufat, že SNAD po padesáti dá trošku pokoj?
A že ona má šanci jedině rozvést jiné manželství?
Už předem počítáš, že on bude na ni i děti kašlat, nedá jim skoro žádné peníze...

Prostě: že je, jak píšeš "děvkař", to má přejít, protože ho to třeba "přejde" a kvůli takový blbosti nemá riskovat ekonomický krach rodiny...

No, to sou mi ale názory... Hele, nejsi ty náhodou ze strany třešinek? Protože takhle předpotopní věci přeci nemůžeš jinak myslet vážně.
září 10, 2008 16:31
Tak třeba já jsem o rozvodu nepsala : saffron
smilies/grin.gif, ale o tom, ať si vezme oddychový čas v nějakém bezpečném prostoru - např.u rodičů....jde o to, že vypadne z každodenního řešení prkotin typu..zase někde byl, proč ještě není doma....a bude mít klid na svoje myšlenky. Taky tím dá manželovi pocítit, že je to vážné, že jen nevyhrožuje a že asi opravdu přijdou změny. Jestli to bude konkrétně rozvod už je Evino rozhodnutí, ale musí si v klidu ujasnit co chce a co ne, aby pak mohla manželovi prezentovat jasný postoj a ne dávat ultimáta a obratem z nich couvat. Chce to vystrčit stopku a začít přemýšlet nad svojí budoucností.
září 10, 2008 16:43
... : Smile (:-))
Já jsem napsala, že má na sobě pracovat, aby se mohla pak důstojně osamostatnit. Osamostatňovat se na mateřské s malým miminkem je docela těžké. No a s tím rozvodem jiného manželství, to jsem viděla v práci na vlastní oči, zlomená kolegyně a kolega, který měl dospělé děti a náramně si rozuměli, nakonec se rozvedl a žije s ní. Jsem dost stará na to abych to co psala myslela smrtelně vážně.
září 10, 2008 16:43
hm : Kamila
dost stará - tak bys možná mohla vědět, že takovéhle zevšeobecňování je přinejmenším zkreslené...
září 10, 2008 16:50
... : Smile (:-))
Napsala jsem teoreticky se stane příčinou rozpadu niného manželství. Ale to že dítě bude otci muset dávat je více méně jasné, 90 procen žen u tak malého dítěte tím trpí. Alimenty bude dostávat od opraváře lednicek - tzn žádný manažerský plat = nejspíš žádné velikánské alimenty.
září 10, 2008 16:53
... : Smile
víte, ono je strašně jednoduché říct, vyhoď ho. Tohle je opravdu nutné u psychopatů a alkoholiků, tam jiná pomoc není. Ale pokud se jenom tatínek musí chovat jako králík, a nedá si říct, tak bych se nad tím povznesla, začala navštěvovat nejaký kurz (třeba angličtiny, nevím co by se Evě pro zaměstnání hodilo), codila bych cvičit, na kosmetiku. Taky bych si asA pak bych se snažila vrátit do práce, a snažila bych se mít takové místo, které mě uživí. Rozvod i rozchod je opravdu velká zátěž a mít k tomu mimino a nastupujícího puberťáka je ještě další zátěž k tomu.
září 10, 2008 17:04
... : Smile
Taky bych asi chodila cvičit, tohle mi vypadlo :-(, blbne mi klávesnice
září 10, 2008 17:05
Myslím, že se nezmění, nemá důvod : KK
ale musí být dost psycho poslouchat (ať už cíleně, nebo náhodou), jak manžel cukrblíkuje s jinou. Radu bohužel nemám. Nemít ty děti, navrhovala bych se na něj vykašlat... Ale ty děti tu jsou...
září 10, 2008 18:35
Jinak bych asi taky začala plánovat : KK
budoucnost bez něj. Ne nutně ve smyslu "tehdy a tehdy ho opustím". Spíš jak tu bylo naznačeno, nechat si určitá zadní vrátka, aby v případě, že to už bude nesnesitelné, mohla odejít a mít zázemí, jak se o sebe postarat (to ovšem samozřejmě přichází v úvahu až po rodičovské dovolené).
září 10, 2008 18:38
... : Smile
Před 20 lety jsem pracovala ako mladinká holka po škole v kolektivu skoro samých mužů. A někteří teda nebyli žádní svatoušci, někteří byli nakonec kvůli avantýrám rozvedeni a některým na ty jejich výlety manželky nepřišly a nebo nechtěly přijít. A nedávno jsem toho největšího králíka potkala (měl teorii 100 řeknu a určitě aspoň jedna vyjde) a je pořád s původní ženou, ona vypadala moc spokojeně a vedli si malou vnučku. Netvrdím že je to správně, ale někdy je asi lépe nevědět. Tehdy jsem si řekla, že králíci si asi to své doupě nakonec chrání a nechtějí o něj přijít. Ale možná se pletu.
září 10, 2008 21:33
... : evita
ahoj Evi,
nemas to lahke ale nevesaj hlavu .... niekto tu radil co robit, ako sa zabezpecit a pod ... mali pravdu . Ty pises ze este nie si pripravená na rozvod ... no tak to zatial trochu otoc ... vies ten tvoj je skratka hajzlik /ako mnoho iných/ ktory si mysli ze ta ma istu na vzdy a rad si trenuje svoje "muzstvo" na cudzich ... a cim bude starsi tym to bude horsie .... takze "rozum do hrsti" a zacni rozmyslat ... skus zvysit svoju cenu .... ziadne fnukanie a podme ... ked dojde manzilek s prosikom a psimi ocami "ze on zato vlastne nemoze " tak mu skus akoze velkoryso odpustit, ale za primeranu cenu .... chyt ho rovno za rukav a v najblizsom klenotnictve si vyber tu najdrahsiu vec co sa ti paci .... ved ta ma rad - tak nech to dokaze ... nabuduce /lebo ver ze nabuduce bude zas/ si vyber pekny kozuch - ide zima a ku prechadzakm s kociarikom sa zide .... koniec koncov v pripade rozvodu tvoje slzy a tvoje varenie a pranie ti bude nanic .... ale zlato zoberies do kufrika a mozes ist smilies/wink.gif
září 10, 2008 22:39
Milá Evo : AHabibi
...jak ráda bych tě povzbudila, dodala odvahu a naději.
Nechceš přijmout opakované nevěry manžela, trápí tě to. Pochopitelné, hledej z toho cestu ven. Ale všechno má svůj čas, nic neuspěcháš. Proto začni u sebe - staň se KUDLANKOU - jak krásně popsala výše Andrea. Láska tě dělá slepou.
Sežeň si "Zákon o rodině"(nejlépe s komentářem) a čti si v něm, abys znala svá práva a také povinnosti vás obou. Možná budeš žasnout - jako já (já po 30ti letém manželství). A zároveň se zajímej o dobrého JUDr. ve svém okolí.
Osvobozuj sebe sama, medituj před spaním, pracuj na lepším životě pro sebe i děti zatím mentálně. Kup si knihu "Cesta" od Brandon Bays. Uvidíš, že postupně budeš sama vědět jak dál, tvé podvědomí tě povede. Budeš připravena.
Co teď prožíváš je bolestné a nedá se to obejít. Jak dlouho to trvá ? Dlouho! Za sebe můžu říci, že jsem se 2 roky soužila, byla mimo, nežila. Ale všechno postupně vyřešila. Konečně se uzdravuji, je mi den ze dne líp.
Hodně, hodně moc mi pomáhaly tyto diskuse Kudlanky.
Na rozloučenou: máš právo žít hezky a být šťastná. Moc bych ti to přála.

září 10, 2008 22:52
to Smile : Kamila
víš, máš v určitých věcech samozřejmě pravdu. Ale jde přesně o to, jak někdo napsal výše - pokud v zrcadle vidí spokojenou ženu, tak ok (přirovnávám k tomu, že ten "tvůj" nevěrník vedl spokojenou ženu a vnoučátka. Jenže Eva tohle prostě nedokáže! Takže se tím bude hrozně užírat a v tom se žít nedá, rozumíš? A jasně je potřeba začít u sebe, ale já se obávám, že to už Eva zkusila a ne jednou... co, Evi?
září 11, 2008 09:04
... : Smile
Já vím že se s tím nedá žít dlouhodobě. Já bych si s králíkem například další dítě nepořídila. Ale když už se stalo, nehnala bych se do rychlého řešení. Stala bych se jak někdo napsal kudlankou a až bych byla silná, vrátila bych mu to i s úroky.
září 11, 2008 10:40
A co zmena povolani : Vasek
Kdysi jsem četl rozhovor s nějakým instalatérem, který říkal, že musel skončit, protože mu ženský nechtěli platit penězma. Každá druhá prý spustila povyk, že ji ten její nechává bez peněz, ale ať se nebojí, ze dlužná nezůstane (a chtěli platit tělem). Nevím kolik procent chlapů by tohle ustálo bez zaváhání.
září 12, 2008 16:39
díky za prostor na názory, Kudlanko : Vti
Už to, že se dá tady číst příběhy a názory, znamená, že člověk není se svým průšvihem sám. Což je hodně. K tématu: Znám několikrát rozvedenou paní, kterou její děti a následně vnoučata milují, znám jinou, která se snažila problémy v rodině kvůli dětem ustát - a děti jsou při "hodném" tatínkovi, to jen máma se vzteká nebo brečí a kazí všem život. Když onemocní tatínek, všichni kolem skáčou. Když maminka, simuluje a prostě se počká, jestli přežije nebo ne - když je zase líná. Ve stáří se králík možná umoudří a možná si také najde jiné doupě, s neutrápenou maminou. Je otázka, zda takovou naději vyměnit za život. Za celý další život. Za zkreslenou výchovu dětí. Ano, teď je to těžké. Ale je šance začít znovu! Ve stáří už tolik sil na nové budování není. Ať přemýšlím jak chci, pořád mi vychází, že v příštím životě budu neřád,-)
září 13, 2008 16:37
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]