O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

PSAL SE ROK 1968 - IX. PDF Tisk E-mail
Středa, 20 srpen 2008

Alena z našeho oddělení byla ženská krev a mlíko - vlasy měla černé jak noc, postavičku ham ham a její pevné prsy upoutaly pozornost každého muže. A když se na někoho podívala svýma vyzývavýma zelenýma očima, byl nadobro ztracen. Kdo to však nezkusil, neměl tušení, jak je těžké ztéci tuto nedobytnou pevnost. Ale pro naši zpravodajskou práci byla hotovým pokladem, když svými půvaby dokázala otevřít nejedna zamčená ústa.

 

 

 

 

 

       Jako u toho bystrého a nadupaného inženýra, který měl vycestovat se zpravodajským určením na Západ. Kontrolovali jsme ho těsně před výjezdem, ale jakmile si k němu na  baru přisedla naše Alena, jeho osud byl zpečetěn. Ten chlubílek jí v posteli vykecal úplně všechno. To se ví, po tom zdrcujícím K.O. už nejel nikam, a tak mnohaměsíční pečlivá příprava celého týmu přišla nazmar. Nebylo divu, že po Aleně jsme bláznili úplně všichni, byla to holka jako lusk.

 

      Když jsem jednou uprostřed noci zaslechl její sametový hlas, byl jsem okamžitě vzhůru já i moje mužství.

      „Vstávej..." zašeptala.

      Posadil jsem se na posteli a koukal jak jojo. Alenka a tady?

      „Neblbni a schovej ho! Poplach, Rusáci nás obsazují!"

      „Adoprdele..." vypadlo ze mě a zatmělo se mi před očima.

      Pohlédl jsem na hodinky, ukazovaly pár minut před třiadvacátou hodinou. Bylo úterý, 20.srpna 1968.

 

      Bleskově jsem se oblékl a za chvíli jsem už seděl v autě, v kapse jedinou zbraň, která otevírala všechny dveře i ústa - služební průkaz, osobně podepsaný ministrem vnitra.

 

      To se dalo čekat, vždyť naivní Saša Dubček svými nereálnými sliby na schůzkách bratrských stran už dlouho sám nahrával azbukům na ten smrtící smeč a bylo nad slunce jasnější, že car Brežněv československý vzdor už déle nesnese a promění hned první match-ball. Po ukončení nedávného cvičení Varšavské smlouvy zůstávala cizí vojska záhadně dlouho na našem území a bojová technika našich spojenců, označená bílými pruhy, jen liknavě opouštěla Československo, a to až po nátlaku veřejnosti a medií. Ale od našich lidí za velkou louží jsme dostávali aktuální satelitní snímky i analýzy amerických zpravodajských služeb. Mimo veškerou pochybnost svědčily o tom, že spojenecká vojska zůstávají těsně za našimi hranicemi a nejen to, k nim ještě přijíždějí další obrovská seskupení vojsk a bojové techniky. Už hezkých pár dnů před invazí jsme se ocitli jako v kleštích - byli jsme beznadějně obklíčeni ze všech „spřátelených" stran.

 

      Projížděli jsme nic netušícím spícím městem a míjeli skupinky záhadných ruských turistů, kteří uprostřed noci kvapně opouštěli brněnské hotely a ubírali se do předem určených míst. Kdo z nás věděl, jak precizně a do nejmenších detailů nás měli „naši přátelé" zpravodajsky rozpracované? Za pár hodin i ten nejobyčejnější voják sice nebude vědět, ve kterém městě je, ale bude znát přesnou dislokaci pošt, plynárenských, vodárenských a elektrárenských objektů, telefonních ústředen, kasáren, úřadů a všech dalších klíčových zařízení, nutných pro chod města? Celá republika ještě spala a nevěděla, že byla právě zdrcujícím úderem sražena na kolena. Na příkaz Kremlu se přes noc z našich spojenců a přátel stali okupanti...

 

      Naše vozy, určené pro plnění zpravodajských úkolů, byly osazeny silnými motory a uvnitř prošpikovány speciálními technickými zařízeními a špičkovou elektrotechnikou. A tak se k nám záhy obvyklými kanály dostaly informace o dění v celé republice. Naslouchal jsem jim s hrdlem sevřeným úzkostí: krátce před 23.hodinou navštívil prezidenta republiky Ludvíka Svobodu sovětský velvyslanec a oznámil mu, že vojska pěti zemí překročila hranice ČSSR. Byl vyhlášen poplach ve vojenských posádkách. Po třetí hodině ranní sovětští parašutisté obsadili budovu předsednictva vlády a zatkli předsedu vlády Oldřicha Černíka. Dvě hodiny nato byl internován i Alexander Dubček spolu s řadou dalších čelních politických a vojenských představitelů našeho státu. 

 

      Bylo jasné, že všechna okupační vojska mají ostrou munici do ručních a palubních zbraní, obrněných transportérů, tanků, děl. Kdyby některému veliteli povolily nervy a dal povel k palbě, mohlo by dojít k nevídanému masakru. I proto prezident Svoboda a ministři národní obrany a vnitra ještě před svou internací vydali striktní zákaz vypálit třeba jen jedinou ránu. Veškerá ostrá munice byla uzamčena a zapečetěna.

 

      A to jsem ještě nevěděl, že už ve 21:05 pod záminkou nouzového přistání přijalo brněnské letiště sovětský speciál An-24. Z letadla se vyhrnula asi dvacetičlenná skupina arogantních osob, oblečených do uniforem civilní letecké společnosti Aeroflot. Vedení letiště důvod svého přistání nevysvětlili a ani neuvedli, jak dlouho se chtějí zdržet. Měli jednoznačný úkol - připravit přistání invazního výsadku. Se zbraní v ruce dali letištnímu dispečerovi rezolutní příkaz, že nesmí přijímat ani vypravovat žádné lety. Krátce nato dosedl na plochu druhý neohlášený letoun, transportní An-12 se sovětskými výsostnými znaky. Na jeho palubě, která od té chvíle fungovala jako řídící letištní věž, byla výsadková jednotka, která ihned razantně obsadila celé letiště. Až jsem později pracoval na letišti u ČSA, měl jsem tu čest mluvit s pamětníky. Bylo to jak když gangsteři přepadnou banku, protože Rusové drželi letištní personál pod namířenými zbraněmi a tvrdě všechny izolovali, aby nemohli nikomu předat informace o dění na letišti. K samotnému výsadku pak došlo kolem třetí hodiny ranní, kdy v Brně každou minutu přistával jeden transportní letoun za druhým. Z útrob 75 „velkých Andulí" An-12 spolu s tanky a ostatní těžkou vojenskou technikou vystupovali vojáci - 7.500 příslušníků 103. gardové vzdušně-výsadkové divize. A ti šli hned po příletu najisto - postupně obsadili všechny důležité objekty v Brně a už v dopoledních hodinách měli pod kontrolou celé město.

 

      Spící Brňáky tak už brzo nad ránem budil neobvyklý hluk - hřmot letadel, přelétávajících jim nad hlavami. A zakrátko už jim pod okny projížděly první vojenské kolony. Pustili si rádio a hned věděli, která bije. Rozhlas pořád dokola vysílal oficiální text provolání vlády všemu lidu ČSSR, vyzýval všechny občany republiky, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor, protože jakákoliv obrana je nemožná. Pro drtivou většinu lidí to byl naprostý šok, tohle nikdo nečekal. A to už Brnem začaly projíždět velké kolony tanků. Občas byla slyšet i střelba. Lidem tuhla krev v žilách: tohle že jsou naší přátele? Na některých místech si sovětští okupanti počínali jako barbaři - rabovali a ničili, na co přišli. A ze strachu nebo snad pocitu převahy, mnozí z nich stříleli bezmyšlenkovitě kolem sebe. A tak se stalo, že okupace naší republiky armádami Varšavské smlouvy přinesla u nás v Brně hned první den i oběti na lidských životech.

 

      Zahynuli dva nevinní lidé, ten první skoro dítě... Šestnáctiletý chlapec Josef Žemlička, aniž věděl o sovětské okupaci, si vyrazil s několika kamarády na prázdninový výlet. Na kraji Brna zastavili sovětští vojáci provoz na přístupové silnici do města. Protože si to lidé nechtěli nechat líbit a mnozí pokyny hlídky nerespektovali, zahájili okupanti proti nim palbu. V 8:40 hodin střela nezjištěného sovětského vojáka zasáhla právě Josefa Žemličku. Na místo tragédie ihned vyjeli tři muži z brněnské vyšetřovačky, ale ruští vojáci na ně namířili samopaly a nedovolili jim šetření této politováníhodné tragédie. Druhou obětí byl v 16 hodin třicetiletý Viliam Denár, který jel se svým malým synkem z chaty domů. Protože ihned nereagoval na výzvu a začal brzdit až po několika metrech, sovětský voják vypálil na auto dávku ze samopalu, ta zasáhla řidiče do zad a na místě ho usmrtila. Více než hodinu musel zůstat čtyřletý chlapec ve voze se svým mrtvým otcem. Voják pak ohrožoval střelbou i lidi, kteří se seběhli, aby oběti pomohli, a dokonce střílel i na přivolanou sanitku.

 

      Oba mladí muži se ocitli v nesprávný čas na nesprávném místě. A tragickou ironii jejich osudů umocnily i další skutečnosti - chlapcův dědeček byl jako komunista popraven v koncentračním táboře a sestra druhého zastřeleného byla za války  příslušnicí 1.čs. partyzánské brigády Jana Žižky a nositelkou mnoha československých i sovětských řádů a vyznamenání za hrdinství v 2.světové válce. Jak krutý to paradox...

 

      Současně se přes naše území přelila i zbývající vojska okupantů. Toho rána se na území jižní Moravy děly nevídané věci - od obzoru k obzoru se táhly mohutné tankové a mechanizované kolony, valící se do nitra státu a připomínající epochální tankovou bitvu u Kurska. Nízko nad zemí přelétávala těžká dopravní letadla invazní armády a nezasvěceného občana muselo napadnout, že právě začala třetí světová válka.

 

      Celé Brno bylo vzhůru nohama. Městem se jako rozvodněná řeka valil mohutný, stále narůstající dav a stovky hrdel skandovaly protiokupační hesla. Lidé odstraňovali pěticípé hvězdy, zkřížené srpy a kladiva a jiné sovětské a komunistické symboly. Obyvatelé Brna se snažili okupačním jednotkám ztížit orientaci, a tak mnohde bleskově zmizely tabule s názvy ulic, čísel domů a dopravní směrovky na křižovatkách. Výkladní skříně, zdi budov, tramvaje, autobusy v celém městě byly polepeny stovkami a tisíci plakátů, hesel a transparentů, vyzývající okupanty k odchodu. Nikdo nevěděl, co nás v nejbližších dnech čeká, a tak lidé v pudu sebezáchovy hromadně vykupovali obchody s potravinami.

 

      Brno se ocitlo jako ve válečném stavu - veškerá doprava byla zablokována, včetně MHD, neprodyšně byly uzavřeny i všechny příjezdové komunikace do města a vyřazena z provozu byla všechna brněnská nádraží. Tři dny pak nesměl nikdo opustit Brno, ani do něho přicestovat. Kdo chtěl do města, nedostal se tam a kdo chtěl ven, nemohl a stal se tak na tři dny nedobrovolným zajatcem Brna. Po zuby ozbrojené hlídky na mostech nepouštěly ani sanitky, přestože byly označeny červeným křížem. Když vojáci stavěli i nás, zatrnulo mi. Kdyby zjistili, co máme u sebe a v útrobách auta, rozstříleli by nás na mraky. Ale stačila pouhá čtyři kouzelná slova, pronesená v ruštině a hlavně samopalů ihned klesly. Veškeré hlídky nás s posvátnou úctou pustily dál, beze slova respektujíce naši imunitu.  

 

      Bylo poledne, já byl už přes 12 hodin na nohou a služba mi skončila. Když jsem předal šéfovi fotomateriály a filmy, nasnímané speciální technikou, poplácal mně po rameni. Bylo mu jasné, že většina z nás se vrátí zpátky do centra města, a protože věděl, že každý máme několik velmi slušných osobních zbraní, prozíravě nám kladl na srdce, abychom zbraně raději nechali doma. Zakrátko jsem byl už zase zpátky v horoucím kotli. Ocitl jsem se před právnickou fakultou, přímo mezi tanky. Jejich hlavně byly namířeny na budovu, na jejíž střeše dvoumetrovými písmeny křičel nápis:

 

V ČELE S KSČ K SVĚTLÝM ZÍTŘKŮM KOMUNISMU!

 

      A sakra, takový brutální paradox mezi slovy a skutečností! Panejo, to bude fotka, jakou svět neviděl! Poklekl jsem proti siluetě fakulty, pečlivě nasnímal pár záběrů a dal si záležet, aby se do snímků vešlo to heslo i hlavně tanků. Vtom mě někdo rázně uhodil do zad, až jsem upadl. Jeden voják na mě mířil samopalem a druhý mi z aparátu vyjmul exponovaný kinofilm. A mám po žížalkách... Doprčic! Ještě že aspoň foťák mi nechali... Tady to smrdí, raději jsem vzal  roha a šel o dům dál.

 

       I před Vojenskou akademií to houstlo. Tisícihlavý dav zvyšoval své potupené ranní sebevědomí a dával lidem odvahu. Tady však odpor vůči cizím vojákům a hrdinská gesta odporu hraničily až s hazardem. Několik mladíků se snažilo tankům zabránit v pohybu tím, že se jim posadili do cesty. Vojáci zachovali duchapřítomnost a podařilo se jim včas zastavit ty tuny oceli, ale moc nechybělo a mohlo dojít k tragédii. Kolem vojáků to bzučelo jako v úlu, rozhořčení lidé mluvili jeden přes druhého a dávali se s okupanty do řeči, rusky přece umí každý z nás. Dávali jsme vojákům jednoznačně najevo, že je oklamali - žádná kontrarevoluce tu nikdy nebyla a není, násilný vstup spřátelených armád považujeme za okupaci a vojáci jsou tu nezvanými hosty.

 

      Prohlížel jsem si ruské vojáky zblízka a snažil se číst v jejich vyděšených tvářích. Byli rozpačití a sebevědomí z nich rozhodně nesálalo. Většinou to byli mladí kluci. Prst měli sice na spouštích samopalů, ale jejich oči byly vylekané, protože od lidí dostávali diametrálně odlišné informace, než od svých velitelů. Dal jsem se do řeči s ruským důstojníkem. Krátce mi mlčky naslouchal, pokyvoval hlavou a pak vypálil otázku:

 

      „A býli vy saldát?"

 

      Není co řešit, blesklo mi hlavou, brečíme tu všichni sice dobře, ale na špatném hrobě - tito vojáci sem byli posláni rozkazem a nikdo se jich neptal. A ti, co je sem poslali, sedí někde úplně jinde a nikdo z nás nemá šanci se k nim dostat. O to větší byla naše zlost i pocity naprosté beznaděje - vládu nám pozatýkali a odvlekli neznámo kam. Už zas osud Čechoslováků ovlivňoval někdo cizí. Pro soudné lidi bylo vše jasné - světové velmoci budou respektovat poválečné rozdělení Evropy a krom formálních diplomatických protestů nikdo pro nás nehne ani prstem...

 

      Psal se 21.srpen 1968 a před námi byla mrazivá dvacetiletá noc...

 

 

Epilog

Od tragických dnů okupace uplynulo už dlouhých čtyřicet let. Po sametové revoluci naše města ožívají na každém kroku. Mějme však na paměti, že pod novými fasádami jsou mnohde stěny, prostřílené kulkami okupantů z osmašedesátého. Většinu stop už dávno smyl čas, ale nikdy nesmyje tu potupu - Rusové nám zlámali křídla, nachystaná k rozletu a milionům lidí tragicky změnili životní osudy. Naše důvěra byla prostřílena na cimpr campr. Navždycky, protože na zradu se nezapomíná.

http://anquetil.rajce.idnes.cz/BRNO_-_21.srpna_1968/

 

 

anquetil

 

 

 

Komentáře (90)add feed
... : Jarda
jestli tomu správně rozumím, tak autor byl v té době příslušníkem STB (nebo něčeho tomu dost podobného).
Tím pádem i nutně musel být v KSČ.
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale od něj mi ten článek zní příšerně falešně.
srpen 20, 2008 09:15
... : Sandra
Já tedy nejsem pamětníkem, takže pardon jestli se mýlím, ale mám pocit, že v KSČ byla spousta lidí, kteří právě v roce 68 přišli o iluze o našich sovětských bratřích...takže mně ten článek zase tak falešně nezní...
srpen 20, 2008 09:54
teď jsem právě četla tento článek: : Algiz
srpen 20, 2008 09:59
... : Jarda
Ať si každý myslí, co chce. Ten člověk, co to píše, se zkraje chlubí, jak někomu s tou zpravodajskou kurvičkou zatrhli cestu na západ - tedy normálně na něj byli nasazeni a normálně ho práskli, pak to šli soudružsky oslavit do postele - soudruh se soudružkou.
Sandro, jestli měl kdokoliv do léta 1968 jakékoliv iluze o sovětských bratřích a teprve po invazi o ty své iluze přišel, tak musel být zcela nutně slabomyslný.
srpen 20, 2008 10:04
... : Jarda
Ať si každý myslí, co chce. Ten člověk, co to píše, se zkraje chlubí, jak někomu s tou zpravodajskou kurvičkou zatrhli cestu na západ - tedy normálně na něj byli nasazeni a normálně ho práskli, pak to šli soudružsky oslavit do postele - soudruh se soudružkou.
Sandro, jestli měl kdokoliv do léta 1968 jakékoliv iluze o sovětských bratřích a teprve po invazi o ty své iluze přišel, tak musel být zcela nutně slabomyslný.
srpen 20, 2008 10:04
jakápak mrazivá noc : alena puntíkovaná
alenka ani antequil se zajisté špatně neměli - naopak, měli pak více práce než předtím. Všichni víme svoje. akorát nechápu tu jeho hroší kůži...nebo by to měl být signál, že přituhuje a tahleta monstra zase vylézají z děr? Ledacos by tomu nasvědčovalo. Nakonec, víme svoje...ono ani takový teplý místečkov prognosťáku nebylo zadarmo, že?
srpen 20, 2008 10:11
Mně bylo v srpnu 68 půl roku. : Myška
Jarda má pravdu. Je sice fajn, že tento člověk snad osmašedesátým vystřízlivěl, ale před tím zkazil život zřejmě mnohým.
srpen 20, 2008 10:12
no, díky, Danielo, : ivanka
za super zážitek - člověku se přiblíží to, co nezažil. Chápu rodiče, že jim (ne Rusům, ale těmhle jejich kamarádům) to nedokážou zapomenout.
No, pardon...
srpen 20, 2008 10:32
Na mě ten článek : wendy
moc dobře nepůsobí, právě naopak. Takové laciné chlubílkovství, moc, zbraň, zpravodajská služba - takový malý doktor Sorge, že ? Sorry.
srpen 20, 2008 12:18
Joo, taky pamatuju. : ježibabka
Byla jsem v prváku na gymplu a všichni naši profesoři s námi společně stávkovali za odchod "spřátelených armád". Přespávali jsme ve třídách, mysleli jsme, jak "jim ukážeme". Do roka profesoři začali kázat obrácenou pravdu, studentskou samosprávu pod různými záminkami rozprášili, a začalo se normalizovat. Předtím jsem pár naivních názorů měla, ale potom už ne.
srpen 20, 2008 12:38
nebo : Dali
si zachovali tvář a bylo jim zakázáné učit, jako našemu profesorovi dějepisu a češtiny...
srpen 20, 2008 13:15
Když je člověk dostatečně mladej, : toulavej
snadno se mu dá namluvit, že dělá správnou věc, když podporuje spravedlivej režim, kterej ubližuje jenom těm špatnejm, který si to zaslouží (kulaci, buržoasie, živnostníci, lidi s jiným světovým názorem, než je ten jedinej správnej – komunistickej) a podporuje a ochraňuje všechny ostatní obyvatele. Je ale divný, když si to u nás pořád myslí i lidi starý, kteří už mohli vidět a přesvědčit se, že ten režim spravedlivej vůbec nebyl, ba ani pokrokovej a podporujou strany, který by takovej režim u nás chtěly zase zavést. A je jich 16 procent v každých volbách z těch, co jdou volit. Je moc divný, že zbytku společnosti je to jedno a tuhle stranu – Komunistickou – nepožadují zrušit, ale klidně platí její činnost, poslance ze svých daní, za které by se dalo pořídit tolik jiných, bohulibých věcí . . .
A jiné strany se komunistů neštítí a klidně by se daly komunisty podporovat (když už nemají po ruce žádnýho Marťana), jen aby se dostali k moci. Moc smutný, 40 let od roku ´68, 19 let od roku ´89 . . . Stejný je to bohužel ale i s mladými lidmi, které víc zajímá muzika a hry, než reálný život kolem nich . . .

srpen 20, 2008 15:12
Kolem 16 % v každých volbách : wendy
to znamená, že mortalita v jejich řadách - bývají většinou staršího věku, že, jak to vídáme v TV z reportáží o jejich setkáních - nemá vliv. Nějak přibývají noví členové. Ale toulavej, zrušit ji měli novodobí kormidelníci, zákonným krokem. Co teď chceš dělat ? PAk že politika není svinstvo, podívej se, co dělá s lidma. Já vím, dělají ji zase jenom lidi. A zástupci celého lidu ti sdělí, že je to legální parlamentní strana s mnoha voliči a zrušit ji prostě nelze.
A mlaďáci - podívej se třeba do dnešních novin, jaké asi mohou mít vzory. Hůl bych nad nimi nelámala, už starý Sókrates nadával, jak je mládež zkažená...
srpen 20, 2008 15:33
Souhlas s těma, kterejm se autorovo chvástání (už podruhý na kudle) nelíbí. : Krakonoš
Zpravodajská služba opravdu svobodnýho a suverénního státu, kterej je ochotnej svoji svobodu bránit, by se zabejvala jinejma věcma, než popsanou "akcí" proti na Západ mířícímu inžovi. Taková zpravodajská služba by použila svoje informace především k tomu, aby žádnej Antonov v Brně nepřistál. To, co bylo tu noc ve vzduchu, mělo bejt nekompromisně sestřelený. Jenomže jak praví jedna věta v článku citovaným Algiz - obrana státu, to zní českým občanům jako nereálná scifi. Dyk přece - to by pak přišlo to strašný krveprolití. Někdo nám jaksi zapomněl vysvětlit, že - světe div se - ve válce se fakt většinou prolejvá krev!

A věta o tom, jak se z našich přátel stali na rozkaz Kremlu přes noc okupanti, ta je vysloveně trapná.

Tihle naši "přátelé" si na nás v tý době brousili zuby přes dvacet let a kdo měl v makovici mozek a dělal práci, jako náš autor, věděl to zatraceně dobře. Věděli to naši tehdejší politici, věděla to zpravodajská služba, věděli to generálové v armádě. Je to čtyřicet let, já byl v tý době u mámy v břiše, ale je mi z toho dodnes silně na blití.


srpen 20, 2008 16:41
Aleno Tečkovaná, : tippler
nikoliv, tahle ta monstra do děr nezalézají. Jsou nezbytnou a oddanou oporou každého režimu - vymění jednoho páníšška za jiného páníšška. Vsadil bych se, že většina z nich má doma medaile od Svobody, Husáka i Havla...
srpen 21, 2008 22:35
Jo, a mimochodem, : tippler
tyhle kecy v médiích o tom, jak náš úžasný svobodymilovný národ zotročili ti hrozní Rusáci, mě fakt dojímaj. Osobně chápu vykulenýho 18letýho kluka odněkud ze stepi, kterej byl vystavenej několikaletý šikaně a vymejvání mozku politrukem a poslanej vprostřed noci do "války proti kontrarevoluci", že mu ruply nervy a začal střílet po autě.

Pro lidovýho milicionáře nebo policajta, kterej o rok později v působišti soudruha Anquetila střelil 17letou holku do zad, pochopení ani omluvu nemám. Toho nikdo nenutil do takovýho spolku vlízt a zatraceně dobře věděl co dělá. Průser je, že takovejch byl plnej národ. Ten dvacetiletej kriminál tu nevybudovali Rusové, udělali jsme si ho sami...
srpen 21, 2008 22:39
2 tippler : anquetil
Myslíš Danku Muzikářovou? Tu zastřelili r.1969 v Brně při ročním výročí Srpna lidovoví milicionáři. Já v té době už dávno dělal po stavbách a měl zákaz studia na VŠ. Až do důchodu jsem pak vykonával jen dělnické profese. I nosiče zesnulých, když to chceš vědět.
Přeji hezký večer.
srpen 21, 2008 23:50
2 krakonoš : anquetil
K testování zpravodajců před výjezdem asi tolik: je to jak když děláš řidičák - nestačí, že umíš řídit auto, musíš obstát i při závěrečných zkouškách v autoškole. A oni přece vědí, že budou prověřování, jen ne kdy, kde a jak. Obstojí-li elitní člověk při nečekaných situacích před výjezdem, má vyšší šanci obstát pak i v cizině. Nejde tedy o žádné práskačství, ale o náročné a hypoteticky očekávané prověrky.
Pokud tys byl tehdy ještě u mámy v bříšku, pak já teprve 21-letý kluk těsně po vojně a jak známo, "psí hlas do nebe nedoletí". Nehodlám se tu zabývat naivním názorem, že ČSSR byla schopna se vojensky bránit a ubránit. Nebyla. Zato ti povím, kdo byl tím Jidášem, co zabezpečil přistávání letadel, která ty bys asi sestřelil pistolí. Byl to agent KGB, náměstek ministra vnitra, vysoký důstojník bezpečnosti, Viliam Šalgovič. Pojďme se mu podívat na zoubek.
Aktivně se podílel na přípravě a provedení srpnové okupace. Jeho lidé pozatýkali naše vedoucí představitele, včetně Šalgovičova "kamaráda" Dubčeka. V okupačních dnech byl Šalgovič na sovětské ambasádě jako doma a stal se jedním z nejvíc nenáviděných kolaborantů. V 70. letech mu byly svěřeny vysoké stranické a státní funkce - člen předsednictva ÚV KSS, předseda SNR a člena ÚV KSČ. Přišel listopad 1989 a on si sám hodil oprátku...
A šlus? Ale kdež! Jedna Šalgovičova velmi, velmi spřízněná duše, má jméno Livia. Z tohoto vztahu mohla užívat jistých výhod, ostatním občanům nedostupným a využívat tak nevídaných možností, jimiž Viliam Šalgovič disponoval. Při studiu oboru zahraniční obchod na VŠE, se Livia seznámila se svým budoucím manželem Václavem a díky jejím neomezeným možnostem se život hned dvou mladých lidí změnil k nepoznání. Závratnou kariéru odstartovaly i jejich zahraniční studijní stáže - ona v Luxemburgu a Holandsku, on v Itálii a USA. Bystrým neujde, že šlo o prestižní univerzity v kapitalistických státech. Žili jsme za železnou oponou a vycestovat na Západ byl za totáče zatraceně tvrdý oříšek a všechny takové osoby byly zpravodajsky vytěžovány. Kdo tam ale v takové době mohl dokonce oficiálně i studovat? Na to si už odpovězte každý sám.
srpen 21, 2008 23:56
Anquetile, : Myška
jednoznačně to bylo práskačství, nelži si do kapsy. Takoví jako Ty, možná naivní, ale hlavně nebezpeční, de fakto odsoudili ke kriminálu, nebo aspoň k perzekuci, lidi, kteří netušili co jsi zač. A že jsi potom položil stranickou legitimaci? Co to bylo platné - PO TOM. Když jsi předtím pomáhal tomu režimu existovat.
Ano, naše země se nebyla schopna vojensky ubránit, a tak jako v roce 1938 nás západ hodil jednoduše přes palubu. Jsme příliš malá zemička, aby si kvůli nám někdo pálil prsty a šel do mezinárodního konfliktu. A to nám, tedy většině, zachránilo život.
srpen 22, 2008 06:40
Myško, : anquetil
mýlíš se, už PŘED TÍM = v únoru 1968!
Přeju příjemný den! smilies/shocked.gif)
srpen 22, 2008 07:33
Myško, : anquetil
kam chodíš na ta obvinění??? Mám na tebe podat trestní oznámení? V životě jsem nikoho nepráskl!!!
srpen 22, 2008 07:43
anquetil : bb
Neděs ji tak, neví co říká.
srpen 22, 2008 07:54
Myško : bb
Zpravodajské služby byly, jsou a bohužel budou - lidi se nedovedou rozumně domluvit a tak je třeba vědět - co, kde a kdo jaké pikle kuje.
Přečetla sis pozorně co anqetil napsal "2 krakonošovi"??
Sakra, to jsou sdělení, co?? Kdo by to řekl?? Věřím, že to má ověřené.Zamysli se nad tím, co píše.Někteří výhod svého postavení užívají celý život.

srpen 22, 2008 08:03
Myško : bb
Nějak jsem nepochopila Tvoji poslední větu - co většině zachránilo život????
Soudíš moc rychle,až neuváženě.Než něco vyslovíš, zvaž - zda svými slovy neublížíš víc, než je třeba.
srpen 22, 2008 08:12
Anquetile, bb, : Myška
myslím, že jsem to četla pozorně.
Anquetile, jak tedy výsledku své "práce" říkals Ty?? Když to nebylo práskačství? Udavačství? CO se skrývalo pod pojmem prověření, jak jsi ho popsal v úvodním článku? A proč nemohl dotyčný inženýr vycestovat? Protože jsi to nedoporučil (nebo Alena?), že...
Šalgovič, Livia - možná to tak je, možná ne - nemohu věřit člověku, který "prověřoval".
srpen 22, 2008 08:17
Bb, : Myška
vím co píšu.
Většině lidí zachránilo život to, že se v srpnu 68 obsazení obešlo bez našeho ozbrojeného odporu. To by totiž znamenalo válku.
Soudím rychle a neuváženě? Kdo byl Anquetil? Estébák a komunista, zřejmě. Kdo jiný prověřoval??
srpen 22, 2008 08:24
Myško : bb
Možná by bylo dobré si zjistit, jaké je a bylo poslání zpravodajských služeb.
Nemusíš věřit každému, ale je dobré se nad každým sdělením zamyslet, hledat a nalézat souvislosti, které ukáží víc.
Zásadní otázka je- bylo obsazení nutné a kdo za jeho uskutečnění může??Pěšáci - nebo Ti, kteří rozhodovali??
I dnes neškodí si položit otázku, zda mocní vždy rozhodují ve prospěch těch, kteří je zvolili.
srpen 22, 2008 08:40
Myško, : anquetil
vidím, žes vůbec nepochopila. Ten zmíněný inženýr měl vycestovat jako člen zpravodajské služby s pouhou kamufláží civilního zaměstnání. Tož tak.
srpen 22, 2008 08:41
Myško, ještě polopatičtěji : anquetil
říká se tomu špionáž. Ekonomická rozvědka dokáže v zahraničí získat plány a výrobní postupy, jejichž vývoj by nás stál kolikrát i miliony. Přihořívá?
srpen 22, 2008 08:48
Tryskové stavy, : anquetil
byli jsme v nich světovou jedničkou - a vykutálení Japonci nám je ukradli. Stačí jako příklad?
srpen 22, 2008 08:52
Anquetile, : Myška
a jiné jsi neprověřoval?
Vím, že proti Tobě mám informací zatraceně málo, ale pokud jsi byl pověřován takovými úkoly, jako je prověření tajných zpravodajů vysílaných do světa, musel jsi být napřed velmi dobře prověřen sám. Součástí zajisté byla i oddanost straně a vládě. Oprav mě, pokud se mýlím.
srpen 22, 2008 08:52
Mýlíš se, Myško : anquetil
byla to oddanost zájmům tohoto státu.
srpen 22, 2008 08:58
Anquetile, i tak se to dá říct. : Myška
Neříkej mi, že členství ve straně nebylo podmínkou.
srpen 22, 2008 09:04
Článek nebyl napsán pěkně : wendy
ale diskuse už je lepší. Průmyslová špionáž. Tu má i Pobřeží Slonoviny. Tryskové stavy - oni ti Japonci třeba chodili na výstavě v Brně po lidech, každého se zeptali jen na jednu jedinou drobnost a zmizeli. Týmová práce okořeněná ještě skutečnou špionáží.
Mně taky třeba vadilo, že jeden inža od nás z výzkumáku si tajně nahrával jisté porady technického týmu a pak to prodával do Francie. On vlastně ukradl práci obyčejných, ale chytrých lidí, techniků a kapacit v oboru sklářství a v tom jsme byli dobří (taky ústav hned po revoluci zrušili, není potřeba konkurence, že).

Zisk nacpal do vlastní kapsy, to byl boj proti komunismu ? I mě kvůli němu vyslýchali a nejen mě. A to se pak ve vás sváří dva pocity - práskat nemůžu, ale správný to taky není.
No a teď jak z toho ven?

Teď mluvte.

srpen 22, 2008 09:42
Anquetil, je mi z tebe SMUTNO. : toulavej
Ani tvé tehdejší mládí tě u mě neomlouvá, ani to, že se obhajuješ vyšším principem mravním – podpoře možná i průmyslové špionáže v náš prospěch v cizině. Jen si i teď pořád ještě namlouváš, že jsi konal dobro v celospolečenském zájmu. A to, že jsi ten dřívější režim podporoval AKTIVNĚ víc, než jsi musel jako kdokoliv jiný, kdo tu chtěl žít a nechtěl – nemohl emigrovat, bys snad mohl pochopit. VYHROŽOVÁNÍ Myšce v anonymní diskusi o tobě říká vše – s tebou bych na pivo NIKDY nešel. Omlouvat KRÁDEŽ tím, že to dělají i ostatní, to není vyšší princip mravní, žádné dobro v zájmu společnosti. Že tě pak režim, kterému jsi aktivně sloužil – se všemi výhodami s tím spojenými, zatratil, když jsi mu sloužit přestal, na to si nestěžuj. Nejsi žádná oběť, jak si to stále o sobě myslíš. Oběť byl zbytek národa, který režim nepodporoval – NEMĚL VÝHODY, které jsi chvíli měl ty a nechtěl odejít - nedovolil mu to komunistický režim, aby opustil Československo.
Jinak Myška MUSÍ mít pravdu v tom, že NUTNÝ, nikoli postačující předpoklad pro službu zájmům KOMUNISTICKÉHO státu v této oblasti, bylo URČITĚ členství u komunistů a důkladná prověrka spolehlivosti a oddanosti jejich ideím. A omlouvat členství spojené s výhodami vyšším principem mravním, je ubohé. Jsem zvědavý, jestli i na mě chceš podat trestní oznámení za pomluvu . . . Některé věci se totiž neříkají ani ve srandě . . .

srpen 22, 2008 11:14
toulavej, je mi z tebe SMUTNO, : anquetil
1. existuje přece zákon na ochranu osobnosti
2. podsouváš mi něco, co jsem neřekl ani nenapsal
3. kristova noho, o jakých výhodách to mluvíš? Já bral měsíčně jen 1.762Kčs, ať jsem seděl v kanclu nebo byl 20 hodin na nohou. Odešel jsem sám, ale v posudcích jsem měl, že mě vyhodili. Beztak bych později "byl odejit". Zákaz studia a mnohaletý zákaz výjezdu kamkoliv do zahraničí, byly už jen samozřejmou tečkou.
srpen 22, 2008 11:51
Anquetil, z toho je vidět, že jak se říká - na každou svini se vaří voda. : Myška
To cos dělal jiným, tedy že jsi je prověřoval a na základě Tvé prověrky nemohli vycestovat, a kdo ví co ještě, se stalo Tobě.
Přece Tě nikdo nenutil, aby ses dal do služeb režimu, nikdo Tě nenutil, abys vstoupil do KSČ. To byla jen Tvoje vůle. A zaplatil jsi za to. Fůra lidí byla perzekvována, nemohli studovat, nemohli vycestovat ani do Jugoslávie, díky třeba takovým jak jsi byl Ty.
srpen 22, 2008 12:02
Myško, nechci zpochybňovat tvůj inteligenční potenciál, : anquetil
copak neumíš číst? Z textu i dodatečného komentáře je naprosto jasné, že jsme prověřovali jen rozvědčíky před výjezdem, nikoliv běžné občany!!!
Howgh.
srpen 22, 2008 12:28
anquetil : toulavej
Tak naposled, neboť můj čas je drahý, abych ho věnoval tobě – ty už NIKDY nepřiznáš ani sám sobě, že jsi aktivně podporoval režim, který byl velmi špatný. KAŽDÝ člen KSČ byl ve výhodě oproti nečlenům v Československu – výjezdní doložka, jesle pro děti, víc vepředu v pořadníku na byt – VÍC bodů za členství, o tom dnešní mladá generace nemá vůbec tušení, jak to tu fungovalo. A fungoval ten systém hlavně díky AKTIVNÍ podpoře lidí, jako jsi byl ty. Také profesní kariéra v pozdějším věku – nečlen prakticky NEMOHL být vedoucí, protože nebyl jako kádrová rezerva zařazen mezi vyvolené. Netvrdím, že kdyby ten systém nikdo nepodporoval, že by se nemohl udržet. Mohl, ale jeho aktivní podporou se udržel mnohem déle a způsobil mnohem víc zla. A jestli se nám tu snažíš namluvit cosi o paní Livii, že ona a její budoucí muž využívali výhod známostí se Šalgovičem, pak to není její ostuda, je to ostuda režimu, že se takhle lidi MUSELI chovat, když se chtěli podívat do světa a komunistický režim jim v tom BRÁNIL a nutil je žít v nevědomosti za ohradou z železné opony. Ale chápu tě v jednom - je těžké si přiznat, že jsem za mlada pomáhal zlu.
srpen 22, 2008 13:49
A já ti jenom napíšu, : Krakonoš
že kašlu na žvásty typu "stejně bysme se neubránili" a "letadlo bys sestřelil pistolí". Díky zbabělcům tvýho ražení, který nám vládli - a to už v 38. - si tahle země PRÁVĚ VYDOBYLA POVĚST kolaborantů, za který nemá cenu nasazovat krk - normální malý země maj spojence (samozřejmě jsem PRO americkej radar v Brdech). Tenhle stát snad měl v 68. funkční protivzdušnou obranu, ty pistolko. Kdyby hovado Brežněv musel počítat s tím, že jeho invaze bude znamenat masivní ztráty jeho vojáků, nenašel by patrně odvahu sem vlítnout (vyplývá to dokonce z některých zjištění historiků). Je obrovskou otázkou, jak by se chovaly západní země v 38., kdybysme se aktivně Hitlerovi bránili, historie "kdyby" neuznává. Něco mí říká, že naše poraženectví a neochota tu krev prolít nás právě dovedly do sovětský zóny, k 48. a ke všemu, co následovalo. Smočil sis s největšíma sviněma, který tenhle národ kdy vyprodukoval, nedovedeš to uznat a tím je pro mě debata s tebou vyloučená. Howgh též.
srpen 22, 2008 15:13
toulavej Krakonoš : anquetil
Probůh, co to tady plácáte za nesmysly? Já žádnému zlu nikdy nepomáhal a s žádnými sviněmi jsem se nesmočil! Kolikrát to mám opakovat? Pracoval jsem v zájmu našeho státu a svou čest jsem nikdy nepošpinil. Zametli se mnou jako se všemi, kdo měli svá křídla roztáhnutá k rozletu, zničili mi celý život a právem se počítám se do ztracené generace. Jediný metál, co mám, je „Za dlouholetou práci v dopravě“, nemluvě o zlatém poháru za milion kilometrů bez nehody.

A propos, vidíte někde jediné slůvko, kterým bych schvaloval tu neslýchaně sprostou a brutální ruskou okupaci? A o jakém pořadníku na byt tu byla řeč? Četl jsem manželce vaše agresivní komentáře a rozplakala se mi tu - pamatuje si dodnes, jak mi 4 roky věčně ošetřovala do krve rozežrané ruce od vápna v maltě, když jsem svépomocí stavěl náš družstevní byt. Znamenalo to každý měsíc 150-180 hodin intenzivních prací na stavbě, při současném plném prac.úvazku v zaměstnání, dovede si někdo z vás představit, za cenu jakých galejí jsem přišel ke svému bydlení?!? Nikdo mi nic nedaroval a vše, co mám, jsem nabyl výhradně svou vlastní poctivou prací, často i za cenu stovek hodin přesčasů a souběžných pracovních úvazků. Aby moje rodina nestrádala, mnohdy jsem dělal i podřadné práce, ale nestydím se za to. Pořád přece platí básníkova slova: „té práci pera, pilníku a rýče, buď stejná čest!“

Pro nevyléčitelnou nemoc manželky, její trvalou invaliditu a mnohaměsíční hospitalizace, jsem obě naše děti vychoval prakticky sám. Mám za sebou operaci nádoru na mozku a malou mozkovou příhodu, naštěstí bez negativních následků. Jenom tento měsíc jsem vydal za léky a lékaře 2.500Kč, což je pro invalidního důchodce až příliš tristní cena za přijatelný zdravotní stav. Ale jsem hrdý na to, že spolu se svými dětmi jsem v listopadu 1989 na náměstí zvonil klíči. O to víc je mi líto, že zcela postrádám vaši soudnost i objektivní pohled. Přesto vám přeji hezký den!
srpen 23, 2008 14:35
Byl jednou jeden kriminál... : tippler
...v kriminálu byli povětšinou muklové, pak taky bachaři a ředitel. Muklové tam byli nedobrovolně, nejspíš proto, že se nechtěli stát bachařema a utéct se báli. Někteří muklové donášeli bachařům a měli za to nějaký výhody. Někteří bachaři mlátili mukly pendrekem, jiní třeba dělali jenom dozor ve vězeňský knihovně. Muklové bachaře nesnášeli. Bez rozdílu. Jednou se stalo, že se v kriminálu změnil ředitel. Novýmu řediteli přišli někteří bachaři málo bachařovatí a tak z nich nadělal mukly. Někteří z nich to pak měli horší než většina ostatních muklů. Co myslíš, Anquetile, přijali muklové bývalé bachaře mezi sebe?

Konec bajky.
srpen 23, 2008 15:26
A ještě... : tippler
...ano, já vím, že "Men in black" existují za každého režimu. V zájmu státu posunují kolo dějin kupředu. Ukážou pěšinku v Thermopylském průsmyku, zavedou hlídku do Getsemanské zahrady, v duté holi přenesou bource morušového, seženou výrobní postup řeckého ohně, do Reichstagu nanosí kanystry s benzínem, před kanceláří Aeroflotu složí hromadu dlažebních kostek, odstřelí 400metrové mrakodrapy,...jsou zkrátka nepostradatelní. Osobně si ale víc vážím těch nosičů zesnulých, Anquetile...
srpen 23, 2008 15:28
... : Sandra
Tipplere- a proč vězni nesnášeli bachaře bez rozdílu? Nebylo by správné rozlišovat i mezi bachaři podle toho kdo z nich se jak choval? Přeci ten, kdo mlátil mukly pendrekem nebyl stejný člověk jako ten, který dělal dozor ve vězeňské knihovně- i když to byl také bachař, ne?
...jinak k případu anquetil se nevyjadřuji, protože v roce 68 se i moji rodiče ještě chytali máminých sukní...
srpen 23, 2008 16:53
Anquetil - čím dál víc potvrzuješ, že : Myška
systém, který jsi pomáhal budovat, Tě nakonec semlel. Kdyby nebylo osmašedesátého, dál bys prověřoval lidi, kteří o Tvém poslání neměli tušení, dál zvedal ruku na stranických schůzích, a dál užíval výhod. Ve stínu strany bys vystudoval vysokou, nemusel bys svépomocí budovat byt (jako mnozí jiní, nebyls žádná výjimka), a vůbec by se Tvůj život odvíjel jinak. Ostatně jako většiny lidí, i těch, a nebo hlavně těch, kteří režimu nikdy nepřisluhovali.
srpen 24, 2008 09:57
Myška - čím dál víc potvrzuješ, že : anquetil
nebereš v úvahu naprosto žádné argumenty a jsi přímo posedlá neopodstatněným obviňováním. Ze strany jsem vystoupil přece už v únoru 1968 a žádný systém jsem nebudoval, Kristova noho!!! Nauč se pozorněji číst a přestaň už laskavě provokovat, o mém skutečném poslání se beztak nic nedovíš.
Přeji hezkou neděli! smilies/shocked.gif)
srpen 24, 2008 11:30
Myška a další : bb
Možná by neškodilo se znovu podívat na počáteční sdělení a upustit od pitvání života autora příspěvku.Važme si toho, že můžeme svobodně vyslovit svůj názor a přemýšlejme, co nám kdo sděluje.
srpen 24, 2008 12:05
Anquetile, ještě jednou - kdo někoho prověřoval, musel sám být velmi dobře prověřen. : Myška
MUSEL být ve straně, musel mít v pořádku kádrový posudek. Nebo snad ne? Složka, která podléhala ministerstvu vnitra? ...
Tvoje skutečné poslání - nepátrám po něm. Reaguji jen na to, co jsi napsal, na Tvoje stesky. Znovu opakuji, sloužil jsi aktivně režimu, a ten režim Tě semlel. Lituješ se, ale to, co Tobě nebylo umožněno (studium vysoké školy) až po tom, co jsi sám aktivně ovlivnil životy zřejmě mnoha lidí, to nebylo umožněno spoustě lidem třeba jen proto, že chodili do kostela.
srpen 24, 2008 12:42
bb, : Myška
jsem ráda, že ta svoboda, a nejen slova, přišla. A jsem hrdá na to, že nejen já, ale i mí blízcí jsme se jí dočkali s čistým štítem.
srpen 24, 2008 12:47
Myško : bb
Opakuješ se, nezasekla ses jak starý gramofon ??
srpen 24, 2008 12:52
Myško, jestli nelžeš, : anquetil
pak máme svůj štít oba stejně čistej.
srpen 24, 2008 12:54
Anquetile, to rozhodně nemáme. : Myška
Nesrovnávej mě se sebou. Já jsem režimu NIKDY nesloužila.
srpen 24, 2008 13:06
Myška, ty hlupana : Jano
čo si naozaj retardovaná?
srpen 24, 2008 13:39
Copak Jano, : Myška
podle sebe soudíš mě?
srpen 24, 2008 13:41
Dělá se mi poněkud nevolno : Petronila
z toho, jak se tu bývalý STBák pokouší chvíli vyhrožovat, chvíli hrát na city a chvíli brnkat na závistivou strunku (viz ty řeči o Šalgovičovi a Livii).

Anquetile, tvoje a manželčiny zdravotní problémy jsou sice smutné a nikdo z nás ti je nepřeje, ale nemají ŽÁDNOU souvislost s tím, čím jsi se profesně zabýval, leda tu, aby to v nás vzbudilo lítost a odvedlo od podstaty problému. Nebo tě máme litovat za to, že sis stavěl svépomocí? To v té době dělalo x ostatních, normálních lidí (a kdyby tady nebyl ten režim, kterému jsi aktivně napomáhal, třeba by pro ně bylo reálné najmout si na to stavební firmu jako dneska).

Tvoje citovky mě naprosto nedojímají - ty jsi byl možná perzekuován za to, že jsi dobrovolně vlezl do zločinecké organizace a zase z ní vystoupil, ale jiní dostali za uši mnohem hůř a až do třetího kolene prostě jen za to, že se této organizaci nelíbili - byli živnostníci, kulaci, nesouhlasící inteligence, letci, kteří nasazovali životy za naši zemi, ale na té "špatné" straně... mám ještě pokračovat?

Co jsi v životě dělal nebo nedělal, víš nejlíp sám, já tě soudit nehodlám. Ale tvůj projev působí značně slizce a na pivo bych si s tebou rozhodně taky sednout nešla.

Tak a jestli chceš, tak můžeš jít podat další trestní oznámení . smilies/grin.gif
srpen 24, 2008 20:10
Myško, : Jarda
to nemá smysl. Nepochopí, protože NECHCE pochopit.
srpen 25, 2008 07:11
Jardo, máš pravdu, už končím. : Myška
U Anquetila mě nepochopení nepřekvapuje, ale od jiných zde v poslední době diskutujících, ano.
srpen 25, 2008 08:15
Jestli se nepletu, : Božena
článek vychází z autentických vzpomínek na tragické srpnové dny 1968 a má velmi slušnou informační hodnotu. O to víc se divím, že místo uznání je tu snůška ničím nepodložených anonymních útoků na autora, včetně nevídané servility vůči první dámě, katapultované na výsluní právě tlačenkou jednoho z největších vlastizrádců a kolaborantů. A věřte, že při té úctě k hierarchii mocných, mě až zamrazilo.
srpen 25, 2008 08:31
Tak si oblíkni svetr, Boženko. : Petronila
Informační hodnotu to jistě má. Dejme tomu takový příslušník SA by také jistě dokázal napsat autentický článek se slušnou informační hodnotou o nějaké události za 2. světové války, které se osobně zúčastnil. Také by tě mrazilo z toho, že se mu za to nedostává uznání a plácání po ramenou, ale že mu pár lidí připomene, z jaké pozice to tehdy pozoroval?

A Livia a Šalgovič v jeho příspěvku měli asi takovou hodnotu jako Hanka Zagorová tehdy v Jakešově projevu - "taková hodná holka", vzpomínáš - odvrátit pozornost od podstaty problému a vzbudit závist, jak se někdo jiný nezaslouženě má dobře.
srpen 25, 2008 09:01
Boženo : Jarda
autentické vzpomínky má každý, kdo je starší 55ti let. Tak o jakou informační hodnotu se jedná?
Já jsem vyčetl asi půl článku vychloubání (souložení s nedostupnou krasavicí, všechny dveře otevírající průkazka podepsaná samotným ministrem, naivní Saša Dubček) a půl článku žalozpěvů nad zklamáním z obdivovaných sovětských bratří.
srpen 25, 2008 09:09
Ehm... : Míša šíša
K Anquetilovi: vážení diskutující, zaměňujete jablka s hruškama. Souhlasím s bb, přečtěte si hlavní článek pořádně. Navíc "zpravodaj", zjednodušeně špion, nemá rovnítko s příslušníkem STB. V tom je opravdu veliký rozdíl a vy tu brečíte na špatném hrobě.

Krakonoši, snad opravdu neběříš, že bysme se v šedesátémosmém mohli ubránit? Vždyť by nás srovnali se zemí. Neblbni...
srpen 25, 2008 09:13
Míšo šíšo, : Myška
už to tu píšu poněkolikáté, až mě bb nařkla, že jsem jak zaseknutá gramodeska. Nikdo nedává rovnítko mezi estébáka a "zpravodaje", i když z úvodního článku mám pocit, že je to v lecčems stejné, ale že každý z nich musel být v KSČ, musel být velmi velmi dobře prověřen, a aktivně se podílel na podpoře režimu, je snad jasné. Nebo si myslíš, že špionem mohl být kdekdo? To přece musel být velmi SPOLEHLIVÝ člověk, oddaný straně a vládě.
srpen 25, 2008 09:28
Myško, : Míša šíša
nebudu se s tebou hádat. Jen jsem napsala, co jsem napsala, a tím končím. Bylo by to totiž na dlouhosáhlou diskuzi a do toho se mi moc nechce. Už řeknu jen jedno: staví-li se někdo do pozice, že je nejčistší z nejčistších, tak mu to nevěřím ani trochu. No a dělat dnes machry, jak jsme se nezapletli s režimem, a plivat po ostatních (aniž by existovala reálná znalost všech souvislostí), to je fakt hrozně jednoduchý. Zajímalo by mě, kolik ti v r.68 bylo let.
srpen 25, 2008 09:41
Míšo šíšo, zrovna v téhle diskuzi jsem psala, že v srpnu 1968 mi bylo půl roku. : Myška
Taky se s Tebou hádat nechci, nemá to smysl. Klidně mi nevěř, je mi to jedno. Nezaplést se s režimem bylo v moci všech. Zajímavé je, že mnozí to dokázali, i když režim jim všemožně házel klacky pod nohy, a snažil se jim život znepříjemnit. A ti, co se zapletli, se to snaží různě zdůvodnit.
srpen 25, 2008 09:50
Promiň, : Míša šíša
nečela jsem si dnes diskuzi celou a tvůj věkový údaj jsem už přes víkend zapomněla.
Jenom si, prosím tě, nemysli, že všechno byla až tak jednoduché a jednoznačné. Oni totiž mnozí lidé, kteří o sobě vykřikovali a vykřikují, jak se NEZAPLETLI, zapletení byli setsakra. A na druhou stranu zase ne všichni, kteří byli ve straně, podíleli se na budování totalitního režimu. A taky spousta lidí bylo naivních, někteří v 50.letech vstupovali do KSČ opravdu z čirého idealismu, aniž by chtěli z toho profitovat anebo jiným škodit. No, v 60.letech pak hodně toho vylezlo na povrch, za Novotnýho se začaly vydávat knihy, které předtím vycházet nemohly... Kdo vstoupil do strany po těchto časech, tak ten už se určitě na idealismus a naivitu vymlouvat nemohl, ale před rokem 68 byla ta situace trochu jiná.
Hele, můj otec byl coby adolescent zapletený v letákové protistátní akci, za což si vysloužil zákaz studování na VŠ, od dětství jsem byla vychovávaná v tom, že komunismus je to největší zlo... ale stejně bych nebyla tak suverénní v tom odsuzování jiných, aniž bych znala podrobnosti.
Mimochodem - nečetla jsi třeba knihu od Josefa Frolíka "Špión vypovídá"? Ten taky dělal 17 let v komunistické rozvědce. Doporučuju!
srpen 25, 2008 10:17
Míšo šíšo, : Myška
možná, že někteří do KSČ vspoupili z naivity, ale nemyslím si, že to byl případ Anquetila. A už určitě se nedá svést na naivitu působení co by špion.
srpen 25, 2008 10:23
Jo, ještě abych nebyla označena z diletantství : Míša šíša
Jak jsem psala, že zpravodaj nemá rovnítko s příslušníkem STB, myslela jsem tím příslušníka, který by snad chodil udávat běžné občany a tím jim ničit život, jak v některých komentářích bylo naznačováno.
srpen 25, 2008 10:28
Myško, : Míša šíša
jestli tě tohle téma vážně zajímá, přečti si opravdu tu zmíněnou knihu. Třeba si pak trochu upravíš svůj jednoznačný názor.
srpen 25, 2008 10:35
jen tak na okraj : wendy
už se tu o tom někdo taky zmiňoval, že někdy ty ústupky nebyly tak nepochopitelné...náš známý, kapacita ve svém oboru, dva světové jazyky, ing. dr,. doc. byl vysílán do zahraničí, i do kapitalistického, za účelem čistě technického a obchodního rázu. Když se tu přitvrdilo, naběhli na něj s tím, že když nevstoupí jako řaďák - to jim stačilo - tak už nikam nikdy nevyjede a kariéru může zabalit do aktovčičky a jít třeba k lopatě. Tak vstoupil. Dnes má ve svém oboru firmu, byl fakt dobrej. Nic na něj neprasklo myslíme si, že nemělo co, byl zahrabaný do té své vědy. A takových bylo. Nebyl tak statečný, aby jim řekl ne a všechno co uměl a znal hodil do kanálu. Ano mohl jít do kotelny za Dientsbírem...
srpen 25, 2008 11:30
Dle mého názoru : Jarda
Přece nebylo řešeno, kdo a proč spolupracoval a s kým.
Já osobně jsem měl původně na mysli spíše: Kdo spolupracoval (a o tom tady není pochyb), nechť se s tím jednak nevytahuje a také ať neprolévá slzy krokodýlí. Můj moudrý otec v podobných souvislostech používal výrazu: "Brečel jak stará kur.a".
srpen 25, 2008 12:30
Wendy, : Petronila
ale jsou ústupky a ústupky.

Nemám za zlé odborníkovi, který se u vědomí, že by si jinak v oboru "neškrtnul", stal řadovým členem KSČ, jako ten Tvůj známý. Neodvažuji se soudit lidi, kteří pod tvrdým nátlakem poškození vlastní osoby nebo rodiny podepsali spolupráci s STB (ale z "prospěchářských" důvodů jako předešlý případ s KSČ už to neberu). Ale když "tam" někdo vlezl dobrovolně s vědomím, že "tam" udělá kariéru i za cenu toho, že bude aktivně poškozovat lidi - to je diametrálně odlišný případ.

A Jarda má naprostou pravdu. Po devětaosmdesátém se nic nestalo lidem ani z jedné z těchto tří skupin. Což je v případě těch prvních dvou pro mě v pohodě. Statečnost za cenu sebezničení není ničí povinnost, znám pár takových lidí a jsou v osobním životě naprosto féroví. Ale pokud by ze sebe začali dělat "po bitvě" statečné bojovníky a ronit krokodýlí slzy, tak by se mi z nich taky obrátil žaludek.
srpen 25, 2008 13:26
Ano wendy, je velký rozdíl, když tě režim nutí k členství ve straně, : toulavej
aby tě mohl lépe ovládat a ty nemáš odvahu odmítnout a ztratit tím už vybudovanou kariéru - a dobrovolně, i když třeba z naivity, se stát členem té strany a zaujímat privilegované místo, které může získat jen spolehlivá, dobře kádrově prověřená osoba. O takové lidi se ten režim opírá. Není podstatné, jestli s tím spojené výhody dotyčný využívá či nikoliv. Ty výhody tu existují, dávají dotyčnému nezasloužený náskok ve všem před ostatními. A jestli jsou nevyužívány, není podstatné. Když ty zcela zřejmé výhody dokonce dotyčný popírá, vypovídá to o něm vše. Ale režim ty výhody neposkytuje zadarmo, dává je za minimálně tichou podporu tomu režimu. Možná nevíš, že když se zdražovalo – říkalo se tomu „úprava cen“, soudruzi o tom věděli ze schůze o den dříve. Aby se sami nebouřili a mohli si ještě nakoupit za laciný peníz. Taky jedna taková výhoda z těch stovek dalších . . .
Když se anquetil hájí, že prověřoval pouze rozvědčíky, nikoliv občany, používá špatnou obhajobu. Tak ostatní občany holt prověřovali ve druhý kanceláři, za zdí nebo v jiný budově, přes dvůr, jeho kolegové. A kdyby mu řekli šéfové nebo straničtí soudruzi, že na prověřování občanů jim chybí lidi, že ho přeřazujou na jiný oddělení, tak by prověřoval občany a ne rozvědčíky. I potom by tu anquetil tvrdil, že sloužil zájmům státu a nic špatného neprovedl. Protože prověřovat občany, na tom taky nic divného nebylo – bylo to v zájmu udržení socialismu v týhle zemi a to bylo dokonce v ústavě, takže i legální . . . Problém je totiž v tom, že anquetil nedokáže rozlišit, co je a není špatně. V tom mu nikdo z nás nepomůže, na to musí přijít sám. Viditelně toho není schopen, to je ale jeho problém a problém těch, co to taky nedokáží rozlišit . . .
Znám ale i osobně lidi, co tohle dokázali. Třeba režisér Vojtěch Jasný. V mládí točil lživé častušky o kolektivizaci a bídných kulacích. Ale už dávno se za to omluvil a snažil se to dalšími filmy odčinit a ukázat, jaká byla skutečná pravda. Za to si jej vážím.

srpen 25, 2008 14:31
Chce to umět přiznat vinu : wendy
ne všechno lze odpustit - ale, rozumíme si.
A jak už zde bylo taky řečeno, takovou průmyslovou kontrašpionáž má každý stát, na tom by nebylo nic divného. Jen by neměla být ideově spjata se stranou a vládou tak, jak tomu bylo zde.
smilies/undecided.gif
********************* zase krátký, jo ? Ale úderný !
srpen 25, 2008 16:03
koukám : Karla
Jak tak koukám, autor píchl do vosího hnízda a vosy se rozzuřily a útočí všude - až zapomněly na závažná sdělení, nad kterými by stálo za to se zamyslet
srpen 25, 2008 21:50
Míšo, : Krakonoš
kdyby se vždycky bránili jen ty, co "by se ubránili", je už svět dávno rozdělenej mezi cca 3 státy. Ochota bránit se je mnohem víc, než vlastní schopnost ubránit se. Platí to v životě jednotlivce i národů. Sorry, já prostě pacifismus a švejkovství tohodle národa nesdílím.
srpen 26, 2008 00:41
Ale já si myslím, že se zamýšlíme : wendy
i když článek je stylizovaný tak, jako by jej psal James Bondů. Zamýšlím se i nad větou - ...ti, kdo ty vojáky sem poslali, sedí někde daleko a nikdo se k nim nedostane...Je zajímavé, že hajzly málokdy sejme atentátník. Podívejte kolik jen na Hitlera bylo spáchání atentátů, všechny neúspěšné. O Stalinovi nevím, ale jestli tak se také nepovedly.
Pravdou zůstává, že těm, kdo slouží režimu podobným výrazným způsobem jako autor článku, tak těm se stává že jsou vyřazeni též výrazným způsobem. Riziko podnikání.
srpen 26, 2008 07:09
Hmm : Míša šíša
Po bitvě je každý generál, viď?
srpen 26, 2008 07:10
. : Míša šíša
Moje reakce v 7:10 byla na Krakonoše
srpen 26, 2008 08:38
Karlo, když máš potíže s chápáním, tak pro tebe polopatě: : Jarda
Má reakce byla úplně stejná, jako by byla na článek o seriozním a poctivém podnikání, podepsaný Viktorem Koženým.
srpen 26, 2008 09:50
Jardo, i pro tebe po lopatě : Viktorie Žižková
Tak to máš blbý, chlapče, ty sám totiž nechápeš. Číst tvé komentáře je skutečný zážitek, protože mnohé sis jen vycucal z prstu! Nikde jsem totiž neviděla sebemenší zmínku o autorově souloži, ani tebou zcela vymyšlené a autorovi posouvané obdivování sovětských bratří. Nikde nevidím ani žádné autorovy krokodýlí slzy, po nařčení přece jen vysvětlil, že jeho osud byl podobný všem ostatním, na kterých se normalizace dosyta vyřádila.

A protože máš evidentně těžké potíže s chápáním, tak extra pro tebe nápověda padesát na padesát:
http://profesor-klaus.osoba.cz/image/5282466
A fčil mudruj! Anebo si tiše v koutku „pobreč jak stará kur-a“, ale než blbě mluvit, to raději mlč.
srpen 26, 2008 11:48
Viktorie Žižková : Jarda
Přihlaš se znovu do ZDŠ. Snad tě tam naučí číst.
srpen 26, 2008 12:43
Viktorie, : Petronila
to je tedy opravdu zdrcující argument smilies/shocked.gif

Za prvé - Anquetil se na rozdíl od řady ostatních, na kterých se normalizace také vyřádila, s největší pravděpodobností aktivně podílel na budování stejného systému, který ho potom sejmul. Já ti nevím, ale mně takových lidí nějak ne a ne být líto smilies/angry.gif smilies/angry.gif smilies/angry.gif

A re Klaus, Klausová, Šalgovič a spol. - za prvé si myslím, že vstoupit do KSČ a stát se členem STB je přece jen trochu rozdíl.

A za druhé, pochop zas ty jednu věc. I kdyby Klaus byl třeba vrchní luciper (což nebyl) a právem hodný odsouzení, nijak to nezmenšuje podíl těch drobných čertíků, kteří s lopatou přikládali pod kotly....
srpen 26, 2008 12:45
Hmm. : Krakonoš
A něco objevnějšího bys k tématu neměla, Míšo? Představ si, že mluvíme o událostech starejch 40, potažmo 70 let. Takový mluvení vo historii je dycky "po bitvě", překvapuje tě to? Dokázala bys nějak zařídit, abych byl presidentem ČSR v 38. roce? Abych nežvanil jen tak "po bitvě"? Jak pravil Sváťa Pulec: "To nemá cenu, já jedu domů!" smilies/tongue.gif
srpen 26, 2008 12:50
. : Míša šíša
No, zařídit bych to neuměla - naštěstí. Kdyby ty jsi byl prezidentem v 38. roce, tak by jsi určitě nešvejkovsky zavelel k obraně státu a dnes by s největší pravděpodobností neměl kdo plkat na českém webu.
srpen 26, 2008 12:57
No ráda bych kohokoliv na místě prezidenta Beneše v tom 38. viděla : wendy
nemůžeme to posuzovat z nynějšího hlediska, nýbrž z tehdejšího. Nedívat se na to nynějšíma očima, ale vžít se do konkrétní situace se všemi tehdejšími tlaky, podmínkami a vlivy. Těžko odsuzovat.
srpen 26, 2008 13:39
wendy, no toto! : Viktorie Žižková
Pro jinou dobu máš najednou jiná měřítka?
srpen 26, 2008 13:48
Představ si, že žiješ v roce 1938 : wendy
a nic co bude nevíš. Uvažuju jen o jednom konkrétním rozhodnutí s tím, že bych Beneše až tak neodsuzovala. Nedávala jen jemu za vinu, že nás uvrhl do poroby. Podílelo se na tom více lidí. Rozumíš ?
srpen 26, 2008 13:56
No tak já už musím : wendy
na tu dovolenou. Mějte se tu.
smilies/smiley.gif
srpen 26, 2008 14:02
wendy, představ si, že žiješ v roce 1968 : Viktorie Žižková
a nic co bude, nevíš.
Příjemnou dovolenou! smilies/smiley.gif
srpen 26, 2008 14:11
Viktorie, : Petronila
ono někdy stačí, když víš, co BYLO....
srpen 26, 2008 21:30
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]