Když tak čtu zdejší články o domácím násilí, výpovědi některých čtenářek, přemýšlím, jestli také nežiju s někým, z koho by se podobný despota mohl vyvinout. Jsem rozvedená, mám dva syny a žiju s přítelem, který má ve své péči své dvě děti.Takže jsme početná rodinka. Jsem si jistá, že mě přítel miluje, myslím, že i tak, že by mi v případě potřeby neváhal věnovat ledvinu, plíci, ba možná i vlastní srdce... ale:

      Vzhledem k tomu, že mu před časem zemřela matka a bohužel i nejlepší přátelé, nemá na světě mnoho lidí, ke kterým by měl silné citové vazby. Proto se nesmírně přimyká ke mně a k rodině víc, než je zdrávo. Nejlépe je mu doma, nikam se mu nechce, vadí mu, když chci jít na kus řeči ke kamarádkám... Je hodně kritický, málokdy máloco pochválí...

      Vztahy s mou rodinou mám od té doby, co jsem s ním, docela narušené, protože si s mou rodinou nerozumí a ta jej nepřijala... Jsem vysokoškolačka, on dělník; ale mně to nevadí, zato on vede často hloupé řeči o tom, jaké blbce produkují vysoké školy... Když ta k čtu ty vaše články a to, co jsem teď napsala, trochu mě mrazí... Ne, ruku na mě v životě nevztáhl, ani na mé děti, ale nemůže takhle nějak vypadat ta pomalá cesta k domácímu tyranovi???

      Nebojím se, že bych to nechala dojít tak daleko, abych se ho musela bát, mám vlastní byt, kam bych případně mohla s dětmi odejít, ale spíš teď dumám nad tím, že bych měla změnit něco na svém chování... Ovšem - proč mám mít výčitky svědomí, že jsem se dnes domluvila s kamarádkou na kafe a neberu jej s sebou?

     Když to beru zpětně, před třemi lety jsem byla něco jako anděl a madona v jednom, poslední dobou jen poslouchám, co dělám špatně - já nebo mé děti... nesouhlasím-li s ním, je to špatně... Projevů lásky taky moc není (přece mi na začátku řekl, jak moc pro něj znamenám a to pořád platí...), ale jeho bych měla opečovávat permanentně...

     Ano, pocit omezení v tomto vztahu mám... ale nikdy mě nenapadlo, kam svým chováním možná mohu směřovat. Myslím, že asi je načase, abych se zase vrátila do kůže té samostatné a sebevědomé ženské, kterou jsem byla dřív. Buď to přijme, nebo holt budu s klukama sama...

                                                 Děvčata, díky za odložení růžových brýlí...

Ivule

Komentáře (62)

Zobrazit/Skrýt komentáře Ivule : Jel Láska může vyprchat, sex zevšednět, ale jakmile ze vztahu zmizí vzájemná úcta a tolerance, je to špatně. srpen 20, 2008 07:03 no...nechci tě strašit, : alena puntíkovaná ale on má vedle tebe komplex méněcennmosti a asi se bojí, že tě zutratí. Chkapi to řešej tak, že začnou vyhrožovat a asnižovat sebevědomí druhé osoby...aby tě třeba nenapadlo, že jsi mladší, chytřejší, schopnější a že kolem je spousta jinejch chlapů,schopnějších než on. Začně to zlehka ....vidíš, už máš vyýčitky, že jdeš ke kamarádce, ve zdravém vztahu bys je mít neměla. Zajisté je ta kamarádka "blbá nána, která tě akorát odvádí od rodiny". Měla by sis s ním na toto téma vážně promluvit, případně ho přimět, aby vyhledal nějakou odbornou pomoc. Už teď je pomalu pozdě. srpen 20, 2008 08:20 Jako klíčovou větu Tvého dopisu vidím : mamča "abych se zase vrátila do kůže té samostatné a sebevědomé ženské". Takovou si Tě přece namluvil, takovou obdivoval a hýčkal. Byl pyšný, že Tě získal. Jestli jsi se z jakýchkoli důvodů přizpůsobila bačkorové kultuře, jedná s Tebou jako s hospodyní, kterou netřeba chválit, neb je na světě kvůli obsluze druhých. Vyhrábni někde tu svojí původní podobu, a buď to ustojí, nebo si půjdete každý svou cestou. Tobě to pomůže, ať to dopadne oživením vztahu, velkým třeskem, nebo rozchodem. Evidentně se v té současné kůži necítíš dobře. srpen 20, 2008 08:25 ... : Jarda Tak už to i u vás začalo v plné parádě, včetně tvého sebeobviňování. Klasika. Zajímavé, jak je to po desetiletí stejné, popsané v knihách i filmech a přesto úplně marně. Proč jste tak nepoučitelé? Dá se i věřit tomu, že by ti daroval ledvinu nebo plíci, jenže důvodem by nebyla láska ale připoutání si tě tím darem již navěky. srpen 20, 2008 08:50 ... : mimi Myslím,že když si s ním promluvíš,nebude chápat o co tu vlastně jde.Zrovna se chovej tak jak se cítíš dobře a uvidíš jak se s tím vyrovná.Každou situaci si dobře uvědomuj a hned mu řekni co je špatně srpen 20, 2008 09:22 On chce jen pochválit, : Gréta a s tím se myslím nevylučuje Tvoje zdravé sebevědomí a chování. Taky bych se ohradila na blbce z vysoké školy:-) Ať je jasno, že se nenecháš urážet ani vzdáleně. Mám doma něco dost podobnýho, je to drahoušek (ale opravdu), taky mi asi třikrát řekl, že mě miluje, a nemusí to opakovat. Co na tom, že už je to devět let a já bych si to moc přála :-))) Kritika taky je, a od něj vždy "konstruktivní", zatímco moje je "napadání a vyčítání". No nic. Dělá pro mě víc než já pro něj a tak si hlídám svoji spokojenost a v rámci možností, ale ne nad ně, se snažím ho potěšit. srpen 20, 2008 09:38 no při prvních blbých kecech : alena puntíkovaná bych mu řekla, no miláčku, už delší dobu pozoruju, že se mnou zřejmě nejsi spokojenej a že nic co udělám ti nevyhovuje..no, jaká pomoc, nebudu tě zbytečně trápit a odstěhuju se i s děmi zpátky k sobě. Budeš mít aspoň možnost si najít někoho, s kým se budeš cítit lépe. Já to viditelně nejsem. Je mi to líto, ale než bychom se navzájem takhle trápili, rozdělíme se...nakonec, budeš-li chtít, můžem spolu jít občas na večeři, nebo do kina, nebo tak. No a uvidí se....a uvidíš. srpen 20, 2008 09:39 každá akce vyvolá reakci stejně velkou jenže opačného směru, : Inka aniž by sis toho všimla, začala ses přizpůsobovat jeho přáním a on Tě manipuluje přesně tam kam potřebuje. Tak se nenech, nevolila bych žádné diskuse, jen bych přestala mít špatné svědomí, že jdu s kamarádkou, okamžitě bych se ohradila, pokud bych měla pocit, že mě nějak byť vzdáleně uráží, chce mu to prostě dát hranice, buď to ustojí a srovná se a nebo ne. Určitě bych znova navázala konatkty se svou rodinou a jeho bych z toho nijak nevynechávala, každý má nějakou svou rodinu a pokud jsou vztahy dobré, tak by to nemělo vztahu nijak překážet. Možná by ses měla zeptat své rodiny proč ho vlastně nemá ráda, oni by Ti pomohli sundat růžové brýle. Ona opravdová láska je něco jiného než mít potřebu za každou cenu vlastnit a zavázat si toho daného člověka, pro ten pocit, že Tě nikdy neopustí, protože vlastně nemůže - je Ti přece zavázán! Dost často se to zaměňuje. Ano musíš změnit své chování a on se buď přizpůsobí a nebo ne a hlídat si to, kam až si ho pustíš. Také mám pocit, že mám mindrák z Vašeho rozdílného vzdělání. srpen 20, 2008 09:59 Ivule, : Míša šíša vždyť ty už jsi ale ty své růžové brýle odložila bez naší pomoci. Vidíš to sama, že je něco špatně. Souhlasím s Alenou, co napsala ve svém prvním příspěvku. Tvůj přítel bude mít zřejmě nízké sebevědomí a navíc je na tobě citově dost závislý. Myslím, že bude vnitřně i nespokojený sám se sebou, což si ventiluje kritizováním tvé osoby. Na druhou stranu si může i kompenzovat nedostatek lásky a pozornosti z dřívějška. Zapátrej, jaký byl jeho vztah s rodiči, ozvláště pak s matkou - jak se k němu chovala jako k dítěti. srpen 20, 2008 10:11 po ničem nepátrej, : alena puntíkovaná nebo na to dojedeš - je to totéž jako když se vrah deseti lidí hájím tím, že měl těžké dětství. No tak jo- měl - jsi snad jeho matka, abys to odnášela? Onj je homo sapiens sapiens - má velký logický mozek. Buď se s ním mluvit dá nebo nedá - v případě, že nedá, je jen jedno řešení....Pátrá snad on po tom, jaký jsi měla dětství ty??? Ty se starej o dětství svejch dětí, a ujišťuju tě, že dusná atmosféra v domě jim rozhodně neprospěje. O tom já vím své. I já jsem měla otce despotu..někoho to zlomí, mě to holt zocelilo. Ale nač připravovat tohle "potěšení" svým vlastním dětem. srpen 20, 2008 10:17 Jo ještě : Míša šíša nenech se izolovat od své rodiny a kamarádek! On tě chce mít jen a jen pro sebe a bude si vymýšlet různé pseudodůvody, aby toho dosáhl. Pokud si s tvojí rodinou nerozumí, OK, tak ať se s ní nestýká. To ale není tvůj problém, ty se od nich nenech odstřihnout. srpen 20, 2008 10:19 Aleno, : Míša šíša já jsem nemyslela, že by měla něco odnášet za přítelovo dětství. Ale mohla by zjistit, čím je případně poznamenaný a vědět, proč co dělá a taky, že to dělat nepřestane. srpen 20, 2008 10:23 Bože můj, ti lidé mají problémy... : Sinix Půjčím si jednu filmovou hlášku: "...ale plombař je plombař, a neměl by číst knížky..." Takže než sis přečetla zdejší články, tak jsi byla spokojená. Mám jednu radu: Netrap se tím. Nech to plynout a řeš pouze to, co přijde, a ne to, co by mohlo přijít nebo co už je dávno pryč - zahrané. Ušetříš si energii; problémů má každý dost, netřeba si přidělávat další. srpen 20, 2008 10:34 Nojo Sinix ale ono už to přišlo a ona to tedy řeší : wendy přikláním se k názoru puntíkaté - oznámit, že když mu tak nevyhovuju a musí se kvůli mě pořáde zlobit, odstěhuju se pěkně zpátky do svého. Uvidíš, jak bude zírat. Ženských je víc než chlapů tak si každý chlap myslí, že se jej žena bude držet za každých podmínek. Ale Ivule, není lepší být na čas sama, než tohle ? Že si to myslíš taky ? Tak vidíš. srpen 20, 2008 12:14 ... : Jessica I já se přikláním k názoru, když ti tak nevyhovuju, tak se stěhuju. Zažila jsem něco podobného - ovšem ten rozdíl nebyl ve vzdělání, ale v práci a platu. On to nemohl za žádnou cenu zkousnout a tak si svůj zmar vybíjel na mě. Najednou jsem mizerně uklízela, vařila, prala a vůbec vše dělala špatně. Snažila jsem se dělat vše ještě lépe, ale stále hledal další a další důvody pro svou nespokojenost se mnou. Samozřejmě, že i styk s kamarádkami mu strašně vadil a tak jsem po roce tohohle teroru řekla a dost. Požádala jsem ho, aby se odstěhoval. Dneska vše popírá a tvrdí, že jsem byla to nejlepší v jeho životě, chce se vrátit, ale já už nechci. Vím, že takhle to vypadat nemá, po jeho odchodu jsem zjistila, že dost málo zůstalo s té sebevědomé ženské kterou jsem kdysi byla. Moje kamarádka se mi přiznala, že i její manžel se takhle chová, ovšem ta zvolila jinou strategii-otěhotněla, dost mě mrzí, že se budu dívat na to jak bude zdeptanější a zdeptanější,ale tohle si opravdu musí člověk rozhodnout sám, protože na to, že se změní už dávno nevěřím, člověk se nemění a když, tak jen v takovém zanedbatelném procentu, že to ani nestojí za řeč. srpen 20, 2008 13:30 ne...to jsou prostě chlapi : alena puntíkovaná když mají strach tak začnou vyhrožovat, nebo rovnou zaútočí. NIKDY se napřed nesnaží se nějak domluvit, nebo nalézt třetí cestu, která by vyhovovala oběma. Oni nechtějí, aby něco vyhovovalo i jinejm. Oni chtějí, aby se vyhovovalo jen jim a když to nejde, tak mají takovou hrůzu, že ji uvidí taky někdo jinej, že se toho druhýho snažej zastrašit a znejistit, aby si proboha nevšiml, jak je agresor nejistej a neschopnej. Ženská je vychovaná tak, že se snaží zdokonalit napřed sebe, chlap zdokonaluje ostatní...protože je přesvědčen, že on sám je dokonalej. Taky to na světě podle toho vypadá. Podle statistik se rodí stále míéně a méně holčiček...v civilizovaném světě na tom mají zásluhu hormony z antikoncepce, v necivilizovaném zasbíjení narozených holčiček. Už teď je o třetinu míň žen než mužů. Jak to skončí? No hádejte! Myslíte, že se oni jako přizpůsobí, bude matriarchát a jedna žena bude mít několik manželů...no tak to se zklidněte. Jsou to přece samečkové...vždyť to tu čtete pořád, von je jednou nohou v rakvi, ale splaší se mu hormón a zapomene na všecko, opustí rodinu, děti, všecky....takže se budeou mezi sebou mydlit. No a ta blahá doba, kdy se lidi mlátili pouze klacky a sekeromlaty, je bohužel ta tam. A když už i takovej Pakistán má atomovku.....patrně pak už nezbude nikdo, kdo by se tu pral, ať už o samičku, nebo o cokoli. Zajímalo by mě, co přijde po nás. Asi hmyz - ten prej atomovou válku přežije. srpen 20, 2008 14:12 Bóže, to koukám co existuje : wendy utlačovatelských chlapů. Ten můj měl taky nějaké podobné záchvěvy, ač je vzdělanější šesti roky právnické fakulty. Třeba nechtěl abych cestovala. Trucoval a fest. Já se nedala, nebylo to lehký, ale vyhrála jsem. Tak stěhovat se kvůli tomu nikdo nemusel, ale těžko bylo - řeknete si kvůli takové celkem prkotině. Ono to už ale je pak jedno kvůli čemu to je, že, dámy. Nesmíte se dát. Ustoupíte v jednom a následuje další. Kdybych ustoupila já, třeba si dnes musím brát propustku i na záchod... srpen 20, 2008 14:18 Aleno, : Míša šíša na tě tvých slovech v prvním odstavci je hodně pravdy. Hele, ale to jsi nečetla o tom, jak muži vymřou, protože se ženy začnou rozmnožovat buněčným dělením? srpen 20, 2008 14:20 Souhlasím s ostatními - : Petronila také bych volila strategii - pokud ti to, co dělám, tak vadí a nevyhovuje, nebudeme se tedy vzájemně trápit a půjdeme "od válu". Jedna věc je říct si na rovinu, že něco, co ten druhý dělá, mi vadí, ale ten kritizující by si měl být vědom, že ve většině případů je to, že mu něco vadí, především problém TOHO, KOMU TO VADÍ (mluvím o normálních lidech, ne patologiích jako opilství, gamblerství apod.) a s tím také ke kritice přistupovat. Tedy ne "ty to děláš úplně nemožně a jsi nemožná" ale "když děláš to a to, tak mi to vadí, prosím, nemohla bys.." A je nutné počítat s tím, že ten druhý se nezmění od základu, ono to ani nejde. Takže vlastně ve vztahu moc prostoru na vyčítání nevidím. Buď jsou ti dva natolik odlišní, že se k sobě nehodí, a jakékoli vyčítání a kritizování je k ničemu, neb dospělý člověk se sotva změní, nebo se jedná v podstatě o prkotiny, kvůli kterým nestojí za to si vyčítáním kazit život. Někdo, kdo vyčítá proto, aby srazil partnera a zvětšil si vlastní sebevědomí, je nevyzrálý jako malé dítě kopající nohama v záchvatu vzteku. Nepřistupujme na takovou "hru", stejně jako nepřistoupíme na to vztekání dítěti. Dospělí lidé by si měli být dospělými partnery, pokud někdo do tohoto stadia ještě nedozrál, nechť si s s zkazí život někdo jiný. srpen 20, 2008 14:25 jo Míšo... : alena puntíkovaná jestli nás ty blbečkové při těch rvačkách nevezmou sebou na onen sv ět. Atomovka nerozlišuje mezi pohlavími. srpen 20, 2008 14:52 no Petronilo - tophle není nevyzrálostí : alena puntíkovaná ona se mu přece stará o dvě děti, vychovává je, pečuje o ně a zřejmě dobře. Rodina funguje...a ona má za sebou rodinu a zadní vrátka v podobě svého vlastního bytu. Má kam odejít a umí se o sebe postarat - a nejen o sebe. Ten chlap zatraceně dobře ví, že když ho ona opustí, tak on je naprosto v háji, práci, děti, domácnost,m to dá fušku a málokterej chlap to zvládne. On už si to asi zkusil. no - a je to přesně to o čem mluvím, místo aby jí dělal pomyšlení a dělal všechno proto, aby u něj byla šťastná...tak jí napadá a snaží se jí udupat...aby se B Á L A !!!! odejít. U spopusty žen to funguje. Ženský mají totiž tendenci hledat chybu u sebe...chlapi ne, vždycky napřed po zlým. Až když mají kudlu na krku, tak si matně vzpomenou, že existuje něco jako kompromis, nebo jako domluva. Dokud funguje ponižování a zastrašování..tak toho nenechá. Opravdu bych doporučovala mu říct, že buď změní chování, nebo , že ho opustí, neboť ona nehodlá dělat peklo ze života ani svým ani jeho dětem. A jestli řekne, že je to její vina --v ten moment bych začala balit. srpen 20, 2008 15:01 Aleno, ale oni jsou tak nastavení : wendy na tu agresi. A když to nejde fyzicky, tak aspoň verbálně. Oni ti lovci mamutů zase tak vzdálenou minulostí nejsou a člověk se zase tak moc psychicky nezměnil. Vzhledově - to ano, zmizely mohutné nadočnicové oblouky a hustá srst...dlouhodobě zastávám názor, že muž jedná tak, jak to vyhovuje jemu. A nemyslí si, že je to špatně. No vidíš, a přesto je s nima někdy dobře, někdy dokonce i sranda. Spraví vodovodní kohoutky, položí koberec, neztratí se na výletě jako já...sakra, že on mě ten můj nechtěl vypouštět do světa právě kvůli tomu ! srpen 20, 2008 15:04 Aleno, : Petronila já jsem samozřejmě myslela JEHO nevyzrálost, ne její. Myslím, že kdo psychicky vydírá, prostě zralý není, a souhlasím s Tvými příspěvky k tématu. Žádná lítost a patlání se v tom, jestli náhodou chudák neměl těžké dětství. srpen 20, 2008 15:10 Wendy, : Míša šíša teď jsem se rozesmála nad tou tvojí větou "...neztratí se na výletě jako já". Ha-ha-ha, tak to neznáš mýho manžela a bráchu, ti to dokážou i s GPS Zrovna nedávno na Šumavě jsem jimi byla odvlečena kamsi, přičemž se zjistilo, že jdeme blbě. Kouknu do mapy a říkám "To musíme jít tudy..." a oni né, že prý je to blbost. Nebyla. No a to se nestalo poprvý. A já blbec jim vždycky tak důvěřuju (vždyť jsem přece četla tu knihu "Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách"), a tak jdu za nima jak ta ovce, i když vnitřní hlas mi říká něco jiného. Na druhou stranu - když jdem třeba do lesa na houby, dokážu zabloudit natotata. srpen 20, 2008 15:22 Petronilo... : alena puntíkovaná já taky...on a je vyzrálá až mu to vadí srpen 20, 2008 15:25 No Wendy - s tím ztrácením to neplatí na sto procent : alena puntíkovaná jednou měsíčne jedem doGlobusu do Čakovic na tzv. velkej nákup. Hádej proč tam??? protože jinam netrefí. a když je najednou zácpa nebo objžďka tak se může po.... vysvětlovat mu, že může jinudy nemá cenu. Ale jinak je s nima fakt sranda..a to skoro pořád. srpen 20, 2008 15:27 Jsem taky trochu zdeformovaná knihou o neposlouchání a o mapách : wendy konečně - na 100% neplatí nic, že. Ale že zrovna vy dvě s Míšou šíšovou máte doma ty výjimky, to je děs. Znáte to o tom MOjžíšovi - kdyby se chlap zatracená zeptal na cestu, nemuseli se ploncat po poušti 40 let...už tenkrát se nezeptal, radši machroval. Příjemné nakupování v Globusu přeji. Je to o zvyk. I Einsteinovi, když se rozčiloval, že má na zahradě jen samou pampelišku, poradili : Pane profesore, učiňte pampelišku svou nejoblíbenější květinou ! srpen 20, 2008 16:22 nemáte ten Globus Alenko : Inka blíž na Zličíně z Davle? srpen 20, 2008 16:58 on jede z Kralup : alena puntíkovaná na Zličín netrefí - ani na Čerňák - já ho potřebuju dostat do Ikey a nejde to. Dvakrát jsem ho dostala do Holešovický tržnice a skoro jsme se rozvedli. Prostě on má jednu trasu a po tý jezdí. Tak jsem to vzdala a zbytek tahám tramvají a busem v ruce. srpen 20, 2008 17:53 já ten vtip znám tak, : alena puntíkovaná že izraelský vědci ve spolupráci s americkejma expertama konečně zjistili, proč se tenkrát ty židi museli šátrat čtyřicet let po poušti. Mojžíšovi bylo blbý se zeptat na cestu. srpen 20, 2008 17:55 Jejda,holky : Ivule já ten příspěvek psala jako komentář k článku o domácím násilí a ona mi z něj Daniela udělala samostatnou kapitolku... No,po pravdě,než jsem si přečetla zdejší články,nebyla jsem spokojená....jen mi nějak nedocházelo,že ta má vnitřní nespokojenost je oprávněná,já už byla asi vážně tak zmasírovaná,že jsem si neuvědomovala,jak moc v tom lítám,jak moc jsem kvůli němu změnila své chování a svůj život... Máte pravdu v tom,že něco si určitě nese z dětství-byl jedináček,máma hodně nemocná...přesto opečovávala jej i otce jako ve vatičce...takže tam nějaký ten emoční zádrhel bude... Jinak,na tom kafi jsem včera byla,prostě jsem mu oznámila,že jdu,vrátila jsem se v jedenáct v noci a neslyšela jsem dodnes ani slovo odporu...zítra jdu s druhou...ha ha. A aby neměl té studované málo,jestli to vyjde,od podzimu si přidám další celoživotní vzdělávání... Odcházet zatím nechci,navzdory popsaným negativům je pro mě pořád moc důležitý a pořád mám na něm co oceňovat,ale rozhodně změním svůj přístup k životu a svým potřebám...Díky vám všem.Hlavně Alenka s puntíky je mi názorově velmi blízká... srpen 20, 2008 20:29 Jo,ha ha : Ivule ty nadočnicové oblouky a hustá srst mu pořád ještě zbyly!!! srpen 20, 2008 20:40 ... : bb já ten vtip znám tak, : alena puntíkovaná že izraelský vědci ve spolupráci s americkejma expertama konečně zjistili, proč se tenkrát ty židi museli šátrat čtyřicet let po poušti. Mojžíšovi bylo blbý se zeptat na cestu. chacháá, to je přesný Můj je na pánském výletě ve Wembley na fotbale, včera dorazili V POLEDNE do Londýna a V PŮL PÁTÉ mi smsil: Tak jsme po 4 hodinách konečně našli hotel, těším se do sprchy. Měli mapu tištěnou,další z internetu, GPS nevzali, přece nebudou tahat další krám. My vdovy a pozůstalé dcery se tomu dneska kácely smíchy. Stráví v Londýně 4 dny ! čistého času, a klidně ztratí 4 hodiny !! hledáním hotelu. S báglama, po noční jízdě a letu atd. Já bych se to na do 30 minut vykvákla, bafla taxíka a šmytec. Kdyby byl se mnou, udělá totéž. Ovšem jak jsou v houfu samci... :-) srpen 20, 2008 21:22 Ivule - díky, : alena puntíkovaná já tu totiž platím za zaujatou megeru, která nenávidí všecko, co má mezi nožičkama brabečka. srpen 20, 2008 21:27 ... : Ivule No,někdy jsi docela ostrá,ale máš to zřetelně v hlavě srovnaný... srpen 20, 2008 21:29 každopádně : kolemjdoucí se Mojžíšovi povedlo najít to jediné místo, kde není žádná ropa .... srpen 20, 2008 21:44 No vidíš, : wendy tak to TEORETICKY měli mít klid... srpen 21, 2008 07:17 Ivule, : Míša šíša gratuluji ke zvolenému postupu. Tak je to správně! Jen se nedej... K tomu Mojžíšovi: Můj manžel anebo i brácha by se nezeptali na cestu, ani kdyby měli zdechnout. Dokonce jsou schopni i odmítnout nabízenou radu od domorodců a tváří se, jak to v daném místě dobře znají (přičemž neznají). Nechápu, co to v těch chlapech je za blok... jsou to holt složité nádoby. srpen 21, 2008 10:30 Jo jinak : Míša šíša má můj choť na rozdíl ode mne úžasnou orientaci ve městech, ač nepražák v Praze se skvěle vyzná a nemá problém dojet kamkoliv. Akorát jsme jednou hledali jeden zapadlý obchůdek na Žižkově a ne a ne ho najít. A nezastavil, abysme se zeptali, kdepak - radši jsme jezdili hodinu těma úzkýma uličkama, než to konečně objevil smilies/grin.gif srpen 21, 2008 10:36 On to mají nastavené tak, : wendy že problémy SAMI řeší, oni pomoc udílejí, oni ji nepožadují, tak je nechme někdy bloudit. TAkhle jsme hledali na Starém městě obchůdek s originál secesními věcmi, jenže Myšák se klidně zeptá. Šel za polišem a on nám to našel na mapě. Pěkně zastrčenej krámeček, ale stál za to. TAk mě napadá - mám já vůbec normální dítě !!!??? srpen 21, 2008 10:55 ... : Ivule No,tu knížku Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách jsem četla taky...asi jsem divná,ale v mapě se orientuju,dokonce i v cizím městě dokážu držet směr...kdysi jsme ještě s bývalým byli s dětmi na výletě v Jihlavě...auto jsme nechali na kraji města,prošli město a vraceli se.Vedla jsem své stádečko,jinudy,než jsme přišli...bývalý se pořád rozhlížel,protože viděl,že jdem někudy,kudy jsme nešli. Říká:Ty už jsi tu byla?Já na to že ne...Evidentně se bál,že zabloudíme.Když jsme se pak vynořili z uličky pár metrů od auta,vyvalil na mě oči a povídá:Jak jsi to udělala?Jak jsi věděla,kam máš jít???Tenhle člověk teda neměl problém se kdekoliv zeptat na cestu.Prostě by ji nenašel. A jinak v té knížce mě dostal kreslený vtip,kdy chlápek kouká do ledničky,která je nacpaná jen máslem,v každé poličce jen a jen máslo a volá na svou drahou polovičku:Miláčku,kde máme sakra to máslo???Tak to je fakt ze života. Pravidelně chodím ze skříně vyndavat velkému a občas i těm malým tu trička,tu slipy,tu džíny,které tam najsou.Jsou,vždyť jsem je tam dala,že jo... A jinak musím říct,že jsem dnes v noci nemohla usnout.Mlelo se mi v hlavě všechno,co jste mi včera napsali...a já fakt vůbec netuším,jak se mi podařilo dostat se do té situace,kdy jsem se stala napolo závislou...krůček po krůčku...ústupek po ústupku...jsem váha,potřebuji harmonii,vyváženost,pohodu... Ustupovala jsem kvůli té pohodě,klidu...a nakonec jsem zjistila,že pohoda stejně není,že si můj milý najde vždycky něco,do čeho se dá rýpnout... Nějak se mi od včerejška narovnala záda....a zvedla brada...mám velmi dobré kamarádky,které mi opakovaly,jak jsem se změnila,jak jsem omezovaná,cítila jsem to,ale nějak to potlačovala,protože mi můj milý neustále opakoval,že jsem pro něj strašně důležitá,že chce být pořád se mnou... Až ty články o domácím násilí a úvahy o tom,jak to vlastně začíná,mě tak nějak probraly... Díky bohu za Kudlanku.Co vůbec bylo,Danielo,podnětem k jejímu vzniku? srpen 21, 2008 12:58 všem tady : skromný dotaz čtu to tady, mám podobný vztah, ale jak mám třeba reagovat na tyhle věty....jdu na jedno, jdeš se mnou? já - ne, nechce se mi. on - proč? já - co tam budu dělat? akorát tobě a kamarádovi křena! půjdu někdy jindy a sama s holkama. on - tak ty se mnou nechceš? já jsem s tebou rád, i na tom pivě, no dobře když chceš jít s někým jiným, já myslel, že jsi se mnou ráda.... uražen odchází... srpen 21, 2008 13:46 Čau Ivule, ty nemůžeš spát, já nemůžu spát.... mě něco napadá : NČ . srpen 21, 2008 13:54 Ahoj, Ivule - : d@niela díky moc za pochvalu! Co bylo podnětem? Snad jsem to někde psala, někdy... Ale OK, nebylo by špatný to připomenout. Víš, já si taky mockrát říkám totéž - "Díky bohu za Kudlanku". Mockrát jsem to chtěla vzdát, a pak jsem dostala nějaké pěkné milé psaníčko, a to bylo jako když přiložíš polínko do zkomírajícího ohýnku. Nebo bych spíš měla napsat - díky bohu za vás! srpen 21, 2008 14:03 NČ : lumpík já taky nemůžu spát, takže už jsme tři srpen 21, 2008 14:07 NČ, : Ivule nemohla jsem usnout,ale v jednu už jsem v limbu byla....jakou metodu jsi nakonec zvolil??? srpen 21, 2008 20:59 Danielo, : Ivule chodím sem teprve krátce(ale jak už se tu někde psalo,je to těžce návykové),ale za tu dobu už jsem zjistila,jak moc může Kudlanka pomoci...některé příběhy jsou až neuvěřitelné...a mně se moc líbí,jak se snažíš každému ukázat,že není na problémy sám,že to není jen o možnosti se vykecat,že z toho monitoru trčí i ta napřažená pomocná ruka...a to i navzdory tvým zdravotním problémům...moc ti přeji,aby jsi byla co nejdřív úplně v pořádku... A jinak už bylo doma dnes dusno..jako v tom stylu-když jsi mě minule(před měsícem)nevzala ke kamarádce,tak jsem si řekl-choď si kam chceš,mně je to jedno....No,dnes bylo vidět,jak už mu to sakra jedno není...a když jsem se před chvílí vrátila z toho kafe s kámoškou,zuřivě si na počítači dopisoval s mou další kamarádkou...chudina,asi si musela vyslechnout,jak ho trápím(za chvíli by mi měla napsat...).Booože,fakt je jak malej... srpen 21, 2008 21:10 Já sice v mapách číst umím bezvadně, : David ale v terénu se stejně vždycky ztratím. Mám k tomu zvláštní schopnost. Už vás někdy někdy napadlo, že hlavním důvodem, proč se chlapi nechtějí ptát na cestu je to, že si nechtějí zkazit bezva dobrodružství ? srpen 22, 2008 08:17 I vy jedni dobrodruzi ! : wendy Tak ono je to takhle ? S váma je fakt pořád psina. srpen 22, 2008 08:22 Davide - jo! : Míša šíša To přesně říká můj brácha: "Aspoň je nějaký adventure!" No, takové dobrodružství, při kterém musím ujít zbytečně 15 km navrch, mně moc zábavný nepřipadá srpen 22, 2008 08:32 Ještě něco : Míša šíša Nedávno jsem četla, že otrlí dobrodruzi mají takové heslo: "Zážitek nemusí být příjemný, hlavně že je silný:" srpen 22, 2008 08:34 Davide : Milena To mě teda nenapadlo, ono pro dobrodružství. Ale, že se chlapi nechtějí ptát na cestu to je fakt. srpen 22, 2008 09:11 nevím proč, : Ivule ale nějak mě v souvislosti s tím napadlo,že když jsem se toho svého chlapa ptala proč musí pořád remcat a popichovat ,řekl mi na to s úsměvem,že mě musí pořád udržovat ve střehu...něco jako že se mi permanentně stará o dobrodružství?Že nevadí,že to není příjemné,hlavně,že je to silné??? Jinak-včera jsem si myslela,že si konečně sedneme a promluvíme...nestalo se.Tak jsem si dnes sedla a napsala mu dopis-10 stránek A4.Není tam všechno,co jsem chtěla říct,ale to,co mě pálí nejvíc ano...Chci mu ho dát,až přijde dnes domů z práce.A vůbec netuším,co udělá.Nejspíš s tím praští už po prvním listu.Na ten jsem vypsala znaky domácího týrání a to,co se projevuje v našem vztahu...v podstatě vše krom fyzického násilí a výhrůžek...List končí tím,že tam já to rozhodně nechat zajít nehodlám...Možná to ani číst nebude chtít... O tom,že se vracím ke svému skutečnému já,že už nebudu trpět jeho nálady a urážení mě i všech dětí,o tom,že nejde jen brát,ale musí se i dávat,aby vztah fungoval...že chci být konečně šťastná bez hraní divadýlka,ale že na to musíme být dva.A jestli mě nechce takovou,jaká jsem byla dřív,tak že mám kam jít...Tak jsem zvědavá,jestli jsem tu propisku nevypisovala zbytečně... srpen 22, 2008 13:52 Ivule, hmm... : Míša šíša Tak nám dej pak vědět, jak to dopadlo. Osobně si myslím, že to dopadne jak píšeš - že s tím po pár přečtených řádcích praští. A bude hrozně dotčenej a uraženej. Držím ti palce, aby to dopadlo přesně obráceně a našli jste společnou řeč. srpen 22, 2008 14:12 No,jak jinak : Ivule přesně,jak jsem předpokládala.Mrsknul s tím po prvním listu,že už se se mnou nemá o čem bavit...že se můžu klidně odstěhovat...Dotčenej a uraženej byl hooodně.Nakonec to dočetl.Místo,aby to vzal jako krok kupředu,snahu po nápravě věcí,vzal to osobně,kritiku všeho,co pro nás všechny dělá....moje názory byly pro něj pičoviny...chápu,že je otřesenej.Ale ani sebemenší známka toho,že by se zamyslel sám nad sebou,pořád vše háže na mě,já jsem ta sobecká,co myslí jen na sebe...je mi z toho smutno,ale asi opravdu bude nejlepší jít pryč...Teď vyrazil s dětmi ven na večerní bojovku.Jak ho znám,je v tom možná i jinej záměr.Zpracovat je.Buď aby se mi věšely na krk,že nechtějí,abychom šli pryč nebo aby jim vysvětlil,že jsem to já,kdo to furt kazí???No,nechám se překvapit..třeba to potřebuje jen rozchodit a vydýchat...Jisté je,že pár dní bude velké dusno...a byt budu mít volný až za měsíc,teď v něm mám nájemníky... srpen 22, 2008 20:54 ... : mimi Máš to blbý ted se musíš rozhodnout a to je fakt těžký.Myslím,že sobecky myslí jenom na sebe a nemá empatie.Vůbec neví o co Ti jde .Je jednoduchý.Dej si strop co ještě sneseš a to musí vědět a respektovat.Rozhodně to chce ještě čas.Myslím,že budeš zase špatně spát.Rozhodně si zachovej sebevědomí. srpen 23, 2008 11:25 Ivule, : Petronila nejsem žádný znalec lidských povah, ale myslím si, že ten Tvůj má hodně nízké sebevědomí. A proto nedovede snést kritiku (protože si myslí, že snižuje jeho hodnotu jako osoby, nedokáže to pojmout tak, že se jedná jen o nějakou technickou věc, která Ti vadí, ale která nezasahuje do jeho "psychické integrity" či jak to nazvat). Zase na druhou stranu nevím, jestli jsi v tom dopise zmínila i to, co se Ti na něm líbí a co na něm oceňuješ, a sama říkáš, že něco takového určitě existuje a není toho málo. Upřímně řečeno, dostat 10stránkový dopis jen o tom negativním, tak nevím, jestli bych to ustála, a to bych řekla, že se sebevědomím problém nemám V každém případě bych asi těžko rozdýchávala, kdyby partner nazval moje názory "pičovinami", ať už z jakéhokoli důvodu. Pokud spolu dva žijí, tak prostě není přípustné toho druhého "shazovat". Ovšem na druhou stranu bych rozdýchat musela to, kdyby mi partner řekl, že moje názory chápe, ale že není schopen jim vyhovět Osobně bych to viděla buď na nějakou psychologickou poradnu (to pokud Ti na něm opravdu záleží), nebo bič a pryč. Nedovedu si p srpen 23, 2008 14:08 safra, nevložilo se to tam celé... : Petronila Nedovedu si představit život s člověkem, který si neváží sám sebe - ten by si totiž nevážil ani mě... srpen 23, 2008 14:09 Ivule, : Míša šíša kdyby tu byla Alena Tečkovaná, řekla by ti, že to je TYPICKÁ mužská reakce. Chyba je vždy na straně ženy... že? No, holka, nevím, co ti poradit. Možná by stálo za to, aby tu tvoji současnou situaci Daniela vypíchla jako hlavní článek - aby se k tomu mohlo vyjádřit víc lidí, teď už tady tu diskuzi asi nikdo moc nečte. srpen 25, 2008 09:27 Jenom tak... : Míša šíša O víkendu jsem se setkala se svými příbuznými. Můj strejda vyprávěl, jak se jeho syn (tedy můj bratranec) právě po druhé rozvedl. Řekl, že rozvod byl pochopitelně zcela z viny ženy. A mimo jiné zmínil, že tahle žena byla frigidka a ta před ní "to" chtěla zase 3x denně. To mě fakt pobavilo, ať to bylo tak nebo tak, v obou případech to bylo špatně a vždy vina na straně ženy. srpen 25, 2008 09:32 Mně vůbec nevadí, : Ivule že tahle diskuse už není tak aktuání...to podstatné jste mi napsaly...Totiž to,proč to dělá(bojí se,že odejdu,proto mě deptá)i že já opravdu nemám zapotřebí nechat si to líbit,navzdory tomu,že mě tak šíííleně miluje...Ujasnila jsem si sama v sobě spoustu věcí...A jinak přes ty děti to opravdu zkoušel,citoval jim části toho dopisu(i ti moji už docela velcí kluci(12 a 16 let)v tom měli docela maglajz a já jim pak musela ledaco ujasnit...navíc se jim teď dost vnucuje(mohou být déle na počítači..hraje s nima hry...).Tím se u mě dost shodil...Když tohle nezabralo,zkoušel další den totální kolaps organismu...tak jsem ho nacpala vitamínama a přikryla dekou....a šlus. A v tom dopise bylo teda víc toho negativního,to přiznávám,ale chtěla jsem mu dopovědět a vysvětlit věci,který mě poslední dobou ani nenechal doříct...ale taky jsem tam napsala,že ho miluji a že pořád chci být s ním a najít nějakou cestu,po které budem umět jít oba...jenže jak to tak sleduju posledních pár dní,spíš začínám přemýšlet,jak velkou si budu muset vzít půjčku na pračku a sporák,kterej je v tom mým bytě v dezolátním stavu...a jestli si tam dokážu vymalovat sama,nebo pozvat malíře...Teď dva dny se chová celkem normálně,jenže asi ne proto,že pochopil,co jsem mu chtěla říct,ale jen a jen proto,abych s ním zůstala...každopádně mám měsíc na rozmyšlenou... srpen 25, 2008 17:04 Tak jsem nakonec : Ivule ani nepotřebovala měsíc na rozmyšlenou. Stačil týden,během kterého jsem skoro nespala,abych si ujasnila,že chci raději bydlet sama s dětmi a žít si život tak,abych byla šťastná a spokojená...a tím abych byla i pohodovou mámou... Miláček,ač se snažil chovat se lépe,mi přesto neustále opakuval,že on za nic nemůže,že to jen já dělám chyby a proto jsem nervózní a podrážděná a nespokojená...cítím,že naše soužití lepší nebude.Proto jsem ho seznámila s tím,že za měsíc skutečně odejdu,hlavně ze zdravotních důvodů,protože už začínám mít problémy s nervy,jsem vyčerpaná a unavená....Vzal to úžasně,pochopil,že zdraví je zdraví,slíbil,že mi v mém bytě vymaluje...Zírala jsem čekala jsem scény a ono nic....No,samozřejmě,že přišly...druhý den.Mají různou podobu.Jednou jsou to starosti,co si počne s dětmi a domácností...pak vyčítá onen dopis,pak vše,co jsem ty dva roky společného bydlení řekla nebo udělala špatně...pak zas na internetu hledá,jakou pračku mi koupí...masíruje psychiku dětí,ty jeho se mnou skoro přestávají mluvit...neštěstí moji kluci jsou fajn,nechali si situaci vysvětlit a jdou se mnou,možná se i těší,že na ně budu mít víc času... Nějak mi spadly růžové brýle a každý den bohužel kousek po kousku ubývá toho,proč jsem si toho mužského tak vážila...Nakonec opravdu není tak silný,jak jsem chtěla věřit,to já táhla celou tíhu rodiny,starostí....a strašně málo jsem za to dostávala zpátky.... Jsem vděčná Kudlance,bez ní bych ten vyčerpávající vztah vedla dál a dál,asi i k sebezničení....Nevím,co s námi bude dál,jestli to,co bylo mezi námi, půjde napravit odděleným bydlením a zklidněnými emocemi....každopádně se strašně mooooc těším na svobodu, na to,že nebudu poslouchat,co dělám špatně,na to,že budu mít čas na zanedbávané kamarádky,rodinu,budu moct studovat bez výčitek,kolik že to stojí....Bude to asi ještě hodně náročný měsíc,určitě si vyslechnu kde co,pocítím různé manipulační pokusy...Díky této situaci jsem taky zjistila,kolika lidem na mně záleží - táta mi zrenovuje parkety, kamarádka vyřídí půjčku,manžel kamarádky opraví vodu,další kamarádka přijde pomoct s úklidem...měla jsem pocit poslední dobou,že svět je nějak šedivý....není,má spoustu barev a já jsem ráda,že je zase vidím... září 03, 2008 18:44

Napsat nový komentář     Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

Jméno

Komentář

Tyto znaky opište

Přidat komentář