Jezdím pravidelně kolem vítkovické ČEZ Arény, díla to totalitního ředitele VŽKG ing. Rudolfa Pešky, z níž v tomto období dovolených zmizely i reklamní poutače. Jako vždycky o prázdninách. Hokej se ještě nehraje, umělci, kromě i v létě koncertujícího zpěváka Habery, jsou někde na plážích Tichomoří či jen moří a obří stadión pro více než deset tisíc sedících lidí nějak vydělávat musí.

     Ale čím, provoz takového kolosu přece není za hubičku? Vrtalo mi to hlavou jen do okamžiku, kdy jsem překvapivě zaznamenal přeplněná parkoviště v okolí arény. A když jsem spatřil proudy vymóděných osob, dětí i důchodců, pochopil jsem. Svědci Jehovovi měli opět svůj sjezd, jehož se zúčastnilo téměř 7000 věřících na oblastním sněmu pro Moravu a Slezsko. Program byl jako obvykle nabitý; od přednášek na duchovní témata, až po slavnostní a na sjezdech už tradiční křest nových věřících.

(mezinárodní Kongres Jehovistů

v březnu loňského roku, Řím)

     Při posledním sčítání lidu v ČR se k Jehovistům přihlásilo až 23 000 lidí. Stali se tak členy údajně čtvrté nejpočetnější církve. Na světě se ke Svědkům Jehovovým hlásí notně přes šest milionu lidí. V USA vznikl v 19. století studijní kroužek ještě pod názvem Badatelé Bible, kteří očekávali brzký konec světa, tzv. Armagedon. Původně stanovovali jeho pevné datum. Dnes se odvolávají na slova svatého Matouše:

„O tom dni a hodině neví nikdo,

ani nebeští andělé, ani Syn, ale pouze Otec..."

     Pozoroval jsem ty slušně oblečené davy a napadlo mě, jestli mám něco konkrétního, co by mi na nich mělo vadit. Vím o jejich utrpení během holocaustu, kdy museli v koncentrácích, než skončili v plynu, nosit na svém vězeňském oděvu fialový trojúhelník. Trochu mi přesto nějak intuitivně připomínají vlka v rouše beránčím. Asi proto, že každá současná vláda si je považuje, jelikož jsou bezproblémoví a příkladně submisivní a konformní.  Jsou poslušní pacifisté, mají zakázáno stávkovat, bojovat se zbraní v ruce a jejich podíl na trestné činnosti je v podstatě nulový. Pokud ovšem nemyslíme porušením zákona jejich ostentativní odpor vůči transfúzi krve, dříve i proti očkování.

     Účinně se však zatím brání i nálezu ústavního soudu, který říká: „Ochrana zdraví a života dítěte je zcela relevantním a více než dostatečným důvodem pro zásah do rodičovských práv a omezení náboženské svobody, kdy jde o hodnotu, jejíž ochrana je v systému základních práv a svobod jednoznačně prioritní."

Darování krve je pro ně hřích a smrt naopak vstupenkou do ráje.