O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

SOUTĚŽ - VŽDYŤ LÉTAT JE TAK SNADNÉ - IV. PDF Tisk E-mail
Středa, 11 červen 2008

Létání mě děsí a navíc jsem tak na 80% přesvědčena, že letadlo, ve kterém se nacházím, určitě spadne. Nevím, jestli by mi nějaká knížka mohla pomoci zbavit se fobie z létání, která se léty prohlubuje; ale možná bych díky ní měla šanci získat užitečné informace, jež by mě dokázaly přesvědčit o tom, že je vlastně jedno, čím člověk jede nebo letí. Stejně nikdy nikdo neví, kde a při jaké příležitosti dostane Peška. 

   

 

 

 

    

      Rádi bychom se jako rodina v létě dostali dále, než autem do Chorvatska, ale všechno to bohužel stojí a padá na mé absolutní neochotě zatnout zuby a překonat pár hodin strachu. Kde všude jsem už mohla být....

 

     Jako dítě inženýra, pracujícího na zahraničním oddělení jedné stavební firmy, jsem lítala opravdu hodně. Destinace nepatřily k těm nejbezpečnějším a dokonce jsem měla tu čest být v posledním letadle na lince Bagdád - Teherán, než vypukla válka Irák - Irán. Pamatuji si, že mi dokonce prohlíželi panenku Káju, co kdyby nesla ve svých útrobách pár deka semtexu. Tehdy to bylo zajímavé, úžasné, skvělé. Nejvíc mě bavilo odlítání a přistávání. Radostně jsem výskala a těšila se, až za dalších osm hodin náš přeobrovský letoun přistane na dalším letišti, které bude zase jinak vonět, a lidi budou zase trošku jiní.

 

     Naprosto odlišně to vše prožíval můj tatínek. Několik týdnů před odjezdem s ním nebyla žádná řeč a dopřával si tak dlouho odpírané cigarety ve větším než přípustném množství, o alkoholu ani nemluvě. Jak jsem ale rostla, rostlo i moje pochopení pro jeho tehdejší chování. V současnosti se nacházíme přibližně na stejném levelu.

 

     Nesnáším, ba musím prohlásit: nenávidím létání. Pocit, že nemám pevnou půdu pod nohama, jen těch pár centimetrů železa, mě děsí. Navíc jsem skrz naskrz prolezlá teorií, že i když je lítání údajně nejbezpečnější způsob cestování, tak při automobilové, autobusové, vlakové a bůhvíjaké bouračce máte přeci jen trochu šanci na přežití, ale když  se takový boeing řítí uprostřed noci bičován lijákem a neúprosnou bouřkou doprostřed Atlantiku, jsou šance na přežití opravdu promilové.

 

     Můj zatím poslední let z Prahy do Ženevy dopadl dobře. Sice mě to stálo pár dnů nervování, ale při přistání jsem na sebe byla pyšná. Opravdu, statečná holka. Říkám si, že si to lítání musím teď zas nejdřív trochu osahat po Evropě... a pak se třeba vydám i za oceán, ale to je otázka několikaletého tréninku a duševní přípravy.

 

     Jinak to nevidím.

 

 

Paula

 

 



 

 

 

 

 

 

UPOZORNĚNÍ:   

Soutěž trvá do 30.  6. 2008

 

 

 

Prosím, své texty posílejte na adresu:   

redakce - zavináč - kudlanka.cz

 

 

díky, d@niela 

 

 

 

 

 

 

Komentáře (2)add feed
Paulo, : giga
jak se to v tobě vlastně zlomilo? Když jsi předtím lítala ráda a nevadilo ti to?
červen 12, 2008 10:51
... : Paula
No, nevadilo mi to, když jsem byla malá holka, ani jsem si neuvědomovala a nepřipouštěla, že by to letadlo mohlo spadnout, teď už mi to všechno dochází. No a to mě drží při zemi. Raději
červen 15, 2008 22:23
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]