O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

DOMÁCÍ NÁSILÍ - HRÁTKY PRO CELOU RODINU III. PDF Tisk E-mail
Středa, 04 červen 2008

 Není to zas až tak dlouhá doba, co jsme si tu psali a četli o domácím násilí. O tom, jak zrůdné psychické prostředí přetváří mysl obětí, které si pak na sebe berou všechnu vinu světa, vědí stoprocentně, že právě ony jsou za všechno zodpovědné.. K jednomu z těch článků právě přibyl komentář. Z jeho slov na mne zavanula těžká beznaděj....

 

 

 

 

 

 

 

 

     Domácí násilí? ano, pořád v tom jedu, čas mi přitom utíká, a já už ani nevím, kdo jsem a co chci. Ztratila jsem vlastní názor. Už se ani neumím pořádně naštvat. Ale nechci se úplně vzdát ,a tak zkouším všechno možné. Víte, domácí násilí je hlavně o psychice, jako například teď, když vás někdo přesvědčuje, jak jste neschopná a úplně blbá.. jako třeba právě teď on mě, tak je hodně těžký si věřit a třeba jen dopsat tento příspěvek.

 

     Holkám, co v tom taky jedou, bych chtěla říct, že by se neměly vzdávat se, věřit si víc, nenechat se zlomit, psát si deník... a třeba do něho pak sprostě nadávat, lhát mu, podvádět ho, nesvěřovat se mu, nevěřit mu, nic už - vůbec nic už neřešit, nebýt dokonalá, umět přiznat svoji neschopnost a nesnažit se mu za každou cenu zavděčit. Já? Co můžu já? Když v žádném případě nechci jít s dětmi na ulici? Tak čekám, až odejde, což doufejme udělá, až bude nespokojenej.

 

     A tak se učím být neposlušná. Ale nevím, jak to dopadne. Prosím vás, držte mi palce...

 

Sisina

 

 

 

Komentáře (9)add feed
to je jako kdybych slyšela svou sousedku. : ivanka
Mají dvě děti a naprovrch je to velmi slušné a spořádané manželství. Až před asi dvěma roky, když jsem šla do sklepa pro zavařeninu, a měla jsem takové ty "neslyšné" pantofle, tak jsem ji našla u nás ve sklepě, jak tam seděla v koutku a usedavě plakala. Věřte mi, to bylo tak hrozný... Ona tam byla tak odevzdaná, ani moc nebyla slyšet, ale ten její pláč, to bylo - nevím, jak to popsat, to bylo jako když přímo teče krev ze srdce.
A pak mi to řekla. On, "velký pan ouřada", napovrch velmi seriózní pán, je doma krutovládce. A to samé, co tu píše Sisina - taky říkala, že si ho brát neměla, protože si on nezaslouží takovou slepici obyčejnou, že ona stejně ví, že jen jak odchová děti, že se na ni vykašle, že jí to stejně furt říká. No, říkala mi tolik věcí, že jsem se z toho hodně dlouho nemohla vzpamatovat.
Ale myslíte, že se pak se mnou ještě bavila? Ne, ta chodí dodnes jak tělo bez duše, proklouzne domem, pozdraví a zmizí. Je mi jí líto, ale nic nikdo nezmůže, dokud se sama nevzpamatuje. Jenže, ta sousedka, ta je v tomhle stavu co ji znám.
červen 04, 2008 10:23
no já vím, že je to asi dost tvrdé co napíšu, : Inka
ale každý si potřebujeme v životě něco prožít, něčím projít, možná i dojít úplně na dno, abychom si uvědomili, že tohle k životu opravdu nikdo z nás nepotřebuje!!! Někdo to ví odjakživa a někdo se s tím popasovává trochu déle a jsou i tací co raději ustojí cokoliv ve jménu rodiny, lásky,..... Oni Ti krutovládci jsou ve skutečnosti pěkní poserové, ale to zjistíte až když se člověk odprostí od strachu a doma bouchne do stolu. Inteligentní, vyrovnaný a citlivý partner tohle nedělá!!!! Na Vaší straně jsou zákony, sociálka, rodina a přátelé, jsou různé organizace, které Vám poskytnou pomoc a azyl....tak proč toho nevyužijete?? Proč se necháte tak strašně ponižovat, zdupat a zdeformovat si celou duši?!?!?! Vždyť tohle vidí i Vaše děti i jim tu dušičku též deformujete( a nenamlouvejte si, že ne!!), děti si Vás pak nemají ani za co vážit!!! Dáváte jim model jejich budoucí rodiny!!! A to stejné pak budete prožívat s nimi až oni budou dospělí, nikdy to neskončí. S tím se budete setkávat do té doby, než seberete odvahu a rozhodnete se to změnit, řenete si, že chcete jiný život, že tohle nemáte zapotřebí, nic jiného to nechce. No že máte blbého partnera není žádná ostuda, to člověk neodhadne, ale je nutné to přiznat nahlas, on se bojí ostudy a tak zastrašuje a Vy mu vlastně dáváte větší a větší prostor, protože stále ustupjete!!! I v každém normálním patrtnerství je občas potřeba si doma bouchnout do stolu, když to funguje nějak jinak, a říci: "tak takhle tedy ne, na tohle nejsem zvyklá a zvykat si nehodlám!!!" Je tam potřeba ukázat nějaký odpor, vlastní názor a samostanost!!!! Nic není nikdy tak strašné jak to vypadá, vše se dá dobře zvládnout, ale chce to zavčas, nenechat to dojít až tak daleko, že člověk ztratí vlastní názor, identitu a sám sebe!!!
červen 04, 2008 11:48
Sisinko, : Vodoměrka
nemaluj si zbytečně růžové obrázky, on neodejde jen proto, že bude nespokojenej... on potřebuje být nespokojený, aby mohl dávat najevo svou nelibost, on potřebuje mít důvody k tomu, co dělá. Nečekej na nic a začni bojovat. S dětmi na ulici chodit nemusíš, všechno se dá řešit, nejtěžší je jen se rozhodnout a udělat první krok. Dokud bude mít pocit, že tě má v hrsti, tak toho bude zneužívat. Když už se to bojíš udělat sama kvůli sobě, udělej to kvůli dětem, nečekej, až uvidí tvou naprostou rezignaci a najde si jiné oběti, kvůli kterým by ses ty cítila ještě mizerněji.
Já ti držím palce, aby ses vzchopila co nejdříve, protože to bude čímdál těžší a těžší. Bojuj! Dá se nad tím zvítězit a jakmile začneš a uděláš ten první krok, tak už to pak půjde samo, ani nebudeš věřit, že je to možné.
A potom, až to bude jednou za tebou, tak ani nebudeš chtít věřit, jak jsi to všechno mohla vydržet a dopustit a jak to nakonec bylo snadné, snadnější, než si zatím umíš představit.
A když budeš chtít si třeba jen postěžovat nebo poradit, řekni Daniele, dá ti můj mail, třeba ti budu moct poradit v něčem, co budu vědět... život je moc krátký na to, abys ho prožila v takovém přežívání.
červen 04, 2008 13:09
Ztrácet takovýmto způsobem partnera : wendy
jistotu střechy nad hlavou, zázemí, to musí být horor. Napoj se na ty, které ti mohou dát praktické rady, které si tím prošly, nebo jejich nejbližší, vědí kam se obrátit, na co na všechno máš nárok. Jak ti nabízí třeba ta naše vodoměrka. Na každé bolení najde se koření a každá situace má řešení. Proč máš být materiálem pro psychopata ?
červen 04, 2008 13:51
tak tohle mě dostalo : Kamila
něco tak hroznýho jsem tu už nějaký čas nečetla. Je to prosté, lidské a hrozné. Prosím, přečti si dobře ty rady, co ti kudlanky dávají a vzepři se víc! Začni tím, že si uvědomíš, že nejsi ty ta hrozná, ale on! A jak přesně napsala Vodoměrka - naprosto nepočítej s tím, že on by odešel, ač tím vyhrožuje! Na koho by pak byl hnusnej? A hlavně - to už tu taky padlo, ale opakování matka moudrosti... mysli na děti! Neříkej, že zůstáváš kvůli dětem, naopak - začni tím, že odejdeš kvůli dětem, aby nevyrůstali v takto pokřivené rodině! Moc moc držím palce, protože mi je jasné, že sice rady jsou správné, ale provedení neni vůbec jednoduché!
červen 04, 2008 14:07
prosím : Milena
vzchop se a seber všechnu svoji sílu, budeš ji mít čím dál míň. Čekáš na zázrak, on neodejde. Uvědom si, že musíš život změnit kvůli dětem. Tím, že nic neřešíš, jim také ubližuješ. Určitě to je pro tebe těžké. Udělej alespoň ten první krok, zavolej na Bílý kruh bezpečí. Jsou tam lidé, kteří se s násilím potkávají denně. Jen se nestyď, nejsi jediná a hlavně ty za to nemůžeš!!! A co tvoje rodina, známí, kamarádka. Já vím, že o tom asi nechceš před nimi mluvit ale říkám to znovu, tvoje vina to není. A neboj se na ulici nezůstaneš. Já tady napíšu telefon, který jsem našla. Možná to projde. 257 317 110 nonstop. Palce ti držíme všichni. Tak do toho.
červen 04, 2008 14:26
JAsně - a jestli máš nějakou energickou kamarádku, : wendy
která by třeba ty úřady obíhala s tebou. Člověk je v podobné situaci takový rozbolestnělý, všechno se ho hned dotkne, každá opora dobrá - ale začít musíš sama u sebe. ABYS TAKY NESKONČILA NĚKDE NA UHLÍ ! My ti věříme, že to dokážeš.
červen 04, 2008 14:32
Sisi, : skaz
strašně držím pěsti,ať to dokážeš dotáhnout do konce,ať zvládáš a hlavně taky ať dáš příklad všem ostatním,že to jde.Vyber si tady rady - já bych byla pro Bílý kruh bezpečí,kde tě podpoří a pomůžou ti i prakticky.Ty jenom vytrvej,nenechej se zlomit slibama o nápravě - pokud ustoupíš jenom o krůček,vracíš se na startovní čáru a budeš to prožívat znovu celé.Piš nám o tom,jak postupuješ,všichni ti fandíme a myslíme na tebe.Piš taky proto,že tím ostatním budeš dodávat sílu ke stejnému kroku - k osvobození sebe i dětí.A podle mne je strašně důležitý,aby se o tomto mluvilo,psalo,aby si všichni ,kteří jsou v této situaci dodávali odvahu navzájem.
Vydrž,dáváš odvahu a naději spoustě žen.
červen 04, 2008 20:52
Sisi, : Cesky
trvalo mi dlouho, nez jsem se odhodlala ti napsat... ac silna osobnost, ani me se neco podobnyho nevyhnulo. A v tu chvili si clovek proste pripada jak vyzdimanej hadr, jen tak funguje ze dne na den a neni vychodiska, znam to. Cokoli reknu nebo udelam je spatne, vsechno je moje vina... holcicko, vychodisko je!!! A to takovy, ze presne jak uz tu ostatni psali, pozadas o pomoc lidi, kteri to dokazou, umej a vedi. A pak uvidis, jak je to vlastne snadny, protoze zit "z ruky do huby" ale bez uzurpatora je vlastne o moc lehci nez bejt "v balvnce" s nim. Prosim te, pis dal, jak se to vyviji a hlavne! Nedej se, uz jenom tim, ze jsi sem napsala jsi vlastne udelala prvni krok, tak o tu pomoc pozadej, nestyd se, nic neni tvoje vina, to jenom ten tvuj trapic ma tak maly sebevedomi, ze si ho na tobe hoji!
Drzim ti moc a moc palce, verim, ze jsi dost silna, abys to dokazala... zkratka verim v tebe.
červen 05, 2008 12:20
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]