však vy si taky raději vyberete holku pěknou, která není líná, umí se postarat nejen o sebe atd.
je to tak...
Spíš si myslím, že největší průsery dělají lidé, kteří už mají takříkajíc "odžito" svoje, a na budoucnosti jim až tak moc nezáleží. Prostě styl "Po mně potopa".

Spíš bych řekla že se pletou jablka s hruškama, materiální naplnění vs. duchovní naplnění, A ještě se tam nenápadně promotává závažný fakt přemnožení lidí, ten by měl být zdůrazněn spíš než dobývání se na evropskou a americkou životní úroveň.
Není možné stavit premisu že chudoba = duchovní osvícenost a technický pokrok = duchovní ignorantství, naopak bych řekla že materiální zabezpečenost, i když je velmi omezená (viz žebraví mniši), dává možnosti duchovního rozvoje téměř neomezené, naopak chudáci ať jsou z Afriky, či Evropy budou vždy více pracovat na přežití těla, klidně i 100% ať už mají kamenné palice či mikrovlnky.

za co všechno jako žena vlastně můžu (už tím, že jsem žena). Vypadá to, že jako druh jsme škodlivější než globální oteplování, mor, cholera a mandelinka bramborová dohromady. Mužové by měli rychle uvažovat o naší eliminaci a postupném vyhubení. Jinak je jejich poklidná a mírumilovná budoucnost vážně ohrožena, protože bez nás by byl vět plný jogínů.

co je to za slátaninu? Promiň Krakonoši.
To je tak, když se člověk ze Západu snaží pochopit Východ. Nesnažme se, jejich filozofii nikdy, nikdy do hloubky nepochopíme. Nenarodili jsme se tam, nevyrostli, nemůžeme vědět, jak ti lidé žijí, co cítí. Všechny tyhle úvahy jsou jen snahou pochopit něco, co prostě pro nás není možné.
A jen pro doplnění - já to podle východní filozofie chápu tak, že na Zemi je spousta lidských životů proto, protože každý potřebuje trochu jiný život, aby mohl svým způsobem růst.

Takže logicky vzato: takový Hitler nebo Stalin (když už tu byli někým zmíněni) jenom toužili zapůsobit na nějakou samičku a chtěli pro ni získat absolutní blahobyt...
Já si až dodnes myslela, že to byli psychopati.

A není ta slavně proklamovaná " bájná filozofie východu" jen zoufalý nedostatek vzdělání a ukázková neochota pracovat? Samozřejmě dostanu odpověď, že filozofové nemají čas na práci, musejí rozímat nad nekonečnem všehomíra.... Ale kdyby místo toho raději uklidili okolo svého brlohu, nanosili vodu a okopali řádek zeleniny...
Slovy mojí babičky: každý svého štěstí strůjcem.

myslím, že to zase bereš ad absurdum, takhle to asi Krakonoš zas nemyslel...
Pravda je, že si taky vybíráme chlapa podle toho, co dokáže, co umí - a i to, kde co dělá, kolik vydělává je rozhodující.
To bys taky pak mohla bejt spokojená s meditujícím bezdomovcem... Pokud by ti stačilo jen to, co vyžebrá a milovala bys ho jen pro jeho modrý oči.. (taky přehznaný, stejně jako s tim Hitlerem atd.)

V podstatě si bereme chlapa, kterej zabezpečí naše hnízdo, pomůže nám kvalitně vychovat dětičky.
Že to někdy nevyjde? Nojo, někdy holt vybíráme fakt jen pro ty modrý voči )

Jak to tak vypadá, my,které jsme se vdávali za socialismu, jsme to měly vlastně jednoduché. Platy byly podle tabulek. Po vysoké škole, ať pracoval, kde pracoval, měl nástupní plat přibližně 1950,-.

Ale na druhou stranu... když já jsem si vybírala chlapa, tak jsem fakt nezjišťovala, co dokáže, umí a kolik vydělává. Jo a máš pravdu - v čase mého mládí a totální zamilovanosti bych byla spokojená i s tím meditujícím bezdomovcem. Kdepak by mě v tu dobu zajímaly nějaké hmotné statky! Stačilo, že dotyčný měl fluidum a působily jeho feromony.
No, dnes by výběr probíhal asi jiným způsobem, ale určitě by nebylo rozhodující, jestli mě dokáže zabezpečit. Já chci pro život partnera, ne bankovní konto.

to bys fakt se vdala za špinavého nemakačenka, stačilo by ti jen nechat se omámit jeho feromony a svými hormony? Za člověka, o kterym bys věděla, že mu práce nevoní a raději bude žebrat?
Ale - možné to je. Třeba sis opravdu takového vzala - ale ne, tomu nevěřím...
No, zase jsem se asi prve špatně vyjádřila: samozřejmě, že jsem nemyslela, že by sis zjišťovala, kolik bere. Ale neříkej mi, že jsi o něm nic nevěděla, že by ti nevadil nezaměstnanej, nebo zadluženej, že pokud sis vybírala, tak především nekňubu atd. atd.
No nic, omlouvám se, nechala jsem se unést, sedla jsem ti na lep
Nevěřím, že by rozumný člověk (za kterého tě považuju), vůbec, ale ani trochu svého partnera nehodnotil i podle toho, co umí, zná, dokáže... Že bys brala fakt jen "to fyzično" a šmytec.

- to si skutečně myslíš, že kdybyste se věčně nervali a věčně nevyvoklávaly spory a rvačky kvůli každý pitomosti, že by do vás smičky ani nekolvly - vy byste pak následně mohli pouze nanovat a lidstvo by tím pádem vyhynulo? Ta k to mi teda vysvětlete, proč se vlastně o každý válcše vyvražďuje takovejch lidí - taky kvůli samičkám? Hele, nebylo by účinnější a taky levněwjší zkoušet ty samičky spíš ukecávat. Je spousta takových co si řeknou - nove zlatě se s ním topit nebudu, ale zas je s ním sranda....ale jak říkám, chybí mi to logické myšlení..._

aleno p, takhle to funguje na začátku, to je to milosrdenství zamilovanosti :-)
po čase spadnou ty růžové brýle, novomanželka zajde na kávu se Zuzkou, Janou a Klárou, zjistí že ony jedou do Andalusie a na Bora Bora, vozí se novým broukem a ona zase odfrčí fabií k tchýni na venkov, a pak buď bude duchovně vyspělá a vymedituje to, nebo koupí manželovi k vánocům Příručku úspěšného muže, čímž ho v jeho očích vyšle do boje :-)

Jasně, že to není jen fyzično. Ale neříkej mi, že člověk, který bere třeba patnáctku hrubýho, nejezdí v novym modelu Audi a nevezme ženskou na dovolenou na Maledivy, není hoden jejího zájmu a obdivu.
Jak říká Krakonoš - ekonomicky úspěšní, zajištění, vítězové na pracovním trhu... jo, pár takových znám. Žít bych s nimi nechtěla. Jsou totiž citově a morálně naprosto vyprahlí. Jo a když čtu ten poslední Aleny komentář - tak sranda s nima taky není.

třeba ta, co pojede k té tchýni místo na Bora Bora, shledává životní hodnoty v něčem jiném a nemusí to považovat za osobní újmu.

ale nějak mě nikdy nezajímalo zda a jaké mají auto a kam jezdí na dovču - jo je příjemné si o tom pokecat ale když to mocí mermo budu chtít, postarám se sama. A taky si nemyslím, že mužskej, kterej sice neudělá závratnou kariéru, ale je zase rád se svou rodinou a tráví s ní svůj volný čas, který se těší domů neb žena zajisté uvařila něco dobrého - třeba palačinky - , který si dá domas pivko, nebo kafíčko, zkontroluje dětem úkoly a pak si zahraje s dětma fotbal, nebo člověče nezlob se - čímž uleví své ženě. a je pak méně unavená a večer si to spolu pěkně užijou. Tedy je to člověk, který se nikam nedere, nemá rád spory, nemá rád rvačky a nemusí mít kdejakou prkotinu (včetně mladé milenky), nemusí nic dokazovat ani sobě ani nikomu jinému, musí být nutně flkač, žijící v jeskyni vez elektriky a vody. S takovým chlapem je ženská většinou štastná a klidně oželí nejnovější výdobytky techniky. Stejně si myslím, že všechna ta drahá auta a jiné vymoženosti jsou jen pouhou kompenzací za nedostatek času, lásky a pozornosti věnované ženě a dětem. Láskyplné prostředí je něco, co se prostě koupit nedá a musí se na něm systematicky léta pracovat. A taky se nedá nikde vystavovat nebo se s ním chlubit. A člověk, kterej se žene kupředu, aby urval co nejvíc, na něco takového ani nemá čas. Třeba ani neví, že něco takového vůbec existuje. Jinak by se zastavil a chtěl by to taky. Podle mě, muž se kterým prožije jeho žena a jeho rodina šťastný život, úswpěšný je - i kdyby nechodil v ničem jiném než v tričku a montérkách a jezdil záplatovaným trabantem, vlakem, busem, nebo na kole. Jeho žena i děti s ním pojedou rádi, neboť budou šťastní, že je s nimi.

právě že vaše komentáře (mohly by být klidně moje, jo, tohle není kritika) jsou ode zdi ke zdi. Buď ti nejmocnější nebo bezdomovec. Ono holt záleží na tom, kam až jsme ochotné zajít. Např. 10 hrubého je málo, 20 už je ok, 100 mít nemusí nebo raději v žádném případě ať nemá, protože pak bych ho doma skoro neviděla a pokud ano, tak pouze k smrti utahaného. A ty hranice má každá z nás jinde - jinde je samo má holka z Evropy a jinde ta co jede na Bora Bora a ouplně jinde ta, co se narodila třeba někde v rovníkové Africe.

jako žena nemůžeš za nic. Můj příspěvek byl jenom reakcí na tvrzení některejch žen na tomto webu, že naopak za všechno zlý na světě můžou chlapi, protože to oni si libujou ve válkách a násilí, zatímco kdyby rozhodovaly na nejvyšších místech ženy, nic takovýho by nebylo, všichni bysme spolupracovali a měli se rádi. A protože to je blábol, kterej často vykřikujou feministky (a je to pro mě jeden z hlavních důvodů, proč je nemůžu brát vážně), cejtil jsem potřebu reagovat. Vinit jedno pohlaví ze zla na celým světě je nejenom pokrytecký, ale skoro až fašistický, a fašouny já rád nemám, i kdyby měli sebehezčí prsa a sebekratší minisukni .

Zajímavý je, že nikdo nečte Blesk (přitom pochybuju, že ten obrovský náklad dávají každý den do stoupy), nikdo se nedívá na seriály (proč by tedy reklamy mezi nimi byly nejdražší?), všichni se hrdě hlásí u televize jen k ČT 2, komerční televize fakt neee ...

Takže najednou jako by každá (nebo skoro každá) prohlašovala, že je nejšťastnější na zápraží s hrnkem melty a když už, tak jen v šatech ze sekáče, na dovolenou tak na zahrádku, okopávat brambory...

Po večerech u svíčky si říkáte básně a látáte fusekle..
... a země je placatá.
Hezký, fakt.

ale s logikou sobě vlastní bych chtěl podpořit jeho názor, že ve společnosti ovládané muži, tedy aspoň navenek, vedou muži války buď že jsou někteří psychopati, jak říká Míša, ale většina proto, že stojí v čele společnosti, tlupy, a proto MUSÍ ONI hájit zájmy té tlupy, mají to v popisu práce. Kdyby byly v čele ženy, budou PŘIBLIŽNĚ dělat to samý. Indira Gandhiová v Indii, Golda Meirová v Izraeli nebo Margaret Thatcherová z Velké Británie klidně vedly války o Kašmír, Falklandy nebo s Palestinci, když to bylo pro tlupu nutný.

Aleno p, jako teorie, se tvý úvahy čtou moc hezky. Bohužel, JE TO JENOM TEORIE. Proč ? Protože VĚTŠINA tak nežije, NECHCE žít. Stále se stavící hyper a super obchodní centra, plná nakupujících lidí ukazují, že lidé chtějí nakupovat, vlastnit co nejvíc věcí a na to musí vydělávat prachy. Jejich děti „musí“ chodit ve značkových hadrech, botách, mít drahý mobily. Tedy, nemusí, ale moc těžko se jim to vysvětluje, že NEMUSÍ, protože chtějí. A ženy, když je chlap chce získat, neříkají – nikam nepojedeme na výlet, ani do tý hospody nechci na večeři a na ten koberec vážně nemusíš šetřit, nikam na přesčas nechoď, tak já na ten prošoupanej kus něco přišoupnu, ať to nevidí návštěvy. A myčku bych za žádných okolností ani nedovolila, abys mi ji koupil, vždyť mám přece dvě zdravý ruce, kdepak ničit životní prostředí nakupováním zbytečných krámů do baráku . . . Já udělám dneska škubánky a budem si povídat. Ještěže jsi nekoupil tu sekačku na trávu. Aspoň tu můžou ve vysoký trávě žít brouci a nerozsekáme je na maděru. Vždyť vona se ta tráva taky časem ušlape. A tuhle jsem koukala na sousedku v těch špičatejch střevících, co jsou teď v módě – jak se v tom musí blbě chodit, když jsou vo dobrých pět čísel delší než je noha. To by mě ve snu nenapadlo si koupit i kdybych byla už jediná, co v nich ještě nechodí . . .
Názorná ukázka je, jak ženský během chvilky se po revoluci začaly ihned všude holit, vyholovat, barvit, aby nevybočily z řady, když jim to reklama vnutila, že jedině takhle vyholený je to to pravý, jak mají vypadat. A s myšlenkou na „hmotný zabezpečení“ se asi většina z nich nevdává, ale když nebude, rychle se všechny rozvedou. A tak chlap vezme oštěp a jde něco ulovit, aby to mohl na trhu vyměnit za botičky nebo myčku. A když je v lese jenom jeden malej jelen a víc lovců a každej má doma tu svou, musí se holt vo něj poprat s těma, co mu neustoupí . . . Ten co ustoupí a přijde domů s prázdnou není určitě doma pochválenej, že se nepopral kvůli ní . . .

meltu jsem zkoušela pít a fuj, nechutná mi! Na zápraží nesedávám, jsem městská holka a v bytě by to bylo fakt divný. Na dovolenou holt pojedu letos na zahrádku, nejsou prachy. Napřesrok to doufám bude moře. Blesk nečtu, na televizi téměř nekoukám, pár seriálů jsem v životě ale shlédla a nestydím se za to. Po večerech si čtu - ale rozhodně ne básně, nýbrž úpadkové detektivky a podobné čtivo - takže si myslím, že jsem na stejné úrovni s těmi, co čučí na VKV nebo jak se to dneska jmenuje... Jinak jsem veskrze konzumní typ, kterej má vymoženosti rád a přes aspoň standardní úroveň platu chca nechca hodnotím, jak je chlap schopnej ...je to tak lepší, ivanko?
jo a v sekáči nakupuju ráda, mám odtud pěkný kousky, který bych nový nezaplatila...

Teda Krakonosi, tos mi dal ale ranu! Prece HLAVNE pred zrcadlem si musime ty brejlicky nasazovat, jinak za to, co bysme tam mohly videt, bysme mohly zase vinit vas, chlapy!

protože v tom případě bych viděl jenom rozmazanej ksicht . . . :-)

protože jsi se s otcem svých kluků z pochopitelných důvodů rozvedla a pak to s nimi zvládala sama, je zcela normální a pochopitelné, že hodný manžel hrající si s dětmi a trávící s rodinou klidné pohodové večery je (s nadsázkou) se ti jeví ideální a mít ho, netoužila by normální holka, máma, po ničem jiném, pokud má srovnané životní hodnoty.
Tak to ale není, ta máma klidně může toužit po něčem dalším a přitom mít srovnané hodnoty, otázkou je, jak toho něčeho dalšího dosáhne, nebo ti dva dosáhnou, zda přitom dosahování jejich dalších přání nebudou omezovat nebo dokonce ubližovat někomu jinému. Nenaruší rodinnou pohodu a klid a vůbec nic si kompenzovat nemusí. Hodně taky záleží na tom, v čem člověk vyrostl a co považuje za samozřejmé.

a musím říct, že se mi líbí jak článek, tak i úplně všechny komentáře i když jsou rozdílné.
Co člověk či člověčice, to jiný pohled na spokojenost. Cítím však, že tu jde převážně o tu materiální spokojenost. U většiny femin to tak bohužel bývá...a pokud ne, tak kecají.
Jak by to ale vypadalo, kdyby tu všichni do jedné(ho) souhlasili s tématem článku, že?
My, zde, v Evropě, máme asi trošku jiný pohled na tzv. materiální uspokojení, než mnohé jiné národy z jiných oblastí. Ti jsou třeba na vrcholu blaha dnes, když mají co do žaludku a zítřek jim pak přináší opět novou starost pouze o žaludek. Ale nestěžují si. Oni jsou zvyklí na tento způsob života. Tak třeba já jsem na vrcholu blaha, když jsem zde v horách, když všechno mohu, ale nic nemusím, ale pokud mám jet někam na dovolenou, jsem z toho nervózní, mít to nemusím, ale obětuji se i své pohodlí zde a jedu. Jsem vykolejený, do odjezdu nevrlý, ale jedu.
Když byla dcera na pár dní ve Freetownu v Siera Leone, jako bývalá učitelka zde, navštívila tam i jednu školu. Tady, u nás, bychom to školou snad ani nenazývali. Dlouhé lavice z prkna, bez opěradel, stejně tak i stoly. Na stěně jedna malá tabule a jako umyvadlo jeden lavor pro všechny děti. Všichni černouškové. Učitel, hovořící několika jazyky, si jí postěžoval, že nemají peníze na pomůcky a že on sám už nedostal přes rok plat. Přesto učí a sám si vydělává překlady a jinou prací, aby těm dětem mohl dát aspoň ten nejnutnější základ. Hrůza. A zajímavé na tom je, že ty děli se chtějí učit, že dychtí po vědomostech a
proto je ten učitel nemůže opustit. Při další návštěvě pak tam dcera vezla spostu sešitů, tužek, pastelek - to, co měla doma zbytečného, ale i něco přikoupila, včetně oblečení.
Tady u nás, kdyby učitel nedostal přes rok plat, byla by už dávno stávka, škola by zela prázdnotou a děti by byly rády, že se nemusí učit. Ne, to není extrém, to je jen příklad.
Tím jsem chtěl jen nastínit jakési priority každého národa, každého člověka.
Někomu stačí k radosti jedno pivo, já mám rád ty své tři.

Jó kartón malborek a taky porcelán
s modrejma cibulkama - tapety, parmazán
pět kilo uheráku nebo džínsy Calvin Klein
tak možná že to není štěstí - ale je to fajn

a nemůžeme ho spasit. Jako nejvyspělější živočišný druh nemajíce přirozeného nepřítele kromě sama sebe jsme se neúměrně rozmnožili a teď to máme. Právě dočítám knihu Třetí poločas(o tom, jaké to je když matka umírá na rakovinu a ví že neuvidí svoji malou dcerku vyrůstat) a to vám pak nejrůznější starosti mohou políbit nohu. Ale život se neskládá jen z podobných katastrof a žijeme malými věcmi, z těch se život skládá. Ondyno jsem četla studii o tom, co by se stalo, kdyby si všichni Číňané pořídili auto, lednici a pračku. Katastrofa. Tak jak je to s tím pokrokem - je jen pro někoho a tak to taky zůstane, jak píše Krakonoš ? Proč ale ty technické vylomeniny k usnadnění života nevznikly v Siera Leone nebo na Hawaji ? Protože je nepotřebují. Tedy - nepotřebovali...
Normálně by měl člověk z něčeho slevit, ujasnit si priority. Když to vezmu z toho nejjednuduššího konce - nemůžu se strojit v butiku a nosit jen značkové věci, ale strojím se v sekáči, abych mohla lítat po světě. Ale jsou důležitější věci, mezi kterými se lidé mnohdy musejí rozhodovat a to je už horší.
Co se týče toho, že ženy si vybírají úspěšné muže - to je jakýsi anachronismus, kdy jen takový muž zaručil přežití ženě a dětem. Něco jako nejsilnější lev. A dneska - zaručí přepych, nadstandard a pocit výlučnosti. Není to už snobismus ? Ale přetrvává to pořád.
Jo, a sleduju ČT2, Velmi křehké vztahy, nárazově X Faktor a divadelní hry na Vltavě...

moje tchýně se dožila svěžích 80ti let a to jen proto, že denně sleduje to venezuelské porno.
Šťastná to žena. ČT2 snad ani nikdy nezapla, natož Vltavu...

Gratuluji k dosažení tohoto věku ve svěžím stavu. Dneska to je samá alergie na věci, které nám usnadňují život, kdekdo je osypaný, má alerige na kdeco, samá ataka a stresy. Paní tchyně se asi neopalovala, že ?

jasně, že momentálně nesrkám meltu a nesvítíme doma svíčkou. Řeč ale byla o výběru parnera podle kritérií úspěšnosti. Já, když jsem si vybírala svého muže, tak byl "pouhým" automechanikem, splácel novomanželskou půjčku z prvního manželství a platil alimenty na dítě. Z finančního hlediska tedy nic moc a o eventuální profesní kariéře nemohlo být ani řeči (pokud by tedy tehdy nevstoupil do KSČ, což v jeho případě nepřicházelo v úvahu). Já byla pět let na mateřský a žili jsme z ruky do huby, na děti jsem si šila oblečení, na zahrádce pěstovala zeleninu a zavařovala snad i kopřivy. No, i ty ponožky jsem látala do alelujá. Nic moc, ale v té době tak žili skoro všichni. O úspěšného muže (z dnešního hlediska) mohla tenkrát ženská zavadit jedině v případě, že to byl vekslák nebo měl tatínka komunistického pohlavára, v lepším případě obojí. No, v roce 1990 si vzal manžel úvěr a leasing a začal podnikat. Všechny vydělané peníze šly zpátky do firmy - buď na splácení miliónových dluhů nebo na nákup dalších strojů, materiálu apod. Jednou tady tyhle podnikatelské začátky hezky popisovala bb - jo, přesně tak to probíhalo i u nás. Zatímco naši zaměstnanci začali objevovat kouzlo Itálie či Řecka, my jezdili akorát s vodáckým oddílem na vodu a na dovolenou maximálně na Šumavu k babiččce. Taky jsem mohla manželovi říkat, že sousedka byla ve Španělsku a kámoška má nový auto a že to chci taky, tak mě to ale nějak nenapadlo. Ani jsem se nechtěla rozvádět, jak tady naznačil toulavej, že to dělají ženy, když jim chlap nezajistí hmotný zabezpečení. Já beru život tak jak přichází a nebabrám se v malichernostech. Hodnotu partnerského soužití shledávám v něčem jiném. Nakonec i s tou meltou a škubánkama může člověk prožít spokojený život a zároveň třeba člověk, který tráví dovču na Novym Zélandě a jezdí v BMW, nemusí být vůbec šťastný. No, určitě existují ženy, které si vybírají muže podle toho, jací jsou to borci, ale nejsou to všechny ženy. Víš, co by pak běhalo po světě plonkovejch (neúspěšnejch) chlapů? Takže mi moc nesedí to Krakonošovo alibistické zdůvodnění, proč jsou muži bojovní, protože tak mají větší šanci na výběr samičky. A jelikož i já se dívám na komerční pořady, tak zrovna včera jsem koukala na talk show Karla Šípa. Měl tam spisovatelku Kláru Janečkovou a ona zrovna řekla, že její oblíbenou historickou postavou je Alžběta Tudorovna. A jako důvod uvedla, že tedy i když za jejího panování byly také války, bylo jich nesporně méně než za předcházejících vlád mužů. No, to jen tak...

omlouvám se za tak dlouhý komentář

já si uvařila právě kafe a čtu si, užívám si urvanou tajnou chvilku u Kudlanky a mám pocit, že to kafe piju s tebou ))
zdravím!
a musela bych se pod to jedině podepsat.

Ono štěstí určitě není v penězích. Peníze začnou být důležité, když sakra moc scházejí.
ZA další. Když něco vytkneš boháčům - všimla sis toho - tak jediná reakce bývá - ZÁVIDÍŠ ! Ach jo, to je úzký a neprůstřelný prizmat pohledu...
Alžběta je taky moje oblíbená postava. A potom Eleonora Akvitánská - tu znáš ? To byla baba. Ta být dneska v ODS nebo u lidovců....
Jdu balit.Stěhujeme. Ale fakt není lepší vyhořet.

tak už je dávno vyloučená!!!!

moje babička se opaluje furt! A to jí za pár dní bude... kolikžeto??? 92!

Pokud si pamatuju, z ODS se vylučuje za opilství - snad se neopíjela . . . Za své názory se vylučuje z ČSSD a KSČ . . .

- pokud někdo touží po hodné, pracovité a věrné ženě, a dobré a laskavé mámě svých dětí - pak zas až tolik prachů nepotřebuje - ovšem touží-li po reprezentativní zlatokopce - to je ovšem jiná..pak bojovat musí..ovšem není jasno, jak dlouho vydrží být šŤASTEN.....

materiální zabezpečení jsou dvě naprosto rozdílné věci, které se vůbec nedají srovnávat. A každý se na to dívá svým úhlem pohledu nejen z pozice výchovy, zkušenostma jakýma prošel, každý má také různé požadavky a očekávání od toho druhého partnera a otázkou je jestli jsou správné a také vůbec reálné, též i náš věk tam hraje svou roli.
Každý by měl začít sám u sebe a ne kritikou ostatních, to je velice jednoduché a velmi rozšířené jako civilizační nemoc. Peníze jsou příjemná věc, ale všechno se za ně koupit bohužel nedá, leč pokud je duchovně vyspělý jedinec má a dokáže je dobře použít třeba na to abychom už dále nehuntovali naši zeměkouli, tak proč ne. A Ti co na to nemají, tak můžou pro začátek začít třídit třeba odpadky (to totiž nic nestojí)a ne je pohazovat po příkopech a krajích lesa, přestat pomlouvat, závidět, manipulovat s ostatními ...
Věci mají sloužit svým účelům a ne abych já sloužila věcem, i to meltu si ráda dám na zápraží, nádobí umývám růčo a měnit to nehodlám, i když pračku bych zas neměnila, ta čs šetří, což u myčky říci nemůžu. Spíš mě zajímá jaký je člověk uvnitř než ta maska na povrch. Ono to materiální bohatsví má hodnotu pomíjivou a můžeš o ni kdykoliv přijít, kdežto to duchovní Ti nikdo nevezme, ale jen někteří ji docení. Každý z nás má nějaký žebříček hodnot a podle toho žije, vybírá si přítelé a partnery, zaměstnání ...

tu by ani v nejděsivějšim snu nemohlo napadnout ztotožnit se s jejich "filozofií" a podepsat jim přihlášku.

NČ - možná by jako žena činu připravila nějakou palácovou revoluci
toulavej - její stranickou příslušnost jsem specifikovala podle její doby - všichni byli věřící a všichni šlechtici podnikatelé, nic jiného v tom nehledej.
Kamilo - to teda smekám !
Inko - souhlas, ono je to tak že peníze v přiměřeném množství ti přinesou klid - nemusíš se stresovat kvůli účtům, pro mě peníze = svoboda.
Takže tak děti...

pro mě to jsou dvě odlišné kategorie, životní hodnoty je jedna z nich, patří sem dobré mezilidské vztahy,dobře vychované děti dobře uvedené do života, fungující spokojená rodina, další kategorií jsou životní potřeby a sem patří hlavně peníze, protože hlavně peníze nám zajistí ty základní potřeby jako jídlo, příbytek, a ostatní nutné potřeby jako oblečení, zdravotní péče atd., a pak tu nástavbu, co není nezbytně nutná, ale příjemná - pro někoho kočička, pejsek, pro druhého kolo, auto, knihy, kafe, cigárko, atd.

potřebuju naplnit první kategorii, bez ní nefunguju žádná další, nebo aspoň ne plně a ne trvale, ale potřebuju i ty základní životní potřeby,a k nim patří i trocha jistoty, protože v chudých časech, Míša je popsala dost přesně, nás netížilo to, že k večeři jsou už zase topinky, k obědu brambory na loupačku, a sukni že si letos zase nekoupím, ale to, že nevíme, co bude dál, na obzoru žádné zlepšení, jen velká nejistota co bude dál, až děti povyrostou, půjdou do školy atd. - peníze tuto jistotu dají,rezervy jsou prostě fajn

do životních hodnot taky zdraví, jasně...no a pak je tu ta třetí skupina, životní potřeby "navíc", nejsou nezbytné, jsou prostě taky fajn, na všech skupinách se musí máknout, ale to, že někdo maká hodně i na té třetí, že rád třešinku na dortu, že si vychutná tůru na kole za 50 tisíc, protože jezdí často a je to jako jet trabantem a jet mercedesem, vůbec neznamená, že nemá srovnané životní hodnoty, není to dobrý člověk a výborný životní partner, táta, manžel

.

když to to máš jen černobíle - na jedné straně hodná pracovitá věrná dobrá matka, na druhé straně reprezentativní zlatokopka, a šmytec
dobrá matka věrná manželka může toužit po kostýmu z kvalitní látky, co perfektně sedne, nemačká se a při zapocení nepáchne jak pytel, za což je ochotna utratit velké peníze, a rozhodně si ho nebude spíchávat doma na šicím stroji, jelikož to neumí, a proč by měla, když si na to vydělá ona, nebo jí na to dá manžel, a rád - tak jako jiný dá ženě pračku, třeba

ale řeč byla o tom, podle jakých kritérií si ženy vybírají muže. Tj. položme si otázku takto: má u dnešních žen šanci kominík s minimální mzdou?

PS. Nevím, jaký platy dnes pobírají kominíci, ale to není postatný.

u zamilované ženy ano, jinak bude hledat pro a proti, jako u Káči v článku nahoře - bude poměřovat - "nemá žádné peníze" , "teď už má aspoň dobrou práci", "není to moc placené, ale je to jistota" , obzvlášť, když je jí přes 30 a biologické hodiny bijí na poplach a partnerovi je taky víc a větší díru do světa už neudělá. Když je to mladá holka, tak jsou pro ni důležité jiné věci, ví, že k těm penězům na slušný živobytí se časem nejspíš nějak dopracují, že vlastně začínají a časem to zvládnou - jako ty s manželem.

sice jsem nikomu nic nevysvětlovala, povídala jsem si na dané téma s ostatními ženami, co tu psaly o penězích v souvislosti se životními hodnotami, no ale jestli jsi potřeboval něco vysvětlit a stalo se, tak taky dobře

to jsem ráda, že jsi řekla to "u zamilované ženy ano". Takže neperspektivní, relativně chudý kominík nemusí být ani rváč, ani bojovník na to, aby ulovil samičku. No a o tom celá ta debata byla

rváč být nemusí, však já taky něco takového netvrdila :-) ale myslím, že musí nějak zabojovat a zabodovat, aby tu samičku zaujal, a ona i když o tom třeba zatím vědomě nepřemýšlí, tak mimoděk vnímá a hodnotí, jakým by byl partnerem pro život a otcem pro děti
Některým z nás ty insinkty poslouží a intuice napoví dobře, některým ne, často asi těm, jejichž otec jako otec a manžel příliš nefungoval.

je tu jeden malý problémek, ono totiž k tomu "zamilování do něj" dochází velice zřídka, jelikož mozek je potvora vykutálená a i při takových éterických záležitostech jako je propadnutí lásce k osobě opačného pohlaví jede na plné obrátky jako superpočítač a vyhodnocuje, jestli to má nebo nemá cenu (samozřejmě podvědomě). Takže ten chemický proces kominíčkem obvykle vyvolán není (majitelka superpočítače to ovšem cítí jako "nepřitahuje mě").

Paní vlítne do krámu a křičí: "Ježišmarjá, teď zrovna přejelo auto kominíka!!!" "Na vidíte to" dí prodavačka" ty řidiči jezděj jak blázni - ani na tý střeše si člověk nemůže bejt jistej."

není rozumově úvahová záležitost - to se Ti stane ani nevíš jak a až pak teprve (u některých) nastupuje rozum, aby korigoval spoušť, kterou zamilovanost napáchala. Každopádně je to debata "o ničom" - jen na udržení kondice:-). Lidi jsou různí a stejně jako mezi ženami potkáte chladně kalkulující zlatokopky, tak mezi muži potkáte takové, kteří tenhle typ žen přitahuje. Ale kdo chce šmahem odsuzovat a slepě si vytvářet umělé kategorie lidí, tak mu stačí potkat (nebo z doslechu znát) jednu takovou, aby už "znal" všechny ženy.Ještě, že je život mnohem pestřejší!

já jsem taky o rozumu vůbec nemluvil. Tohle všechno mozek vyhodnocuje podvědomě. Ty se dozvíš pouze výsledek - právě v podobě onoho poblouznění.
Je to výsledek evoluce, jen se ten proces ještě nestačil adaptovat na moderní podmínky, takže mozek často vyhodnotí jako perspektivního partnera někoho, kdo sice občas obrátí svoji přebujelou agresivitu dovnitř rodiny, ale jinak v pohodě rodinu ubrání před jeskynními medvědy, což je v době, kdy jeskynního medvěda za celý život neuvidíš ani v zoo, celkem špatná volba.

Samozřejmě jsme každý jiný, u každého to probíhá trochu jinak. Tady na Kudlance jsme určitě všichni výjimkami z pravidel, neboli devianty :-)

ta má ráda toho
ten zas tamtu
Kristova noho!

Pohled Krakonoše je dle mého mínění dán tím,že muži (lidé) si většinou bez elektřiny,techniky,technologií a celého toho našeho "pokroku" nedokáží představit život. Existuje mnoho literárních i filmových děl,kde si autoři kladou otázky nad případným světem bez námi potřebných energií,protože i když ony proslulé zdroje tu zatím jsou, neznamená to, že tu budou na věky. Mnohé, co se děje ve světě napovídá, že boj o tyto zdroje není až tak vzdálený, jak si myslíme, ale nechci tu šířit poplašné zprávy.Jen se dívám, čtu, vnímám a přemýšlím. Všechny výše uvedené elektrické spotžebiče mám doma a bez všech se dá v případě potřeby žít. Pamatuji si, jak moje venkovská babička neměla nic z toho, prala na valše, potraviny sklízela na zahrádce,uskladňovala ve sklepě,maso si "zabila", takže bylo čerstvé a zdravé, to málo, co koupila, uměla dobře zpracovat.Např. přepuštěné máslo vydrží dlouho i bez ledničky (Indové tomu říkají ghí) a je velmi dobré. Proč to říkám? Protože si myslím, že spousta věcí půjde, když to jinak nepůjde, asi tak. A možná ty ženy Východu o naši techniku vážně nestojí. Když jsem si dnes ráno oblékala geniální indický oděv sestávající z cca 6metrů látky, který stačí šikovně namotat, právě jsem na určitou bezvýchodnost naší civilizace myslela. Jak jednoduše by se dalo žít, neplýtvat zdroji, svou energii věnovat právě tomu, aby jsme byli jeden celek, jak by bylo vše snadné, kdybychom trochu té východní filozofie přijali. Možná by jsme získali alespoň jednu maličkou pomoc na své cestě životem. Nechtít více, než mohu a přijímat i na první pohled bezvýznamné maličkosti jako dar. A tak tu sedím s kávou vyrobenou v elektrickém kávovaru, svítí mi žárovka a cvakám na klávesnice elektřinou poháněného prostředníka styku se světem. Venku ale tak krásně prší, půda dostane dostatek vláhy a mohlo by se urodit hodně obilí a rýže, takže by nemusel být hlad. Hudba kapek padajících na mé okno je krásná, vím, že spousta lidí okna nemá. Snažím se ale žít alespoň v rámci možností ekologicky a úsporně. Nejhorší je, že všichni máme málo času a ten nás nutí používat předražené technologie a suroviny, abychom stíhali vydělávat více prostředků, které spotřebuje systém, ve kterém pouze někteří mají dostatek všeho a především času. Ta hra mě občas nebaví, ale snažím se tak nějak východně věřit, že je to asi můj úděl, být ten dobrý zdroj a že to je momentálně má cesta. A tak když se mám západně tak nezaslouženě dobře, dokážu to přijímat s pokorou, myslet na svět kolem sebe a snažit se být hodná. Píšu snažit, protože člověk zlo působí i nevědomky, stačí někdy špatně formulovaná informace. Je to takový rozpolcený postoj, že? Myslím ale, že milióny lidí to cítí podobně, někteří o tom mluví a píšou, někteří se tím živí a někteří tak i žijí, svět je ve stavu, kdy bude nutné změnit přístup každého z nás k planetě, na které se nachází. A změnit své chováni k sobě navzájem, pokud tu máme nějak existovat. Proto mě zde někdy řešená témata "ženy/muži" nebaví, je to stále stejné a přitom tak jednoduché. Muž by měl být spolehlivá opora ženy ve všem, co přinese život a ona by mu měla oplácet stejným. Ta láska by měla být tak nějak univerzální, nesobecká a projevující se chováním k celému prostředí.To ostatní jsou jen kejkle doby, aby bylo možné živit se tiském nesmyslných plátků, dělat lidem psychologa a pod. A nebo si jen říct, že vše je jen mája, že je třeba se snažit dosáhnout osvícení a nic neřešit. Nyní bych tu mohla chrlit další informace, které by byly pouze jednostranné a opět bych mohla svými slovy způsobit zlý pocit některému z čtenářů. Tak slavnostně slibuji, že když už jsem se po ránu vypovídala, vypila kafe,dojela mi pračka a půjdu pustit tu sušičku (!), omezím další tok svých slov, všem Vám napíšu, že jsme jeden a půjdu po svém. Má kočka toho má už také dost, stojí mi na židli,tlapkami buší do zad a dožaduje se hlasitě hraní. A má pravdu, v tuto chvíli je to nejlepší, co mohu udělat, mějte se tu krásně