O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

DOPISY - KONEČNÁ, VYSTUPOVAT? PDF Tisk E-mail
Středa, 07 květen 2008

Mnohé z vás mi říkají nebo píšou -„Jak to všechno vydržíš, poslouchat nebo číst tolik neštěstí, tolik průšvihů, co se děje?" Jiné (to zas mluvím o těch, které se svěřují), mi líčí své trable jako něco absolutně nečekaného, absurdního, neuvěřitelného a hlavně absolutně jedinečného.

Konečně, já sama si někdy připadám jak dětská doktorka, ke které přišla maminka s tím, že její díťátko je strašně nemocné - co dělat, jak ho uzdravit? Co že je to za hroznou nemoc? A já vidím, že je to jen obyčejná viróza, kterých je třináct do tuctu...

 

 

 

 

      Ono, když jeden a ten samý průšvih vidíte po sté, tak už poznáte... už víte, co a jak bude dál. Naštěstí u dětí to dopadne vždy dobře, naštěstí. To jen u nás, dospělých, to trápení musí přebolet až do samého smutného konce. Někdy je mi, to přiznávám, opravdu ouvej. Jako když jsem četla následující komentář Ahabibi - pod oním výkřikem do tmy, pod dopisem Majky:

 

 

 

 

     „...ona snad píše o mém současném životě... Byl to hektický rok před nástupem do penze, kdy jsem předávala pracoviště s velkou sumou státního hospodaření a velkým počtem podřízených, zpracovávala nedodělky, ladila vše k dokonalosti. Do toho těžce nemocná mamka, vdavky naši dcery, její těhotenství a porod vnoučka. Do penze jsem se doslova těšila, že budu mít konečně na všechno a všechny dost času. Ale chyba lávky!!! Po půl roce vyšla najevo kuriozním způsobem manželova dlouhodobá nevěra. Počkal až budu spát a odjel za ní - v pyžamu! Já se v noci vzbudím, nikde nikdo, jen mobil... Podívám se, a vše jasné z intimních SMS. Bylo po spaní. Vrátil se v pět ráno a na otázku, kde byl řekl, že nikde, že se mi to jen zdálo...

 

     Později vše přiznal. Vdaná kolegyně o 20 let mladší, dvě nezletilé děti. Jsou to dva roky a já už požádala o rozvod, protože vše pokračuje dál.

 

     Dnes o tom vztahu ví obě rodiny, všude plno trápení a smutku, jen oni spokojení. Rozvádět se nechtějí a považují to za morální postoj. Já se rozvést chci!!! I přesto, že vím o ztrátách citových, psychických a ekonomických. Ale uvedené dva roky = postupný úpadek partnerských hodnot, proměna milovaného manžela v cizího, prolhaného člověka se dvěma životy - veřejným a tím utajeným, neochota něco řešit a něčeho se vzdát. Nebo přiznat pravdu, že na to nemá sílu  ukončit druhý vztah. Jen "mlžit" a mít servis. A rady psychologů!?? AŤ jdou k šípku! Já to vyzkoušela!!

 

     To, čím žena prochází při odhalené nevěře lze nazvat psychickým utrpením. Ať je mladá (má děti a zodpovědnost za ně), nebo na prahu stáří jako já. Většina z nás musí vyhledat pomoc lékaře, ztrácí motivaci pro každodenní činnosti, zájem o cokoliv, jen se trápíte. A to vrkání na nevěrníka je ponižování sebe sama. Tak to zpětně hodnotím. Je mi 60 let a nikdy mě nenapadlo, co se nám stane, protože naše manželství bylo pro mě krásné.

 

     Už je to jen vzpomínka. Ale takové muže, kteří odejdou z dlouholetého manželství kvůli mladému modelu, bych trestala!! EKONOMICKY ve prospěch OPUŠTĚNÉ ženy. Největší bolest mám za sebou, ale zlost mě ještě nepřešla. Jsem smutná. Moc mi pomohlo vám to napsat ..."  

 

 

 

 

     Ona nevěra je vždycky hnusná - ať to zažijete zkraje manželství, po několika hezkých letech či v době, kdy by to už nikdo nečekal, v době, kdy se těšíme na něžné chvíle s vnoučaty. Najednou zjistíme, že náš partner se na dědečka necítí, že ho ovála hrůza ze „zavírajících se dveří". A že se jeho splašené hormóny přemístily tam, kde má být uvažující mozek...  A co teď. Jak se zachovat, co udělat...

 

 

     Některý se vrátí, některý ne. Nevěřím také na onu obhajobu, hlásající, že "muži jsou lovci".  Hloupá výmluva. Spíš věřím na věčnost dobrého hesla: "Je dobré důvěřovat, ale je nutné prověřovat." Opravdu, nedá se léta bezmezně věřit. Protože lidé se mění; ten, který ti vyznával lásku před svatbou, je někdo jiný, než ten, který je vedle tebe dnes. Ať ve zlém, či v dobrém. Jako se pěstuje kytka, musí se pěstovat i vztah.

 

     Nedávat se celá, nebýt onou pověstnou kredencí, která stojí dlouhá léta stále stejně na stejném místě. Nevyplatí se to.

 

     Ale stalo se, teď už je nutno za trápením udělat tlustou čáru, snažit se i v tomhle najít něco pozitivního. Jak? Nakonec -  mohlo to trvat podstatně déle, mohla jsi být nemocná, mohl se chovat hůř, mohlo to přijít dřív, mohla to odnést rodina... Ještě je před tebou hodně času, a docela určitě i hodně hezkého. Je na světě nový chlapeček, budeš mít tolik potěšení!! A pokud se ti povede co nejdříve poslat nevěrníka o dům dál, vyčistit si ovzduší, uvidíš, že se ti uleví.

 

 

 

     Doporučuju pak hned doma všechno změnit - i kdyby jen přestavět nábytek, změnit barvy - prostě udělat si to doma jiné, jinak. Nedělej si z domova "urnu svýho manželství", to je hloupost, jdeme dál! Co nás nezabije, to nás posílí - co ty víš, co tě všechno ještě čeká :-))). 

 

A co si třeba letos dopřát bláznivou dovolenou?

Někam na opačný konec světa?

 

 

 

d@niela

 

 

 

 

 

Komentáře (1)add feed
podobný případ právě prožívá moje sestra... : ivanka
je to opravdu hnusné, takhle si odejít "do druhého, dalšího života", udělat jen tak jednoduše čáru.
Ahabibi, držím ti palce, ať to zvládeš. Máš štěstí, že nejsi sama, že máš dceru a vnoučka. A chlapa, který tohle provedl? Nevím, jestli bych mu ještě dokázala někdy uvěřit.
květen 07, 2008 13:49
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]