|
 Potloukám se takhle jednou po městě - vyvstala totiž nutnost skočit do firmy Šroubek v Předlicích pro jakýsi spojovací materiál. Pouhé tři zastávky trolejbusem. U divadla chvilku čekám, se mnou klasická místní rodinka - odulá dáma, která viditelně sociálně nestrádá a její podobně vypadající partner (oba z oné diskriminované menšiny).
Přijede trolejbus z Krásného Března a u zastávky Divadlo vyklopí várku policajtů, revizorů a několik místních spoluobčanů. „Héle Eržika, oni vypádli, jedéme!", řekl partner své dámě. Tak jsem s nimi také nastoupil, trolej po 50 metrech zastavil, počkal, až k němu doběhnou oni policajti a revizoři, otevřel jim dveře a jelo se dál. No, to byla tedy rána do vazu a těžkej podraz vod nich, co? Pečlivě zkontrolovali každého, i babičku viditelně přes osmdesát, aby náhodou...Ti dva tam hned řvali, že jenom ten kousek a podobně, výrazy nespisovný, např. „rasysto zku*venej" a podobný tam padaly neustále. Nechápu, co to má společného s rasismem, když neplatím jízdné... Ale ani pak nezaplatili - prej „Němame peňázy". Nebyli sami, samozřejmě, po třech zastávkách jich bylo dalších šest. A - že by byli oblečeni v hadrech a vypadali chudinkové vychrtle, pak chápu, že nemají na lístek. Korunu tomu nasadila jedna pohledná dívenka téhož původu, módně oblečená, sukýnku typu „koukábobr": ovšem to duševno a ta její mluva... Napřed revizorovi podala jízdenku, on na ní kouknul a povídá „Slečinko, ten lístek jste si označila v 10.20 a teď je 14 hodin". Co říkala? Jen samý hvězdičky by to tu bylo... No uznejte, zažijete tohle, když jezdíte autem? Franta Bouška
|
