O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

SKVĚLÝ BUBÁK PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 17 duben 2008

 Jsem vdaná 26 let za skvělého manžela. Pere, žehlí, myje nádobí, nakupuje. Nikdo mu tu práci nenutí, dělá to dobrovolně. Peče i buchty. Já skoro neperu, skoro nežehlím, skoro vůbec nechodím na nákupy, vůbec nemyju nádobí. Buchty peču občas, vařím skoro denně teplé večeře. Do revoluce byl živitelem rodiny manžel, vydělávala jsem méně než on.

 

 

 

 

     Od revoluce je to přesně naopak, i když ani on nevydělává málo. Můj skvělý manžel je introvert, vůbec se se mnou nebaví, pouze se pozdravíme při příchodu z práce a když spolu prohodíme pár slov, tak jen o provozních záležitostech domácnosti - co mám uvařit nebo co on má nakoupit, případně, že by mohl spravit vodovodní kohoutek apod. Můj skvělý manžel je spolehlivý a taky obětavý (udělá pro mně vše, i když se musím vždy dlouho doprošovat i kvůli blbosti).

 

     S mým skvělým manželem žijeme už od revoluce vedle sebe jako dva cizí lidé, sex už skoro nepěstujeme (je mi 48 a mému skvělému manželovi 55). Můj manžel je šetrný člověk. Když mu koupím na vánoce nějaký dárek, tak nikdy neřekne "děkuji" nebo "mám z toho radost". Vždycky řekne: "proč to kupuješ, proč zbytečně utrácíš, to je zbytečné".

 

     Protože můj skvělý manžel oslaví za pár dní 55 let, sháněla jsem mu dárek k narozeninám. Protože má již velmi opotřebenou aktovku do práce a má na ní pokažené zámky, koupila jsem mu novou krásnou aktovku. Přiběhla jsem s nákupy domů a práskla s taškami na zem v předsíni, abych stihla doběhnout na WC. Mezitím můj skvělý manžel nahlédl do tašek, co jsem koupila. Když jsem vyšla z WC, můj skvělý manžel zahřímal: "nechápu, proč mi kupuješ novou aktovku, já ji nechci a nosit ji nebudu". Na to já líbezným hlasem: "No tak, když už jsi tu aktovku našel, tak nemusíš čekat, až ji dostaneš k narozeninám a můžeš ji nosit hned. To je dárek k narozeninám". Odpověďˇ: "já žádný dárek nechci, můžeš ji jít vrátit do obchodu".

 

     To mě naštvalo, ale nereagovala jsem. Vzala jsem jeho starou aktovku a přendala mu z ní věci do nové. Při té příležitosti jsem se dozvěděla a bylo mi řečeno důrazným hlasem, že jsem kráva a že aktovku nosit nebude.

 

     Starou aktovku jsem vyhodila do koše. A víc jsem to neřešila.

 

     Dnes ráno jsem našla novou aktovku pohozenou na pohovce v obýváku, byla vyprázdněná, stará ležela v odpakovém koši. Asi šel do práce s igelitkou.

 

    Kudlanko, poraď mi, jak se mám zlepšit, aby můj skvělý manžel neměl za manželku krávu.

 

Rozmarýna 

 

 


 

 

ODPOVĚĎ:

 

Milá Rozmarýnko,

 

     tvůj v rozmarném dechu napsaný dopis mne nejprve rozesmál, vzápětí rozesmutnil. Je mi líto, že máš vedle sebe smutného suchara, naštvaného na celý svět, na sebe, na tebe "a vůbec". Urputně kráčí svými vyšlapanými cestičkami, mezi všemi, kteří mu nějak ublížili a ubližují, zahleděný sám do sebe a do své naštvanosti (abych to napsala slušně...). Myslím, že on si v tom svém "Dni blbec" vlastně lebí, rochní a užívá, plave si v té sebelítosti jak ryba ve vodě. Určitě to není hloupý člověk, určitě s ním byla dřív zábava, ale někde se něco zadrhlo... Víš, myslím si, že to bude asi proto, že není tím, bez koho byste se neobešli, kdo je nepostradatelná veličina rodiny.  Zastaralý mindráček...

 

     Co poradit? On by potřeboval, abys ho potřebovala. Pak by ti blahosklonně poradil, zachránil tě před vlnou tsunami, za svý poslední peníze ti koupil dva rohlíky, abys viděla, jak je hodnej.... Ale bohužel, ty jsi soběstačná, úspěšná, a nejspíš i šmrncovní ženská, která hned tak žádnou záchranu nepotřebuje. On to ví, nejspíš ho to převelice žere a  neví co s tím. Jak vidno, ty taky ne, i když - ty jsi na tom líp...

 

      Pokud bych mohla něco doporučit, vymysli si něco, o čem víš, že to umí, zná, je to jeho záliba - a nějakým nenápadným způsobem ho požádej o radu, vysvětlení, pomoc... A pak chval, hlaď, obdivuj - až téměř do uchválení, vyhlazení a uobdivování :-))) Ale jo, dělám si legraci - ovšem, to, že bys ho měla nějak (nenápadně) psychicky postavit na nohy, to myslím zcela vážně... Pak by i tu tašku nosil, a rád. Teď ovšem ví, že tě tím naštve, když ji nepřijme... Kdyby nebyl introvert, tak by ti dělal scény, byl by hrubý a hulvát. Takhle je jen nepříjemný morous. Ale - ve skutečnosti mu je asi jen hodně moc smutno...

 

 

Rozhodně se ještě ozvi...

d@niela

 

 

 

Komentáře (30)add feed
... : Minnie
Kdyby mi můj muž neustále zdůrazňoval, že ode mne žádné dárky nechce, asi bych mu žádné nekupovala... Kdyby mne můj muž osmnáct let jen zdravil, nemluvil se mnou a občas mne nazval krávou, asi už bych s ním nebydlela...
duben 18, 2008 00:59
Původní reakce byla jako u Minnie : wendy
Pak jsem si přečetla VeleKudlanku. Dlouze jsem se zadívala z okna. Svítí sluníčko. V rádiu hrají moc krásnou písničku. Moje kolegyně se na mě pěkně usmála, když jsem přišla do práce. Odpoledne jedeme na chaloupku kde budu tinťat zahrádku což mě baví. NA stole mi voní káva. Svět je fajn.
Někteří lidé potřebují trochu zvláštní druh pomoci. O mužích platí obecné pravidlo STelly Zázvrokové : "Krmte ty bestie a uchvalte je k smrti." Recept Daniely bych určitě použila.Jen jestli už není trochu pozdě. Je ? To nevíme, to musí zkusit Rormarýna.
Ten můj muž má vystudovanou právnickou fakultu a kupodivu je i velice manuálně zručný. Ale dlouho Rozmarýnko stávkoval, to třeba i z chalupy ujel a nechal mě tam. Kdyby byl dřevo, tak najmu řemeslníky a hotovo. Ale takhle ? Štvalo mě to. Má rozdrbanou peněženku, když někam jdeme a platí úplně se stydím. Přivezla jsem mu z MAllorky krásnou koženou. Do dneška ji má v šupleti. Už 15 let...a poslouchej. Pak jsem ho začala chválit, úplně za všechno, se spoustou věcí jsem si nevěděla rady. To už nebylo - uhni já si poradím sama. NAposledy jsem si vybrala v počítači pár videí, že si je nahraju zvlášť na předváděcí DVD, uložila a že si až bude čas k tomu ten zbytek dovyberu a nahraju pak všechno najednou. Přišel druhý den a podává mi vypálené DVD. Měla jsem ho seřvat, protože to uzavřel a už tam nic nejde, že je to zbytečná práce? NE, jen jsem poděkovala.
Uf, takhle dlouhý příspěvek jsem ještě nenapsala. Ale evokovalo mi to nepříliš šťastnou etapu mého života. Rozmarýno, já si myslím, že málokdy je úplně pozdě. Zkus to jak to radí Daniela. Chlap když si připadá marný je na mašli. Zkus to, mohlo by to fungovat. A napiš zase.
smilies/smiley.gif
duben 18, 2008 08:33
Jazyky lásky : Gréta
Tuhle knížku mi tu moudří spolukudlánci poradili, a zdá se mi, že by seděla i na Tvůj problém. Chtěla jsi muži dát dárek, ale on to nevzal. Asi nemá rád dárky a ani je nechce dávat. Naopak vyjadřuje svou lásku k tobě prací.
Mmch, já svému muži taky nekupuju věci a na jeho věci nemám poznámky - on ví, co má rád. A taky nerada dárky dostávám, protože se mi nikdo úplně netrefí do vkusu, jen můj muž. Takže prostě moc nedárkujeme nebo se domlouváme, co by kdo chtěl, nebo si dáváme služby (masáže a tak).
duben 18, 2008 09:38
hmm samostatný ženský to nemají jenoduché, : Inka kuk
protože jsou soběstačné, samostatné, se vším si poradí, peníze si vydělají a nikoho nepotřebují a tak většinou zůstavají sami a muži si honí své ego u takých těch co sami nedojdou ani na gyndu a nezvednou si právě upadlou tužku, jsou pro život nepoužitelné snad jedině jako balvan na krku, ale chlapům to dodává pocit price na bílém koni, kde se konečně uplatní a mohu se realizovat a ukázat jak jsou dobří.
duben 18, 2008 10:52
ano Inko : wendy
to vysvětluje jev, proč u nemožných slepic zůstávají docela fajn chlapi. A to celkem bez karambolů...někdy zírám, asi takhle
smilies/shocked.gif
duben 18, 2008 10:56
A ještě k těm dárkům, : Gréta
dala jsi mu, co potřeboval, ne, co chtěl. I kdyby nechtěl nic. A ještě jsi ho nutila to používat. Tak se nezlob, že se mu to nelíbilo.

Píšeš - "nereagovala jsem, vzala jsem jeho starou aktovku a přendala mu věci do nové". Možná bys právě reagovat měla, poslouchat, co říká. Říká přesně to, co chce. My ženy si věci překládáme a když někdo spustí : "Nic nekupuj, dárky nepotřebuju, už jsem stará atd.", chápeme to úplně jinak. Ale chlapi často přímo řeknou, jak to u nich je.
Reaguju tolik na ty dárky, protože jsem si sama o vánocích uvědomila, jak budu následujících x let dávat a dostávat dárky, na nichž mi nezáleží, a máme v rodině babičku, která pořád hlásí: "Nic nechci," a přesto si nikdo netroufne jí nic nedat včetně nás :-)
duben 18, 2008 11:33
Jen tak mimochodem : NČ
On a jeho stará taška si na sebe po léta zvykli.
Docela ho chápu, že nechce jinou. Jen tak si uvědomuju, co to se mnou dá práce, taktizování, jánevim čeho, abych přestal nosit a konečně vyhodil třeba starý boty a začal chodit aspoň v jednom ze tří novejch párů, kerý nenošený hnijou v jarmaře.
duben 18, 2008 13:16
No, Inka nám to tady sice : Krakonoš
hezky genderově zdůvodnila, ale je to s náma kapánek jinak smilies/wink.gif. Tenhle příběh není o honění si ega, von ten chlapík byl určitě stejnej i v době, kdy vydělával víc a živil rodinu. Z celýho článku je především jasná jedna věc: Rozmarýna ani po tolika letech soužití není schopná respektovat svýho chlapa jako samostatnou bytost. Jeho pocity a přání jsou jí naprosto ukradený, důležitý je, co chce ona, co mu ona vnutí, protože ona má přece svou správnou představu o tom, jak mají fungovat, co on si má myslet a jakej by se mu měl líbit dárek. Netvrdím, že ten její chlápek nedělá v jejich vztahu to samý, jenže on sem nic nenapsal, takže o něm nevím nic. Přiznám se, že zůstávám v němým údivu, jak dlouho tohle manželství vydrželo, moc tam nevidím důvod (kromě neochoty ke změnám). Brrrr. Úplně se oklepávám, v něčem takovým léta žít. Je ale fakt, že takhle žije spousta párů a říká se tomu "spokojený manželství". smilies/cry.gif
duben 18, 2008 13:31
Tak tak, krmit a chválit,... : tippler
...měli jsme to v té brožuře. A říkala to i Zázvorková a ta žila s Kopeckým, tak to musela vědět, že jo... Problém je prostě na straně toho chlapa. Rozmarýna prostě za celých 26 let manželství nestihla zjistit, s kým to vlastně žije (kdyby jo, věděla by, co mu udělá radost) a tak mu koupila něco, no nechce (kdyby chtěl, řekl by si o to) ani nepotřebuje (kdyby potřeboval, koupil by si to sám a nečekal na narozeniny), a ten chlap to ani neocení. Prostě divnej patron.
Na mě to teda dělá dojem, že Rozmarýna si řekla "je to vostuda, že ten můj chodí s tak vodrbanou aktovkou" a pod záminkou narozenin mu podstrčila novou. A hrozně se diví, že to nevyšlo. Ten její starej bude asi docela flegmatik, mně kdyby někdo vytáhl MOJE věci z MOJÍ aktovky, nacpal je do něčeho jinýho, pro mě údajně vhodnějšího (to bych snad měl posoudit sám, ne?) a MOJI aktovku vyhodil,...no, asi jsem ještě moc mladej a prchlivej, ale tohle mi už zavání šikanou...
duben 18, 2008 22:58
zajímavé, : bb
jsem ženská, což tippler myslím není, je mi 40, tak nejsem tak mladá, abych mohla prchat, ale při prvním čtení dopisu Rozmarýny mě napadlo totéž.
Vyklidit mi moji starou aktovku (taky v aktovkách nosím lejstra a noťas) ačkoli ví, že je má nejoblíbenější a novou nechci, nacpat přesto mé věci do nové a pravit "Tato je krásná a ty ji budeš nosit, tu starou hrůzu vyhoď", tak vyndám lejstra a noťas a pak mu tu krásu hodím na hlavu.
Jó, kdyby pár týdnů hezky přemlouval, že mně by slušela mnohem víc jedna krásná nová aktovka co viděl,že si ji já pašák a fešák zasloužím a že by mu to usnadnilo vybírání dárku, tak mu tu radost třeba i dopřeju :-)
Ale to se týká samozřejmě jednorázové akce v poněkud jiné atmosféře, než nastínila Rozmarýna. Tolik ironie, nevážnosti, nerespektu z toho šlehá... A on jí zase jindy krávo, tam je asi hluboko zažraná špína.
duben 19, 2008 01:10
To s tou aktovkou, : Eva
by mne tedy také nemile zaskočilo smilies/grin.gif, ale spíš si myslím, že to Rozmarýna udělala jako výraz dobré vůle a v podstatě je to výraz komunikační bezmoci.
I z toho mála, co tu napsala, bych tedy neradila tohodle, ze zásady a vždy morouse, psychicky pomáhat mu se postavit na nohy. Tobě je 48, Tvá energie už dávno není nekonečná, a v tomto případě ji budeš rvát do úplně bezedné a výhradně nevděčné studny! On žádný problém jistě ani náhodou nemá (je zcela přesvědčen), ty budeš vždycky "kráva", nechápeš ho ani po 26 letech atd, viz i příspěvky....Bychom se asi nestačili divit a bavit, jak moc chápe/ nechápe Rozmarýny muž jí, si myslím, že se tím vůbec nezanáší. Vždyť s ním zůstaň, ale radost, vřelou komunikaci a psychickou pohodu doma už radši nehledej, ber to jako "organizační jednotku", najdi si jí ve světě kolem. To Tě zachránit může, a nemyslím tím přímo nějak milence, ale jiné lidi, koníčky atd. Je to smutné, vím, ale hodně chlapů po 50 jsou po většinu času nemožní tvorové, pomoc sice existuje a je normálně dostupná, ale problém je v tom, že oni NIKDY nepřipustí, že problém mají sami se sebou. Obviní z toho pravidelně celé širé okolí...Takže tak.
duben 19, 2008 08:29
Pak ale : Krakonoš
nevidím jedinej důvod, proč by s ním měla zůstávat. Protože žehlí? No tak to jo.
duben 19, 2008 12:03
Tak Rpzmarýna vůbec nezmiňuje možnost, : Eva
že by s ním zůstávat nechtěla, podává to jako perličku z poměrně běžné manželské šlamastyky smilies/wink.gif
Něco jiného je, co chceme, co je reálné a co se nám povede a za nesporný úspěch bývá považována i dobře fungující "organizační jednotka".
Tak je lepší, když se zabaví sama a není úplně vyloučeno, že i manžela třeba "jeho klimaktérium" po letech přejde. Nestává se to ale moc často, v té době mívají už ty navyklé mrzoutské nekomunikace zažrané moc pod kůží.
To si musí rozhodnout a vytřídit nakonec člověk jen sám smilies/wink.gif
duben 19, 2008 12:19
... : Smetanová
...on peče, pere, žehlí, nakupuje..., půl nájmu asi taky zaplatí...to taky neni tak docela k zahození, když už si člověk od toho vztahu nic dalšího neslibuje, to je fakt...
duben 21, 2008 02:36
Není to ani k zahození : wendy
ale někdy asi ani k životu.Tak si tu aspoň postěžovala. To může...

duben 21, 2008 09:46
ja jen zasnu... : mila1
udelat mi partner to, ze mi vezme mou starou kabelku, vyhazi z ni veci, prenda je do nove, ktera se mi nelibi a kterou mi koupil, protoze usoudil, ze novou potrebuji, tak mne to strasne urazi.. copak to ta Rozmaryna nechape???
duben 21, 2008 14:37
koukam, ze neco podobneho napsala prede mnou i bb : mila1
ale tak to citim - Rozmaryna si vubec nedala praci zjistit, co by on chtel, proste koupila prvni vec, ktera ji pripadala prakticka a pak se mu to snazila vnutit. To by urazilo kazdeho. A pokud s nim jedna takto - opovrzlive, tak at se pak nedivi, ze ji nazyva tak, jak ji nazyva
duben 21, 2008 14:41
Rozmarýno, : toulavej
ZAČNI BRÁT SVÝHO MUŽE VÁŽNĚ, JAKO ROVNOCENÝHO PARTNERA. Ty se snažíš s ním manipulovat, líbilo by se tobě, kdyby ti on něco, co nechceš, vnucoval v dobré víře, že to dělá pro tvý dobro ? To je klasika, cesta dlážděná dobrými úmysly vedoucí do pekla.
Začni s tím, že když ti něco řekne, MYSLÍ TO TAK. I když tobě se to nelíbí, neztotožňuješ se s tím.
Smiř se s tím, že je takovej, jakej je a ve svým věku už se nezmění. Rozděluje věci na podstatný a nepodstatný a těma se nebude zaobírat. Hodně věcí, který ty považuješ za podstatný – jako nová aktovka – je pro něj nepodstatný. Zkus se zamyslet, jestli tvoje věci, co považuješ za podstatný, opravdu jsou podstatný, jestli třeba nemá muž v něčem pravdu.
S tímhle mám poměrně bohaté zkušenosti . . . Vnucovat dospělým lidem svý představy vidění světa, co mají dělat, jak se chovat, v čem chodit, se dá jedině trpělivým soustavným přesvědčováním. Někdy to je zbytečný, pak se s tím musíš smířit, když nejde o život, nebo se s těmi lidmi rozejít, když si v zásadních věcech nerozumíte, nejste ochotni se přizpůsobit, akceptovat přání toho druhého a ty trváš na tom, aby se přizpůsobil . . .

duben 21, 2008 16:21
... : Minnie
Rozmarína ale zmínila, že on většinou nic neříká, takže bude těžké zjistit, co si vlastně myslí a proč si to myslí...
duben 21, 2008 17:26
jenomže, na to, co si myslí její muž, měla Rozmarýna čas zjistit 26 let : toulavej
zřejmě ani zpočátku neposlouchala co jí říká, poslouchala jen sebe, teď to už bude těžší. Asi se bude muset zeptat, ale ne tak, že ho totálně svýma otázkama votráví . . .
duben 21, 2008 18:01
Toulavej, nic proti Tobě osobně, : Eva
ale já Ti občas slýchám ty odpovědi mužů, co po 20-30 letech soužití vůbec vědí o své ženě smilies/cheesy.gif
Tak Ti často nevím, jestli vůbec KDY poslouchali, co jim ženy říkají, zda vůbec někdy uvažovali, co je zase pro ně podstatné....
smilies/wink.gif Povětšinou je to vyjádření převelice stručné, což není samo o sobě na závadu, ale oni fakt NEVĚDÍ, NEPŘEMÝŠLELI dosud o tom vůbec. Tak když tedy rovnocenné bytosti v páru, tak to asi není zrovna to pravé, ořechové" smilies/wink.gifTakže já jsem k závěrům: "ženská neposlouchala, a proto má teď problém" značně skeptická smilies/grin.gif
duben 21, 2008 19:29
skvělá.... maminka? : olga
jéje, tak takhle jako v příkladu s tím dárkem se ke mě chová má mamka, resp. by se ráda chovala, kdybych se nechala :-) a to je mi skoro 30 a mám vlastní rodinu. asi mám někdy i podobný obranný postoj, jako ten manžel rozmarýnky. teda jen vůči ní, ostatní lidi ve mě takovou reakci nevzbuzují. doufám že nemám podvědomě nějak moc zakódovaný ten její vzorec chování. hodnotím že pro partnerský vztah by to bylo naprosto nepřijatelné :-)
duben 22, 2008 01:10
Opravdu skvělý bubák : Poinsettia
Někteří se tady zamýšlíte nad tím, že mu Rozmarýna dala dárek, který nechtěl, ale když se s ní nebaví, jak má zjistit, co by chtěl? Někteří Rozmarýnu odsuzujete, že mu předělala věci z jeho aktovky do nové. Ale nikdo se nepozastavuje nad tím, že zatímco je Rozmarýna na WC, tak on jí leze do jejích tašek a prohledává, co v nich má. Takže moc ho nelitujte
duben 22, 2008 11:08
já ho nelituju, mohl se dávno rozvést, pokud s ní nechce být, takže asi chce : bb
nelezl do její kabelky, což bych třeba já také nesnesla a považovala bych to za velké narušení své soukromé zóny, podíval se do nákupní tašky, co nakoupila do jejich společné domácnosti, spíže - to je normální, ne? a že ona nemohla zjistit, co on chce - ale mohla, když ví, že on nerad utrácí za nové věci, měla se přímo zeptat - ráda bych ti koupila novou aktovku k narozkám, vybereme ji spolu?
mají narušený vztah, ale oba, ne jen on k ní
duben 22, 2008 11:21
To co tu napsala Eva : Rozmarýna
ve všech jejích příspěvcích, s tím vřele souhlasím, přesně to vystihla. A já to sem opravdu napsala jen jako perličku z poměrně běžné manželské šlamastyky smilies/grin.gif
duben 22, 2008 14:02
No jo, Rozmarí, : Míša šíša
ale pokud by ses chtěla řídit tím, co napsala Eva hned v prvním příspěvku, tak to jsou docela smutný vyhlídky na zbytek života, ne? Ten, s kým žiješ, by měl být partnerem a ne jen někým, "s kým to teda doklepeme do konce". V lepším případě čekat, zda ho krize středního věku přejde nebo ne... A úplně nakonec - přečti si poslední větu z Kudlančí odpovědi (nemyslím tu o tom ozvání se, ještě jednu předtím).
duben 22, 2008 15:19
Ty Míšo šíšová, nezlob mne:-)))))) : Eva
Rozmarýna se bude řídit vždycky jen sebou a já na tom nehodlám měnit ani Ň smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif Jaký smutný vyhlídky, se bude těšit každý rok třeba na dovolenkové líbánky atd. Holt jen nebude čekat, že se z muže stane bavič, zato bude mít slušný zázemí, to nejsou žádný tragický vyhlídky do budoucna! Co by za to někteří jiní dali smilies/grin.gif
Prosím Tě, jak chceš vyřešit, že je někomu moc smutno, když to bude urputně popírat, že žádný takový problém nemá???? Nosit ho na rukou? To se ti, sakra brzy pronese smilies/grin.gif AŤ si v tom tedy nevesele lebedí, když to neexistuje, ale nebude celá léta plakat s ním přeci smilies/grin.gif
duben 22, 2008 15:43
No jo, svým způsobem máš pravdu, : Míša šíša
ale mně to teda přijde smutný. Jo, může si člověk najít svoje koníčky, může mít lidi, se kterými se pobaví, může si pěkně užít nějakou libovolnou aktivitu nebo dovolenou sám(a). Ale vždy se pak bude vracet domů a bude tam mít chtít někoho, se kterým se bude moct obejmout a se kterým si bude chtít poplkat, co a jak. A když doma bude jen někdo, o kom se ví, že akorát umyje nádobí a jinak nic, tak se tam přece nemůže ani těšit, ne?
A za druhý - říkat si, ať si v tom teda nevesele lebedí, může mít zpětnou vazbu. Ač nejsem věřící, musím to použít - takové "boží mlýny". Co když Rozmarýna bude mít v přechodu depresivní a úzkostné nálady, případně další problémy, a bude chtít podat pomocnou ruku? Taky si pak má její manžel říct: "nebudu plakat s tebou" a jít se někam pobavit?
duben 22, 2008 16:02
Míšulko, : Eva
to je všechno pravda, ale prosím Tě, jak chceš pomoci někomu, kdo žádný problém NEMÁ, nevidí??? Když něco neexistuje, nemůžeš přeci pomoci!
Tak musí s tím svým smutkem, nadměrným stresem, depresí, přechodem, co já vím smilies/grin.gif něco začít dělat, nebo chtít, vůbec PŘIPUSTIT sám, ne? To nechci být "chytrá", ale docela živě si to umím představit, jak se Rozmarýna maximálně diplomaticky vyptává, co ho trápí, co by ho potěšilo, jestli může mu pomoci? A co myslíš, že vysoce pravděpodobně uslyší: "co furt máš, řešíš, NIC, Teď jsi mě konešně svejma věčnejma otázkama úplně votrávila..." A je vymalováno.
Když tohle není, může se Rozmarýna a kdokoliv z nás přetrhnout, zbytečně, bez efektu.
Jinak mi přijde, že je Rozmarýna rozumná a realistická holka a její "skvělej manžel", takhle na dálku, mi přijde jen jako takový celkem neškodný, slabě průměrný mrzout smilies/wink.gif
duben 22, 2008 16:16
Evo, : Rozmarýna
mám pocit, že jsi muška zlatá a lítáš v naší domácnosti, protože přesně víš, jak to u nás funguje.
duben 23, 2008 09:51
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]