O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


NEUVĚŘITELNÉ OSUDY - 1. PDF Tisk E-mail
Úterý, 06 duben 2021
POHNUTÉ OSUDY: František Filip podal nohu prezidentovi USA | Lidé |  Lidovky.cz
Když se malý Frantík Filip roku 1904 narodil, zdálo se, že jako mrzáček bez vyvinutých rukou bude doživotně odsouzen k žebrání a slitování. Už od malička ale udivoval své okolí elánem a zarputilostí, s jakou se snažil vyrovnat ostatním dětem. Aby mezi vesnickými kluky nebyl za otloukánka, naučil se nohama obstojně prát i házet kameny. A se stejným úspěchem prošel také prvními ročníky školy. Pan učitel mu vyrobil speciální lavici a Frantík zakrátko zvládnul nohama krasopis.

 

 

 

 

 

Frantíkovo životní terno přišlo v jeho devíti letech. Specializovaní lékaři tenkrát sháněli malé mrzáčky do nově založeného Jedličkova ústavu a bezruký šikula se skvěle hodil k další specializované výchově. Zanedlouho tedy putoval na Vyšehrad do budovy zvané Polsko, ve které Jedličkárna sídlí dodnes. Tady se potkal s Františkem Bakulem, prvním ředitelem ústavu a pokrokovým učitelem s neotřelými metodami.

 

Namísto obvyklé školní látky kladl Bakule mnohem větší důraz na manuální zručnost. Děti se musely nejprve naučit překonat hendikep a stát se soběstačnými. Proto školní třída připomínala spíš dílnu, ve které žáci pletli proutěné košíky nebo vyráběli dřevěné předměty. Kromě toho společnými silami pěčovali o malou zahrádku a hejno králíků. Frantík se v Jedličkárně naučil mimo jiné žehlit, plavat nebo podnikat. Ještě jako neplnoletý totiž šéfoval malému výrobnímu družstvu, které prodávalo dílenskou produkci.

 

 

 

 
 

Namísto obvyklé školní látky kladl Bakule mnohem větší důraz na manuální zručnost. Děti se musely nejprve naučit překonat hendikep a stát se soběstačnými. Proto školní třída připomínala spíš dílnu, ve které žáci pletli proutěné košíky nebo vyráběli dřevěné předměty. Kromě toho společnými silami pěčovali o malou zahrádku a hejno králíků. Frantík se v Jedličkárně naučil mimo jiné žehlit, plavat nebo podnikat. Ještě jako neplnoletý totiž šéfoval malému výrobnímu družstvu, které prodávalo dílenskou produkci.

 

 


 

 

Bohužel, krátce po první světové válce musel Bakule ústav opustit. Dvanáct nejoblíbenějších svěřenců ovšem vzal s sebou, aby mohl pokračovat v započaté práci a připravit je řádně do zaměstnání. Tak vznikla tzv. Bakulova družina, ve které se Frantík dál usilovně připravoval na budoucí obchodnickou kariéru. Ještě předtím ho ale potkala asi nejzářivější chvilka jeho života.

 

Frantík byl kromě jiného také členem Bakulova pěveckého souboru Zpěváčci. Když jedno z jejich pražských vystoupení zhlédla delegace amerických pedagogů, nabídla souboru turné po Spojených státech. K němu došlo v roce 1923 s finančním přispěním T. G. Masaryka. Zpěváčci s úspěchem koncertovali ve 14 městech včetně newyorské Carnegie Hall. Vrcholem turné pak bylo setkání s americkým prezidentem Hardingem, který si se všemi Čechy potřásl rukou. Pouze Frantík po svém zvyku napřáhl ke zkoprnělému prezidentovi bosou nohu.

 

 

Hledání ztraceného času: Pražský výběr — Česká televize

 


Po dosažení plnoletosti se Frantík začal poohlížet po vlastní živnosti. Nejdřív si pronajal malý krámek na Smíchově, kde nabízel proutěné zboží vlastní výroby. Příliš se mu ale nedařilo, a tak zkusil štěstí jinde. Začal objíždět školy s výchovnou přednáškou o síle lidské vůle, demonstrované na vlastním příkladu. Tou dobou také odstartoval literární kariéru. Ze svých vzpomínek a příhod sestavil několik knih, které z něj za první republiky udělaly do jisté míry celebritu.

 

 

Brzy si však Bezruký Frantík uvědomil, že to poslední, po čem touží, je udělat ze sebe lacinou atrakci. Věrný zásadám učitele Bakuleho se oklikou vrátil zpět k podnikání. Ve 30. letech provozoval kavárnu v Rožnově pod Radhoštěm. Během německé okupace se potom přestěhoval do Brna, kde si zařídil malý obchod s občerstvením a po válce dokonce inzertní kancelář.

 

Zemřel v roce 1957 a zanechal po sobě tři děti ze dvou manželství.

 

zdroj: VYŠEHRADSKEJ.CZ

 

Velmi doporučuji si přečíst ještě tento článek od Ivy Markové.

 

Komentáře (2)add feed
... : doktor
Děkuju,moc hezké a smutné.
duben 07, 2021 14:29
... : *deeres*
To se to tak někdy sejde. Ti postižení v Jedličkově ústavu pomohli kdysi mně, že jsem já postižená nezůstala. Narodila jsem se s luxací obou kyčlí, v době, kdy se o tom moc nevědělo. Já měla kliku na dětského lékaře, který četl zahraniční literaturu a když jsem se v půl roce začala stavět, tak měl jasno. Dneska by se to stát nemohlo, protože každého prcka ve třech měsících ženou na kontrolu kyčlí na ortopedii.
V Jedličkově ústavu nepletli jenom košíky, ale vyráběli i jezdecká sedla. A já v tom půl roce dostala kožená kaťata, která mně ty kyčle držela na správném místě a to tak dokonale, že jsem pozdějí velice dobře běhala a skákala výšku. Doktorovi a zručným řemeslníkům z Jedličkova mohu jenom poděkovat, že jsem se nestala mrzákem.
duben 08, 2021 11:43
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]