O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


KTERAK VERONIKA DÍKY TEPLÁKŮM PŘIŠLA K BOHATSTVÍ PDF Tisk E-mail
Úterý, 23 březen 2021
Již je to dva měsíce, kdy jsem po pětadvaceti letech a po 20-50 cigaretách denně, přestala kouřit. Zároveň je to bezmála dva měsíce, kdy jsem zahájila účetnický kurz formou „Home office“. Ze šťastné kuřačky se tak rázem stala neurotická a zoufalá nekuřačka. Tyto dvě věci a ještě nějaké chemicko-fyziologické procesy řízené Vesmírem způsobily, že se mi záhadně zmenšily všechny věci ve skříni. Ačkoliv mým denním outfitem jsou už několik nekonečných týdnů tepláky, tak při slavnostních příležitostech, kdy vycházím z domu dál než za humna, je nutno obléknout i něco jiného.

 

 

 

Slyšela jsem, že v některých kulturách jsou tepláky symbolem společenského postavení, a to zejména ty, které se honosí jakousi značkou. Kupř. ty se skákací kočkou, nebo s vertikálním proužkem. Já nosím tepláky pouze na sport či na doma. Ale já také nemám žádné významné společenské postavení.

 


Jednoho dne jsem musela učinit naléhavou bankovní transakci, proto jsem se musela vydat do města, abych si vložila peníze do banky, jež jsem chtěla následně z mého účtu přeposlat. Jelikož se banka nachází ve městě, bylo hned jasné, že tam v domácím oděvu vyrazit nemůžu. Postavila jsem se před skříň a zoufale jsem hledala něco, co bych zapnula. Moje formovací Levi´s džíny, které dělají naprosto překrásný zadek, se zarputile krčily v koutku, neboť v současné chvíli mám místo jednoho zadku tři. Pohodlné golfové kalhoty s elastanem křičely bolestí, když jsem se je snažila obléknout, a protože jsem je po zdlouhavém boji také nezapnula, veškeré snažení jsem vzdala.

 

Jediná možnost tedy, která opět zbyla, byly moje věrné tepláky. Pro tyto příležitosti mám naštěstí pár svátečních kousků, a tak jsem zvolila sportovně elegantní růžové sametové nohavice s velmi širokou gumou, která v pase ledasco skryla.

 

Ve chvíli, kdy jsem vyšla z domu, začalo pomalu, ale silně poprchávat. Než jsem seběhla kopec, na kterém bydlím, pršelo už velmi vydatně. Protože bydlím v horách, cesta do našeho městečka mi trvá slabou hodinku rychlé chůze, ale návštěva do banky se bohužel nedala odložit. Vytrvale jsem šlapala už v docela slušném lijáku, do čela mi neodbytně bubnovaly obrovské ledové dešťové kapky, vítr každou chvíli měnil směr provázkovité vody, v botách mi čvachtalo, ale já se nedala odradit nepřízní počasí.

 

Tu, kde se vzal, tu se vzal, profičel kolem mě zbloudilý kamion, najel do obrovské louže a ohodil mě blátem na pravé straně. Se skřípajícími zuby, ale s nesmírným odhodláním jsem šlapala dál, když kamion změnil směr a ohodil mě blátem ještě z druhé strany, asi abych nebyla špinavá nesouměrně. Než jsem dorazila do banky, vypadala jsem jako po nedobrovolné koupeli v bažinách. Z vlasů mi tekly čůrky vody, boty při každém kroku vydávaly žalostný mokrý vzdech a moje růžové tepláky vzaly za své úplně.

 

Při zběžném pohledu na návštěvníky banky se nade mnou vznášel oblak nepatřičnosti, a když jsem náhodou zahlédla svůj odraz v naleštěných skleněných dveřích, kumulovala se ve mně trapnost. Nechtěla jsem vzbuzovat pozornost, tak jsem jen tiše postávala v koutku, kde pode mnou spolehlivě a jistě vznikala louže, a já se jen snažila ignorovat opovržlivé pohledy čistých a suchých klientů banky.

 

Po nějaké době na mě přišla řada, přistoupila jsem k přepážce, bankovní úřednici jsem předala promočené a zmuchlané bankovky společně s mou bankovní kartou. Úřednice si mě prohlédla důkladně od hlavy k patě, pak zkontrolovala stav mého účtu a soustrastně se na mě usmála. Tím jsem považovala můj úkol za splněný a vydala jsem se opět na cestu domů.

To už naštěstí nepršelo, ale v tu chvíli to bylo už stejně jedno.

 

Až doma jsem zjistila, že mi na účtu přibylo o tři sta švýcarských franků více, než jsem do banky přinesla. Jako naprostý poctivec jsem okamžitě volala oné úředníci, zda nedošlo k nějakému omylu, ale údajně nikoliv. Mám za to, že ta milá úřednice mi ty peníze prostě věnovala.

 

A co z toho plyne?

Když jdete do banky, mějte na sobě tepláky.

 

VERONIKA


 

Komentáře (3)add feed
... : *deeres*
Tak to jsem měla vědět už kdysi dávno a i já jsem moéhla být bohatší. V České spořitelně proti metru Na Florenci jsem rušila vkladní knížku. Do pobočky jsem přišla po práci, už měli brzy zavírat a já narazila na dost nepříjemnou slečnu, která se asi viděla někde úplně jinde a já tam nepatřičně otravovala. Knížka byla na heslo, já heslo suverénně namazala na papírek, jenže slečně za přepážkou se nezdálo. Tak jsme se tam chvíli dohadovaly, protože podle ní tam nebyla správně napsaná čárka nad písmenem "a" . Je pravda, že mám doktorské písmo, ale čárka tam byla. Tak jsem heslo opravila, transakce proběhla a já hned v pondělí jsem si to šla zkontrolovat do pobočky u nás. Účty nebyly ještě hodně dlouho online a u tištěného výpisu jsem měla frekvenci tři měsíce.
Pokladní částku na mém účtu napsala papír. Já na to koukla a netakticky vykřikla:" Ale to není možné, to je nějak špatně!"
Ta nepříjemná slečna z pobočky Na Florenci si spletla částku hned o dvě nuly a mít na sobě tepláky, tak jsem se tehdy stala milionářkou.
Veroniko, pěkný článeček, který mně vylepšil den.
březen 23, 2021 13:28
... : doktor
Tepláky ti sluší,sluší moc.Tak to já nemám šanci.Ahoj bezva povídání.

březen 24, 2021 13:43
... : PATRIK
... i tepláky jsou sundavací smilies/grin.gif
březen 25, 2021 10:53
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]