|
 Jak už jsem v předchozích několika příbězích
předeslala, před mnoha lety jsem žila na Kanárských ostrovech, konkrétně na
ostrově Fuerteventura. Ostrovní život není pro každého. Já osobně jsem se
začala nudit už po týdnu, ale občas se tam přihodilo něco vzrušujícího,
kupříkladu tehdy, když na ostrov zavítal německý filmový štáb v čele s jedním
známým režisérem.
Pro natáčení se rozhodli využít barových prostor jedné mojí kamarádky,
která byla zároveň mou domácí, a tak jsem o jejich plánech měla všechno z první
ruky. Že mě ovšem osloví jejich produkční s tím, zda bych jim mohla obsadit
jednu roli, s tím jsem tedy nepočítala.
V té době jsem byla sice něžná platinová blondýna, ale zároveň jsem vážila
hodně přes sto kilogramů, takže to tu moji něžnost trošku vykompenzovalo. Krom
toho, že jsem díky platinové blond působila křehce, tak v případě potřeby bych
kohokoliv přeprala, nebo jednoduše zalehla.
O ději a scénáři filmu jsem nevěděla zhola nic, ale předpokládala jsem, že
si díky svým proporcím si zahraji kupříkladu bodyguardku, matku šesti dětí nebo
sumo zápasnici.
Jaké bylo překvapení, když mě obsadili do role prostitutky!
Netušila jsem, jaký byl režisérův umělecký záměr, ale dozajista jsem byla
ta nejšerednější a nejhorší prostitutka ve filmové historii.
Noční scény se točily především večer, kdy už byla dostatečná tma, ale zas
ne taková, aby bylo všude plno lidí, kteří by komplikovali natáčení.
Jedna ze scén se mnou se točila v baru té kamarádky, kdy profesionální
herci si přisedli k mému stolu a já měla zahájit konverzaci a jednoho z nich
svádět. Herce jsem znala už několik dní předtím, ale na vědomí mě vzali pouze
tehdy, když potřebovali sehnat nějaké stimulační podpůrné prostředky. Protože
jsem nemohla sloužit, tak si mě už nevšímali.
Nepopírám, že to byli teda fešáci, ale měla jsem morální dilema, neboť bylo
nad slunce jasné, že takový kluk by si v realitě o mě neopřel ani kolo, a teď
jsem ho měla svádět?
Klapka spustila scénu a já začala s improvizovaným sváděním, neboť jako
jediná jsem neobdržela žádný scénář, pouze strohé instrukce.
Při mých balících replikách jsem se celá orosila a herci vypadali, jako
kdyby ze skleniček na stole srkali čerstvou citronovou šťávu. Tu režisér zařval
stop, a pobídl mě, abych se chovala více, jako prostitutka. Jenže, copak já
vím, jak se chová prostitutka?? Já znám jen Pretty Woman, a do té jsem teda
měla hodně daleko.
Tak režiséra napadlo, že bych se mohla více uvolnit a poslal mě k taneční
tyči.
Původně jsem si myslela, že ji mám pouze naleštit, ale když mě vybídl k
tanci, tak mi úlekem praskla podprsenka.
Já, a tančit u tyče? Dodnes si pamatuji, jak jsem ve školce propadla z
mazurky a můj přidělený tanečník Lumír, který se mnou musel tančit na popud
soudružky učitelky, má určitě doživotní trauma.
V duchu jsem se uklidňovala, že o nic nejde, tak jsem laškovně otočila
sádelnatou nožku okolo tyče, nekoordinovaným tahem jsem se otočila jednou
dokola a pak jsem s sebou práskla na zem. Hřmotně to zahučelo tak, že můj prudký pád zmátnul seismologické stanice v
okolí a kameramanovi praskla čočka.
Tu se režisér chytl oběma rukama za hlavu a zoufale s ní začal nesouhlasně
kroutit zleva doprava.
Asi mu došlo, že si pro roli prostitutky nevybrali tu pravou a ukončil
natáčení. Po dotočení filmu mě režisér pozval do rychlého občerstvení a to byl
celý můj honorář. Asi jsem za víc nestála.
Kdybyste někdy viděli film Drei Kreuze für einen Bestseller, vzpomeňte si
na mě. Mám tušení, že mě z toho stejně vystřihli, ale kdyby náhodou ne, protože
původně to měl být komediální film, tak vězte, že se za to neskutečně stydím.
dobrodružka VERONIKA
|
