O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


DOKLADY O VELKÉM SVÁRU PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 12 listopad 2020
Sto let zazděný čekal v měděné schránce vzkaz stavitelů staré střekovské školy otevřené roku 1908. Skrýš odhalili zedníci při její přestavbě na bytové domy v roce 2008. Ještě 12 let ale trvalo, než pamětní poklad doputoval do Muzea města Ústí nad Labem. Kovový tubus o průměru 8 cm a výšce 37 cm obsahoval řadu rukou psaných dokumentů. Zásluhou pečlivého uzavření se dochovaly v dokonalém stavu.

K nejcennějším patří sedmistránkové dějiny školství na Střekově od roku 1817 do zbudování inkriminované školy. Podepsaný je pod nimi starosta Střekova, Josef Richter. Mezi dokumenty se nachází i jeho půvabná portrétní fotografie z vyhlášeného ústeckého ateliéru Pietzner.

 

Archiválie z tubusu se převážně věnují vyhrocenému sporu mezi obcí Střekov a dvojobcí Novosedlice-Kramoly. Jablkem sváru bylo právě financování školní výuky.

 

 


 

 

Střekov byl protistranou obviňován, že odmítá přispívat do společné kasy, z níž byla placena výuka na škole v Kramolech, kam docházely děti z řady okolních obcí včetně Střekova. Spor se na přelomu let 1906 a 1907 probíral na stránkách novin, které o něm referovaly jako o „skandálu“.

 

Zpráva vyšla i v deníku Prager Tagblatt či Národní politice. Došlo dokonce na podání žaloby proti starostovi Richterovi a vyhrožování střekovské radnici exekucí.

 

Starosta se bránil, že Střekov dost přispěl na stavbu nové školy v Kramolech roku 1901. Splacení dlužného školného podmiňoval svolením se stavbou vlastní školy přímo v obci Střekov.

 

Krásná školní budova z roku 1908 s domovním znamením hlavy s abecedou a siluetou hradní zříceniny je živoucím důkazem, že nakonec svou prosadil.

 

 


 

 

Z dokumentů je zřejmé, že dohady kolem školy zásadně poškodily vztahy mezi sousedy. Teprve v roce 1922 se byli schopni někdejší sokové domluvit na vytvoření společné obce se zastřešujícím názvem Střekov, která se o čtrnáct let později stala městem.

Už v roce 1939 se ale musela pod nacistickým diktátem vzdát samostatnosti a stát se součástí krajského města Ústí nad Labem.

 

M.j. po několika přeprodejích stoletou školu poslední majitel přestavěl na rezidenční bydlení. 

 

 d@niela

Zdroj: Muzeum města Ústí nad Labem

 

 

Komentáře (2)add feed
... : doktor
Dani,děkuji za připomenutí.Opět,až to bude možné,zajdu do muzea,mám i hromadu starých fotografií Ústí a Střekova,chci je muzeu předat. Hezké odpoledne.
listopad 13, 2020 12:49
... : mamča
Škoda té krásné stavby, na které si předkové pro své děti dali záležet. Takhle skončila spousta krásných staveb. Stačí, aby si nějaký zazobanec vyhlédl krásný dům, a zčistajasna není potřeba škola, školka, Dětský domov, Domov důchodců (doplňte dle uvážení), a z krásné stavby sloužící mnoha lidem, se stane sídlo jedince, či jeho firmy.
Je mi z toho smutno.
listopad 14, 2020 06:17
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]