Milé děvče, Tvůj manžel se (a vás) zřejmě živí rukama, takže po celodenní lopotě nemá chuť na nějaké intelektuální zábavy, ale chce si odpočinout. O děti a dům se stará a zřejmě předpokládá, že Ty se budeš starat o domácnost, tak jak to dělá většina žen-matek.
Sestup ze své vysokoškolské výšiny a začni žít normální život matky dvou dětí.
Nebo by se Ti líbilo víc být samoživitelkou ? Když teda nejsi šťastná ?

Tohle by muselo iritovat každou ženu: Vlastní barák, dvě malé zdravé děti, věrnej manžel úspěšnej podnikatel, milující tebe i vaše děti. Z toho nutně musí každé ženě hrábnout.

NČ : Viď, neříká se něco o pálení dobrého bydla ?
Dáma s vysokoškolským (ničím nepodloženým) sebevědomím, by měla možná radši intelechtuála, co smrdí korunou. Ale určitě by s ní obrážel všechny společenské akce. Hlavně ty zadarmo, kde se nechá zdarma najíst.
Děti by se pak živily kalíškem ranní rosy a básněmi servírovanými místo oběda.

Mezi vzděláním a inteligencí bych nekladla rovnítko. Existuje přirozená inteligence, tzv.selský rozum a ten si nikdo nekoupí ani za těžký prachy, zatímco diplom ano. Děvenka by měla vzít rozum do hrsti a vážit si toho, co má. Nemusí to mít pořád.

Moje řeč,pálí ji dobré bydlo.

Martino, co víš, jak okouzlující řeči vedou tvý kolegové doma s manželkami po x letech... Navíc jste poměrně dost dlouho dobu spolu byli bez dětí, to sis toho tak nějak nevšimla dřív? Po mateřský a následným nástupu do práce jsem ze svých kolegů taky byla nadšená a taky mě docela štvalo, že ten můj Medvěd už pár čte literaturu leda odbornou a do kina ho sice dostanu, ale divadlo a balet ani náhodou. Hledej co vás spojuje, ne to, v čem by sis mohla stěžovat. Btw, není nějaký ten kolega okouzlující až moc? Ono jako poslouchat duchaplný kecy je občas příjemný, ale doma radši chlapa, kterej něco udělá, u nás teda spíš vydělá na to, aby udělal někdo jiný, a stará se o děti a ty ho zbožňují. Změnit ho, to jako opravdu? Proč si furt ženský (některý) myslí, že by chlapa měly měnit? Chápu nějaký postupný přizpůsobování se sobě navzájem, ale po 12 letech manželství už snad má tohle normální člověk vyřešený.
Samozřejmě nejsem pro udržování manželství za každou cenu, ale tobě se neděje nic tak hrozného, zdá se mi, že ty vyjmenované klady převažují. A manžel ti snad ty duchaplné rozhovory s kolegy zakazuje? Pokud ne, tak krafej o pauzách v práci a doma si užívej ten sex a buď ráda, že na to má pořád chuť.

Víš když jsem Tě poznala, byla jsem hluchá a slepá.
Tak vidíš má drahá, já tě z toho vyléčil.

Propasti ve vztazích, které fungovaly, si tvoříme sami. Svou netolerancí, nepřizpůsobivostí, neochotou naslouchat, soucítit, ustoupit ze svých nároků, nést následky svých rozhodnutí a chyb. Pak nastoupí boj o přežití. Tudíž si, Martino, myslím, že žádáš ne radu, ale pochopení tvé situace, jejíž změnu už máš nějakou dobu v sobě.
Mohu ti jen říct, že ta změna nemusí znamenat útěk od rodiny. Může znamenat zvýšení pracovního nasazení, nevěru, ponižování a zneužívání partnera, nerovnoměrné rozložení domácích prací a péče o děti.
Nebo může znamenat snahu o sblížení, ocenění kvalit druhého, hledání společných zájmů, nových rodinných projektů a společných prožitků. Pochopení a toleranci. A je jen na nás, jak se v který okamžik rozhodneme.
PS: Všechna manželství jsou nějak nevyvážená. Věkem, zájmy, vzděláním, národností, zdravotními handicapy, rodinnými vzory, očekáváním, zájmy.... a tím žena je z Venuše a muž z Marsu. Všechna.

magdalenka : Já mám spíš dojem, že Martina potkala v práci ne "samé inteligentní kolegy", ale jednoho konkrétního. Od nás chce, abychom jí přisvědčili, že se s tím jejím, "jenom vyučeným", nedá žít. Jenže ten její vyhlédnutý kolega má nejspíš doma ženu, děti, svůj pohodlný gauč u TV a pivo v lednici.
Lidé se jinak chovají v práci a jinak doma.
Takže než začne Martina dětem bořit domov a ždímat u soudu ze svého "jenom vyučeného" úspěšného podnikatele co možná nejvyšší výživné, měla by si aspoň přečíst pár příběhů matek-samoživitelek. I pokud jsou finančně zajištěné, nemají lehký život. Prostě ve dvou se to lépe táhne, a ideální je, když se o budoucí puberťáky starají OBA vlastní rodiče.