O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


NA ZÁPAD JE CESTA DLOUHÁ - 8. PDF Tisk E-mail
Úterý, 12 květen 2020
Torontské počasí je extrémní. Když nemrzne, je vlhké vedro. Přechod zimy na letní počasí je rychlý. Během pár dní rozkvetou sakury, stejně rychle odkvetou a chodníky jsou posypané květy jak doma na Boží hod. V restauraci kde jsem večer pracoval, byla dobrá parta. Kuchař Milan byl třicetiletý pořízek a pocházel z Bratislavy. Ve svém řemesle byl skutečný mistr.


 


 

 

Jako většina kuchařů, které jsem měl možnost poznat, si rádi popil. Milan nebyl výjimka, a navíc byl také beznadějně zamilován do naší pohledné barmanky Brigid z Německa.

Jedno ráno, když přišel pozdě do práce, líčil mé ženě Alence noční flám.

 

“Alenka moja, ja som sa včera tak zrubal, že ak mi ujelo metro, tak som išiel domov po tych kolejach za tym vlakom”. Milan má štěstí z prdele, říkal o jeho flámech druhý kuchař Libor.

 

Libor, ten zas byl vyučený brusič skla a na svůj útěk se doma pečlivě připravoval. Koupil si učebnici angličtiny pro samouky, kterou se naučil téměř nazpaměť. První plánovaný pokus o opuštění republiky, přejet turistickou lodí z Jugoslávie do Itálie, mu nevyšel. Vrátil se a znovu pilně studoval učebnici angličtiny pro samouky.

 

Po roce jel opět do Jugoslávie. Tentokrát mu plán vyšel. V Itálii na kanadské ambasádě svou žádost o trvalý pobyt suverénně přednesl plynnou angličtinou. Úředník mu však nerozuměl jediné slovo.

Libor ruční znakovou řečí nakonec požádal o papír a svou žádost napsal. Napsal jí bezchybně a úředník údivem vrtěl nevěřícně hlav. Libor se naučil z učebnice pro samouky vyslovovat anglická slova tak jak byla napsaná, psal ale bezchybně.

 

Byl již v Torontu 5 let a do kuchařiny jej zaučil bývalý kuchař Franta.

Do špásování s láskou se Libor zaučoval se servírkou Janet z Anglie. Ta do Kanady přijela se svým mužem, který se chtěl stát spisovatelem. V Québecu u jezera pronajali dům. Muž hodlal napsal slavný román. Když však došly peníze, došlo ke sporům a každý šel svou cestou.

 

Sofia Vergara twirls spaghetti in cheesy 'Meatballs 4 Niños ... Janet se vydala do Toronta. Na Angličanku byla mimořádně pohledná. Ochotně mi namluvila na kazetový magnetofon mnoho stránek s angličtinou a já se z toho učil. Švagrová Jana, když mě slyšela mluvit s její přítelem Jeffem, se divila, odkud mám britský přízvuk.

 

V restauracích byl zvyk, že v “mrtvých” odpoledních hodinách se hosté lákali na happy hour, takzvanou šťastnou hodinu, kdy bylo pivo či alkohol za poloviční cenu. V Ontáriu byl zákon, že host nedostal alkoholový nápoj, pokud si neobjednal něco k jídlu. Zákon se obcházel jednoduše. Hostům se podávalo vždy něco malého k zakousnutí, jako pozornost podniku.

Parta Čechoslováků tento čas plně využívala a vždy bylo několik stolků obsazeno.

 

 

Odpoledne bývala Alenka v kuchyni sama a připravovala pro tuto příležitost meat balls. Malé masové kuličky, na vrchu kousek papriky či okurky, a v každé zapíchlé párátko. V počtu dvanácti byly narovnány na malých talířcích. Pootevřela dveře do restaurace a ujistila se, že stůl Čechů, Moravanů a Slováků je plně obsazen.

 

Poskládala přibližný počet talířků na větší plato a odešla ještě do zadní části kuchyně k zrcadlu, zkontrolovala celkový vzhled. Uhladila zástěru, poopravila účes, natočila se zprava, natočila se zleva.

Věděla, že se líbí, a na komplimenty téhle „bandy chlapů“ jak je nazývala, byla již zvyklá. Z kuchyně do restaurace byli praktické dveře, zvané lítačky. Servírka Janet s plnou náručí talířů se vždy před dveřmi pootočila, do dveří strčila rázně bokem a půlobratem vplula do kuchyně. Stejným způsobem z kuchyně odcházela.

 

Alenka měla jinou metodu. Ke dveřím se otočila zády a krátkým úderem zadku do nich strčila, když se naplno otevřely, půlobratem vplula do sálu. Tak i dnes, s vážnou tváří vdané ženy, jako by chlapy neviděla, neslyšela, provedla onen úkon, a položila plato na servírovací stolek.

 

“Alenko, co jsi nám dnes připravila dobrého”, ozval se někdo od mezinárodního stolu česky. Majitel Stiv Rivaj na personálu přísně vyžadoval, aby se před hosty nemluvilo rodnou řečí ale pouze anglicky.

Alenka vzala do ruky dva talířky s ozdobenými masovými kuličkami, položila je na stůl a pronesla nezapomenutelnou větu, která ji na dlouhý čas proslavila.

 

“Gentlemen, these are meatballs for happy whores”.  (Což v překladu znamená: „Pánové, toto jsou masové kuličky pro veselé prostitutky.)

Zaměnila totiž nevědomky slůvko „hour“ (hodina) za „whores“, což znamená prostitutky….

 

Pepa Kouba

pokračování příště
 
 

 

 

Komentáře (2)add feed
... : Bara
Pokazde si rada prectu tento kus zivotopisu.
Ja jsem do Holandska odesla se souhlasem ceskych uradu. V Ceskoslovensku jsem se vdala a pozadala o vystehovani. K tomu bylo dulezite dodat furu dokumentu, nektete mely pouze tri mesicni trvanlivost. Asi po vice jak pul roce jsem se sla zeptat jak to s tim mym vystehovanim vypada, pan otevrel suplik, projel tam nahromadene pasy a sdelil mi, ze je hotovy, ale ze musim nejdrive zaplatit skolni vzdelani a po odevzdani utrzku o zaplaceni mi byl tzv. vystehovalecky pas vydan. MUsim jeste dodat, ze pokazde kdyz jsem prisla na oddeleni hlavni Pasy a viza (myslim Zizkov) jejich chovani bylo odmerene a ponizujici. Musela jsem odevzdat obcansky prukaz a obdrzela jsem datum, do ktereho musim opustit Ceskoslovensko.
Kdyz jsem v srpnu 1983 prisla do Holandska, obdrzela jsem behem mesice holandskou prislusnost a pas, vymenili mi bez problemu cesky RP za holandsky a mela jsem vsechna prava jako Holandan.
Toto uz samozrejme neplati, protoze pristehovalecka vlna je tak obrovska, ze ze strany Holandska se musela udelat nova opatreni......proste casy se meni!
květen 12, 2020 15:02
... : *deeres*
Příjemné čtení, díky. K tomu prvnímu Liborovu pokusu o emigraci, mohu jenom konstatovat, že já emigrovat nechtěla a málem se mně to podařilo. Já to už tady kdysi psala, že jsem postrach turistických průvodců. Zrovna při výletu z Jugošky do Itálie, jsem tak fest zabloudila v Benátkách, že to vypadalo, že tam už nadosmrti zůstanu. Dostala jsem se do míst, kam snad nikdy žádný turista nezabloudil a tak jsme se jenom místních tázala na "sanmarko". Stačila jsem odjezd na poslední chvíli. Nebyla jsem ale sama, několik dní na to se tam zabloumala nějaká paní s malým děckem z naší výpravy a ta už zaplatila pokutu a znovu zpáteční jízdu.
květen 12, 2020 18:55
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]