O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


NA SKOK DO KAPLE V SANTA FÉ PDF Tisk E-mail
Neděle, 22 březen 2020
Říká se, že je to záhada stará 150 let, nad níž vám zůstane rozum stát... V USA, v Novém Mexiku, stojí kaple Loretto Santa Fe, přitahující každý rok více než 250 000 návštěvníků. Tato kaple se odlišuje od ostatních tím, že se v ní pravděpodobně stal zázrak. Postavil ji francouzský architekt Antoine Mouly v novogotickém stylu podle pařížské Sainte-Chapelle. Biskup Jean-Baptiste Lamy ji vysvětil v roce 1872.Ale když už byla postavená, sestry zjistily, že chybí schody na kůr...

 

 

 

 

Nezbyl totiž dostatečný prostor pro umístění schodů, po kterých by se mohlo chodit nahoru do kruchty. Jako jediné řešení se navrhoval žebřík, což cudné řádové sestry rázně odmítly a problém začaly řešit “po svém”, po "jeptišsku" :- )))

 

 

Lidé z celého světa navštěvují a obdivují toto neobvyklé spirálové schodiště, které je spojováno se zázrakem.Uspořádaly ceremoniál zvaný novena.

Jednalo se o devítidenní modlitbu k patronu tesařů svatému Josefovi. Nic se dlouho nedělo, avšak poslední den modliteb se u dveří kostela objevil neznámý prošedivělý muž s mezkem a bednou nářadí. Nabídl řeholnicím, že jim schodiště postaví. Jediné, co od nich chtěl, bylo několik van, ve kterých pak máčel dřevo.
A pak sám, bez cizí pomoci, zhotovil schodiště, které se dodnes považuje za pýchu truhlářského řemesla.

Použitý materiál je prý také záhadou. Archív z místního obchodu v té době, kde se dalo pořídit dřevo na stavby, neobsahoval žádné záznamy o tom, že by tam někdo nakupoval speciální druhy dřeva, a už vůbec ne na stavbu schodiště. Navíc použité dřevo bylo exotické a rozhodně nepocházelo z oblasti kolem Santa Fe. Některé zdroje dokonce uváděly, že mohlo pocházet z vyhynulých prehistorických druhů stromů.

Jako nejbližší možná lokace připadala Aljaška, ovšem divné je, že by viktoriánský tesař desítky řeziva převážel na mezku z takové dálky.

A pak ještě jeden detail, který posiluje víru v možný zázrak: schodiště má 33 schodů, což je věk Ježíše Krista. OK, to by nebylo nic extra, ale nikdo si nedovedl vysvětlit, jak je možné, že schodiště dokáže stát samo bez centrální opory.
 

A že truhlář, jenž při stavbě nepoužil ani jeden hřebík a ani lepidlo, beze stopy zmizel a nečekal ani na odměnu. Po městě se poté začalo povídat, že tím truhlářem byl samotný sv. Josef, kterého poslal Ježíš, aby pomohl sestrám. Nu, a od té doby se považuje schodiště za zázračné a je cílem poutníků.

 

Tak, a nyní sejměme gloriolu nadpřirozena
a poslechněte,
jak to s tím schodištěm opravdu je:



Jako každá legenda, i ta o kapli Loretto má v něčem pravdu, ale z velké části je smyšlená. Historička Mary J. Straw Cooková se záhadným schodištěm v Santa Fe zabývala sedm let. Za tu dobu sesbírala dostatek materiálu, aby o něm vydala celou knihu, kterou nazvala “Loretto: The Seven Sisters and Their Santa Fe Chapel” (v překladu: Loretto: Sedm sester a jejich kaple v Santa Fe).

Cooková například objevila v deníku jedné sester poznámku z roku 1881, která naznačuje, že sestry zaplatily za dřevo jistému muži jménem Rochas. Ze starého novinového článku se rovněž dozvěděla, že Rochas byl zručný truhlář, jenž postavil úchvatné schodiště v kapli Loretto. Jak Cooková dále zjistila, Francois-Jean Rochas byl členem tajné francouzské společnosti vysoce kvalifikovaných řemeslníků zvaných Compagnons, který existuje od středověku.

Do USA připlul speciálně kvůli stavbě schodiště v Sante Fe a dřevo si nechal dopravit z Francie.

 Ani samotná stavba schodiště není až tak zázračná, jak se vykládá. Dřevařský technolog Forrest N. Easley, který schodiště zkoumal, tvrdí, že má centrální podpěru. Jde o vnitřní dřevěnou výztuhu tak malého poloměru, že „funguje jako téměř pevný sloup“. Když v roce 1993 navštívil Loretto, všiml si, že schodiště má ještě dodatečnou podporu – „železnou výztuhu či podpěru, která zpevňuje schodiště spojením vnější podpory k jednomu ze sloupů podpírajících kruchtu. „Zdá se tedy, že loretánské schodiště podléhá fyzickým zákonům jako každé jiné,” prohlásil Easley.

Co se týče dřeva použitého při stavbě schodiště, bylo zjištěno, že jde o smrk, ale není k dispozici dostatečně velký vzorek, aby experti na dřevo určili, který z deseti smrkových druhů vyskytujících se v Severní Americe to je.

Z boku je stabilita schodiště jištěná konzolou o vedlejší sloup, jak si můžete všimnout na obrázku. Taky toto schodiště nebylo takové hned od začátku, neboť dříve nemělo vůbec zábradlí. To vyhotovil o mnoho let později řemeslník Phillip August Hesch. A není divu, že do té doby chodily některé jeptišky po schodech v strachu i po čtyřech. A to, že při stavbě nebyly použity hřebíky a lepidlo? To je normální - v té době byly tyto materiály drahé a tesaři se proto bez nich běžně obešli.
 
Lidé říkají, že dnes, v době počítačů, rozvinuté statiky a konstrukčních třídimenzionálních programů, by nikdo takové schodiště jen s jednoduchými nástroji nepostavil. A kdyby ano, byl by to zázrak. 


FLORIÁN

Je to nádherná práce
nesmírně šikovného tesaře!
 

 

 

 

Komentáře (1)add feed
... : doktor
Škoda,legenda je krásnější a tajemná.A pak sv.Josef je pojem a tahák.Hezký den sluníčka.
březen 23, 2020 12:48
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
Další >
[CNW:Counter]