O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

KOMUNIKACE PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 13 únor 2020
Image result for radiotelegrafistV mládí jsem vážně snil o tom, že ač suchozemec, budu radiotelegrafistou na některé naší námořní lodi. K nevoli rodičů jsem chtěl žít bohémským způsobem, poznávat cizí kraje a mít v každém přístavu milenku. Tehdy to byl sen. Později jsem svůj záměr přehodnotil, ale po rozchodu s mojí první opravdovou láskou, jsem se ve svém záměru ještě více utvrdil.
 

 

 

 


Na suchu už mne nic netěšilo. Vojenský dril mne naučil dobře telegrafii, tehdejší nutný způsob komunikace a s technikou jsem - díky škole a také nočnímu vysedávání nad knížkami – neměl žádné problémy.

 

Problém jediný byl pouze v chabé angličtině. Ten jsem doháněl soukromě. A draze. Ani při chřipce jsem se tak nepotil. Ve slabé chvíli, když jsem chtěl zabít hodinu vyprávěním a nechtěl jsem opravovat svůj nezdařený domácí úkol, který se za mne celý červenal, jsem se tehdy svěřil své učitelce, že chci být námořníkem a proto k ní chodím a ona, babizna nejbabiznovatější, „aby se snažila mne něco naučit“, zneužívala mých gramatických nedostatků a často mne deptala slovy: „Námořníku, s vašimi znalostmi gramatiky by každá loď ztroskotala“.

 

Takhle mi brala chuť do života.

 

 

Image result for RADIOTELEGRAFISTA

 

 

Ale ouha. Z čistého nebe mne zasáhl „blesk“. Opět láska. Opět jsem se zamiloval. A fest. A opět bylo po snu. Ze svých tužeb a snů jsem musel hodně slevit. Později jsem však získal vlastní koncesi a s těmi vysněnými loděmi jsem pak navazoval spojení alespoň z domova a prstem na mapě jsem sledoval jimi uváděnou polohu.

 

V krabicích, vedle mnoha dalších lístků, mám potvrzená spojení s našimi (Koženým prodanými) loděmi Kladno, Košice, Republika, Lidice a také s mnoha japonskými, švédskými i US tankery. I s tehdejší ruskou pýchou, s ledoborcem Lenin, který už je dávno ve šrotu. S láskou to skončilo (nebo začalo?) tím, že jsem musel říci ANO.

 

Den měl jen 24 hodin a ve mně se to pralo. Studium, budování bydla, milování se s mojí, nyní  již zákonnou manželkou, či noční vysedávání se sluchátky na uších. Vše bylo lákavé a nutné, ovšem nad exotikou zpravidla vítězila mužská touha po něžném protějšku, neovladatelné erekce, později pak povinnosti a z toho se odvíjela i má ranní nevyspalost.

Prioritu začínala mít rodina, později dokonce už „tři baby v chalupě“ a já byl na ně sám.:-)))

 

Původní způsoby komunikace postupně vytlačovala jiná, modernější i náročnější technika, řízená PC a tak jsem šel s dobou a po chvilkách jsem stavěl nový, výkonný a moderní transceiver, který však dočasně mlčí. Nemá ani anténu, ani operátora, protože den má stále i ve 21. století, 24 hodin. 

 

U vysokofrekvenční techniky jsem však zůstal profesionálně a můj původní koníček se stal i  povoláním. V současné době leží můj (již pátý) vysílač na dně skříně a čeká, až se někdy dožiju důchodu, že ho opět opráším...Nebo prodám? Hádá se to ve mně jako za mlada.

 

Ovšem - už mne ta exotika tak netáhne. Že by díky horské chalupě, na které je vždy práce habaděj?

 

Suchozemec PAVEL

 

 

 

Komentáře (7)add feed
... : mia I
jééé to je krásně napsané a ze života. smilies/smiley.gif
únor 14, 2020 06:35
... : Inka
To ještě dáš! Člověk si má plnit sny! A nikdy nevíš co Tě ještě čeká...
únor 14, 2020 11:43
... : *deeres*
Krásný koníček, kterým se díky tečce a čárce dokáže takový nadšenec spojit s dalšími radiotelegrafisty po celém světě.
Dnes máme ty chytrý mobily a spojení je zaručeno anténními satelity, nebo rádiovým spojením. Přestože /.../---/.../ byly naposledy použity asi tak kolem roku 2000, kmitočet 500 kHz zůstal vyhražen pro mezinárodní Morseovu radiotelegrafii.
Morseovka tak úplně nezmizela, pořád se využívá v amatérské radiotelegrafii i v nouzových případech.
Pořád ještě mám v hlavě - akát, blýskavice, cílovníci, dálava, erb, Filipíny, Grónskázemě, hrachovina........
únor 14, 2020 11:58
... : Petr Sysala
Kde jsou ty časy, kdy jsem si pořídil prvni All Band rádio a lovil na krátkých vlnách, stavěl dekodéry meteomap na Sinclairu a čekal až sporadická e-vrstva propojí americké fm stanice do srdce Evropy...
Dnes už se na world receivery práší na čestné polici.
únor 14, 2020 12:38
... : doktor
V mládí,jako každý,jsem měl sny velké i menší.Postupně přišla svatba,děti a nyní mne též uspokojuje horská chalupa.
únor 16, 2020 12:05
... : Anděla
Hezký, milý článeček. Děkuji. smilies/grin.gif
únor 18, 2020 06:32
... : strejda
Danielo, Danielo...
Co se to s tebou stalo? Že bys měla také nějakou tu novinářskou či lživou nemoc, kterou dnes trpí mnoho novinářů? Nebo si snad myslíš, že už mne odvezli havrani a že jsem někde vylétl komínem, takže mrtvý prd ví? Já jsem si Tě vždy vážil, to ano, ale když jsem se zas po nějaké době mrkl na Kudlanku, zíral jsem jako puk...:-)
Já vím, děvče, jsem už sice v pokročilém věku, ale paměť i jiné orgány mi stále ještě slouží. Dnes ráno jsem byl shodou okolností jen tak na otočku opět po roce v Ústí n.L. na kardiologii, EKG, prostě normální prohlídka a až na obligátní aritmii, se kterou už normálně žiji nějaký ten pátek, (už si to ani nenechávám srovnávat, protože už mám těch Jaulů celkem 450 a to bohatě stačí. :-)

Danielo, jestli chceš i jméno mé paní učitelky angličtiny, tak jmenuje se (jmenovala?) paní Věra Hottová. Ale nevím, jestli ještě žije. Už jsem ji dlouho neviděl. A víš pod jakou značkou jsem dělal všechna ta spojení? Tehdy jsem si ji na zkouškách mohl dokonce vybrat a tak jsem si vybral OK1JAN. To proto, že se mi to v telegrafii dobře „hrálo“ poloautomatickým klíčem. Jo a ta má první láska, na tu se nedá nikdy zapomenout, jak tam o ní píše nějaký, mně neznámý suchozemec Pavel, ta se jmenovala Bohunka. Bydlela v Ústí, na Klíši, Vilova17. Tu adresu také nezapomenu. Seznámili jsme se spolu na chmelové brigádě v Dušníkách u Roudnice. Ona tam byla tehdy s ekonomkou, já s průmkou. Ona mne pak opustila jen proto, že emigrovala do Německa. O tom jsem Ti také kdysi psal, pamatuješ? Ne? Vidíš a já ano. Po letech jsem se s ní dokonce náhodou sešel ve Wiesbadenu, když jsem tam byl na školení. Ona mne poznala, já však ne. Až když na mne promluvila. :-) To je paměť, co? Jak já ji tehdy miloval...

Ale s tím suchozemcem Pavlem jsi mne, hergot, jak bych to řekl slušně - docela nas..... (Dosaď si vhodné).
A víš, že se tomu Zemanovi ani trošku nedivím, že má takový pohled na novináře? Co je to dnes na těch fakultách učí? Nebo že by je učil sám život? Ach jo.... Kdyby se drželi svého kopyta a odpovídali laskavě jen na otázky KDY, KDE, CO, JAK a PROČ a nemátli lidi lhaním, byli by ve větší oblibě.
Danielo, měj se hezky a nevzpomínej na strejdu ve zlém. Ona mu ta paměť stále ještě dobře funguje a také si pozná svůj prožitek, zážitek, děj, který ti popsal kdysi dávno. Ještě v minulém století.
Ahoj Strejda.
únor 20, 2020 15:34
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]