 Když jsem se ráno courala zdejším parkem s mým milovaným pesem (kolem časné deváté hodiny), potkávala jsem se s druhou várkou psích venčitelek a venčitelů - tedy těch, které jejich čtvernožci nechají doma, dokud se nerozjasní. A jak to tak bývá, slovo dá další várku slov. "Jé, mně vám bolí rameno", "Nojo, a kdybyste věděla, jak je mně, ta moje krční páteř...", "No, dámy, vy jste ještě fit, ale já už si ani nezavážu tkaničky..." - bylo těch nářků několik habadějů.
Nakonec
jsme se všichni shodli na tom, že na vině toho všeho je počasí, které
je tak neskutečně bláznivé. A vlastně stejně bláznivé jako loni. To před
dávnými léty, to byla zima... Musím ale dát za pravdu, že nějak ta
zima poslední dobou za moc nestojí. Když byly moje děti a děti mých
zdejších vrstevnic malé, tak se tu téměř každý volný plácek mezi domy
postříkal vodou a pak se na něm bruslilo. Na kopečcích, které vznikly po
stavbě zdejšího sídliště - mj. až jednou potomci našich potomků tu
budou hrabat, to se budou divit, co tu všechno najdou - tak na těch
kopečcích se několik měsíců sáňkovalo. Teď se to povede pár dnů během zimy...
Nejchladněji
bylo blízko k nule, ale pod, pod nulu to ještě nespadlo. Tak uvidíme.
Zatím jediný vliv má tohle ne moc zimní počasí na naše kosti a klouby.
Vzpomínám na jednu přepychovou knížku, která kdysi (v roce 1967) vyšla v
edici Smaragd - Tichá hrůza. Četl jste to někdo? Šestnáct nádherných
hororů... Byla tam i povídka o jakémsi čarovném pánovi, který se právě
kostmi živil... Z jednoho nešťastníka, kterého všechno bolelo, jednoho
krásného dne všechny kosti vycucnul. A oba byli úžasně spokojení...
Někteří z nás jsou jako rosničky, dokáží předpovědět změny počasí dávno předtím, než se na obloze objeví první mráček. Bolesti hlavy, svalů, kloubů nebo jizev už nejméně den dopředu signalizují: Zítra bude všechno jinak! Tito lidé, odborně nazývaní meteoropaté reagují přecitlivěle na každou náhlou změnu. Při prudkých výkyvech počasí neklidně spí, jsou malátní a unavení.
Další skupinu meteoropatů tvoří lidé, kteří poznají změny počasí už den či dva předem. Například pacienti s artritidou. A pak jsou jedinci, jejichž organizmus je závislý na počasí. Každý výkyv v teplotě nebo tlaku vzduchu jim způsobuje mimořádné obtíže. Pro člověka je nejpříznivější stav bezvětrné tlakové výše (teplé a slunečné počasí). Nejhůře je tedy na jaře, kdy vysoké teplotní výkyvy mají na lidi neblahý vliv. Nejcitlivěji reagují kardiaci, astmatici, revmatici a lidé po vážnějších úrazech.
Čeho se nejvíc meteoropaté obávají?
Blížící se bouřky: Zesílené elektromagnetické záření během prudkého deště má silný podíl na tom, jak se cítíme. V organizmu dochází k disharmonii mezi některými chemickými procesy. Větší vylučování serotoninu má za následek bolesti hlavy.
Tlakové níže: Na obloze se kupí mraky, začíná pršet a foukat vítr, vzduch je vlhký. V létě při ní teplota klesá, v zimě nao-pak stoupá. Pod vlivem tlakové níže klesá krevní tlak a mozek dostává méně kyslíku. To přináší špatnou náladu, únavu, ospalost a horší soustředění. Někteří lidé intenzivněji vnímají alergické a astmatické potíže nebo revmatické bolesti. V průběhu přecházení atmosférických front přichází nespavost a migréna.
Fénového větru: Teplý, suchý, nárazový a velmi prudký vítr vyvolává teplotní vzestupy a úbytek vlhkosti vzduchu. Při jeho příchodu tělo vylučuje více adrenalinu, který zrychluje tep. Vítr způsobuje rychlý vzestup krevního tlaku ane-bo problémy s nespavostí, nervovým napětím, závratěmi nebo bolestmi hlavy. Mnozí lidé si stěžují na silnější záchvaty astmatu a migrény.
Náhlého poklesu teploty: Organizmus se snaží zadržovat co nejvíc tepla. Cévy se zužují, krevní tlak stoupá, a to vede k oslabování srdce. U osob s nemocemi oběhového systému roste riziko infarktu. Imunitní systém ochabuje, zvyšuje se riziko nákazy infekcí. Objevují se i bolesti a závratě.
Velmi rychlého oteplení: Stoupne-li prudce venkovní teplota, cévy se rychle rozšiřují, klesá krevní tlak, vnitřní orgány pracují pomaleji. Organizmus proto nefunguje zcela správně. To následně vyvolává únavu, bolesti hlavy, migrénu, srdeční arytmii a řadu dalších zdravotních problémů. Lidem s nízkým tlakem většinou otékají nohy.
Jaké potíže trápí meteosenzitivní osoby:
• špatná nálada, vznětlivost, podrážděnost. deprese • silný pocit příznaků chronických onemocnění, kterými trpí • malátnost, problémy s koncentrací • nespavost nebo naopak nadměrná spavost • bolesti kloubů, revmatické potíže • špatná funkce krevního oběhu
mj. co vy a počasí? jste odolní nebo taky meteoropati? Je to hrozné, ale co se dá dělat. Snad jen se hodně hýbat, netloustnout přes míru, a nakonec to zas nebrat až tak moc vážně. Protože ono to stejně už lepší nebude :-)))))
d@niela
|