Ještě před pár lety byla hormonální antikoncepce téměř zázračným řešením na celou řadu menších i větších ženských potíží. Pilulky bezstarostně polykaly zralé ženy, ale i mladé dívky, které věřily, že se jim zlepší pleť a hlavně zjednoduší život. Brát hormonální antikoncepci bylo stejně samozřejmé jako nosit v kabelce růžové prášky na bolest hlavy. Teď ale vše jinak. Z kdysi vychvalované pilulky se stal zákeřný zloděj ženskosti, který ničí zdraví i život.

„Vám všem, co HA berete velice dobře radím – spláchněte to do záchodu, něco bohužel obětujte, ale prožívejte krásnější život, protože co vy víte, třeba Vám taky sedí jako pijavice na mozku a nejste to vůbec vy. Nemůžete to vědět, já těma práškama byla tak oblblá, že jsem věřila, že jsem to opravdu já!,“ píše bloggerka Tess v článku Proč nepolykám zlo jménem hormonální antikoncepce na svém blogu Loveliness By Tess.

Sama o sobě tvrdí, že studuje vysokou ekonomickou školu a několik let se zajímá o kosmetiku a módu. Hormonální antikoncepce podle ní mohla za rozpad hned několika partnerských vztahů, sebrala chuť na sex, která se „překvapivě“ nevrátila ani po jejím vysazení a způsobila, že byla jako na drogách.

Podobně negativních příspěvků se dá jen na českém internetu najít tisíce a to nemluvě o dlouhé řadě „zaručeně pravdivých“ článků v ženských časopisech. Pisatelky hormonální antikoncepci obviňují z toho, že jim zhoršila pleť, způsobila náladovost, deprese padání vlasů, přibírání na váze, bolesti hlavy i pigmentové skvrny po těle, zničila chuť na sex, ale také přinesla problémy s játry, rozhodila metabolismus a zničila šance na přirozené otěhotnění.

„HA som brala, kým som bola mladá a blbá,“ píše žena pod nickem Svynka na jednom z největších českých diskusních portálů Rodina.cz. A další s přezdívkou Nesouměrná dodává: „Nikdy v životě bych nedovolila svým dcerám to brát.“ Internetové diskutující mají jasno, hormonální antikoncepce je zlo, před kterým je třeba mít se na pozoru.

Jejich slova se však stále více mění v činy. I pod vlivem podobných názorů během posledních sedmi let u nás klesl počet žen užívajících hormonální antikoncepce o více než 170 tisíc a snižuje se i nadále. Zatímco v roce 2007, kdy užívání pilulek u nás dosáhlo vrcholu, byla hormonální antikoncepce každodenní součástí 54,7 % žen v plodném věku (od 15 do 49 let), loni byl počet uživatelek hormonální antikoncepce v ženské populaci „jen“ 48,9 %. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Velmi pravděpodobně tento trend poklesu uživatelek hormonální antikoncepce bude pokračovat i nadále.

Ano, má vedlejší účinky

Klesající zájem o pilulky podle docenta Tomáše Faita, který působí na Gynekologicko – porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze není žádnou novinkou, ale ani důvod se znepokojovat.  „Hormonální antikoncepci je třeba posuzovat ve světle medicíny postavené na důkazech a ne podle internetových diskusí. Hormonální antikoncepce je lék jako každý jiný, a protože obsahuje účinnou látku, má také vedlejší účinky.

Pokud by žádné nežádoucí účinky neměla, byla by to homeopatie, tedy jen cukr a žádná účinná látka,“ je přesvědčený gynekolog, který se dlouhodobě věnuje právě problematice hormonální antikoncepce. Podle něj je z hlediska možných nežádoucích účinků antikoncepce plně srovnatelná s jakýmikoliv jinými léky, jenže užívání pilulek jednoduše nezapadá do představy zdravého životního stylu bez chemie.

A tak se stala symbolem všeho toho, co je na lécích špatné a to bez ohledu na skutečná rizika.

Například riziko vzniku žilní trombózy, která může postihnout horní i dolní končetiny, vést k plicní embolii nebo cévní mozkové příhodě se skutečně s užíváním hormonální antikoncepce zvyšuje na dvojnásobek až šestinásobek, ale stále je u zdravých žen poměrně nízké. Podle Evropské lékové agentury (European Medicine Agency), která schvaluje užívání léčiv v celé EU, je riziko vzniku trombózy během jednoho roku u zdravých žen 2:10 000 a podle typu použitých hormonů se u uživatelek hormonální antikoncepce zvyšuje na 5 až 12 : 10 000.

Rizikovější jsou přitom ty nejmodernější druhy antikoncepce, které obsahují nejméně hormonů. Proč tomu tak je, však není zcela zřejmé. Statisticky je ale z hlediska rozvoje vzniku krevní sraženiny pro zdravou ženu výrazně nebezpečnější těhotenství. Riziko je 29 : 10 000, tedy téměř patnáctinásobně větší než u zdravé ženy, která neužívá hormonální antikoncepci. Přesto se v časopisech a ani na internetu nikde nepíše, že by těhotenství mohlo ženu zabít.

Naopak články o tom, jak hormonální antikoncepce zabíjí, jsou vcelku běžné a to i v českých médiích. Podobně „senzační“ jsou i souvislosti mezi užíváním antikoncepčních pilulek a rozvojem nádorových onemocnění. Podle studie publikované v British Medical Journal v roce 2007 (Cancer risk among users of oral contraceptives: cohort data from the Royal College of General Practitioner’s oral contraception study) není užívání hormonální antikoncepce spojeno s vyšším rizikem nádorových onemocnění. Studie porovnávala data o 339 tisících ženách, které hormonální antikoncepci nikdy neužívaly, s informacemi o 744 tisících někdejších či současných uživatelkách antikoncepce.

U těchto žen navíc studie prokázala významně nižší výskyt nádorů tlustého střeva nebo konečník, dělohy a vaječníků a dalších nádorových onemocnění, včetně gynekologických nádorů.