|
 Milá Kudlanko, chtěla bych znát tvůj názor a případně i radu. Chodíme s přítelem půl roku, všechno je bezva, jenom.... Jenom se neshodneme v názoru, že jeho bývalá, se kterou chodil přede mnou, je prý nyní jeho „bezva kamarádka". Protože oni se neustále vídají, navštěvují... .
Víš, kdyby to bylo jen v určitých mezích, sporadicky, výjimečně, ale... příteli nepřijde nic divného na tom, že s bývalou přítelkyní chodí do kina, na koncerty, jdou s přáteli do sauny, pozve ji na oslavu svých narozenin a opačně, apod. Ovšem - v tom případě uspořádá oslavu nejprve pro jejich společné známé - s ní, ale beze mne. Pak podobnou oslavu uspořádá pro naše společné známé a tentokrát i se mnou... Nechci samozřejmě, aby se přestal stýkat s jejich společnými známými, ale nevím, jestli je tohle správné. On sice říká, že citově to má už vyřešené, že jeho přítelkyně jsem nyní já, ale nevidí důvod, proč by se měl omezit v kontaktu s ní. A tak jí je k dispozici, když ona „potřebuje píchnout s nákupem", pak se zas něco pokazí, tak on opravuje, jindy zařizuje... Myslím, že pokud se to mezi námi nevyjasní co nejdřív, budou z toho nejspíš v budoucnu nepříjemné hádky, které k ničemu nepovedou. Nebo jsem snad paranoidní žárlivka a mám se na to vykašlat?
Magda
Milá Magdo, vůbec si nemyslím, že to tvůj přítel má s „bejvalkou" citově vyřešené. Lidé se rozcházejí proto, protože spolu už být nechtějí, nebo snad ne? Samozřejmě, že je dobré, když se rozejdou tak, aby nikdo z bývalé dvojice nebyl moc nešťastný, ale ... Tohle, co má tvůj drahý, spíš připomíná vztah manželů, rozvedených po oboustranné dohodě a bez nejmenších nepříjemností. Ale - rozhodně to není běžné u dříve zamilovaných svobodný, nedávno rozejitých". Samozřejmě, že bys neměla nic namítat, pokud by se jednalo o sporadická setkání v nějakém důležitém případě, ale to, že jí zařizuje nákup, oslavuje s ní a přáteli (bez tebe) atd., ne, to opravdu není v pořádku. Bohužel, vidím v tom ještě něco, a to je horší... Magdi, tobě na něm hodně záleží, víc, než jemu na tobě; ty se bojíš, aby tě neopustil a tak navenek se snažíš tolerovat i to, co se ti vůbec nelíbí... A tady se líhne případné velké trápení. Pokud se totiž budeš bát už teď, po půlroční známosti, kdy ještě mimo příjemných chvil a krásných zážitků nemáte nic „vážně" společného, jestlipak víš, jak to může pokračovat? Ano, zvyknete si oba - on si poručit, ty zas poslechnout. Mj. normální mužskej nemá rád pokornou smutnici, ale rovnocennou partnerku, takže pomalu a jistě by láska šla do „kelu" (ani nevím, co to přesně znamená, víte někdo?). Ty bys byla taková ta smutná bojavá a on by si pak zcela jistě hledal nějaké další zájmy jinde. Protože bys ho už moc nebavila... A kdyby - nepřeju ti to - nedejbože ještě i pil, tak bys se mu pak také bála něco říct, že? A na další smutnici by bylo zaděláno... Nu, dost kázání, teď nějakou tu radu: Měla bys asi vědět, kdo se s kým rozešel. Ale když to nezjistíš, neva. Jednoznačně je to jsou „na vině" oni oba, oni oba svůj rozchod ještě nerozchodili. A dost možná, že jim to i takhle vyhovuje. Protože tobě ne, měla bys to svému milému při vhodné příležitosti klidně a bez sebemenší hysterie říct. Hele, pokud si netroufáš a nevěříš, že bys to v pohodě ustála, tak mu to napiš e-mailem. To si můžeš promyslet každé slovíčko. Pokud s tím on nebude souhlasit, pak máš už jen dvě možnosti: buď se stáhnout a v budoucnu to tolerovat, nebo dát jednoznačně najevo, že si takhle svůj budoucí život nepředstavuješ. Uvědom si, že bys jeho bejvalku vlastně měla brát do vztahu i s ním... Co kdyby jednou??? Chceš to riskovat? Čekat - které z vás dá jednou v budoucnu přednost? Holka, krásné mládí máš jen jednou... tak ho nerozházej ve zbytečném trápení...
d@niela
|
Hlavně se na to zkus dívat zaostřeně, jelikož zamilovaný člověk má spíš tendence nevidět!!!
