Chléb a hry… Už ze starověké kultury je známo, že za jídlo a hry je lehce
získávána přízeň prostého lidu, kterou pak mohou mocní využít k vlastním cílům.
Jak jednoduché... Veškeré svátky, oslavy, malé i velké hry, jsou tedy
předurčené k lehké ovladatelnosti davů. Ještě že jsou stále nové a nové děti i
noví zamilovaní, tedy ti, kteří to veškeré svátkování berou jen pozitivně.
Čímž nechci
říct, že to beru negativně, naopak. Ale už si nedělám vrásky z kopičky
nevyžehleného prádla, diskrétně schované v ložnici, z toho, že nám nebliká
lodžie ani rám oken do ulice, že jsem nepekla ani jedno vánoční cukroví (kde
jsou ty doby, kdy jsem sesmolila i 18 druhů a pak téměř všechno, bez sebemenšího
deka přibraného, snědla), že neschovávám žádné dárky po těch nejtajnějších
úkrytech, ze kterých je pak občas vyhrábnu až na Velikonoce - ano, to se
mi taky stalo...
Čím větší počet Vánoc mám za sebou, tím víc mne baví jen v pohodlí a ze zákulisí pozorovat
cvrkot kolem.
Ještě k těm dárkům - vždycky jsem se je snažila vybírat tak, abych dotyčného
potěšila, opravdu obdarovala. Takže jsem dětem nedávala punčocháče ani
flanelové pyžamo, a tím pádem jsem se s drahou tchýní každoročně na toto téma
nepohodla. "Babi, pokud to dostanou, tak je to dárek spíš pro mne, protože
já už to nebudu muset kupovat, ale když už, tak mi to pro ně dávejte hned s
příchodem zimy. Protože v tu dobu to potřebují a buď to tedy koupím já,
nebo to dostanou od vás, ale co já s tím pak." Nojo, stejně to nakonec dopadlo tak, že já první dávku potřebného zimního
ošacení koupila na podzim, babička jim dala pod stromeček punčocháče v jejich
velikosti (tj. když měl. Robert metr, tak dostal metrové punčocháče).
Ano, vymýšlet dárky je asi pro někoho přetěžká
činnost.
Jak dalece jste
v tomto oboru úspěšní vy?Napište – jsou
dvě protikladné možnosti:
buď jaký nej nej
dárek se vám v životě povedl,
případně, co
jste naopak „těžce zkonili“.
Dostávám od vás každoročně plno překrásných přáníček, k Vánocům i Novému roku.
Hodně zdraví, štěstí, pohody, spokojenosti... Tak bych vám všem chtěla totéž
popřát. Ale navíc se vám pokusím i dát návod, jak toho štěstí, pohody a
spokojenosti dosáhnout. (O své zdraví se musíte starat každý sám, tak chytrá
zas nejsem :-)))
Všechno, každou situaci, můžeme vnímat několika
způsoby. Buď na všem vidět i ty ne zrovna povedené věci (a pak se těmi
chybičkami i chybami trápit, stále je v sobě překrucovat, stále na ně myslet),
nebo to brát naopak – tj. všechno je nádherný, všechno je úžasný (a totálně
nevnímat to, co takové není) – a konečně možnost třetí - vidět vše opravdu tak,
jaké to ve skutečnosti je, ale vyložit si to rozumně. Protože „ač my osobně
sice jsme dokonalí“, ostatní mají chyby, se kterými je buď musíme přijmout -
je-li to snesitelné, nebo jít včas od toho, pokud to změnit nejde. Jinak bychom
totiž byli většinu svého času zklamaní.
Takový jednoduchý příklad: když bude chtít černoušek
za každou cenu být bělochem, dopadne jak Michael Jackson. Když budete chtít
předělat závislého gamblera či holkaře, nejspíš spláčete nad výdělkem.
Nepředělávejte nepředělatelné, netrapte se zbytečně. Taky proč?
Je velká hloupost trvat na něčem za každou cenu –
protože ta může být někdy neúměrně vysoká. A je naopak nádherné umět se
povznést nad nedokonalostmi, pochopit je, umět tolerovat. Ale – i v tom
opatrně..
Již od mala jsem se těšil a stále těším na vůně které vánoční čas přináší.Vůně pečícího pečiva,vůně punče či svařáku,vůně očekávání něčeho krásného,vůně dědovy fajfky,vůně tátovy sváteční cigarety,vůně máminy bělostné zástěry - žel ty tři poslední vůně jsou již jen v paměti,ve vzpomínkách na ty koho jsme milovali a ONI již jsou na pravdě Boží.Ale stejně čas vánoční mi voní každý rok i když jsem sám již kmet.
prosinec 09, 2019 12:28
... : NČ
Hezký, doktore.
prosinec 09, 2019 13:12
... : *deeres*
Vánoční radovánky to fakt jsou. 18 druhů cukroví jsem nikdy nepekla, ale na desítku jsem se občas zmotala. Člověk se má držet toho, co umí. Jenže já jsem namyšleně začala letos inovovat. Místo, abych upekla ty samé druhy cukroví, co vloni, předloni i přepředloni, podle starých osvědčených receptů. To já ne, já si našla nové úžasné recepty v Apetitu. Tam tak skvěle vypadala esíčka, která kupovaná všichni doma milujeme. Ta moje tak úžasně už nevypadají a při konzumaci asi přijdeme o zuby. Naopak vanilkové rohlíčky nešly ani sundat z plechu, jak se sypaly. Udělala jsem podle Apetita i těsto na pracny, to vůbec nešlo dohromady, tak jsem tam přidala vejce. Teď očekávám, žeproto nepůjdou vyklopit a z plechových formiček je budeme vyjídat lžičkou. Abych se z toho vzpamatovala, tak jsem se posílila vaječňákem a teď připaluji linecké koláčky. Tak přeji cukrovím provoněný druhý adventní týden.
Tak já jsem, jako každoročně, cukroví vyřešil dvěma šiškama uheráku a lázeňskejma trojhránkama, obojí z akce Kauflandu. Klidně se s kýmkoliv vsadím, že za tři vánoční dny, po několika návštěvách, mi cukrovího nezbude ani k rannímu kafi.
Jen to krájení uheráku je doma dost blbý. Nejradši mám takový ty tenký průhledný plátky, už taky proto, že takhle nakrájenýho je toho daleko víc. A tak mě zrovna tuhle velmi zaujala tv reklama na nože se vzduchovejma polštářkama. Tyhle nože dokážou i půlmilimetrový plátky. Prostě bomba! A hned jich nabízejí v sadě rovnou 5 ks za neuvěřitelných 900,- Kč. Za ty prachy, to musí mít ihned úplně každej. A hned další bomba, to už jsem se úplně zakuckal. Když si tu sadu objednám do jedný hodiny po odvysílání, tak za cenu jedný sady obdržím sady dvě. Tedy, celkm 10 zcela zázračných nožů, vyvinutejch v laborařích NASA výhradně pro kosmický účely, za cenu 100,- Kč za jeden nůž. Něco takovýho může nekoupit jen úplnej blbec! No, a zrovna ten blbec musím být zase já. Z toho pocitu štěstí se mi tak zamotala palice, že jsem musel okamžitě na pár cigár a piv, a když jsem se vrátil z pavlače, byla už hodina pryč. Takže jsem nevolal, neobjednal, a do smrti si budu vyčítat, že jsem to prošvihl. Je to prostě tak, jak zní jedna z lidových moudrostí: "Štěstí přeje připraveným". A já jsem na takovej nával štěstí holt připravenej nebyl. Tak i letos budu salám a sejra pižlat nožem bez vzduchovejch polštářů a přitom snít o kosmických technologiích, který už jsem měl přímo nadosah.
prosinec 09, 2019 18:10
... : Milene
Tak co Deeres, jak dopadly linecký? Letos jsme druhy opravdu zkrouhly. Kdo má potom ty nabraný kila hubnout. Taky občas experimentuji a zkusím nějaký nový druh, který vypadá v časáku lákavě. Loni jsem jeden vyhazovala i s pečícím papírem, protože jinak by jsme ty úžasný rohlíčky, které jsem na něj nastříkala sáčkem, museli s tím papírem i jíst. Letos jsem zkoušela už v pořadí několikátý recept na marokánky. Nikdy nejsou, tak jak bych si je představovala. A oni mi konečně dopadly, tak jak já ráda. Ovšem nebezpečí je, že je do vánoc sním, což nevadí, protože vlastně nikdo nemá rád hrozinky pečivu. To je druh jenom pro mne.
NČ Nůž se vzduchovejma polštářkama. Jak bez toho dožiješ? Já tedy vůbec nevím, co to je. Ani jsem to snad nikdy neslyšela.
prosinec 10, 2019 09:30
... : *deeres*
Linecký v pohodě i přes moji mírnou špičku, po vaječňáku jsem ještě kloktala slivovičku, protože mne škrábalo v krku, jak na mne někdo kejchnul bacila. Kudy teče, tudy léčí, přece jí nevyplivnu.
Já po těch svých hokusech pokusech, jsem raději zahrabala v kuchařce, kde mám založené recepty na vánoční cukroví a pěkně pokorně jsem se k nim vrátila. Marokánky dělám ze šlehačky, ty já taky miluji a také je jím jenom já. Teď už mám šest druhů a kašlu na to, ze zbytků ( drobky, krémy, mleté ořechy, čokoláda) ještě zpatlám kuličky do košíčků a pak už jenom podvodnice a ty budou naslano. Nacpu to do krabic a v zájmu zachování svého zdraví vyexpeduji z domova. Cukrovka ať si místo mne pořídí někdo jiný.
prosinec 10, 2019 09:42
Napsat nový komentář
Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.
Chléb a hry… Už ze starověké kultury je známo, že za jídlo a hry je lehce
získávána přízeň prostého lidu, kterou pak mohou mocní využít k vlastním cílům.
Jak jednoduché... Veškeré svátky, oslavy, malé i velké hry, jsou tedy
předurčené k lehké ovladatelnosti davů. Ještě že jsou stále nové a nové děti i
noví zamilovaní, tedy ti, kteří to veškeré svátkování berou jen pozitivně.
