O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

MINUTOVÝ VALČÍK TROCHU JINAK PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 21 listopad 2019
Fryderyk Chopin patří k nejznámějším skladatelům historie. K jeho skladbě Minutový valčík se váže zajímavý příběh, v němž sehrál zásadní roli jistý chlupáč - a francouzská spisovatelka, kterou známe spíš z jejího pseudonymu George Sandová. Chopin strávil se Sandovou několik let. Slavnou a ve své době nesmírně kontroverzní literátku i osobnost potkal poprvé v roce 1836 v Paříži. Moc se mu však nelíbila. Sandová získala z mladého umělce jiný pocit a nakonec, o něco později, se přece jen dali dohromady.
 
 
 
 
 
 


Výsledek obrázku pro CHOPIN A SANDOVÁGeorge měla krom dvou dětí, syna Maurice a dcery Solange, i psíka jménem Marquis (Markýz), který byl zřejmě zásadní pro vznik Minutového valčíku. 

 

Chopin v roce 1846 sledoval onoho pudla při hře. Pes se honil na terase za vlastním ocasem, jak už to občas bývá. A svými tlapkami lehce bubnoval na dlaždice… Sandová údajně řekla, že pokud by měla talent, složila by skladbu pro tohoto pejska.

 

Hudebníka "psina" zaujala tak, že vše přetavil do toho, co mu šlo nejlépe, tedy do muziky.

 

Skladbu, ve francouzštině pojmenovanou "Valčík malého pejska", Chopin věnoval hraběnce Delfině Potocké.

 

Byla to jedna z posledních skladeb tohoto polského umělce. Chopin totiž zemřel na tuberkulózu již v roce 1849, v pouhých 39 letech. A Minutový valčík byl i součástí jeho posledního odehraného koncertu, který se konal roku 1848 v Paříži. 

 

 

 

George Sandová svého někdejšího milence přežila o spoustu let. Zemřela v roce 1876. Pár zajímavostí o této na tehdejší poměry nesmírně rozverné dámě: 

V roce 1835 opustila baronka Dudevant i s dětmi svého manžela, pro jeho hrubé chování vůči ní, a po roce se rozvedli. Brzy poté začala George Sandová preferovat mužský styl oblékání. Při společenských příležitostech si však stále oblékala dámské šaty.  George Sandová žila na zámku Nohant ve střední Francii. V roce 1836 pobývala na tomto zámku také její přítelkyně Marie d'Agoult společně se svým novým partnerem, proslulým klavírním virtuózem a skladatelem Franzem Lisztem.  

 
 
 
     
 
 
 

George Sandová se stala tehdy proslulou svým sexuálním životem, který byl mnoha lidem známější než její dílo. Měla postupně vztah s Alfredem de Musset, Franzem Lisztem, Prosperem Mériméem a především s Fryderykem Chopinem, o něhož obětavě pečovala a rozešla se s ním až krátce před jeho smrtí (1849). Známým se stal i její poměr s herečkou Marií Dorvalovou. Byla také blízkou přítelkyní romanopisce Honoré de Balzaca i malíře Eugène Delacroix.

 

Určitou zajímavostí je, že George Sandová patřila mezi kuřáky dýmky, což bylo u tehdejších žen (podobně jako dnes) poměrně výjimečné.


 
zdroj: internet
 
 Tak až příště bude váš chlupatý čtvernožec vyťukávat na podlaze svou melodii,
vzpomeňte na Chopina...
 
  d@niela
 
 
Komentáře (5)add feed
... : doktor
Daní díky.Ano,Chopin a Sandová,dvojka zcela rozdílná.Chopin úžasná muzika (Mariánky a Chopenovské dny) a Sandová dýmka a sexuální život.Bezva připomenutí.
listopad 22, 2019 13:19
... : NČ
Chopinovy valčíky - dost dobrý, nádhera! Jak melodie, tak i skvělá, nápaditá, harmonie.
Sandová - to vím akorát, že něco napsala, myslím, skoro jistě, že doteď jsem neměl tu čest. Mrknu, jestli je něco ke stažení do ečtečky, jestli jo, zkusím to. Ale bez záruky. Hulením je mi sympatická, jinak nevím.
Hlavně ale je jasný, že páření a množení si nevybírá, jde zcela, někdy nepochopitelnejma, cestama.
listopad 23, 2019 11:45
... : Bara
Chopenovy klavirni skladby si rada a casto poslechnu, ale obcas nevim koho mam radeji jestli Chopena nebo Ferenc(z)e Liszta. Uz je to strasne davno, jsme sli do kina, nevim uz na co, ale ten film proste neprisel, tak nam pustili nahradu. Byla to biografie F. Liszta. Cely film provzely jeho klavirni skladby, promichane jeho milostnymi zapletkami, cestovanim, zivotni utrapy….vsichni tenkrat remcali, ale pro me to byl nadherny film. Bohuzel nevim nazev a uz nikdy jsem na nej nenatrefila, moc rada bych to znovu videla…….
listopad 23, 2019 18:04
... : *deeres*
Já mám také jeden zážitek, hudba a kino, nezapomenutelný. Před filmem chodíval kdysi týdeník a proto jsme zásadně do kina chodili pozdě, následoval dost často krátký dokumentární film a teprve potom hlavní program. Tehdy jsme ten dokumentární film stihli a byl o maďarském hudebním skladateli. Klidně si poslechnu i klasiky, ale Bélu Bartóka - Moderato cantabile, jsem neustála.
V překladu název znamená mírně a zpěvně, to si já představuji jinak.

https://www.youtube.com/watch?v=nVeH_kUCdzI

V kině to šlo stereo a pěkně nahlas. Šla jsem to vydejchat na chodbu.

listopad 23, 2019 22:07
... : NČ
Cha. S tím týdeníkem jsi mi připomněla srandovní historku. To už bylo za "nových časů".
Šli jsme s jednou beruškou do kina (myslím, že Rok ďábla, hodně dobrý), ona samozřejmě přišla pozdě a tak jsem ji schválně hlasitě před biletářkou káral, že jdeme pozdě a přijdeme o týdeník. Prostě takovej srandovní fórek s připomenutím starých zlatých časů. Jenže ta dobrá duše biletářka mi začala vysvětlovat, že týdeník už není, takže jsem berušku ještě jednou hlasitě pokáral: "vidíš, jdeme pozdě, už je po týdeníku!" Radši jsem nechtěl vědět, co si o mě v tom momentě obě myslely...
listopad 24, 2019 17:50
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]