 Milí přátelé, snad se budu moci s vámi poradit. Kudlanku čtu už hodně dlouho, líbí se mi, jak je různorodá, i jak dobře v případě potřeby radíte druhým. Takže tady je můj problém: mám pocit, že jsem až moc závislá na své mámě. Ano, jsem jinak zcela normální, jsem dospělá, už dost dlouho vdaná žena, mám dvě malé děti, hodného manžela. Pracuji, jsem učitelka na základce, takže mám i celkem dost času na děti, a jak víte, přes léto mám víc volna. Jenže – můj manžel hodně pracuje, takže je od časného rána do pozdního
večera mimo domov, když přijde, tak po večeři většinou jen prohodíme pár vět, a
jde spát. No, a protože jsem se poměrně brzo vdávala a brzo měla děti, tak většina
mách kamarádek je ještě bezdětná, mají úplně jiné zájmy, a i když jsou fajn,
tak moje problémy nejsou zas jejich a obráceně. Zato máma je jediná, se kterou
mám pocit, že můžu volně probírat rodinu, děti, manžela, že si můžeme povídat o tom, co jsme viděli v televizi, co jsme četly, co se děje ve světě .... a hlavně si povídám s
normálním dospělým, a nejen s dětmi, kterými jsem celý den obklopena. A
tak denně mámě volám, občas spolu venčíme psy, radím se s ní o vaření, máma
děti příležitostně hlídá. Nic po ní nechci, mám pocit, že je víc než kdy jindy
má báječná kamarádka. Jenže – současně si říkám, že nejenže jsem na ní až moc
závislá, ale že i ji okrádám o její soukromý čas. Ona mi nikdy nic podobného
ani v nejmenším nenaznačila, ale… A tak bych se chtěla poradit - co si o
tom myslíte?
LÍDA
|
