O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

VILÉM Z ROŽMBERKA – MOUDRÝ TO BYL MUŽ PDF Tisk E-mail
Úterý, 19 listopad 2019
Je dobré si občas připomenout chytré vládce našich dějin... Jistě všichni znáte jeden z nejkrásnějších českých a evropských renesančních, částečně barokních, zámků (s vlastním divadlem) stojící v Českém Krumlově nad řekou Vltavou. Bývaly ale i jiné doby. Doby zlé a kruté. Tehdy tu na skále stával nedobytný gotický hrad, který ve 13. století ho vlastnili Vítkovci. Posléze ho získali Rožmberkové. A právě o Vilémovi z Rožmberka bude dnes řeč.


 

 

 



 

Vzpomeňme na jednu událost z jeho bohatého života. Byl to opravdový šlechtic. Urozený a chytrý. Schopný bojovat, stejně jako se bavit a rozhazovat peníze. Aby ještě více zdůraznil urozenost svého rodu, platil za to, že se šířilo jeho pokrevní spříznění s rodem Ursiniů z Itálie. A aby tohle dokázal, musel dostat Ursinie na své panství...

Proto pro ně uspořádal veliké slavnosti.

 

Bohatě je vítal a uctil. Hudba hrála, tanečníci tančili, kejklíři kejklovali, víno teklo plným proudem a jídla bylo, že to vypadalo, že ani za sto let se nesní. Ursiniové ale slyšeli další zvěst, která se o panu Vilémovi šířila. Totiž, že je neuvěřitelně bohatý a že jeho pokladnice přetékají poklady. A dlouho s otázkou nevydrželi: „Pane, rádi bychom, abys nám ukázal všechnu tu nádheru, kterou vlastníš a o níž se ví až u nás v Itálii. Vlastně jenom proto jsme sem přijeli, abychom to všecko viděli.“

 

Související obrázek„No, to není problém,” slíbil, ale hned od toho odvedl řeč, aby získal odklad. A napadlo ho toho využít.

Nechal si svolal rychtáře a všechny bohaté lidi z měst a vesnic, které mu patřily.

„Poslyšte,” začal k nim hovořit, „jak víte, přijeli sem moji příbuzní z Itálie.”

Přikyvovali. O tom slyšeli.

„A oni tvrdí, že můj majetek patří jim.”

Dívali se po sobě překvapeně a nevěděli, co na to říct.

„Musím jim nyní vyplatit milion zlatých v hotovosti.”

Chytali se za hlavy.

„Jinak zaberou veškeré mé statky a majetky. Tudíž si přeberou i mé poddané. Tedy vás. A oni se s nikým nemazlí. Už mi říkali, že zdvojnásobí odvody a daně. Nejmíň, že je zdvojnásobí. “

To způsobilo zděšení.

„Já ty peníze nemám, ale existuje řešení,” odmlčel se a nechal je chvíli přemýšlet.

Pak dokončil svou myšlenku:

„Vyberte ty peníze mezi sebou a přineste mi je.”

 

Co jim zbývalo. Slíbili mu to a začali vybírat.

Pan Vilém nařídil uvolnit na svém hradě několik místností, protože čekal, že brzo nebude kam pytle s penězi dávat. A nepletl se.

 

Za týden se shromáždila požadovaná částka. Ba ještě daleko více, protože nikdo z dárců nevěděl, kdo další kolik přinesl a věnoval. Zato to věděl pan Vilém. Měl na to své účetní.

 

Načež pan Vilém s úsměvem přivedl své italské hosty do své klenotnice. Provedl je místnostmi se šperky, drahými kameny, se zlatem, stříbrem, perlami bílými i černými... „Tohle všechno nashromáždil můj otec, můj děd, praděd... a také něco já sám.”

Byl na to náležitě hrdý.

Vůbec nechápali a byli ohromeni tím množstvím a tou nádherou.

 


Pak je odvedl tam, kam nařídil uložit dary od svých poddaných: „Teď takové překvapení. Tohle mi věnovali moji poddaní za poslední týden.”

„Jak je to možné, pane?” ptali se s těžko tajeným obdivem. „To tě tak milují?”

„Řekl jsem jim, že budu potřebovat větší hotovost a oni neváhali a přinesli mi své majetky. Ano, jistěže mě velmi milují. A to mě těší více než všechny poklady světa.”

 

Získal si tím velikou úctu Ursiniů. Oni takové poddané nemají.

 

Pan Vilém ale nebyl žádný podvodník a nekořistil zbytečně ze svých lidí. Měl je rád, své poddané, a proto je po odjezdu italských hostů znovu pozval. Poněkud se obávali, aby po nich zase nechtěl peníze. Vydali se už skoro z posledního.

 

Překvapil je na nejvyšší míru, když jim nejprve do grošíku vrátil to, co mu věnovali. Měl přesnou evidenci, a tak nikdo o nic nepřišel. Navíc - ještě všichni vydělali. Protože je bohatě pohostil a zároveň každý z nich dostal pěkný dar.

Rychtáři, statkáři, sedláci... všichni se vraceli domů obtíženi jednak svým navráceným majetkem, jednak tím, co dostali. Hlavně ale měli na srdcích a na duších hřejivé pocity toho, jak dobrého, chytrého a šikovného pána a vládce mají.

 

Ano, pan Vilém neprohloupil.

O tom, jak skvělé poddané má, a jak úžasný je to vládce, se brzy s úctou hovořilo po celé Evropě.

 

 

......

 

 

Název hradu Krumlov pocházel z latinského castrum Crumnau či staroněmeckého Crumbenowe. Charakterizuje přírodní konfiguraci terénu - krumben ouwe, tedy místo na křivé louce nebo na nivě. Nejstarší zmínku o krumlovském hradu zřejmě učinil rakouský rytíř minnesänger Ulrich z Lichtensteina ve své básni "Der Frauendienst", která se datuje do doby mezi léty 1240-1242.

První písemná forma názvu Chrumbenowe se nachází na listině rakouského a štýrského vévody Otakara z roku 1253. Tehdy už byl Krumlov sídlem Vítka z Krumlova, člena významného šlechtického rodu Vítkovců. Přízvisko "Český" bylo ve spojení s Krumlovem užíváno od poloviny 15. století.

Vilém z Rožmberka pak "zvláštní libost jměl v stavění. Pročež hrad Krumlov starý, nepořádný, úzký, tmavý a neveselý, takměř ve všech místech rozšířil, přeformoval, v způsob veselý a prostranný vystavěti dal, takže kromě věže staré podobenství starého nezůstalo."


 

zdroj: JAN ŽÁČEK, internet

 

Komentáře (3)add feed
... : *deeres*
Praotec vítkovského rodu Vítek I. z Prčice zemřel v roce 1194 a podle legendy měl pod krumlovským hradem během slavnostního aktu, nazývaného Dělení růží (původní erb pánů z Rožmberka tvoří pětilistá růže), rozdělit své panství mezi pět svých synů, kteří poté založili vlastní rodové linie.

http://www.seidel.cz/img/atr380i2b.jpg

Vládnoucí šlechtické rody v Čechách si svůj status udržovali pomocí svých mužských potomků. Konec dynastie Vítkovců v roce 1611 způsobila neplodnost Viléma (měl postupně hned čtyři manželky) a jeho mladšího bratra proutníka Petra Voka. Jediný potomek rodu byl Jan Zrinský, syn jejich sestry a i on bezdětný záhy umírá.
listopad 19, 2019 10:53
... : Bara
V lete jsme se byli podivat v lazenskem mestecku Bechyne. Hezke namesti s kamennou kasnou, kostel s pristupnou vezi (303 schodu), zamek je na skale, asi hodinova prohlidka, krasna vyhlidka dolu na Luznici, muzeum keramiky…..hezky vylet.
Myslim, ze tam mel Petr Vok v te dobe hezke bydleni, vlastni pivovar, jizdarnu, lesy bohate na zver, rybniky.

listopad 19, 2019 15:02
... : doktor
Mohu jen podotknout .... škoda,že naše šlechticeké rody již nemají na naší scéně žádný vliv.
listopad 21, 2019 12:59
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]