O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


HÁČKOVÁNÍ – KDO TO JEŠTĚ UMÍTE? PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 07 listopad 2019
Ano, dnes se budeme bavit o háčkování. Stáří téhle techniky nelze přesně určit. Je nejvýš pravděpodobné, že háčkování vznikalo spolu s pletením. Víme, že háčkovat uměly ženy již v době bronzové, neboť se z této epochy zachoval zbytek háčkované síťky na vlasy, nalezené archeology ve vykopaných hrobech.

 

 

 

 

 

 

 Každá žena se už jistě setkala s klubkem vlny a k tomu potřebnými jehlicemi nebo háčkem. Některá u nich zůstala, jiná je na neurčito či natrvalo odložila. Někoho doma vedli k ručním pracím odmala, někdo se učí z vlastního zájmu.


V dřívějších dobách se háčkování uplatňovalo především v měšťanském prostředí při zdobení ženského prádla, při výzdobě polic, skříní s prádlem či příborníků, což byla pýcha dřívějších hospodyň.


K ocenění půvabu háčkovaných prací došlo v plné míře až v průběhu 19. století. Kolem roku 1850 se běžně háčkovaly podkladové sítě pro krajky, vložky, obruby i lemy, zejména však pro napodobované renesanční šité krajky.  Háčkovaly se prýmky pomocí delší ocelové jehlice, připomínající dlouhou vlásenku na upevnění účesu. Prýmky se různě stáčely jako stužky a spojené háčkem vytvářely specifický druh vzdušných krajkových vložek.


Háčkovaly se také celé jednotlivé oděvní součásti, počínaje kabátkem a čepičkou pro novorozeně, včetně povijanů. Nechyběly živůtky i spodničky pro děvčátka a ženy.

 

Výsledek obrázku pro háčkované deky

 

 

Množily se dekorativní předměty v bytě, především nejrůznější ozdobné pokrývky a polštáře. Pro ukládání drobných předmětů v šatníku se háčkovala pouzdra a obaly na rukavice, kapesníky, šle, pásy atd., obaly na čajové i kávové konvice apod.

Obliba háčkování v průběhu třetí čtvrtiny 19. století neobyčejně stoupala a rozšiřovala se zásoba výzdobných háčkovaných motivů. Nejrůznějším způsobem se kombinovaly řetízky, sloupky, pecičky a pikotky.

 

Vznikl steh např. pikotový, hvězdový, šňůrkový, tuniský, ruský a jiné, z nichž s pak tvořily různé charakteristické způsoby háčkování:

Dodnes známé bosenské háčkování, připomínající tkanou látku nebo tuniské, které zase působí jako pletenina.

 

 

Nejznámější je však irské háčkování:

 

Související obrázek

 

 

Vrcholem umění háčkovat je irská krajka.

Vznikla v Irsku roku 1845 ve snaze napodobit náročnou reliéfní šitou krajku benátskou s doby renesance.

Irská krajka se považuje za nejmladší odnož krajkářského umění.

 

Vznikaly z ní nejen límce, manžety a sedla pro slavnostnější šaty, ale i celé plesové šaty nebo letní kabátky.

Podstatou této krajky jsou plastické háčkované motivy, kroužky, kvítky, větévky a jiné drobnosti, individuálně spojované háčkovanou sítí.

 

 

 

 

 

A závěrem - o původu háčkování neexistují žádné spolehlivé údaje. Podle některých domněnek pochází tato technika z Tibetu nebo z Číny. Písemné doklady jsou známé teprve z počátku 19. století z Anglie. Ruční háčkování se provozuje dodnes jednak jako drobné řemeslo s početnými regionálními zvláštnostmi v technice a vzorech. Asi od roku 1880 je známá také průmyslová výroba strojně háčkovaných textilií.

 

 

Irish Crochet Lace Blouse circa 1910

 

 

Dívky, dámy, kamarádky – co jste která kdy uháčkovala?

 

Já v 16 háčkovala rukavice. Prstové. Z nití. Měla jsem jednu hotovou, pracovala na druhé, když moje maminka drahá tu hotovou vzala do ruky, a zeptala se: „Ty budeš chodit na šerm? Tohle je jak železná rukavice…“ No, a tím jsem skončila. Od té doby ji jednou za deset let odněkud vyhrabu, zase se zpětně naštvu, ale – protože to je moje práce, a táááááák moc mi to dalo námahy, nejsem schopna tu celou a tu rozdělanou vyhodit…

 

d@niela

 

 

 

Komentáře (7)add feed
... : *deeres*
Umím, v dětství to do mně nahustili, ale jsem líná. Na co nejsem líná, tak na hamounění. Mám toho ve skříních docela dost a vytahuji to jenom na svátky.Je to poděděné a dost dobře si nedokáži představit, kde na to ty ženské braly čas, při kupě dětí a minimální technice, která by jim usnadnila život.
Moje máma byla předělaná levačka a vždycky tvrdila, že je na ruční práce takové kopyty kvůli tomu.
Daniela uháčkovala panceřovou rukavici a moje máma také a dlouho jsme jí používali jako žínku. Kam se na to hrabe masážní žínka z lufy na celulitidu.
Máma byla kopyto, ale její sestra úžasně háčkovala, pletla i vyšívala, tak to, co umím, mám od ní.
listopad 08, 2019 07:55
... : Milene
Já jsem tedy moc neháčkovala. Spíš jen takové experimenty. Kabelky, pytle a tašky z takového umělého lýka nebo z provázků. Teď, když na se na ně snažím vzpomenout, byly některé docela povedené, háčkovala jsem i kamarádkám. A taky rukavice palčáky, co vypadaly jako pletené. Na ty jsem minulý týden na rodinné sešlosti vzpomínali, protože taky jsem je uháčkovala všem a vyšila na ně sněhovou vločku. Teď už vůbec nevím, jak jsem je dělala. A hodně moc jsem pletla. Škoda, že jsem si ty krásné svetry nefotila. smilies/wink.gif
listopad 08, 2019 08:08
... : *deeres*
Možná jste se také někdy dívali na program Domácí štěstí s Ivou Hüttnerovou, ta nejenom píše a maluje, ale je také sběratelka ručních prací, vlastně všeobecně starých ručních řemeslných výrobků. Je to asi dva roky, kdy jsem její sbírku viděla v Klášterci nad Ohří.

Iva Hüttnerová sbírá vše do začátku 2. světové války, tedy roku 1939. „Třeba, jak pánové nosili síťky na hlavu, mám ve sbírce kulmy, starodávné fény a kuchařky. No a hlavně textilie jako krajky, dečky. Ty mám dokonce rozdělené 
v krabicích na vynikající, normální a blbé (smích). Manžel mi říká, když jsou blbé, proč je nevyhodím. Já se na ni ale zadívám a zjistím, co 
s tou dečkou bylo práce a nemůžu," rozdávala optimismus na malé scéně divadla optimistka Iva.
Ve své sbírce, která jí zaplnila komplet půdu, má 
i opravdu vzácné kousky. „Tak třeba dětské botičky Bohumila Hrabala, vyšívanou zástěru jeho maminky Marie či krokodýlí kabelku herečky Lídy Baarové," vyjmenovala. Vlastní i jistou pozůstalost světoznámé pěvkyně Emy Destinnové.
A ve své opravdu rozsáhlé sbírce prý má vzácnější krajky než samotné Muzeum krajky ve Vamberku.

listopad 08, 2019 08:21
... : Bara
Umim, samozrejme me to naucila moje maminka, ta to umela zase od sve maminky a taky jsme to mely jako predmet, pouze holky ve skole na rucnich pracich, kluci chodili do dilny. Driv jsem pletla a hackovala docela hodne, take to bylo v mode, ale tomu je odzvoneno, i kdyz se to zacina znovu vracet. Myslim, ze v dobe meho detstvi jsme chodily opletene a ohackovane, pletlo se ze zbytku, svetry, cepice…..ted je to za par korun v obchodech, ve vsech barvach a modelech. Jeste mam v krabici (uz roky) vlnu asi na dva az tri svetry, jestli se k tomu dokopu, nevim, mozna az hodne zestarnu, tak jako terapie to bude OK.
listopad 08, 2019 09:56
... : doktor
Hahaha,holky v kanclu mne z legrace učili.Zlomil jsem jim jehlici nebo háček,asi háček,začmodrchal tu tkaničku a bylo po učení.

listopad 08, 2019 12:14
... : Gabra
Dobrý den
Pro mě se stal háček drogou.Háčkuji u doktora,ve vlaku ,venku kde se dá.Ale můj největší koníček mi ničí zdraví.Mám problémy s karpálními tunely na obou rukou,tak musí háčkovat s přestávkami a to mi pak musí děti háčky schovat.Kdysi jsem pletla,vyšívala,ale háček mě učaroval.Přeji všem krásné háčkování a nepřehánět.
listopad 08, 2019 18:39
... : andrea
TY FOTKY JSOU ÚŽASNÝ!
a kdybych měla výdrž (háčkovat samozřejmě umím) tak bych si asi taky takovou deku, jako je ta nahoře, udělala. Ta je fakt přepychová.

listopad 08, 2019 18:43
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]