O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

ČEŠTINA A MORAVŠTINA - I. PDF Tisk E-mail
Středa, 13 únor 2008

Docela mě na kudlančích stránkách překvapilo, jaká jazyková bariéra se tyčí mezi Moravou  a Čechami. Vždycky jsem si myslela, že jako  rodačka ze Zlína jsem typická použivatelka spisovné češtiny. Ó, jak hluboce jsem se mýlila. Stačilo se jen chvíli poslouchat a poslouchat lidi kolem - těch nářečnických paskvilů bych se nedopočítala.

 

 

 

 


     Moje stará známá velmi ráda používá rčení: „Ten do teho pomele psa s búdú aj řeťazem." a to pokaždé, když ochutná jídlo nejistého obsahu. „Náčeňová hadra" se tu zmínila už několikrát a tak jen pro ty, kteří nečtou všechny příspěvky, jedná se o hadr na nádobí. Když je něco hrozná nuda - film, knížka, cokoliv, tak našinec rád nad půllitrem shrne dílo jako „baladu o ho*ně", nebo jen o ho*ně. Pokud chceme my z města říct o někom, že je z vesnice a podle toho vypadá i jeho chování, použijeme kromě starého známého vesan, vesanka i termín vidlák. O pěkné ženě se na Moravě často mluví jako o pěkné babě. Obličej může být čuňa, drňa, držka. Nejčastěji používaným souslovím potom je lištit po  (nebo dát do) čuni, drni... Když je někdo drzý, pak se může říct, že je pěkná čuňa, drňa, držka, nebo je i možné jednoduše použít slovesa, tedy čuňovat, držkovat.

 

     Tak bych mohla vypisovat dál a dál, že? Ale rozhodla jsem se, že budu pokračovat pěkně podle abecedy.

 

 

Jestlipak

byste věděli a znali

správný význam těchto slovíček:

 

 

 

babúňat - nádherný výraz, těžko přeložitelný, babúňá někdo, kdo ponocuje, taky otravuje a dělá při tom velký rámus
banděro, panděro - břicho, pro těhotné speciální výraz - buben
bar - v tomto případě jen předpona, když k tomu přidáme příslovce jaký, který, čí, kdo, co atd..= kdokoliv, kterýkoliv atd....(barjaký, barco....)
békat - má dvojí význam, buď nahlas zpívat, nebo pokřikovat, maminky běžně napomínají své děti: „Co na mně békáš?"
baže - výraz souhlasu, jasně
bo - neboť, oceníme zejména při chatování, nebo psaní sms
činaný - hezký, o dítěti, poprvé jsem uslyšela asi před sedmi lety. Moje tchýně se tak vyjádřila o mé novorozené dceři a jejím prvním vnoučeti.
čmuček - opět těžce přeložitelný výraz, ale když někoho nazveme čmučkem, není to rozhodně nic lichotivého
čuryna  - velká sranda
dodrbat - něco pokazit
esli, eslivá - jestli
eště, ešče - ještě

fósa - vousy
hnáta, haksna - noha, běžně se používá, i když by se nezdálo, není nijak pejorativní, můžeme říct o pěkné mladé ženě s dlouhýma nohama, že má pěkné haksny, nebo hnáty
galán, galánka - od mých 13 let, jsem byla běžně dotazována, jestli už mám já dcérečka nějakého galána (nápadníka)
gatě - kalhoty
gaťky - dámské spodní kalhotky
gebeňa - hlava
heblo - cokoliv, nějaká velká neskladná často zbytečná věc
hen, henka - tam (na otázku, kde něco je, se vám běžně dostane odpovědi: henká)
hépat - skákat
hrubá - tlustá (setkala jsem se v tomto významu poprvé u kamarádky v Ostravě, když se mně ptala, jestli si dám tenkou, nebo hrubou párečku (párek))
chromat - kulhat
ja ťa dymnu, dymnout někoho, do něčeho - bouchnout, praštit
jarabý -  pamatuji si z písničky „Kohůtek jarabý"  - kropenatý

jebnout - v tomto případě, praštit, (Jebnul sem sa do gebeni - Bouchl jsem se do hlavy), občas se používá podstatné jméno jeb (To byl jeb - To byla rána)

 

 

Tak, a to pro dnes stačí, další pokračování příště.

Jen - ještě mám pro vás, kudlanky a kudlánci,

MALOU HÁDANKU:

 

o kom u nás na Moravě  říkáme,

že je móňala,

nebo že se móňá?

 

Paula

 

 

Komentáře (84)add feed
no tohlůe bylo super! : Alena Puntíkovaná
Já akorát vím, že sklínka není sklenička, nýbrž láhev a že sifon není součást dřezového odpadu, ale sodovka. Už se těším, až dojdete k té zatracené lepenici.
únor 14, 2008 03:42
Přesný význam neznám, ale : saffron
jednoho Móňalu znám osobně smilies/grin.gif
únor 14, 2008 08:19
Móňala : Myška
je od slova móňat se, to znamená být moc pomalý, zdržovat, teď mě nenapadá ekvivalent ve spisovné češtině, protože móňala, móňat, používám automaticky. Je to něco jako když se řekne "seš jak zpomalené film".
Na Moravě, tak jako v Čechách, je řada nářečí, a ne vždy se daří člověku odjinud dobře identifikovat co co znamená. Vzpomínám si, že když jsem z moravské metropole přesídlila do šluknovského výběžku, že mě ze začátku tahalo za uši, když šli nakupovat "do kráámů", tedy do obchodu, brněnsky kšeftu. Moje tamní kamarádka, pocházející z Ostravy zase říkala, že jde "z tama", tedy od tam.
únor 14, 2008 09:00
Jo a naše brněnská šalina : Myška
vlastně vznikla tak, že se zkracoval tehdejší název tramvaje, die Elektrische Line (nevím jestli to píšu dobře), elektrišeline, tedy časem šalina.
Brněnské čtvrti Pisárky se říká šrajbec, z německého schreiben - psát.
A tak bych mohla pokračovat, ale nevím, jestli to tady někoho zajímá...
únor 14, 2008 09:04
Je to směs : ježibabka
dětského blábolení, zpotvořené němčiny a řekla bych místy i jiddiš, ale kde je ta čeština?
únor 14, 2008 09:06
překládáme z moravštiny DO ČEŠTINY : d@niela
smilies/smiley.gif, ale třeba by stálo za to, zas najít pár výrazů, kterým by nerozuměli Moraváci....
Sem s nima, pokud nějaké najdete!
únor 14, 2008 09:13
Jestli pak víte, co to znamená : David
Kdybych bábel ...

Můj děda to často používal.
únor 14, 2008 09:40
Perfektní slovník cizích slov on-line :-) : Míša šíša
Žádné výrazy, kterým by Moraváci nerozuměli, neznám, ale hrozně mě tahá za uši, když slyším, jak někdo říká, že je "ze z Plzně" nebo "od Budějic" smilies/smiley.gif
únor 14, 2008 10:24
Myško, pokračuj : Míša šíša
Samozřejmě že nás to zajímá!! Moc!
únor 14, 2008 10:26
V dětství jsem nějaký čas žila na Moravě, : mamča
přesněji : V Olomouci. Moji příbuzní hovořili krásným hanáckým nářečím, a já jim zpočátku vůbec nerozumněla. Když na mě sestřenice houkla :"Dejsemkátenbot", tak jsem koukala jak zjara. Naštěstí svůj požadavek doplnila posunkovou řečí, takže jsem pochopila, že jí mám podat botu. smilies/cheesy.gif

únor 14, 2008 11:25
jééééé - to je taky pěkný idiom, mamčo, : ivanka
ten jsem neznala... (koukat jak z jara)

znám zatím jen tohle:
být z něčeho celý nakřivo
být z něčeho vedle sebe
být z něčeho vykulený
být z toho jelen
být z něčeho na větvi
-
nebo:
koukat jak vyvoraná myš
koukat jako péro z gauče
koukat jako sůva z nudlí
koukat jako tele na nová vrata
koukat skrz prsty
---
dobrýýýýýýýýýýýýýý
únor 14, 2008 11:40
Misa sisa : jajinecka
Zadnej, ale opravdu zadnej plzenak nerekne, ze je ze z Plzne...
únor 14, 2008 12:05
ivanka : mamča
koukat zkrz prsty nemá stejný význam jako třeba čumět jako péro z gauče - tedy udiveně.
Koukání skrz prsty znamená spíš něco jako opovržlivě, s despektem.
únor 14, 2008 12:08
... proto obdivuju lidi, kteří umí DOKONALE cizí jazyk... : d@niela
vždyť tohle nezvládá ani mnohý "našinec" smilies/grin.gif
únor 14, 2008 12:25
Jájínečko, : Míša šíša
když mi někdo řekne, že je ze z Plzně, tak si myslím, že je opravdu z Plzně a už nepátrám, jestli je původem odněkud odjinud, odkud si přitáhnul takovou polámanou češtinu. Jen říkám, že mě to tahá za uši.
únor 14, 2008 12:30
Přestěhovala jsem se : Káča
z Brna do středních Čech, takže můžu zodpovědně prohlásit, že jsem neměla nejmenší tušení, co je to čumbrk, gumovky, bác (a pokud si vzpomenu na další, tak doplním), ale většinou tedy spíš Středočeši některá slova nerozumějí mně, i když se snažím přizpůsobit, ale někdy to ujede, protože použiju slovo, který je pro mě úplně přirozený a až pak se dozvím, že se v Čechách vůbec nepoužívá, třeba příslovce "vrchem" smilies/shocked.gif)
únor 14, 2008 12:46
Míšo šíšo : bb
od Budějic, tomu rozumím tak, že není přímo z toho města, je z vesnice nebo malého města, jejichž název by nikomu nic neřekl, takže by stejně musel vysvětlovat, že se to nachází poblíž Budějovic - čili "od Budějovic" je pro mě budějovicko
ze z plzně jsem teda ještě taky neslyšela :-)
únor 14, 2008 13:24
Nebo třeba já řeknu rožnót, rožnout, : Myška
a myslím rozsvítit, to v severních Čechách nepoužívají.
Pokračování Brna - čtvrti Černá Pole - Blekfíld, Královo Pole - Kénik, Židenice - Šimice, Staré Brno - Oltec, koupaliště Riviéra - Rivec, přehrada - prygl. Hrad Špilberk - Špilas, Kraví Hora - Monte Bú.

A víte co je to gómat, zgómnót?

únor 14, 2008 13:36
... : bb
tady u nás se taky občas používá rožnout, hlavně starší
únor 14, 2008 13:39
Káča : mamča
Každý druhý Pražák je z Moravy. Přestože se většinou přizpůsobí místní mluvě a jako první přestane říkat "já su" "já chcu", tak stejně používá výrazy, které nejsou v Praze běžné, jako např. "rožni" (rozsviť) nebo "navrchu" (nahoře).
Ale my, rodilí Pražáci, to necítíme jako jazykovou křivdu. Je tady takový Babylón jazyků a nářečí, že to neřešíme.
Jen když slyším zprávy na Nově, které většina hlasatelů čte jakýmsi zvláštním nedbalým dialektem s otevřenými samohláskami, tak chápu, proč na nás - Pražáky, mají Moravani vztek. To je skutečné kur**ní spisovného jazyka českého.
únor 14, 2008 13:40
od Budějic - nebo taky od Buďouc : alena tečkovaná
Plzenština se mi líbí..je taková zpěvná. Vrchem - to he jako "shora"? Kdysi byla moje kamarádka hostem na Moravě a tam po ní chtěli, aby si vzala žufánek - ona sice nepochopila proč, bylo dopoledne a vařilo se - ale poslechla a oblékla si župánek. (holt jiný kraj, jiný mrav.
únor 14, 2008 13:40
Mne se zas strasne libi : jajinecka
jak se mluvi na jizni Morave....na Slovacku. Chodila jsem s klukem odtamtud a byla to nadhera...kdyz spustil, tak ja plzenacka jak poleno nerozumela ani cslovo a koukala jak pero z gauce a rozhodne ne skrz prsty... smilies/wink.gif
únor 14, 2008 13:47
no jo ta naše čeština je taková tvořivá, : Inka
já také užívám když něco někam založím a nemůžu to najít, tak říkám, že jsem to "zašudelila" a kamarád šikulka když ještě potřebuje doma něco udělat, tak říká já tu ještě něco "pošouním" a brnknu Ti.
Jinak mám tetičku v také v "Budějicích" a jako pražák to užívám běžně, protže to slyším od narození. Místní rodáci z Budějic mají též zvláštní skloňování příjmení říkají třeba třeba rodina Foglů, Háchů, Jirsů. My bychom řekli Foglovi, Háchovi, Jirsovi....
únor 14, 2008 13:47
horší je to když mám taková : Inka
vymyšlená slova třeba přeložit smilies/wink.gif
únor 14, 2008 13:49
Kaco : Manul
Ja se taky na nejakou dobu prestehovala z Moravy do Strednich Cech. Doplnila bych jen vyraz "prijdu dyl" ktery mi pripadal trochu podivny i kdyz ne nesrozumitelny.
Hantecu se ani neda rikat nareci, to uz je upne jina rec, stejne tak jako prajzstina. Z Prajzke skoro pokazde odjizdim smovym slovem.
únor 14, 2008 13:54
... : bb
alenoT ano, vrchem plněná pračka je plněná shora :-)
tu se taky říká u Jánů, u Vlků, u Němců

a co teprve jídlasmilies/smiley.gif někde se dělá bramborák, někde vošouch
někde švestkové knedle, někde blbouni se slivkama, někde trnkové koláčky - a je to totéž



únor 14, 2008 13:56
nojo bramborák... ten má jmen... : ivanka
kramflek - jinak se tomu u nás neřeklo...
táta uměl ty nejlepčí kramfleky :-)))
únor 14, 2008 14:01
Bb, : Myška
švestkové knedle by se u nás řeklo těm, které jsou z kynutého těsta. Koláčky jsou z bramborového těsta.
únor 14, 2008 14:02
To "přijdu dýl" : Myška
bylo ze začátku v Čechách pro mě taky celkem tajemné. Než jsem se zeptala, že. Ale to na mě čučeli jak z jara, že to nevím.
únor 14, 2008 14:04
Cezenec : alena tečkovaná
tedy cezený nudle - jinak nudle s mákem nebo tvarohem. Moje sudetská severočeská babička vařila cezenec, alias cezený nudle.Jo a Blbouni byly kynutý, ale uvnitř s povidlama.Byla to oblíbená krmě na chmelových brigádách a v kasárnách.
únor 14, 2008 14:07
Šufánek, čili naběračka - : Myška
od mala jsem slyšela jen šufánek. Když na nás při nějaké příležitosti učitelka ve škole vybalila slovo naběračka, nevěděla jsem, že je to šufánek. Dodnes je mi slovo naběračka cizí.
únor 14, 2008 14:08
v Severních Čechách, kde jsem vyrůstala : alena tečkovaná
se říkalo "sběračka". Mojre kolegyně původem z Jižníh Čech vaří lahůdku zvanou "prdla na koště" - ale recept, bohužel neznám.
únor 14, 2008 14:21
Jak pročítám komentáře, : Jitka
zdá se mi, že už se to všechno pěkně promíchalo, takže já od Plzně znám taky slovo sběračka jako se to údajně říká v sev. Čechách. Ze z Plzně se domnívám vzniklo z toho, že se říká zezdola, zeshora apod. Ze z Plzně bych byla taky nikdy neřekla a ani jsem to nikdy od Plzeňáka neslyšela. Moje maminka užívala taky různý zvláštní slova, který jsem si musela od ní nechat přeložit - třeba firhonka, dršlák, šůta a plno dalších, který už si ani nepamatuju, protože už skoro čtyřicet let žiju u Prahy. A příjmení mají v mým rodným kraji ještě jiný zakončení - Novákojc, Procházkojc apod.
únor 14, 2008 15:04
Hen... : Vodoměrka
to bylo nejpoužívanější slovo našeho dědy... to bylo hentam, podej mi hento, henti tam byli a už něvěděli, henco by vymysleli...
A taky je tu krásné slovo HALUZ...
Bramboráku se u nás říká CMUNDA...
No a babička zase místo záclonek říkala FIRHAŃKY...
Od tchýně jsem zase pochytila slovo DÝNKO... dlouho jsem nevěděla, co to je, až mi bylo prozrazeno, že je to dřevěné prkénko na krájení...
smilies/smiley.gif
únor 14, 2008 15:19
Firhonka je zřejmě firhaňk, tedy : Myška
závěs. Dršlák a šůta netuším...
únor 14, 2008 15:20
Haluz je snad známá : Myška
všude, ne? Je to větev. Ale říká se i "to byla haluz", jako že je to legrace, nebo ve významu to bylo něco hrozného.
únor 14, 2008 15:23
taky jsme měli u babičky firhaňky : alena tečkovaná
a jelikož bylo do Německa kousíček, používaly se germanismy typu :Koukni se jednou (Kuk mal) a místo kapesník se tam říkalo "šátek" (Tuch).
únor 14, 2008 15:37
Haluz : Vodoměrka
Jednou jsme byli v Karlových Varech a když jsme tam říkali, že při větru nám haluz rozbila okno, tak nechápali, co to je... a při ochutnávání pravé trnkové slivovice zas jeden expert tvrdil, že trnková je sice moc dobrá, ale že taková švestková že je ještě lepší - a nechápal, čemu jsme se smáli smilies/grin.gif
únor 14, 2008 15:47
ano, taky mám větev ze Sudet... : korčagyn P.
tyštuch - ubrus
lajntuch - prostěradlo
cinkostn - skleník
šláftruňk - doušek na dobrou noc
jarmara - skříň
pukét, tringelt - ale to asi víte, že?
... a další
babičce jsem rozuměl, ale nerozuměli mi pak ostatní, když jsem to pak ve škole opakova
únor 14, 2008 15:51
nojo - my jsme jako děti : alena tečkovaná
hrávali hru "Hans kommit-vífílštyt? odpověď byla tři slepičí, dva sloní , atd. V Praze děti tuto hru neznaly - hráli"Honzo vstáfej - kolik je hodin?" smilies/grin.gif
Doma jsme tedy měli gláskostn, tyštuch,lajntuch - ale kupodivu skříně. Nisméně jsme měli verštat, a dříví a uhlí jsme měli v šupně.
únor 14, 2008 15:59
Lajntuch, šláftruňk znám, : Míša šíša
to používá můj tatínek. Šůty říkáváme botám, většinou v hanlivém slova smyslu (už jsou prostě jetý). Bramboráku říkáme bramborák, ale moje babička říkávala cmunda anebo kucmoch.

Ta příjmení s "ů" na konci se používají nejen u "Budějic", ale i o kousek dál na Šumavě. Navíc tam ty koncovky zpívají a tahají do neuvěřitelných výšek. Na moji babičku vždycky volávali "paní Svitáků-ů-ů-ůůůůů" a já v dětství málem učůrávala smíchy a pitvořila jsem se po nich. Dnes mi to přijde docela kouzelný.
únor 14, 2008 16:07
Jo..k tomu přijdu dýl : Káča
se mi pojí ještě, že se něco nechá (udělat například)...to se asi používat nenaučím, pro mě má slovo nechat jen jeden význam.
Jinak třeba používám slovo prošvihnout nebo že je něco polámaný (jako rozbitý), tak to prej je taky moravský. Jinak hantec bych vůbec nenazvala mluvou, protože ho v Brně až na pár slov (viz šalina, kterou zná opravdu každej) skoro nikdo nepoužívá...je to spíš taková báchorka, kterou zpopularizoval Donutil.
únor 14, 2008 16:11
A co treba HEPETO...? : jajinecka
Pouzivate to nekdo nekde?
únor 14, 2008 16:43
co by to mělo být?" : korčagyn P.
tajdleto?
únor 14, 2008 17:16
no, a to móňala, móňat : korčagyn P.
není to louda, loudat?
únor 14, 2008 17:17
Mám příhodu Cizojazyčnou : alena puntíkovaná
pracuje s námi dívka Sylvia , takto rodačka z Bratislavy. Tuhle přišla k nám do kanceláře a ptala se, zda u nás nenechala šálku. Žádnou šálku jsme nenašli, tak jsme jí řekli, ať se třeba podívá po chodbě, nebo dolů do kantýny - nebo do výtahu, prostě, jestli jí neztratila někde tam.Ona na nás vyjeveně koukala a pak se zeptala, co vlastně znamená šálka česky, tak jsme řekli, ža malou šálu a ukázaly jí řečený kus oděvu. Začala se smát a vysvětlila nám, že slovensky šálka je to, do čeho si lejeme kafe - tedy hrneček.
únor 14, 2008 17:47
ještě před večerem : Manul
jsem si vzpoměla na jeden rozdil mezi českou a moravskou mluvou, na ktery mě kdysi upozornila sestřenka a ja jeji pozorovani dale ověřovala v praxi. Na moravě je většinou hloupa kolka kača, víc na západ už je z ní káča (to není nic proti "Káče"). A ještě víc se tento rozdíl projevuje u jineho slova, ktere se mi nechce psat, má poslední 2 písmenka stejná jako ta káča.
Ja si taky myslím, že větší část brňáků má jen plnou pusu hantecu, ale na víc než na šalinu se nezmůžou. Ale jednou jsem jela stopem s chlapíkem, který jej celkem plynně ovládal, nevím, jestli nepatřil dokonce k nějakému klubu hantecářů.
únor 14, 2008 17:51
míme mladou dívku - kolegyni : alena puntíkovaná
původem z |Brna a ta tuhle vyprávěla, jak si spletla tramvaj a dojela úplně jinam, než chtěla- lčila to tak, že jela tou šalinou úplně na druhou stranu, než chtěla, tak jí povídám, no víš, kdyby ses vykašlala na šalinu a jela tramvají, tak jsi určitě nezabloudila smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
únor 14, 2008 17:56
Myško : skaz
gómat - vědět,zgómnót -odkoukat,naučit se.Šufánek,firhaňky,jó a ještě erteple a beleše,to byla babička.
únor 14, 2008 21:25
Káčo, : Myška
jenže v Brně se hantecem mluví. Není to žádná báchorka, jak se mylně domníváš.
únor 15, 2008 06:56
Myško, : Jitka
firhonka byla opravdu záclonka, ale jen taková krátká, navlečená na dvou do sebe zapadajících hliníkových tyčkách, dokonce si myslím, jestli to neměly být jen ty tyčky. Šůty byly šišky a jetý boty byly bůty. Dršlák říkala maminka takovýmu velkýmu cedníku, přes který cedila polívku.
únor 15, 2008 07:42
Jitko, díky. : Myška
U nás se říká firhaňk čemukoliv na okně, ale spíš závěsu. Šůty - šišky jako z těsta na jídlo, nebo šišky ze stromu?
Germanismy se v Brně používají taky, laintuch (prostěradlo), zupa (suppe - polévka), štatl - město, a další.
Dost mi v Čechách dělalo ze začátku potíže to, že když jsem řekla, že chci sodovku, dostala jsem sifon, tedy neochucenou vodu s bublinkami. Pro nás sodovka = limonáda.
V Čechách jsem taky poprvé jedla na vánoce bílou klobásu. U nás doma v Brně se nikdy nedělala, měli jsme a máme rybí polévku, smaženého kapra a bramborový salát. Zkusili jsme tedy tu klobásu, ale ani mě, ani rodinu nenadchla.
únor 15, 2008 08:05
z detstvi u ostravske babicky : mura
si pamatuju strample.
tech slov bylo mnohem vic, ale uz jsem je zapomnela.
a protoze jsem tam jezdila od malinka, snadno jsem chytila ostravsky prizvuk a po navratu do prahy chvili trvalo, nez me opustil, z cehoz byla na nervy moje mama, protoze si myslela, ze ji to delam schvalne smilies/grin.gif
dodneska, kdyz na me zacne nekdo mluvit ostravsky, uz v druhy vete ten prizvuk zase chytam
strasne rada bych nekdy slysela prazskej prizvuk, ale jako rodilemu prazakovi se mi to asi nepodari smilies/sad.gif
únor 15, 2008 08:09
Znáte ? : David
špejchar
kvelb
netynky
kostrbáče
prdelačka
šišmák

únor 15, 2008 09:07
Šůty = šišky, tak to jsem fakt nevěděla :-) : Míša šíša
Špejchar měl můj strejda, byla to taková místnost mimo chalupu a měl tam spousta krámů a vedle toho plno zajímavých věciček. V původním slova smyslu asi něco jako odkládací místnost? Anebo špajz?
Kvelb = obchod, netynka říkává moje tcháně kynutému koláči s meruňkama a drobenkou, prdelačka je zabijačková polévka - a kostrbáče a šišmák mi vůbec nic neříkají.
únor 15, 2008 09:14
Šůty : Jitka
jsou šišky ze stromů, šišky jako pokrm jsou šlejsky. A vzpomněla jsem si na rozpíčky, což byly vdolky pečený v troubě a jedli jsme je k rajský omáčce bez masa. Jinak moravštinu neznám, protože široko daleko v mém okolí se nikdo z Moravy nikdy nevyskytoval. Překvapila mě puntíková Alenka, které se líbí plzeňština, ze které si v rodině utahujeme a můj synovec ji skvěle napodobuje. Ale je to přízvuk spíš z okolí Klatov a Přeštic, kde mají tak široké "á", že zní téměř jako "é" a působí to hrozně komicky. A taky místo tohle říkají tuto a když si z mé kolegyně kdysi dělali legraci z nějakýho krajovýho výrazu, ona prohlásila - tuto já vůbec neřikam.
únor 15, 2008 09:28
Myško : Káča
V Brně jsem se narodila a třicet let tam žila a znám tam pouze jednoho člověka, který aktivně mluví hantecem, protože je to jeho hobby. Nepočítám-li těch pár slov, které se do řeči vloudí každému Brňákovi. Ale stylem, který byl prezentován např. v reklamě na Starobrno opravdu nemluví nikdo, to se na mě nezlob. Trošku mě to rozčiluje, protože kdykoli řeknu, odkud pocházím, tak se mě většina lidí začne vyptávat na hantec, jakoby na Brně žila tlupa tatarů, která mluví nesrozumitelnou hatmatilkou, protože co si budeme povídat, hantec je jazykový paskvil, na který není důvod být kdo ví jak pyšný...alespoň podle mýho skromnýho názoru.
únor 15, 2008 09:32
... : Káča
v Brně (pardon překlep)
únor 15, 2008 09:34
Káčo, : Myška
čistým hantecem asi fakt už nikdo nemluví. Aspoň tak jak je prezentován v reklamách. Jsou Brňáci, kteří používají dost slov z hantecu, potom ti, kteří používají pár slov, a jsou Brňáci, kteří hantec nepoužívají a nemají k němu žádný, nebo spíše odmítavý postoj, třeba jako Ty. Já na hantec pyšná jsem, používám při řeči pár slov, ale rozumím mu. Jestliže chceš o hantecu uvažovat jako o jazykovém paskvilu, musela bys tak uvažovat i o nářečích, protože ani nářečí, ani hantec nevznikly uměle, ale vývojem ve specifickýcjh podmínkách. A ani nářečím nikde nemluví sto procent obyvatel daného regionu.
únor 15, 2008 10:02
muro : Kamila
mně se to podařilo, zachytit příšerný pražský přízvuk. Když jsem se vrátila z ročního pobytu ve Státech, slyším na Ruzyni z reproduktorů" PŘEEPRAVTE SE K ODLETU LETADLA DO OSTRAVEE", no byl to dost šok smilies/grin.gif
únor 15, 2008 10:09
Řešení : David
špejchar = sýpka
kvelb = krám, klenutá místnost, přeneseně i velká spíž
netynky = škvarkové placky
kostrbáče = bramboráky
prdelačka = zabijačková polévka z krve a krup
šišmák = cukroví

únor 15, 2008 11:08
Pražský přízvuk : David
Je trochu omezené hodnotit kvalitu přízvuku někoho jiného. Jistě existuje středočeská výslovnost, slezská výslovnost, jihomoravská výslovnost, hanácká, jihočeská atd., ale podle čeho chcete určovat, která z nich je "lepší" a která "horší" ?
Spisovná čeština je stejně jako BBC english umělý jazyk a poměřovat "hodnotu" dialektu podle toho, nakolik se těmto normalizovaným předpisům blíží je stupidní. To bys museli mít pro lašské nářečí jen slova opovržení.
únor 15, 2008 11:28
... : Kamila
pozastavila jsem se nad tím, jak asi moje výslovnost působí na jiné, nevím, proč mi Davide nadáváš do omezenců...
únor 15, 2008 12:01
a vůbec : Kamila
máš pocit, že tu někdo řekl, že něčí výslovnost je lepší a některá horší? A slova opovržení - zaznělo to něco takového od někoho, kromě tebe?
Až doteď to bylo velmi milé povídání, mně se líbí všechny přízvuky, každý je jiný a jinak zvukomalebný. Jen jsem do té doby nevěděla, jak vůbec může vypadat přízvuk z Prahy. Jako rodilý Pražák jsem se mylně domnívala, že v podstatě žádný přízvuk nemáme.
únor 15, 2008 12:06
ale ale, lidičky, pevně doufám, že ani jeden z vás to nemyslel nějak pejorativně :-))) : d@niela
kdysi dávno, na studiích, mě po mém "nádherném" (a celonočně pilovaném) školním proslovu, pan profesor Lehovec těžce sprdnul, že sem rozezpívanej Pražák, že pokud bych náááhodou chtěla mluvit jinde než v koupelně sama k sobě před zrcadlem, že se mám odnaučit zpívat.
Jéžiš, jak mě tenkrát naštval... Vidíte, dodnes si ho pamatuju smilies/grin.gif
Ale - kde by bylo "naše doma", kdybychom byli všichni na jedno brdo? Pevně doufám, že oba jste to nemysleli zle, žejo?
OK - buďte rádi, že nejste doma a nemáte puštěnou televizi jako já, a nešílíte stejně jako já... Promlouvají a hřímají tu komunisté, mám husí kůži, když poslouchám, jak a kam jsem se zase vydali...
TO je hrůza... a ne nějaký přízvuk, přátelé... Kamila stopro nic zlého nemyslela!
únor 15, 2008 12:23
... : olina
ja pochazim ze sluknovskeho vybezku, takze morava a jeji nareci a mluva byla pro mne velice daleko. setkala jsem se s ni az ve statech ,kdyz jsem bydlela spolecne s osmi moravaky. to byla sranda / pro me / , ted uz jsem si zvykla , osm let ziju s moravakem a uz jsem i obcas neco pochytila a kdyz mluvim s nasima, tak pry tam slysi nejake ty odchylky. ze zacatku mi taky rikali / moravaci / ze zpivam, az po tomhle jejich upozorneni jsem si toho opravdu vsimla, ze nejaka ta slova tahaaam smilies/grin.gif . porad me ale desne taha za usi ostravstina, ty jejich "kratky zobaky" , ale jinak se mi to vse moc libi, jak je kazdy kraj proste jiny.
únor 15, 2008 13:18
ježíš, kdo tady koho obviňuje : alena tečkovaná
jenom se bavíme tím, jak květnatý a barvitý je náš jazyk - jo, Pražáci prý zpívají, já udajně taky - tuhle mi vykládala známá z Ostravy, jak se strašně nasmála, když se Pražák s Plzeňákem dohadují, kdo víc zpívá...přesně jak dí Daniela - není důležité jak to říkáte, ale CO VLASTNĚ říkáte.
únor 15, 2008 13:20
Omlouvám se, Kamilo : David
Nebylo to mířeno na tebe, jen mi ty obraty jako "nedbalým dialektem" a "příšerný pražský přízvuk" připomněly v jistých kruzích oblíbené povýšené hanění pražské výslovnosti jako barbarské.
únor 15, 2008 13:53
Davide : Kamila
pak i já se omlouvám, že jsem se jak ta potrefená husa ozvala. Jen jsem v první chvíli dostala vztek a v druhé mi to přišlo líííítooo smilies/grin.gif...no, ženská. Nakonec mi taky došlo, že ne každý z Kudly ví, že jsem z PRAHÉ smilies/wink.gif
únor 15, 2008 14:08
Jo. A eslipak víte, : Krakonoš
co je to "kykyrys"? smilies/wink.gif Svým "přijdu dýl" jsem před dávnejma a dávnejma rokama vytáčel svou tehdejší moravskou přítelku tak, že se se mnou chtěla rozejít. A když jsem ji chtěl fakt dorazit, řekl jsem místo šuplík šuflík, jak se říkávalo v rodině moji mámy smilies/cheesy.gif.
únor 15, 2008 16:36
Majíc syna šermíře : Alena Puntíkovaná
vím co je kyrys - ale kykyrys teda né...co je to?
únor 16, 2008 00:00
No, už to tu nikdo nečte, tak prozradím: : Krakonoš
Je to to samý, co bazmek, jen se to používalo kdesi na olomoucku a severnějc. A co je bazmek, ví každej, žejo? smilies/wink.gif
únor 16, 2008 16:12
Krakonoši, : Jitka
prej prozradím a napíšeš slovo, který mi taky nic neříká, i když mám dojem, že už jsem ho někdy slyšela. Tak prozraď, prosím, co je to bazmek? smilies/smiley.gif
únor 18, 2008 12:12
Tož, : Krakonoš
bazmek a kykyrys je věc, kterou potřebujem pojmenovat, ale pojmenovat neumíme, ani často nevíme, k čemu slouží a zda vůbec k něčemu slouží. Je to technickej termín, se kterým si vystačíme téměř pro všechno třeba při nákupu náhradního dílu na auto, nástroje v kutilskejch potřebách, při jakýkoli činnosti, práci či hobby. Za chvíli jdu jezdit na koni, tož mu na hlavu nasadím ten kykyrys a na záda hodím bazmek, abych z něho nespad, např. smilies/wink.gif
únor 18, 2008 13:35
Krakonoši, takže bazmek a kykyrys je totéž, : ivanka
co štyft a trýb a čudlík?

Prostě takový to "todleto"
únor 18, 2008 15:31
Jo :-))) : Krakonoš
Nebo "takovej ten gumovej hajzl pod kapotu" a podobně. Ovšem pravda je, že kykyrys bejvá často negativně citově zabarvenej, takže nejlíp zazní v souvislosti s výše uvedeným předmětem, kterej nás z nějakýho důvodu naštval (třeba proto, že nefunguje). Jestli je tomu tak i s bazmekem, si nejsem jistej.
únor 18, 2008 17:35
Nevíte někdo náhodou : Otíček
kde se dostanou koupit dzindziky?
březen 05, 2008 20:00
Tak to sfóknem dohromady ne? Moji milý študénti... : Kitty
Takže, nečekovala sem to celý, ale někde se ještě furt hantecem šprechčí. Je to hlavně v zapomenutejch vesnicích okolo štatlu. Vidláci to maj jednoduchý. nic je neovlivňuje. Hantec se za dobu Masaryka decánko změnil a jestli budete všichni chcet tak si jenom ze zavřenýma bulvama slyšte jak šprechčí moravák a jak cajzl... tedy pražák. Bude to sakra rozdíl. Hantecem se jinak fakt moc nešprechčí. Není to lukrativní... a tak zůstala jenom ta šalina, málo kdy električka(či šmirgl-což je Tramvaj(šalina je lepší. říkneme "šalinkarta" cajzlové "tramvajenka" co vám z ní líp?), nebo fízl, švestky, chlupatí(policajt), cajzl, čížek(pražák), Řepa(hlava, čelo), hópnót(houpnout-někam skočit, pro něco), Hodíme sicnu (tady kempnem... ech ani já nevím jak bych to řekla česky. Ale je to od německého wem platz), Klepeta (ruce), haksny (nohy- ten měl haksny jak retychové pavók), Retych (záchod) atd. Možná že se eště hodně po brně objevuje slovo hafo, ale to není z hantecu. děda ho neznal. to je prej nějaká ostravština. Mám toho hodně, ale to bych tady dřepěla(sedět) tejden... nemám čas se válet(lenošit(???)) u pekelného stroje (pc(písí)P-ekelný S-troj) věky...
červen 20, 2008 11:23
KYKYRYS : KYKYRYS
KYKYRYS je starodávná kožní choroba a vypadá asi jako TY smilies/tongue.gif
březen 21, 2009 18:24
Monala : Gauny
U nas v brne tohle slovo znamena, ten kdo mona nebo je molana, je proste zvedavy clovek, ktery neco hleda nebo se v necem hrabe a neda si pokoj
červen 12, 2009 01:25
východ východních Čech : Jana K.
Běžně se tu používá koncovka oj místo ovi - dědoj, tátoj, bramborákům se říká křapáče (ale na střední škole, kde jsme byli z celých východních Čech, jsem se setkala i s výrazy kramfleky, cmunda, sejkory). Cvíboch byla bábovka, kůlna šupna, kůlnička šupnička, u babičky se místo "na půdě" říkalo "na hůře", brambory byly buď erteple nebo zemáky a u babičky dokonce zemní jabka, jarmárka byla skříňka, která sloužila jako spižírna, ovšem klasické spíži se říkalo špajz nebo špajzka. Hebedo je něco velkého a neskladného. Výraz vrchem je tu taky doma a nikomu nepřijde zvláštní. Verštat měl děda v seknici (v jediné obytné místnosti v chalupě, ve které s babičkou bydleli), a byl to jakoby svěrák na kus dřeva, ze kterého se vyráběly třeba loukože kol nebo násady k nářadí, dalo se na tom obkročmo sedět a přišlápnutím takového pedálu dole se vlastně shora upnulo to neopracované dřevo... taky se tomu myslím říkalo obřeznice. Byla to klasická pracovní pomůcka kolářů (nezaměňovat s kolaři, to jsou cyklisté). Sudeťácká češtino-němčina byla taky svérázná, pamatuju se, jak kdysi jeden kolega v práci vyprávěl, že když se hnala malá selátka do nejbližšího většího města na trh na prodej, Sudeťáci tomu říkali: Die klajne prasátka přes ten kopečka laufa. :-))) Inu, myslím, že takový cizinec, co se učí česky, by byl hodně zmatený z těch krajových zpotvořenin, stačilo by říct místo žízeň žížeň, což se taky dost používá, a nevěděl by. Krom toho tady kousek od nás je víska, která má přímo svůj osobitý dialekt - tak trochu krkonošsky to zní: koneu, mrkeu, kreu, stouka, ďouče, poliuka s rejžej, jdu dousi (do vsi)... Etnograf by se vyřádil. :-))
červen 03, 2011 19:16
... : Jana K.
jo, a zemlbába = žemlovka
červen 03, 2011 19:17
... : Jana K.
A ještě: moje babička dělávala z tvarohu, vařených brambor, vajíčka a krupice takové těsto, co se rozválelo na vymaštěný plech, pokladlo plátky jablek a pocukrovalo a maličko pokapalo máslem - říkala tomu "nadivajna". A když do bramborákového těsta nedala česnek a majoránku a rozetřela ho taky takhle na plech, upekla v troubě a hotové pokapala máslem a pocukrovala, jmenovalo se to "barches".
červen 03, 2011 19:20
... : Jana K.
V prvním svém příspěvku bych ještě ráda opravila loukože na loukotě (kdo spěchá, má si sednout). A vzpomněla jsem si ještě na jeden místní výraz pro takový ten pracovní nepořádek kolem vesnické chalupy (kupka klacků z lesa na zátop, kupka cihel na opravu komína... určitě si to každý z vás dovede představit) - tomu se v té nedaleké vísce říká "drápelí" nebo "krámelí"... :-))
červen 03, 2011 19:25
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]