O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

O KRYSAŘÍKOVI - VZPOMÍNÁTE? PDF Tisk E-mail
Středa, 06 listopad 2019

Měli jsme postel. Byla krásná, široká, pohodlná. Ale to bylo dávno. Ještě v dobách, kdy jsme si říkali, že dceři toho psa přeci jen koupíme. Vždyť, co se vlastně může stát... Ale poslechněte: Venčící procházky, na které mě krysařík bere s sebou, mají pevně stanovené trasy. Tytam jsou doby ideálů, kdy jsem věřil, že budeme objevovat nová zákoutí, nové cesty, nové možnosti. Na nic takového krysařík není zvědavej. On má své prověřené (pročůrané) trasy, a k čertu s novotami...


 

 

 

 


Jedna z tras vede kolem ozdobné brány ukončující teritorium německého vlčáka dosti hlučné povahy. A řekněme si to otevřeně - toto místo nemá krysařík rád. Procházíme-li kolem, vždy spěchá. A vlčák? Ten se snaží o jediné - probourat bránu.

Není to tak dávno, kdy jsme opět procházeli kolem brány a vlčák... nikde. Krysařík byl chvíli zaskočen neznámou situací. Několik vteřin bránu pozoroval a pak sebral všechnu odvahu malého psího srdce a vydal se situaci prozkoumat. Šel opatrně, co noha nohu mine. Pomalu došel až k bráně. Nic se nedělo. Tak tedy standardní postup: očuchat, cvrknout, očuchat, cvrknout... A pak se to stalo. Vlčák náhle stál těsně za bránou. Ten okamžik, kdy se k ní dostal, mi nějak unikl. Viděli jste někdy dřevěného krysaříka? Stojí a čučí. Vlčák se nadechl a jednou štěkl. To krysaříka oživilo a odpálilo o dva metry zpět. 

Poučení č. 1:   Klidně buď odvážný, ale měj kam utéct. 

 

 

Dnes jsme šli opět kolem "vlčákova". Brána zela dokořán. Poučený krysařík, kterého jsem měl na vodítku (jinak by zdrhnul) mě vláčel na druhý chodník. Jdouce za ním, zahlédl jsem vlčáka... jak se řítí na nás. Teď už vím, že je-li potřeba, umí krysařík s velmi malým rozběhem skočit na velkou vzdálenost přímo do náruče. Vlčák mezi tím prosvištěl otevřenou bránou a já se v rychlosti zamyslel nad místem, do kterého se mi zakousne nejdřív. Stalo se ovšem něco neočekávaného. Vlčák si náhle uvědomil, že je za bránou, svým celoživotním limitem a omezením a... celoživotní jistotou.

Skoro na místě se zarazil (na sněhu je to umělecký kousek), zmateně se ohlédl, pak na nás dvakrát nesměle štěkl a vrátil se za linii brány. Teprve tam se na nás rozštěkal. Pomalu jsme, já i v bundě zavrtaný krysařík, odkráčeli pryč. 

Poučení č. 2:   Ty, co tak odvážně štěkají, prověří až svět za bránou.

 

V okamžiku, kdy jsme schopni určit polohu krysaříka v naší posteli a nemusíme ani rozsvítit, je rozhodnuto, že ho musíme zase vykoupat. Periodické koupele krysaříka se stávají v naší rodině zdrojem veselosti všech. S výjimkou mě a krysaříka. Krysaříka je totiž nejdříve nutné polapit. Z tohoto důvodu se pořádá něco mezi safari a přivoláváním deště. Na způsobu, jakým se krysařík dokáže nacpat mezi skříň a zeď, by patrně zkrachovalo hned několik fyzikálních zákonů. Je-li konečně vytažen, vydává zvuky, kterými slibuje svou nehynoucí nenávist všem a na věky věků (minimálně však do nejbližší večeře).

 

Podle vztahu k vodě se psi dělí do tří kategorií:  

 

1. Psi, kteří vodu milují - vrhají se do ní kdykoliv jí spatří a není boha ani povětrnostních příšerností, které by jim v tomto skutku zabránili. 

2. Psi, kteří chovají k vodě odpor - do vody se nevrhají nikdy a ze zásady, jsou-li nuceni se k ní přiblížit, činí tak s nejvyšší obezřetností, neboť něčemu tak hloupě mokrému jako voda se nedá věřit.

3. Náš krysařík - aplikaci vody na své tělo vnímá jako jeden ze zákeřných způsobů, jak se mu jeho vlastní rodina mstí za nesmyslné maličkosti (jako je např. počůrání polštáře, sežrání čokolády z konferenčního stolku či pitvu bačkory), které se mu ani nedají dokázat a které si nepamatuje, neboť je spáchal už před několika hodinami.

 

 

Související obrázek

 

Jsa nesen do koupelny, dívá se krysařík, jestli se všichni dívají. A když zjistí, že se dívají, nasadí výraz mučednictví a slovní obrat "psí oči" náhle dostává netušené rozměry. S nadějí hledí zejména na paničku, doufaje, že ta zakročí.

Jediné, čeho se dočká je pokrytecké mumlání: "já s tím nesouhlasila, broučku." 

Na roli největšího tyrana v rodině jsem si zvykl. Jedna z mála věcí, na které se v této chvíli s krysaříkem shodneme, je nedůvěra k psímu šampónu. Smrdí nám oběma.

 

 

 

 

V názoru na to, co je voňavé, se však zcela rozcházíme. Myslím, že jsem dostatečně tolerantní, ale například tekutinu, co vytéká na poli z hromady hnoje, za voňavou nepovažuju. Krysařík, bohužel, ano. 

Postaven do sprchového koutu, zaujme krysařík postoj č. 14 (trpitelský - skloněná hlava a tiché vytí), který by slabší a nepoučené povahy mohlo přivést k víře, že má vyhráno.  

Samotné mytí je potom srovnatelné s operací mozku v prudkém lijáku; jednou rukou se křečovitě držíme okraje sprchového koutu, druhou krysaříka, třetí sprchu... ehm... jak jsem již řekl, není to nic jednoduchého. 

Je-li krysařík již vysprchován, neznamená to, že jsme zvítězili. Přestože jeho mírně obézní tělo vysušíme tak, že hrozí, že se mu na těle začnou dělat písečné duny, vždy se najde v srsti dostatek tekutiny, kterou je možné otřepáním se ohodit zeď do výše půl metru.  

Nejlépe v obýváku. To pak lépe vyniknou kousky bláta, které se nezdařilo vysprchovat.

 

 

A tak zatímco na sebe patlám sprchový gel (namočený už stejně jsem), krysařík pobíhá po gauči a snaží se do něj vetřít zbytky vody ze své srsti. Poté následuje výhružné štěkání zpoza polštářů, které se, po nenápadném položení psího šampónu na stolek, přemístí za gauč a nabyde na intenzitě. 

 

Nejbližší procházku doporučuji provést až za dvě hodiny. Máte tak zaručeno, že: 

1. se krysařík nenachladí

2. zůstane dvě hodiny čistej.

 

Pokud doufáte ve víc, nepořizujte si krysaříka, ale perskou kočku.

JÓN KIXX,

 

Blahé paměti;

kde je mu a jeho krysaříkovi konec…

 

 

Komentáře (7)add feed
... : Míša šíša
No jo, na krysaříka se zapomenou nedá. Zato jsem zapomněla, kam jsem si uložila všechny vytištěné krysaříkovy příběhy.
listopad 06, 2019 02:52
... : mamča
Krysaříkovy příběhy jsou skvělé. Taky je mám někde uložené. Doufám, že se tu postupně objeví všechny.
listopad 06, 2019 06:01
... : Mark
Krásně napsané. Danielko, budou i další příběhy? děkuji :-)
listopad 06, 2019 07:57
... : *deeres*
Malý terorista a uzurpátor. Uložené to nemám a asi jsem ani všechny příběhy nečetla. Tak šup, šuo, sem s nima!
listopad 06, 2019 08:23
... : Míša šíša
Tak to se asi nechá dohledat v rubrie Fauna a Flora, ne?
listopad 06, 2019 12:46
... : d@niela
Hele, kočky moje, tady jak je ta fotka krysařika v ručníku - tak KUK NALEVO!!!!
smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif

Nebudu to dávat znova, tady si to můžete v pohodě přečíst znovu - nebo poprvé... je to fakt pohlazeni na duši.
......
Děsný, neodolala jsem, a čtu si jak ty jednotlivé články, tak i komentáře pod nimi.
Ty vydají za další kus ...

listopad 06, 2019 15:28
... : doktor
Hurá Krysařík je zpět.Jasně,že vzpomínám a s takovou psí láskou.
listopad 07, 2019 12:45
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]