O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


BABIČKA A DĚDEČEK PDF Tisk E-mail
Úterý, 01 říjen 2019
Mám krásnou vzpomínku z dětství: můj dědeček byl ročník 1901, babička 1904. Když jsem se narodila já, měl děda za sebou šedesátku a babičce klepala na dveře. Často jsem k nim na Červený vrch jako malá jezdila, nejdřív na nejrůznější prázdniny a později alespoň v neděli na návštěvu. On si totiž děda čas od času brával našeho psa a chodil s ním na dlouhé procházky kamsi k šáreckému lesu.


 

 

 

 

 

Babička s ním nechodila, protože v té době už měla Parkinsonovu chorobu, doprovázenou třesem a těžko se pohybovala. Děda tedy na stará kolena (omlouvám se všem čiperným sedmdesátníkům), uklízel, vařil, pral a hádal se s babičkou. Jednou, když jsem zase přijela pro Egara, děda vařil a hned na mě, zeptej se báby, kolik tam přijde vajec, a babička zas: řekni mu, že tři, a tak to šlo celé dopoledne. Tlumočila jsem jim, nepromluvili spolu ani slovo.

 

Moje asi desetiletá hlava byla parádně zmatená - co se to tu děje?

Pochopitelně mi oba připadali příšerně staří a už vůbec jsem nechápala, jak můžou ve svém věku trucovat?! Myslela jsem, že to je jen výsada dětí.

 

Když jsem byla v koupelně a babička přišla za mnou, konečně byla příležitost se jí zeptat, co se to děje.

„Já s dědkem nemluvím“, odvětila.

 „Proboha proč?“

Babiččina spiklenecká odpověď mě dostala: „On mě poslal do pr…“, a následoval výraz nehodný čtení pro ženy, ovšem pro mě to byla konečná; dostala jsem záchvat smíchu, babička s dědou taky, a bylo po tlumočení.

 


 

 

Tahle vzpomínka patří k těm nejhezčím, protože to byl vážně úchvatný pohled na prarodiče, rozhádané z lásky.

PAVLA

 

 

Komentáře (2)add feed
... : doktor
Pavlo,hezká vzpomínka na babí a dědu.Pavlo můj táta byl ročník 1901 a mamka 1903,tak z tvého pohledu to byl děda a babí,ale pro to byli rodiče a vzpomínám na ně s láskou.
říjen 02, 2019 12:27
... : *deeres*
Moje dcera po mně ještě dnes požaduje několikráte již opakované rodinné historky. Šla jsem tak daleko, že jsem to celé pro ní sepsala a vytiskla jí i s fotkami všech příbuzných a všech dat, která jsem dokázala dohledat. Většinu těch příbuzných ona už ani nezažila. A i když ty moje vyprávěnky zná, tak kdykoliv,kdy na nějakou veselou událost přijde řeč, tak chce, abych to znovu vypravovala a neustále mne opravuje. Skáče mně do řeči a historky po svém vyšperkovává. Taková rodinná tichá pošta.
Pavlo,pěkné vzpomínání, stopa po našich příbuzných, kteří už nežijí, zůstává jenom v naší hlavě. Jednou jsem četla knížku, vlastně hrozná blbost, kde se psalo, že duše lidí žijí i po smrti jenom tak dlouho, pokud si na ně někdo alespoň jednou ročně vzpomene.
říjen 02, 2019 14:46
Napsat nový komentář

    Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley


Tyto znaky opište


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]