Ahojda Dani, a všichni ostatní, tak  jsem se dnes v 10:46 stala podruhé babičkou, MÁME FILIPA! Junior váží 4450 gramů a měří 55 cm! Jdu pro alkohol.... bude šampáňo! Hospodaříme u mladých, dokud  matka nepřijde z porodnice. Moc tě zdravím, naše dobrá vílo! To víš, Kudlanku teď trochu zanedbávám, ale vše se v dobré obrátí... WENDY

Mělo by to prý fungovat mnohem lépe než hrozby a trest. Respektovat je. Promluvit si s nimi, vysvětlit proč a půjde to samo. Děti jsou svéprávná inteligentní stvoření, na která není třeba vztáhnout ruku, protože při tom správném výchovném postupu prostě samy pochopí, proč je třeba něco udělat nebo naopak neudělat. Jsem náchylná tomu věřit, ale.... Zase vytahuji z aktovky shnilá jablka. Kdo ví, jak dlouho tam ležela!

Myslím, že jste už o mně (někteří)  slyšeli. Jsem to mimino Kryštof, a i když mi ta moje ženská tak pořád říká, tak už mě to opravdu dost uráží. A už jsem na tom tak dobře, že ji to i klidně řeknu. Jsou mi totiž už čtyři, a páni, já vám umím tolik věcí... Tak hlavně umím mluvit a to ukazuju všem a pořád. A aby to nebylo jen takové mlácení prázdné slámy, tak se hlavně na všechno ptám, abych se co nejvíc dozvěděl.

Z mateřské školky si toho moc nepamatuji. Matně si vzpomínám jen na obrovský knír pana školníka. Také na koloběžky s nafukovacími koly, o které byla vždycky rvačka a já si ji nikdy nevybojovala. Nebo na to, jak soudružka učitelka klukům za trest rozepnula knoflíky na rukávech a nesměli jít domů dřív, než si je znovu pozapínali. Největším zážitkem byla zřejmě chvíle, kdy chtěl Hugo vypíchnout Kačence oko špendlíkem.

Vinutí dítěte je prastará záležitost, v podstatě je to taková novorozenecká verze svěrací kazajky. Dítě je kladeno na plenu, ručičky na stranu, a tkanina je obalena kolem něj, aby ho znehybnila. Správné zavinutí a jemný tlak na tělo děťátka posiluje pocit bezpečí, protože si tak malé dítě připadá více jako v lůně matky. A ono spí, sladce a dlouze spí...

Tak si říkám, jak ty naše děti někdy dokážou být kruté... Není to dávno, co jsem řešila s dcerou její nafrněnou spolužačku ze třídy. Natálka je šikovná jedničkářka. Určitě jí to hodně pálí, ale krom toho je jedináček dvou bohatých podnikatelů a dává to tedy všem holčičkám kolem náležitě znát. Nechtěla jsem to nějakou dobu řešit a snažila se dceru naučit, aby se uměla tomuto bránit sama.

Z ohledu na naše databázistky a také vzhledem k mé až obdivuhodné zapomětlivosti, dávám následující (velice zajímavý, poučný a i rozmarně rozptylující) text do podrubriky Archiv. Abych tak předešla zbytečnému lovení v hlubinách kudlančích - bylo to tam? nebylo? Každopádně, tento text se toulá internetem už dost dlouho. Přesto (viz výše) stojí za to si ho zopáknout :-)))

A to je tahle otázka z mírnějších... "Mami, co je to šukat?" Jsem celkem otevřený rodič. Takže ve svých sedmi letech už moc dobře ví, jak se dělají miminka. Nicméně celý repertoár názvů tohoto procesu jsem mu ještě neodtajnila. Měla jsem nejspíš tušit, že to za mě udělají spolužáci.