„Tohle je dětinská záležitost, už jsme udělali jiné věci," s přehledem vypovídá Nigerijec Innocent Oseghale, vrah a kanibal.  Pamela Mastropietro, 18 letá drogově závislá dívka, byla na léčení v zotavovně v Corridonii, ale její závislost ji přiměla opustit léčebnu a 29. ledna tr.  odjela do Maceraty, kde se snažila nějak sehnat dávku... Tam potkala Innocenta Oseghale, který jí drogu nabídl, a to jí bylo osudné.

Ještě nedávno jsem měla na nohou běžky, uplynulo pár dní a je to na triko a na kraťasy. Krásné mne počasí inspirovalo k tomu, vyrazit do lesa a zjistit, co všechno už kvete. A kvete všechno, a naráz. Jsou pryč už sněženky a talovíny, nastoupily bledule, ladoňky a dymnivky. Modrou barvou až do fialova se chlubí podléšky s fialkami, které ostatním kytkám konkurují vůní, která se rozlévá po celém lese.

Většina lidí od sebe krysu a potkana nerozezná. Potkan je větší, silnější a krysu u nás už v podstatě z přírody vytlačil. Krysám se lépe dařilo v dřevěných stavbách, kterým už u nás odzvonilo. Potkani jsou inteligentní, odolní a děsivě rychle se množí. Protáhnou se každým otvorem, jsou žraví a nepřímo způsobili smrt milionů lidí.

Nejprve chodila do rodinné školy s ekonomickým zaměřením, pak pracovala jako švadlena, vdala se, narodil se jí syn, rozvedla se. Dlouhodobě se jí ale nedařilo najít práci. V té době dálkově získala maturitu. V r. 2006, když bylo jí dvaadvacet, se proto rozhodla odejít za bratrem do Británie, do Leicesteru. Záhy si našla práci jako uklízečka v restauraci, pomáhala tam také s mytím nádobí a později přípravou pro kuchaře.

Jako jedna z mnoha občas nakouknu na stránky Miroslava Macka, na jeho web "macekvbotach.cz". Tentokrát mne tam zaujalo něco, co věřím (a doufám), že zaujalo či zaujme i mnoho dalších. A dalo by se to komentovat jednou proklatě profláklou větou ze Shakespeara: "Je něco shnilého ve státě dánském..." A oč že se jedná? Čtěte, zamyslete se a ...

Kolikrát si říkám: “Co ještě náš rodný jazyk dokáže unést?“ Obrozenci během devatenáctého století na obrodu českého jazyka použili lidovou mluvu, ale také výrazy z polštiny, ruštiny i srbštiny.

Jak tak po léta sleduju všemožný projevy politiků, slyšim furt dokola to jediný: Nejdůležitějším úkolem posledních 30 let jsou reformy. To platí i pro léta následující. Bez reforem nebylo by života. Ne snad, že bych nepamatoval Novou soustavu plánovitého řízení, nebo Pěrestrójku, Chozrazčot (ten, mimochodem, vůbec nebyl blbej), ale měl jsem zato, že to skončilo v r. 89.

Kdo je autorem následujících životních pouček, to netuším, ale jejich záznam už delší dobu volně běhá ve virtuální realitě. Takže je dost možné, že jste to nekteří z vás už četli, ale - někteří třeba ještě ne... Ovšem, když se o tom tak zamyslím, zamyslíte, musím, musíte uznat, že skoro každý z nás měl takovou maminku...