Lidé by měli v určitém věku svou paměť odevzdat, aby nekazili mladým ideály. Následujících pár youtube je "drobnou vzpomínkou", malým zamyšlením, co všechno je nutno (opravdu?) udělat, spolknout, říkat - pokud si chceme zachovat svou určitou životní úroveň, výhodné možnosti...  Ale stejně si nemyslím, že se dotyčným jednalo o přežití...

V tomto týdnu proběhl sněm české sociální demokracie. Komentářů k průběhu bylo jistě dost. Některé nereprezentativní projevy jednotlivců bych ani nebral vážně. Dovolil bych si povšimnout jen některých zásadních aspektů.

Kdo byl Antonín Blažek z Frenštátu? Celá republika lituje "oběti" - obyvatele zříceného paneláku ve Frenštátě, ale ve skutečnosti právě tyto "oběti" pana Antonína Blažka uvrhly do dluhů a nakonec ho s exekutorem připravily o byt v osobním vlastnictví, od bezdomovectví jej dělilo už jen pár dní.  Sami zničili tohoto člověka. Pan Blažek dlužil celkem 140 tisíc korun. A proč? Základem dluhu bylo, že Společenství vlastníků v 90. letech povolilo zřídit Večerku v suterénu paneláku, přímo pod bytem pana Blažka.

Zas jedna "senzace", která má zabavit dav... V některých produktech se našla koňská DNA. Ano, je to zase podfuk, podvod, náhrada dražšího hovězího levnějším masem.  Jenže - myslíte, že je jedovaté? Že je správné, že se všechno má vyhodit, zničit? Lidé jedí mnohdy totální hnoje, plné umělých nezdravých hnusů. Ale - to  nevadí, protože to je na etiketě napsané. Ale z masa, které chutná téměř totožně a není  nebezpečné, se dělá celoevropské drama.

Kdykoli otevřu e-mail, pocítí někdo nutkání mi zvětšit penis. Mou schránku s neúprosnou pravidelností zaplňují zprávy od cizích lidí, kteří mi chtějí zvětšit pohlavní orgán na velikost atomové ponorky. Díky nim vím, že nejnovějším trendem v oboru zvětšování přirození (o němž se vždy mluví jako o pe-n.i su nebo o p.3n!5u) jsou zázračné náplasti, po nichž můj p.3n!5 poroste sám od sebe, podobně jako chlupy z nosu nebo daně.

V nedávné době jsem musela na menší operaci do nemocnice. Strach má velké oči, to všichni víme, takže jsem se několik týdnů předtím třepala jako osika a psala poslední vůle. Hlavu mi zaplňovaly myšlenky, co by bylo, kdybych se neprobudila z narkózy.

Máte auto? Kam dáváte klíčky, když přijdete domů? Kam doklady k autu? A kam peněženku? Necháváte to v kabelce? Tak kam odkládáte kabelku? Necháváte to někde v předsíni? Ne, nechci vás vykrást, ani dělat "typaře", naopak nabízím zamyšlení – případně doporučení, dávat tyhle důležité věci někam, kde nebudou tolik na očích, a hlavně na dosah zlodějům.