V klatovském psím útulku skončila minulý pátek malá fenečka. Stalo se v Beňovech na Klatovsku, kde jedna z místních obyvatelek objevila u popelnic nesmírně zubožené zvíře. „Zpočátku jsem vůbec nepoznala, že je to pes! Bylo to částečně vypelichané, zakrvácené, celé bolavé, a na první pohled byla vidět vystouplá žebra. A když jsem si všimla, že má stažený čumák lepenkou, byl to šok. Vždyť ten pejsek skoro nemohl dýchat, natož se napít nebo přijímat potravu...

Zuřím! Až doteď jsem dodržovala všechna opatření a nařízení, co na nás naše vláda nahrnula kvůli Kovidu. Ale teď mi vážně došla trpělivost! Znovu si budu přeobjednávat zubařku a praktickou lékařku, protože obě jsou v jiném okresu. O kardiologii, kde jsem se přeobjednávala už dvakrát, ani nemluvě. Jasně, že bych si tam mohla zajet, a na některém z nových formulářů bych si to zdůvodnila, ale nechci zbytečně courat mezi okresy, abych snad na pneumatikách auta nerozvážela nákazu. Je to přesně podle hesla, dej blbci funkci a vymyslí lejstro.

Tolikrát jsem si říkala, jak může nějaká hloupá ženská posílat absolutně neznámýmu chlapovi peníze? A jak dlouho to trvá (no, než mu pošle všechno, co má), než jí dojde, že je to jen podvodník? Je mi někdy až špatně z toho, jak moc lidí vůbec nemyslí. Tedy, jak dovedou věřit každýmu blábolu. Přitom se toho tolik píše, všude varují, jen co toho je stále na Černých ovcích - ale ne, lidi jsou fakt ovce... Natož, když jim někdo slíbí balík peněz za nic. Nebo skoro za nic - jen za jedno slovo...

Nedávno mě zase vystrašilo rádio hovorem s jakousi oční lékařkou. Lidi málo choděj na preventivní prohlídky, přijdou teprve, až když blbějc viděj. Většinou přijdou jen proto, že chtěj brejle, ale to už může bejt pozdě, různý choroby jsou pak už neodstranitelný. Bejt na stáří slepej, to se mi fakt nechce. Překonal jsem tedy nepřekonatelnej odpor k ordinacím a čekárnám všeho druhu, a v dohodnutou dobu do čekárny dorazil. Tam jsem byl sám, pak ještě přišla jedna velmi odpudivá, asi padesátiletá bába, a narvala se na židli vedle mě, ač místa bylo všude dost.

Už čtvrtý měsíc bez přestávky patří Česko mezi země, které covid postihl nejvíce. Každých deset minut zemře v naší zemi jeden člověk, který by, nebýt epidemie, žil o něco nebo o hodně déle. Sto padesát úmrtí denně, přes šest za hodinu: to sama statistika vyzvání umíráčkem. Během týchž deseti minut se kolem padesáti lidí dozví, že mají pozitivní test. Stejný počet lidí se z covidu uzdraví. Někteří doopravdy, někteří naopak zůstanou ležet na stejné jipce připojení na stejné hadičky, jen budou vykazováni v jiné kolonce zdravotnických statistik.

Ministryně financí představila nedávno dluhopis republiky. Navrhla ho občanům jako super dárek na vánoce. Místo třeba ponožek, říkala. OK, pojďme se na ten dluhopis trochu podívat. Investovat můžete od 1.000 Kč. Ale dejme tomu, že se plácnete více přes kapsu a koupíte si dluhopis za 10.000 Kč. Za založení účtu zaplatíte poplatek 250 Kč. Aby vám pod tím stromečkem skutečně něco leželo, tak si musíte také nechat ten dluhopis vytisknout - to stojí také 250 Kč.

Vláda včera vyhlásila na 14 dní v celé České republice nouzový stav kvůli epidemii covidu-19. Nový stav nouze potrvá do 28. února. „Pro podnikatele se nic nemění, jedou ve stejném režimu jako doposud, stejně tak vládní opatření týkající se aktivit pro volný čas či kultury dál platí“, uvedl po mimořádném jednání vlády vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček.

K sepsání těchto několika PROČ, otázek, na které jsem dosud nenašel nikde a od nikoho odpověď, mne přivedlo množství článků, které jsem o svinstvu jménom kovid, přečetl. První informací bylo zjištění, že to pochází z Číny, od netopýrů. Budiž. Jedná se tedy o přírodní vir, který se dostal mezi lid neutěšenou hygienickou situací na wu–chuanské tržnici, kde se nelegálně prodávala zvířata včetně plodů moře.