|
Středa, 11 květen 2022 |
 K holiči jsem, coby děcko, chodil s tátou strašně nerad. Hrozný bylo to čekání, aspoň pět pánů před námi, všichni s novinama v rákosovejch rámech, který tam visely na věšácích, až konečně: "A další prosím". Pak deset minut utrpení, v zrcadle se místo mě pitvořil slušnej hoch, neboli volízanej vdolek. Styděl jsem se vylézt na ulici a první, co jsem rukama udělal, bylo totální rozcuchání mokrýho zbytku. Aspoň nějakej vzdor, i když plat prtnej. |
|
|
Sobota, 07 květen 2022 |
 Dneska taková drobnůstka. Seděla jsem během oběda u okna a pozorovala jsem přechod. Jakoby ne ten svůj, na ten se tvářím, že ho nevidím, ale ten namalovanej na silnici. O tom by se tyjo snad taky dala napsat kniha. Jak lidi přechází silnici. Myslím, že psycholog by z toho mohl udělat slušnej rozbor osobnosti. Někdo se rozhlíží, někdo to má na háku - však mě vidí, neeee? |
|
|
Úterý, 26 duben 2022 |
Došlo k situaci, že jsem musel opustit žižkovskej byt s pávlačí. Byt 4. kategorie, bez koupelny, záchodu, pronajatej na dobu neurčitou, kterej jsem si před 25 lety sám vlastníma rukama a nákladama zvelebil na tehdejší 1. kategorii s koupelnou s wc, kuchyní, prostě se vším, co k tomu patří. No nic, čo bolo, to bolo, teď holt došlo k situaci… |
|
|
Úterý, 26 duben 2022 |
|
 Takže ahoj, zdravím vás všechny - po nějakém
tom čase -
z kanadského Yukonu. Daniela mě vyzvala,
abych napsal něco o běžném dni zde na severu, ale asi začnu od počátku. Epidemii covidu
jsme zde přečkali celkem v jednom kuse a v pohodě, ze dvou důvodů:
když žijete na kraji lesa, můžete bez omezení vyrazit ven, kdy se vám zachce. A nám ten
les
začíná přímo
na pozemku.
|
|
|
Pondělí, 25 duben 2022 |
Se mi zdá,
že jsem Štěstěnu nějak naštvala, ale Smolena se mě drží zuby nehty. Poslední
dny, týdny, ba i měsíce se mi všechno sype na hlavu, ale já stále vytrvale
všemu odolávám. Dnes jsem se na sebe usmála do zrcadla, oblékla šedou
"tutu" sukýnku, růžovoučké tenisky a vyrazila do práce. Kvůli výluce
je nahrazen vlak z Küssnacht do Luzernu autobusy, které mají málokdy zpoždění.
Ovšem - dnes to zpoždění měli. |
|
|
Úterý, 19 duben 2022 |
Já se vlastně nedivím, že chlapi s ženskejma nemůžou bejt. Sednu do vlaku, přisedne pani s pánem, řekla bych tak po zlatý svatbě. A pani celou cestu jede. A pořád něco... „Kolik je hodin? Ježiš. Kdyby ses tak necoural. Seš pomalej. Ty nemáš kapesník? Jak to, že nemáš kapesník? Já se ti nemůžu vo všechno starat. Řídit ti celej život. To nejde.” |
|
|
Neděle, 10 duben 2022 |
Možná vás překvapí, že ta něžná a křehká květinka XXXL, která nosí perly nebo velmi decentní a střízlivé oděvy, byla dříve rockerka. Těžko se tomu věří, viďte? Ani já tomu už moc nevěřím. Už je tomu mnoho let, kdy jsem brázdila kluby ostravské undergroundové scény, které dnes už ani neexistují. Později se k tomu přidaly „fesťáky,“ kdy jsem se brodila po kolena ve směsi bahna, zvratků a čůránků. |
|
|
Neděle, 10 duben 2022 |
 Pokud jediná možnost, jak zdravotní stav našeho táty upravit, zlepšit, je změna životního stylu a důsledná dieta, tak – podle něj - v případě nemožnosti tohoto nastupuje ještě volba další, a to je amputace. Jo, tohle píšu s plným vědomím, protože náš táta je absolutně nemožný kňučák, který žádné rady neposlechne. On byl celý život ten "king", který všechno zařizoval, on všem pomáhal - a najednou se cítí absolutně na nic. Jen mu zůstala ta "královská nemoc". |
|
|
Čtvrtek, 07 duben 2022 |
|
JUPÍÍÍÍÍ - Tak jsem se zařadila mezi lid jásající, potěšený novou kuchyní. V mém případě tedy novou kuchyňkou, neb ta moje v součtu vršku i spodku čítá šest subtilních skřínek. Dřív jsem měla vedle sebe nahoře skřínky zasklené, takže byly vidět všechny tam uložené jídelní potřeby. Tedy hrnky, hrnečky, skleničky, talíře, talířky, misky, mističky a i pár mís se tam vešlo. Teď mám vrchní skřínky vyšší a spodní hlubší. Snad jakousi nevýhodou je, že abych přehledně viděla, co tam v nich „nahoře“ mám, musím poodejít tak čtyři metry, a pak vidím.
|
|
|
