Nevím, v jaké konstelaci byly hvězdy v ten jeden letošní pátek, ale muselo to být něco hodně divného. Povím vám o dvou událostech oné noci. Jedné jsem se stal přímým účastníkem, tu druhou si bohužel „vyžral“ až do dna jeden můj známý... Začnu tou, u které jsem osobně byl. Jeden kamarád se ve svých osmačtyřiceti letech rozhodl, že se (podruhé) ožení. A tak jsem byl ještě s dalšími třemi pozván na jeho rozlučku se svobodou.

VAROVÁNÍ: V pruběhu čtení se u vás může vyskytnou nutkavá potřeba se podrbat. Jsem čistotná. Myslím. Alespoň podle obecných měřítek. Sprcha je moje kamarádka. Ovoce a zeleninu drhnu kartáčkem. Syrové vejce bych do úst nevzala. V tramvaji se přidržuji malíčkem, který následně dezinfikuji. Nádobí myji ihned po použití a v tekoucí vodě. (Již brzo v myčce, panebože!) Mám krátkosrstého psa, protože chlupatý se mi zdají tak trošku... schmuzig.

Vesmír je záhada sama o sobě. Bílá hmota, černá hmota, temná energie, trpaslíci a díry, to všechno nás obklopuje a člověk si ani neuvědomuje, co se tam děje a co je všechno možné... Našla jsem pár zajímavých bodů, které by se vám snad mohly líbit. I když každý normální člověk ví o vesmíru hodně, přesto doufám, že najdete něco, co jste ještě nevěděli…

Ale ale, byla jsem téměř nařčena, že jen myslím na smilstva :-)). Ale kdepak, děvuchy a mládenci, to ti dávní pradávní předkové naši si zalaškovali a nechali nám tu na památku nějakou tu sošku, která by se mohla klidně účastnit v Kámasútře... Je jich plno, opravdu... A - nejen v Praze :-)))

Říká se, že hrdinou, který zachraňuje cizí životy, se člověk stává mnohdy jen shodou vnějších okolností. Já pro vás mám příběh o jednom takovém hrdinovi. Vlastně hrdince. Mám kamarádku, která žije v paneláku a nenávidí holuby. Když si tedy jeden z nich začal budovat hnízdo přímo na parapetu jejího okna, měla jasno.

Je to smutný příběh. Příběh vyprávěný vnučkou mého kamaráda z horské chalupy dole při cestě do městečka. Bylo těsně před Velikonocemi. S manželkou jsme chalupu na vítání Jara s láskou připravovali. Horalé vítají svátek Jara, i když se po kolena brodí ve sněhu. Nebylo tomu jinak ani letos. I když letos byla zima na sníh docela chudá.

Kolem toho domu chodím skoro každé ráno při ranním venčení. Polní cestou, přejdu silnici a začíná vedlejší obec. Ten rohový dům je hned zkraje. Za poslední dva roky, kdy kolem chodím, tam mají už osmého psa. Ještě loni v létě tam měli krásnou mladou borderku, fenu ridgebacka a starou ovčandu.