Vlastně nevím, proč se tenhle můj vtipnej blog jmenuje Nočník, když v noci mě obvykle veškerej humor přejde. V noci totiž vylejzaj bubáci, který jsou přes den zalezlí v úklidovejch kumbálech mezi škatulema od bot a smetákama. U vás taky? U mě pravidelně, když včas neusnu, jako třeba dneska, posedaj si mi na pelest postele, děsně se šklebí a maj blbý kecy. Nejvyžranější strašák se jmenuje “Ten, který zemřel opuštěný a ohlodali ho čokli”.

Dvanáct chlapců ve věku 11 až 16 let a jejich pětadvacetiletý fotbalový trenér šli na výlet do jeskyně Tcham Luang Nang Non v sobotu 23. června. Překvapila je tam však povodeň, která vstup jeskyně zaplavila nejen vodou, ale i pískem a bahnem. Jeskynní komplex je dlouhý zhruba deset kilometrů a Velká síň, kde jsou, je asi čtyři kilometry od vstupu do jeskyně. Podle BBC znali chlapci jeskyni už z dřívějška. Jejich trenér je tam vzal na výlet před dvěma lety.

Přejete si chovat nějaké zvíře, ale máte málo místa? Seznamte se s kudlankami. Jsou jedněmi z mála tvorů, kteří mohou být opravdu spokojení i v láhvi od okurek. Pohyb, to není nic pro ně, což ale neznamená, že kudlanky nejsou ohromně zajímavé! Dnes jsou taje jejich života víceméně odhaleny a jsou dokonce oblíbenými obyvatelkami domácích insektárií. Jejich vzhled je vskutku zajímavý, zrovna tak jako chování.

Tak jsem vlastně nastoupila do práce... Alespoň mi to tak trochu připadá. Jednoznačně mi přibyly další "povinnostě k vlastě" - nejen chodit pravidelně sepesem, ale teď i pravidelně, každý pracovní den, jezdit na tři hodiny do školy na angličtinu. Což obnáší cestu jednu hodinu tam, jednu zpět, tam,  když už tedy jsem "tam", neboli v centru, tak se kouknout co kde lítá, co kde mají zajímavého.

Jak se říká - každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán!!! Bydlím vedle lesa, hned na kraji jsem umístila krmítko, aby zpěvné ptactvo netrpělo hlady. V okolí je spousta ořešáků, tak je čím krmit. Ani jim to nemusím loupat, vyzobají i kameňáky, stačí je rozdrtit. A v létě za odměnu vysbírávají nepříjemnou havěť.

Můj telefon je chytrej. Není to nějaká super hyper absolutní špička, ale rozhodně je - co se týká “smart funkcí” - nade mnou. Je jich plno, o kterých ještě ani všechno nevím, které teprve postupem času prozkoumávám. No, ale zas má o hodně menší případnou dobu existence; to já už toho (oproti mobilu) zažila… I těch nejrůznějších telefonů. Pamatuju si dokonce naše první číslo: 754-627. To jsem chodila do základky, a občas volávala domů z budky.

Kayo je neskutečnej. Říkala jsem si, jak to bude pro něj záhul - a tůdle - všichni se stále kolem něj točili, tu pitíčko, tu papáníčko... A pohladit, podrbat.... Jo, na to už já šanci nemám. Takže jsme zase dojeli, doletěli a na nějaký čas spolu v NY. Jak je tu? Horko všude, vlhko jakbysmet. V metru ještě o něco víc... Z Manhattanu se za cca půlhodiny dá dojet na pláž, tak jsem se rozhodla to vyzkoušet. Je tu vedle zcela nová stanice, takže no problém. Jenže, kam nemůže čert, tam nastrčí mne.... Přežila jsem několik nejnovějších novinek, dostala se do vozu - a ...