Jedno, co máme všechny společné (my, české holky v cizině), je, že nám chybí kamarádky z dětství a dospívání, kterým jsme se svěřovaly se svými problémy. Kamarádky, kterým bychom si postěžovaly na děti, na tchýni, na manžela, jedné to, druhé ono - a tak to bylo všechno pěkně rozložený. Tady tyhle „naše kamarádky“ nejsou a nové neznáme od dětství.

Některým kočkám prostě nevysvětlíte, že mají požírat tu měkoučkou a zelenou travičku, která roste všude kolem. Jenže mému Mikymu nejvíce chutná ta tvrdá, okrasná, která taky hnusně chutná. Ve finále ji stejně vyzvrací sousedům na schody. Můj kocour je také velice aktivní v lovu a úspěšně zbavuje mě i sousedy škodlivých hlodavců. Občas bohužel zardousí i nějakého toho ptáčka. Ale že si ten čtyřkilový bumbrlíček troufne i na veverku, to mě dost překvapilo.

13. ledna 2021 to budou přesně 3 roky, kdy po roce poustevničení mě kamarádka vytáhla na hory - na sáňkování. Pokud si někdo myslí, že takové sáňkování v Alpách je obrovská zábava, tak vás musím upozornit, že sáňkování v Andermatt se pro člověka s malými nebo žádnými zkušenostmi stává extrémně adrenalinovým sportem. Přesto - půjčily jsme si sáňky a vyrazily na svah.

Osobně se, po fyzické stránce, cítím docela dobře. Protože jediné dvě povinnosti - jít ven s Kayoukem a večer vymyslet něco zajímavého pro vás do Kudlanky, zvládám celkem pohodově. I když jsou dny a chvíle, kdy se mi ani do jednoho nechce. Když je venku nějak superošklivo, nebo když mám pocit, že už Kudlu nikdo nečte, a že to, co dělám, je vlastně úplně zbytečný a na nic. Jo, kolikrát jsem si tohle říkala, ale pak tyhle myšlenky odhodila a řekla si, že když nic, tak ji dělám alespoň pro sebe.

Musela jsem mu připomenout, že klíč v písku ztratil on a já teda přemýšlím, jestli s takovým nezodpovědným člověkem mám vůbec pokračovat v cestě. No, ale pro tentokrát mu to patrně odpustím. Alain se zeptal, jestli to odpuštění je opravdu nutné. Zamyslela jsem se a odpověděla, že ano, protože odmítám odsud jet stopem nebo na velbloudu. Prostě - přes všechny ty problémy jsme měli všichni výbornou náladu, i když nám bylo jasné, že dneska půjdeme spát o hladu.

Už je to docela dlouho, co si můžete číst milé a vtipné fejetonky či zážitky od VERONIKY. Veronika je dívka, která žije v současné době ve Švýcarsku - není tam úplně sama, má  na bytě velkého ochránce - kocoura Mikyho. Jsem moc ráda, že jsem ji pro Kudlanku - a nejen pro ni - objevila, protože má prima styl vyjadřování a hlavně dovede i mnohdy nepříjemné věci popsat s milým humorem. A to se v dnešní době přeci velmi cení! Její následující článek je sice prvoplánově veselý, ale ...

Maringotka v rohu zahrady u omšelého domku sloužila jako výminek. S cirkusem kdysi zcestovala všechny země Evropy. Na stěně visí zarámovány tři vybledlé černobílé fotografie. Zprava: bělovlasý principál s knírkem a dětskýma očima, zakladatel cirkusu Karel Kludský. Rodem polský šlechtic. Měl dvacet dětí.