Ženy by měly být krásné. Měly by o sebe dbát. Aby se na ně dobře dívalo. Měly by splňovat obecná měřítka krásy a patřičně se stydět za to, pokud nečinně žijí se svými nedostatky. Měly by to řešit… Vybavila se mi teď jedna příhoda, která se u nás stala před pár měsíci. Stála jsem večer v koupelně, poblíž vany, ve které si hrály naše tři malé děti, na tváři nepřítomný úsměv, takový ten, co mívají matky, když v tichosti pozorují to své štěstí. V rukou jsem svírala osušku, připravená do ní zabalit toho nejmladšího, když se ozval manžel, opřený o skříňku opodál.

Dnes vám nabízím další krátkou story ze současného života, která se v mnoha a mnoha obměnách děje mnohým z nás... Však posuďte a když tak mi v komentářích napište, jak podobné příběhy, občas nesmírně ubíjející nejen samy "hlavní postavy", tak i ty, které je musí vyslechnout, případně se jakkoliv zúčastnit. A že to není nijak jednoduché... Ten dnešní je o dvou kamarádkách.

Už po několikátý za posledních pět let mě dneska přepadla docela krutá bolest v kloubu palce u nohy (tentokrát levý). Sotva jsem se dobelhal do lekárny, pro něco na oblbnutí bolesti, nejspíš Brufen, kterej mi pak vystačí na další dva roky na všechno. Prášky polykám jen v nejvyšší nouzi a s největším odporem k nim a jen, když něco už skutečně bolí až nesnesitelně. V méně závažných situacích si bohatě vystačíme s kozlem.

V kavárně naproti mně sedí dvě dámy a evidentně rozebírají vážný psychologický problém. Padají fráze jako - uvolni se, jdi do sebe, dovol si to, nech to plynout, pošli si přání, ale hlavní mantra, kolem které se celý rozhovor točí je - POCIT. Jak to cítíš, já to necítím, cítím, že potřebuji změnu, pociťuji napětí....nemohu se do něj vcítit. (Takže asi půjde opět o chlapa. Z jakého jiného důvodu by se taky ženy ráno setkávaly? Kvůli vaření?! No nenechte se vysmát :-)))

Opravdu se to mohlo stát komukoliv. Ale ne každý by z toho dokázal udělat tak velkou mediální kauzu. Za napadením není ani politika, ani rasismus. Za napadením je pouze alkohol. Každý, kdo se podobné akce zúčastnil, tak ví, jak to na těchto koštech vypadá. Prostě se z normální potyčky před hospodou dělá politický útok. Napřed však slyšeli přímo od pana Feriho, že „asi někdo poblíž rasisticky nadával“, ale to on přímo neslyšel.

Jistě znáte krátké příběhy, které jsou zakončené určitým morálním ponaučením. Můžou to být bajky o zvířatech, obyčejné staré příběhy, či legendy, které se na nás snaží zapůsobit, poradit nám, či jen kritizovat běžné společenské problémy. Je velice zajímavé, kolik takových známých příběhů se zapíše do každodenního života, s kolika se člověk setkává a vidí v běžné realitě. Předložím vám nyní sérii příběhů, ve kterých účinkují skutečné postavy v jejich skutečných životech.