|
Úterý, 14 únor 2017 |
|
 Na netu jsem objevila sentenci: „Žena má být v kuchyni! Má tam v poklidu upíjet víno a sledovat, jak jde manželovi vaření“. Musíte uznat, že to nemá chybu. Pepa je zručný nejen tanečník, ale i kuchyně je jeho doménou a nemá rád, když se mu tam někdo cizí hrabe a nedává věci zpět na své místo. Takže, ač výborná kuchařka, k vaření u něj v kuchyni se nedostanu a ani nehrnu.
|
|
|
Pondělí, 13 únor 2017 |
Když jsem byla malá, rodiče neměli tolik dovolené, co já prázdnin, a tak jsem musela na pionýráky odmala jezdit pravidelně; vzpomínám, že na ten první jsem jela dost nerada. Maminka pracovala celý život na letišti a její kolegové pořádali tábor; tak jí to vylíčili v růžových barvách: jak to bude hezké, dobrodružné a že na mě dají pozor. Já moc nadšená nebyla, ale nebylo zbytí a tak maminka sbalila kufr po dědečkovi, nalepila dovnitř na víko soupis, kolik tam mám spoďárů a kolik ponožek, a šoupli mě do autobusu. |
|
|
Středa, 08 únor 2017 |
 Ten les prostě do tramvaje tahat neměl. Kdyby si ho ale hodil na ramena a šel pěšky, nezažilo by pár lidí další z variant vánoční "atmosféry". Když se stanete součástí přepravní kabiny přecpaný vánoční tramvaje a krabice s panenkou vás tlačí do pravého kolene, do rozkroku se vám nasune svým zadkem paní před váma a další spolucestující se rozhodl ve stejné kabině přepravit kolo, opravdu nechcete přijet ke stanici, ve které už z dálky vidíte muže, který podpírá strom... |
|
|
Středa, 08 únor 2017 |
 Jsem single. Pro ty, co tohle potřebují více rozvést, dodám, že jsem takový byl prakticky vždycky, i když jsem o tom ještě nevěděl, ba ani o tom nepřemýšlel. Kromě více méně dobrovolného společného chození do školy s ostatními dětmi ze vsi, více méně nedobrovolného povinného chození alespoň občas na pionýrské schůzky se spolužáky ze třídy (aby se vlk komunismu nažral a já - koza - měl trochu pokoj a zůstal celý), |
|
|
Pondělí, 06 únor 2017 |
Takže se mi z Jiřího z Poděbrad nakonec vyklubal Pepa, tanečník, znalec vína, výborný kuchař, ajťák, v podstatě chlap k všeobecnému použití, ale … Všechno je úžasné, kdyby tam nebylo to „ale“, které znamená, že je to samorost s neústupnými názory – takový dub = můžete se o něj směle opřít, ale na chuť nic moc.
|
|
|
Pondělí, 06 únor 2017 |
Před dlouhými deseti léty mi několik čtenářek a čtenářů odpovědělo na zadanou otázku: "Jaké máte vzpomínky na dětské tábory?" A tak jste si tehdy, před těmi léty, mohli číst následující vtipné a milé řádky. Protože by byla škoda je nechat spát v hlubinách internetu, a protože tu i mnoho z vás tehdy nebylo, rozhodla jsem se je znovu publikovat. Takže dnes začínáme první vzpomínkou... |
|
|
Neděle, 29 leden 2017 |
 Na ZŠ Karlov se učilo jako ve 30. – 40. let 20. století. Všechny děti 2. tříd i my, paní učitelky a asistentky, jsme se vrátily do starých dob a jeden celý týden ... jsme v rámci projektu učily jako za časů našich prababiček. Děti se totiž dnes ve škole už zcela běžně setkávají se skupinovou, individuální, projektovou výukou, a proto jsme se rozhodly ukázat dětem, že to, co je nyní běžné, dříve děti nezažívaly. A jak nejlépe toho dosáhnout, než jim ukázat opak? |
|
|
Neděle, 22 leden 2017 |
Jedno sobotní ráno jsem se vypravila na výlet do Kutné Hory. Jezdívám takhle po městech a hradech, o kterých čtu v historických románech. Vytisknu si z Wikipedie bedekr, přeptám se lidí na cestu a užiju si den mezi historickými postavami. Nebudu se rozepisovat o pamětihodnostech Kutné Hory, ale o tom, co mě tam potkalo...
|
|
|
