Jsem sůva, noční pták, jsem tvor, který je ráno nemožný. Asi byl taky tenhle druh člověka i pan Horníček, když jednou na otázku, v kolik se probouzí, odpověděl: "Já se probouzím v jedenáct. Ať vstanu, v kolik vstanu, vzhůru jsem až v jedenáct." U mně to je trošku poupravený - protože se musím probrat minimálně na půl hodiny každé ráno kolem osmé.

Nevím, jestli existuje někde domácnost, ve které by se nenalezla někde nějaká mušlička, přivezená z dovolené u slané vody - nebo ve které by ji někdo alespoň od někoho nedostal. Mám už léta krabičku, ve které jsou na hrsti písku z pláže položené mušle, posbírané kdysi dávno u Černého moře. Nedávno jsem ji našla a zasnila se. Je to hodně dlouho, co se vezly vlakem z Bulharska do Prahy...

Tak. Nastal čas, abych vás seznámila se svojí druhou identitou. Kdo se kouk na můj Instagram ví, že kromě psaní taky zpívám. Takovej divnej obor, kterej skoro nikdo neposlouchá a baví jen pár nadšenců. Opera. Klasickej zpěv je něco, co vlastně nemá s přirozeným hlasem nic moc společnýho, ale když se to umí, jako fakt umí, může to být naprosto mimořádná krása, ke který se v jiných oborech umění nebo zábavy nedostanete.

Ve Finsku se hraje bahenní fotbal, soutěží se v hodu mobilním telefonem či v saunování na výdrž. Ovšem mají tu i bizarnější sportovní disciplínu – nošení manželky po trati plné překážek na čas. V malém městečku Sonkajärvi se už po kolikáté konalo mistrovství světa právě v nošení manželek na zádech. Dnes se tolerují tři styly nesení, tzv. hasičský, estonský, a na zádech. Estonský je nejoblíbenější, žena má zadek nahoře, hlavu dole…

Posledních pár dnů, týdnů a snad i měsíců, mám čím dál tím větší strach. Je to přesně tak, jak řekla jedna má kamarádka: "Člověk má hrůzu, že když otevře olejovky, tak na něj vybafne Karel..." Jo uměl a ještě umí, tenhle Božský Kája, Mistr, Zlatý hlas z Prahy, Sinatra Východu, Posel dobrých zpráv, atd. atd. Ale všeho moc, je příliš.

V ázerbajdžánské metropoli Baku před pár dny proběhlo 43. zasedání výboru pro světové dědictví UNESCO. Rozhodovalo se o tom, jaké objekty budou zařazeny do kulturních a přírodních památek mimořádného významu. Do seznamu se dostal i Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří a Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Díky tomu má nyní Česko na svém území 14 památek světového dědictví UNESCO.

V životě každé ženy nastane bod zlomu. A teď nemyslím menopauzu. Když už jsme u toho, nechápu, proč se tomu říká menoPAUZA, když je to na furt. Fakt divný. No ale já myslím jinej bod zlomu. Je to chvíle, kdy ženě dojde, že všichni chlapi jsou stejný. Jako stejně mimo. Jeden jako druhej. Že prostě nejen, že není z čeho vybírat, ale není ani důvod, bo v losovacím osudí jsou všechny míčky se stejným číslem.