Léto se nám moc nepovedlo. Alespoň já měla takový pocit, protože funguji do 25°C. Vedro bylo, že by jeden padnul a tak jsem ven s chlupáči chodila brzy ráno a pak až v podvečer. Nakonec jsem se dočkala a měli jsme nezvykle dlouhé tereziánské léto. Ještě v sobotu jsem byla v Brdech a a z Jince si vyšlápla na Brdský Olymp. Turistů bylo jako na Václaváku a někteří se nahoře povalovali na podzimním sluníčku. Co mne štvalo, že někteří „turisté“, si autem najížděli pomalu až k vrcholu.

Venku je hnusně a změna času mně rozhodila spaní. Večer nemohu usnout a ráno civím do tmy, ačkoliv bych si mohla přispat. Nemohu spát a chci vyvenčit psy, vyženu je z pelechů, ti nevěřícně civí skrze domovní dveře do ranního šírání s hustou mlhou, a zírají na mne s nechápavým výrazem: „To snad nemyslíš vážně?“

Ano, dejte na čtvrt hodiny své nožky vzhůru, a uvidíte, jak obrovské výhody dokáže mít tato jednoduchá statická poloha na vaše zdraví a aktuální stav. Například v obýváku u televize – během nějakého „hovorového“ programu… Kromě toho, že ulevíte svému srdci a oběhové soustavě, jde o nejsilnější zbraň proti křečovým žilám. A to ani zdaleka není vše!

Téměř bych krk dala na to, že tohle nevíte: Dne 28. prosince v roce 1886 dala Američanka Josephine Cochranová patentovat první automatickou myčku na nádobí. Bohatá panička z Illinois vlastně neměla důvod k tomu, aby něco jako myčku vynalézala. O nádobí se jí staralo služebnictvo, takže netrpěla nedostatkem času jako většina dnešních žen. Měla ale jiný problém…

Včera jsme vzali pejska na procházku. Na pětikilometrovou procházku. Procházku v písku a vodě. Procházku s ostatním pejsky, ptáky a ještěrkami. Náš pejsek se vrátil domů tak děsně vyčerpaný, že dostal zcela výjimečně druhou večeři a zbytek dne strávil spokojeným spánkem ze spravedlivě vykonané práce.

Mám se ráda a nikdy bych nesoutěžila o Darwinovu cenu a proto ani v mládí jsem neprovozovala žádný extrémní sport. Když bych musela, tak bych třeba si i skočila nějaký ten bungee jumping, to u mne není o odvaze, ale já ten adrenalin k životu tak nějak nepotřebuji. Někteří jedinci to ale mají nastaveno jinak a rozvoj technologií jim umožňuje přizabít se, nebo rovnou zabít různým způsobem.

Legenda mezi jídly v sítích rychlého občerstvení, obyčejného posezení ve všední den i součást noblesnějších pizzeria-ristorante… znáte někoho, kdo by neměl svoji oblíbenou pizzu? Pizza patří mezi nejuniverzálnější jídlo současnosti. Pizzu milují všechny věkové generace a spousta lidí si dnes bez ní neumí představit život. Připravit ji lze ve stovkách variant se stovkami přísad, takže si v podstatě každý na světě může vybrat tu svou. Moderní pizzu s rajčatovým základem, kterou známe dnes, jíme už od 17. století a každou vteřinu se jí na světě sní cca 350 kousků.