Jsem velmi realisticky založená žena. Ovládám spoustu předpisů a paragrafů. Pracuji v dost vysoké manažerské funkci.  Dodneška jsem si o sobě myslela, jak jsem inteligentní a jaká je Nancy Reaganová slepice, když si nechává za drahé peníze věštit budoucnost. Naprosto jsem v duchu odsuzovala holky, které mi říkaly, že byly u kartářky a platily 300 Kč.

Milá Danielo, zdravím při úterním ránu a připojuji něco k těm hrnečkům. Mám jich mraky, v servisech i jednotlivě, hlavně proto, že jsem likvidovala nedávno celou domácnost po rodičích. Při tom jsem zjistila,  že hrnečků mám na několik životů dopředu :-)).

Ani nevím, jestli bych vám to měla psát. To ztratím už poslední zbytky autority... Mám ale já vůbec nějakou? Se svými neskutečnými průšvihy? Které se mi, pochopitelně že zcela nezaviněně, neustále dějou? Ale, důvodů k zasmání je většinou málo, takže vám to přeci jen všechno vypovím... Bydlím ve zvýšeném přízemí obyčejného panelového domu. Kousek před dveřmi do bytu, mám výtah.

I když se prsařovi podaří ulovit barokní dekolt a zadkomilovi kvalitní držák na  tanga, pocit vítězství časem pomine. A může se docela dobře stát, že chlápek,  který přísahá na poprsí, začne šilhat po zadku sousedovy manželky. Může za to  tzv. Coolidgeův efekt, zábavný sexuologický jev, pojmenovaný po třicátém americkém prezidentovi Johnu Calvinu Coolidgeovi.

Zimu mám ráda, ovšem tu bílou, krásnou, nadýchanou... Zimu na horách, se sjezdovkami nebo běžkami na nohách, s blankytným nebem a třpytivým sněhem, který vás v tisících odlesků slunce nutí mhouřit oči, nebo za oknem u svařáčku či grogu, pozorujíc tichý tanec sněhových vloček. Hlavně, že je mi teplo, nikam mi netáhne, nefouká a nemrznou mi konečky prstů...

Jsem důchodkyně a potřebná peněz. Z toho důvodu jsem vzala „kšeft" učit angličtinu zaměstnance jednoho malého hotýlku. Můžu říci, že jsem nadšená. Mými žáky jsou recepční, kuchaři, číšníci a jedna pokojská, kteří se zoufale nutně potřebují domluvit s hosty, kteří ve valné většině česky nemluví. Jsou proto pilní, snaživí a dokonce tam každý vyučovací den dostanu báječné jídlo.

Jak jsem si četla o SPLNĚNÉM PŘÁNÍ jedné z kudlanek, tak jsem se rozhodla s vámi podělit o pár zážitků, které nejsou nijak mimořádné, nikterak k hanbě, ale jen takové laškovné, pro pousmání... Vzpomínám, jak když jsme, ve studentských letech, začínali kdysi se sexem, tak jsme mívali, ač se stálými partnery, občas hlavně problém, KDE ...