Kosmatice je dle jazykových příruček lidový název pro smažené květy černého bezu. Květy namáčené v těstíčku a smažené pěkně na másle dozlatova a dokřupava. Zdá se to jednoduché, ale i přes veškerou snadnost stojí kosmatice za malé kuchařské vyprávění. Povím vám, jak si je udělat předpisově vzorně, jaké na ně vzít těstíčko a jak se pozná, že je opravdu umíte udělat.

V kuchyni je otázka jak solit jedna z těch nejdůležitějších. Dere se ke slovu při každém vaření. Kolik soli je potřeba na kilo masa? Kdy se sůl přidává? Solí se předem, nebo až ke konci vaření? Proč je ve všech receptech nakonec napsáno dosolte podle chuti a proč je tak těžké trefit tu správnou chuť? Často od svých čtenářů slýchávám, že jejich jídlo nemá žádnou pořádnou chuť. Že by ho nazvali slovem fádní. Že se trápí s dochucením a že kvůli tomu čelí kritice svých blízkých. Že je jídlo buď nedosolené nebo přesolené, ale nikdy to není ono...

Není sice zrovna doba meruňková, ale když na člověka sedne "mlsná", tak se těžko ubráníte. Meruňky jsem sice čerstvé nesehnala, ale mám džem, tedy dvě skleničky, které jsem si loni touhle sladkou nádherou naplnila.  Tak jsem tvarohové knedle uvařila... a pozvala svého druhorozeného. Ách...

Naked cake si dovolím přeložit jako nahatý, obnažený či odhalený dort, který se stal velkým hitem poslední doby. Určitě to víte, pokud aspoň jedním očkem sledujete zahraniční fotografie se sladkými domácími výtvory. A hitem se stal hned ze dvou důvodů. Je opravdu krásný na pohled, plný ladné elegance, ovoce a květů, a pak taky nevyžaduje téměř žádnou praxi v pečení dortů, natož zručnost při zdobení.

Název tohoto pokrmu pochází z francouzského slova galette a jedná se o křupavé koláče, které mají zahnuté strany a střed zůstává volný, aby byla vidět náplň. Můžou se připravovat jak na sladký, tak na slaný způsob. Galetky nejen vypadají, ale chutnají opravdu luxusně. Navíc základní recept vás může provázet klidně celým rokem, protože její náplně můžete různě kombinovat podle vlastního rozpoložení a nebo podle toho, co zrovna seženete.

Velikonoce za rohem, všechny pečlivé hospodyňky zdobí domácnost rozkvetlými nebo zelenými proutky (což tedy letos nejsou moc poslové jara, když zuřivě raší už od ledna) a rychle chystají něco na zub. Pokud jde o sladké pečení, klasikou jsou beránci a zajíci z třeného těsta s rozinkami, sladké kynuté mazance, jidáše, případně zaplétané věnce...

Já snad neznám chlapa, co by neměl rád guláš. Znám plno chlapů, co ho umí vařit. Znám jich ale i plno, co ho uvařit neumí. Guláš, jak známo, patří, takříkajíc k „rodinnému stříbru" a tak se recepty na něj dědí z generace na generaci. Zdědil jsem ho po babičce a dělám ho docela jednoduše - žádné extrabuřty... Uznávám obecně známý fakt, že nejlepší je ten z hovězí kližky.

Tyhle rohlíčky dost možná znáte, já se je rozhodla upéci právě dnes. Recept koluje internetem a po kamarádkách, já ho dostala nezávisle od jedné kamarádky a současně i od dcery - obě mi ho vřele doporučovaly.