My matky to ráno máme těžké. Musíme se včas vzbudit, nachystat snídani, dostat citlivě a bez velkého křiku ostatní členy rodiny z postele, přimět je, aby se vzdali svých pyžam, rozcuchaných vlasů a ospalků v očích a vyměnili je za něco prezentovatelného světu. Mezitím si stihneme přelakovat nehty, udělat make-up, vypít ranní kávu, namazat a zabalit pár svačin do školy, políbit děti, upravit si make-up, políbit partnera, znovu políbit děti, znovu si upravit make-up, rychle sbalit něco do práce k obědu, v letu posbírat všechny ostatní nezbytné věci do kabelky, najít klíče a při tom všem doufat, že pro zdraví rodiny děláme už od samého rána, co se dá.

Chlebíčky a jednohubky si mě stejně našly, i když jsem se jim snažila uniknout. Po několika pokusech strávit silvestrovský večer ve stylu italském, řeckém a španělském mi konečně došlo, že není nad dobrý, poctivý, český obložený chlebíček. Vlastně raději nad pořádný chlebíčkový talíř, doplněný pár jednohubkami, salámovým a sýrovým talířem a dobrou společností přátel.

Až do svých zhruba 30 let jsem v podstatě nevěděla, že něco jako vinná klobása existuje. Celý svět ji přede mnou tajil jako vřeteno kolovrátku před Šípkovou Růženkou. Ale i ta se jednou nechala nachytat zlou babiznou, která na sebe vzala podobu líbezné stařenky. K vyzkoušení vinné klobásy mě přemluvil můj drahý muž, když na sebe vzal podobu líbezného mladíka s balíčkem z řeznictví v ruce.

Ráda bych se vás všech zeptala na jakékoliv informace a recepty, které se týkají nakládání zeleniny. Zaujal mě totiž komentář Aknely pod jedním článkem, kde píše, že si doma nakládá různé druhy zeleniny, a že je to jednoduché. Já sama mám zkušenosti jen s nakládáním zelí v malém množství, ale velmi nám to domácí kvašené chutná.

Když dojde na vaječný koňak (a že na něj s příchodem Vánoc zaručeně dojde!), nedám dopustit na domácí výrobu. To, co se v obchodech skrývá pod podobným názvem, mi připadá jako výsměch českým hospodyňkám. Copak tu směs chemie, barviv a divného alkoholu opravdu chce někdo pít? Ukážu vám, jak na vaječný koňak s kapkou fištronu. Pardon, vlastně se špetkou muškátového oříšku.

Začínají nám velmi hektické dny, kdy většinou málokterá má náladu a čas na nějaké složité vyváření. A tak se jistě bude hodit recept na chutné a hlavně velmi rychlé jídlo. Ne každá ho zná a ne každá ho umí připravit tak, aby to bylo opravdu dobré. Perfektní návod a recept vám dnes posílá oblíbená Flo - řekla bych přímo "profesorka vaření". 

Můžete ji použít místo soli na jakékoli maso, zeleninu, brambory, dokonce i na popcorn nebo na chléb s máslem. Příprava je velmi jednoduchá: nasekáte bylinky (můžete k nim přidat i česnek) nožem nebo v kuchyňském robotu, rozložíte je na papír na pečení a necháte proschnout. Na bylinkovou sůl se hodí hlavně tymián, rozmarýn, majoránka, oregano, šalvěj, ale taky třeba levandule.

Nemáte někdy pocit, že by se ve škole mělo učit, jak správně používat sůl? Sůl je nejčastěji používaná surovina, ale přesto se nikde nepíše, jak ji vlastně správně přidávat do jídla. Žádná kuchařská kniha nezačíná návodem jak solit. Jakmile není jídlo správně osolené, působí fádně. Těžko se to potom dohání kořením nebo bylinkami. Jenomže některé recepty neuvádí přesné množství soli a nechávají nás, abychom si to nějak vyřešili sami.