Je to již pár dní co se navěky změnil můj život. Stalo se to náhle, bez varování a zajisté to ovlivní generaci mých pravnuků, vnuků, budoucích manželek, manželů, jejich dětí i smetí. Ani nevím, jak mě to vlastně napadlo. Ještě když jsem vstupoval do supermarketu na našem sídlišti, netušil jsem zradu...

Tak nejprve trochu „vědeckého moudra“: pokud si rádi dáte sladké brambory, pak vězte, že máte jeden z nejlepších zdrojů kvalitních sacharidů. Typickou jemnou nasládlou chuť získají ale až s tepelnou úpravou, nejčastěji pečením nebo grilováním. Škroby v nich obsažené se štěpí na cukry, důležitá je také lepší vstřebatelnost provitaminu A neboli betakarotenu.

Našla jsem při uklízení svou starou psanou kuchařku - a v ní svůj starý recept na sekanou; a rozhodla se, že by nebylo špatné, ji zase udělat. Jednak je dobrá hned ten den, např. s lahodnou brkaší, následně je fantastická jako studená druhý den do sendviče. No, a myslím, že tahle sekaná má vše, co by měla mít. Skvělou barvu, skvělou strukturu a skvělou chuť. Koukněte:

U nás doma je všechno úplně jinak. Občas mne totiž přepadne "stěhovavá", a to je pak průser. Ano, jinak se to nazvat nedá, takže sorry :-))). Už mnohokrát jsem si (za ta léta, co bydlím na pražském Jižním Městě) říkala, že fakt už všechno bylo všude a hlavně, že tak, jak je to teď, je to rozhodně nejlepší. Jenže - pak přijde den, z hlavy mi  jde plamen a dým... a já zúčtovávám s daným stavem, abych nastolila nový (nojo, okradla jsem, parafrázovala chudáka Bezruče, zneužila jeho Ostravu...)

HALO´, HALO´!!!  Neznáte nějaký suprový vyzkoušený recept do slaného štrůdlu? Tedy, něco, čím omráčíte každého chlapa, čím ho vyloženě přikurtujete k talíři, dokud nesní poslední drobeček? Můj přítel mne požádal, abych upekla taky něco jiného, než jen samé vánoční cukroví, že se doma pomalu ani nedá dýchat, že je tu snad i vzduch na sladko...

Kdybych dřív měla odpovědět na otázku, čím voní Vánoce, začala bych vyjmenovávat všechny kuchyňské vůně s vanilkou a svařákem v čele. Ale tak to vůbec není. Správné Vánoce voní klidem a láskou. Domácí pohodou, předčasným stmíváním, zapálenými svíčkami, povídáním, vzpomínáním, nevyřčenými přáními, vírou v dobro.

Klasické smažené bramboráky jsou jídlo, které rozhodně patří do kategorie "Jednou za čas". Já obecně moc nesmažím, digestoř nedigestoř, barák je vždycky zamořený. Tentokrát jsem je po dlouhé době vyzkoušela připravit jinak, za pomoci instantní polenty, která do sebe vsákne přebytečnou tekutinu a zajistí křupavost. To nejdůležitější na přípravě bramboráků je pak dbát na bezpečné smažení.