|
Neděle, 29 červenec 2018 |
 5. MATÝSEK Podzim s sebou přinesl spoustu změn, které nám obrátily život úplně naruby. Michal se dozvěděl, že bude muset opustit svůj atelier a tím pádem i byt, který byl jeho součástí. Naštěstí ne okamžitě, ale dostal půlroční lhůtu. Do toho jsem mu oznámila, že bude tatínkem. „To bychom měli dát pryč kočku, protože přenáší toxoplasmózu, ta prý je pro těhotné ženy strašně nebezpečná,“ začal se strachovat Michal, když se vzpamatoval z bohatýrské oslavy na počest svého budoucího potomka. |
|
|
Čtvrtek, 26 červenec 2018 |
4. Kočka Čenda Něco se mihlo za oknem našeho přízemního
ateliérového bytu a hned to zase zmizelo. Chvíli nic a najednou sedělo
na parapetu odrostlejší mourovaté kotě a mňouklo na pozdrav. Skočilo do
místnosti a zvědavě se rozhlédlo. Vůbec mu nevadilo, že tam stojím a šlo
prozkoumat misky, které měl Šmolek pod oknem. Ten ležel na křesle
stočený do klubíčka a nevěděl o světě. „Vstávej lenochu, máme návštěvu,“
dloubla jsem do kocoura. Líně se protáhl a pak uviděl vetřelce.
|
|
|
Úterý, 24 červenec 2018 |
|
3.
Šmolek Po Michalově návratu se
ukázalo, že naše sympatie jsou vzájemné a já už naštěstí nemusela hledat další
střechu nad svou čerstvě dostudovanou hlavu. Aspoň prozatím. Zlé bylo, když si Michalova bývalá přítelkyně přijela pro Bruťáka. Tajně jsem
se utěšovala myšlenkou, že třeba ještě zůstane v cizině nebo že si ho z
nějakých důvodů nebude chtít vzít k sobě.
|
|
|
Čtvrtek, 19 červenec 2018 |
2. Bruťák - V době studií jsem se díky touze po samostatnosti plácala po nejrůznějších podnájmech. Jeden byl lepší než druhý. V prvním byla hrozná zima, v dalším snad stádo slonů, které mi věčně dupalo nad hlavou a ve třetím pro změnu mravenci. Ti sice nedupali, ale i když jsem se jich snažila všemožně zbavit, byli úplně všude. Po zvířátkách jsem sice toužila, ale tyhle chlapíky jsem tím zrovna nemyslela.
|
|
|
Úterý, 17 červenec 2018 |
Knížka, kterou ode dneška budete moci na Kudlance číst na pokračování, je z rodu těch, které navodí příjemnou náladu, i když se v ní místy píše o vážných až smutných věcech. Není to jen sbírka humorných příběhů, ale poutavě vylíčený život mladé novinářky. Aby to neměla jednoduché, dostala do vínku zvláštní zvířecí gen, který způsobuje jak její bezmeznou náklonnost k nejrůznějším živočichům, tak jejich neobvyklou přilnavost k ní.
|
|
|
Čtvrtek, 12 červenec 2018 |
 Byl jednou jeden král, který měl svých sedm vlků a těm předhazoval každého poddaného, který ho rozčílil. I stalo se, že jednoho dne sluha, který byl zrovna odsouzený k roztrhání vlky (kvůli nějaké drobnosti, malichernosti) namítl: „Můj vzácný pane, ochotně jsem ti sloužil sedm let, a takhle se mi odvděčíš? Za jediný prohřešek? Dopřej mi, prosím, ještě týden života.“ Král blahosklonně souhlasil. |
|
|
Úterý, 10 červenec 2018 |
 Tyhle dvě zvláštní ženštiny nejasných kontur mě nenápadně provázejí celým životem. Tedy skoro celým. Přesně si vzpomínám, kdy se poprvé objevily. Byly mi asi tak čtyři roky, když mě poprvé přes celý víkend hlídala babička Hedvika. Večer mě uložila do dřevěné dětské postýlky po strejdovi Fanoušovi, ze které mi čouhaly nohy mezi šprušlemi, sedla si na židli, sepjala ruce a povídá: |
|
|
Pátek, 22 červen 2018 |
 Je pravda, že
jsem v naší kavárničce měl posezení s bývalým kriminálním vyšetřovatelem Janem
Honzíkem docela často. Poseděli jsme při sklence červeného a vždy z něho vypadl
zajimavý příběh. Nelenilo ani mé já a vše jsem si zapisoval do připraveného
notesu. |
|
|
Úterý, 05 červen 2018 |
 Povím vám pohádku o muži, který naučil salát zpívat… Byl jednou jeden muž a ten neměl rád hlávkový salát. Měl rád maso a buchty, ale salát by nepozřel. Tak jako většina lidí si nedokázal představit, že by někdo jiný mohl mít rád tu ošklivou, zelenou věc, když jemu nechutná. |
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Následující > Konec >>
|
| Výsledky 27 - 39 z 538 |
