Kdo nemá nějaký "pozemek" a má jen květináče, ten mne pochopí... Ale jsem přesvědčená, že i ty a ti, co mají latifundie, milují domácí kytičky taky. A to ani nemluvím o tom, pokud jsou to už květiny mnohaleté, případně dárky od někoho, kdo už nežije. Jeden takový problém právě mám. Voskovka, kterou mi před dávnými roky darovala maminka, tehdy vlastně jen takový aplégr, se mi během měsíce osypala jakýmsi prevítem!

Tvoreček, který je na svá léta neuvěřitelně nabitý energií. Chová se občas zcela neúměrně svému vzrůstu a běžným zvyklostem. Občas si myslím, že má v sobě zakódováno dokonce cosi z pavouka... Velice ráda totiž leze po výškách. Když byla malá, byla můj velký mazel. Nyní je to tvrdohlavá mrška, která ač malinká, ovládá celou naši rodinu.

Byla identifikována nová choroba, pravděpodobně způsobená virem, šířícím se mezi majiteli psů. Podle všeho již existuje delší dobu, ale teprve nedávno ji kdosi popsal a začal studovat. Nazývá se syndrom získané posedlosti psy. Nejprve se vědci domnívali, že je psychické povahy, ale poté, co se dva mladí výzkumníci našeho ústavu náhle rozhodli stát se chovateli a vystavovateli, uvědomili jsme si,že se jedná o infekčního činitele. Naši epidemiologové určili stádia této choroby a pro ně typické symptomy:

Téměř tři čtvrtiny českých domácností chová doma nějaké zvíře jako domácího mazlíčka. Nejčastěji jde o psy (48 procent), kočky (31 pct.) a hlodavce (17 pct.). Domácí mazlíčky podle studie nadprůměrně často chovají domácnosti s dětmi, lidé s vyšším vzděláním, s průměrnými příjmy a z menších obcí do 5000 obyvatel. Průměrný věk chovaného psa je 6,5 roku, váží přibližně 17 kg, je nekastrovaný a nemá průkaz původu.

Do všeobecných stesků nad mizernou prací Policie ČR se připojím se zkušeností přesně opačnou - kterak muži zákona profesionálně a hladce vyřešili prekérní situaci, do které se dostanou náhodní turisté, kteří se zalíbí cizí koze domácí...  Moji rodiče bydlí v malebném jihočeském městečku, jehož okolí je ideální pro zdravotní i romantické vycházky. Vydali jsme se tedy jednoho dne s celou rodinou na jednu z takových vycházek. Trasa vedla kolem samot, nacházejících se několik kilometrů za městečkem.

Bojím se psů a zrovna dnes se mi stalo, že když jsem se loučila mezi dveřmi s návštěvou, tak šla dolů po schodech sousedka se svým psem; pes neměl náhubek ani vodítko. Zahlídl u nás předsíni kočku a nabral takovou rychlost, že jsem ani nestihla zareagovat a zavřít dveře - a už ji u nás v bytě honil, byl úplně rozzuřen.