Jsem dva roky ženatý a máme půlroční holčičku. Manželka je s dcerkou doma, já chodím do práce. Samozřejmě doma pomáhám, nakupuji, zařizují vše potřebné, o víkendu pomáhám s úklidem, s malou jezdím s kočárkem na procházky, hrajeme si. A vše je bezvadně. Jakmile ale vyrážím dělat něco jiného, než co se přímo týká rodiny, tak je to hned velký problém. Dřív jsem hodně hrál fotbal a plaval, minimálně 2x týdně jsem sportoval.

Přeji dobrý den a zdravím Kudlanku a všechny čtenáře. Pokusím se zde krátce nastínit svou situaci a dodat otázky, na které bych potřebovala vaši radu. Bydlím s matkou v pronájmu, v současné době mne živí ona ze svého platu, tedy co se týče bydlení a jídla. Máme ale dost špatné vztahy, někdy má hysterické záchvaty, bije mě, vyhrožuje, je to psychický i fyzický teror, po posledních několika scénách, kdy jsem už i utekla spát ke kamarádce, jsem si řekla STOP, stěhuju se!

Tohle, o čem vám dnes budu  psát, se na Kudlance už párkrát přetřásalo, a stejně tak se občas řeší i jinde. Dokonce si myslím, že to v současné době leží v hlavách mnoha dalších lidí - a nejen jako drobný problém. Ptáte se co? KNIHY. Ty krásné papírové, brožované i vázané, beletrie i naučné, knihy nejrůznějších kvalit, stáří, oborů, cen... Všechny ty, které máte doma.

Chodím s přítelem čtyři měsíce. Plánujeme společnou budoucnost, vše je vynikající, kromě jedné věci. Jeho bývalka, se kterou se rozešel téměř před osmi měsíci, ho stále bombarduje textovkama. Zpočátku to vypadalo nevinně, psala např., kdy mu pošle peníze, co mu dluží apod. Jenže v poslední době přicházejí textovky od ní téměř každý den a jsou stále osobnější.

Pracuji v advokátní kanceláři, jsme tu spíš jako jedna velká rodina, než normální zaměstnanci. Všichni se dobře a dlouho známe a doposud jsem myslela, že máme navzájem výborný vztah, podmínky a komunikaci. Doposud. Ale co se stalo: jeden z mých kolegů se před několika dny pokusil zabít. Všichni jsme z té zprávy byli v šoku.

Mé dceři je už dvacet let, ale stejně si myslím, že ještě není úplně dospělá. Prostě se bojím, že právě přišla o něco pěkného. Chodila něco přes rok s o dva roky starším Markem. Marek je opravdu výjimečný mladý muž. Pracuje ve firmě svých rodičů, je neuvěřitelně milý, hodný, k mé dceři se choval vždy absolutně úžasně.

Milí přátelé, snad se budu moci s vámi poradit. Kudlanku čtu už hodně dlouho, líbí se mi, jak je různorodá, i jak dobře v případě potřeby radíte druhým. Takže tady je můj problém: mám pocit, že jsem až moc závislá na své mámě. Ano, jsem jinak zcela normální, jsem dospělá, už dost dlouho vdaná žena, mám dvě malé děti, hodného manžela. Pracuji, jsem učitelka na základce, takže mám i celkem dost času na děti, a jak víte, přes léto mám víc volna.