|
Neděle, 11 červen 2017 |
 Rodiče budou teď slavit významné výročí svatby a je pochopitelné, že bude velká oslava. Jsem prostřední ze tří sourozenců, všichni máme rodiny a děti. No a pak jsou tu tety, strýcové, jejich děti… Takže, když se všichni sejdeme, je nás opravdu dost. Dle vzoru “o nás, bez nás” bylo všemi rozhodnuto (opět), že ta velká oslava pro všechny, bude zase u nás doma. (Ano, opět.) |
|
|
Čtvrtek, 08 červen 2017 |
Kamarádka M. bude příští měsíc slavit 25. narozeniny a rozhodla se, že to bude ohromná událost a bude se slavit celý víkend. Jedná se přibližně o 40 lidí, máme se sejít v pátek večer v jednom baru a slavit tam. Následně se pokračuje v sobotu na diskotéce, ale to už je jen pro užší okruh a má to být jen dívčí jízda. |
|
|
Středa, 07 červen 2017 |
 Mám problém: ten první se týká mne a mého občasného spoluložníka. Kayo je skřivánek, to je už jasná věc. Slepice ještě řáděj, ale on už chrní. Slepice ještě spěj, a on už mne budí! |
|
|
Čtvrtek, 01 červen 2017 |
 Moji milení, dovoluji si vás všechny upozornit na jednu převelice vážnou a závažnou věc. A věřte, že to fakt není legrace (i když to na první pohled tak vypadá), ale holý a smutný fakt. Pokud uveřejním nějaký článek, u kterého si dám velký pozor, aby neobsahoval nic „protistátního, rasistického, diskriminačního, pomlouvačného, nepravdivého, xenofobního, aby se nejednalo o trestný čin hanobení rasy či podněcování k rasové nesnášenlivosti atd. atd.“, a vy poté pod ním napíšete „něco“, co vám nekalého slina na jazyk přinese, nestane se nic vám, ale mně bude vyměřena – soudem – mastná pokuta. |
|
|
Středa, 31 květen 2017 |
Dobrý den, milé Kudlanky. Ráda bych se zeptala na váš názor. Bydlím v 1. patře panelového domu. Tedy v podstatě dole. Vedle našeho domu je druhý dům, oba spolu svírají pravý úhel a plocha mezi nimi je zatravněná. Jedná se o mírný svah, který v zimě slouží k sáňkování a celoročně jako výběh pro psy (i když tu žádné takové označení není). |
|
|
Středa, 31 květen 2017 |
Už si vůbec nevím rady se svou čtyřletou dcerkou. Normálně je moc hodná, poslušná, milá… ale jak se rozčílí, je to naprosto šílené dítě. A k rozčílení ji stačí přitom strašlivé málo. Jakmile to jednou propukne, je úplně neovladatelná. To pak křičí, skáče kolem, dupe, mlátí sebou, mlátí rukama … a pak třeba najednou ke mě přiběhne, obejme mě, a já se k ní sehnu a ona za minutu pokračuje v tom řádění. Byla jsem s ní i u pediatra, ale nic, co bych už nevyzkoušela, jsem se nedozvěděla. |
|
|
Úterý, 30 květen 2017 |
Můj problém není nijak vážný, ve srovnání s těmi všemi starostmi, co tu čtu a vidím všude kolem, za což jsem opravdu rád. Ale přeci jen, to musím přiznat, mne to vzalo. Takže - když bylo synovi deset, manželka zemřela a od té doby jsem ho vychovával sám. Ted je mu třicet, a řekl bych, že máme celkem dobrý vztah. On bydlí v Praze, já stále u nás, na menším městě na Moravě. Přibližně tak třikrát do roka přijede on za mnou, 3 - 4 x přijedu za ním do Prahy já.
|
|
|
Neděle, 28 květen 2017 |
Připadám si, že jsem tak nějak v životě na dně a nevím, jak se z toho vyhrabat. A teď přišlo ještě tohle „potvrzení mého selhání“, ale abych vysvětlil. Chodil jsem na střední školu a měli jsme tam celkem dobrou třídu a lidí kolem. Už jsme se sešli jednou - po deseti letech - a teď to bude podruhé. Problém je, že já jsem byl na škole vždy označován jako ten, co to dotáhne daleko. A dost dlouho to tak i fungovalo.
|
|
|
