Výběr svíček je nepřeberný. Možná máte nejraději právě ty krásně barevné a navoněné. Věděli jste však, že si jimi poškozujete zdraví, ať už své nebo svých blízkých? Nejdůležitějšími faktory jsou kvalitní vosk, kvalitní knot, absence barviv a v případě vonných svíček organické esenciální oleje. Většina těch, které jsou běžně k dostání, je totiž z parafinu, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě nafty a motorového oleje - tedy ropný produkt.

Jsem člověk, zákonů a nařízení dbající, nedotýkám se drátů ani spadlých na zem. A tak mě, v záplavě drtivých mediálních informací napadla hrůzná myšlénka: Co když zrovna já jsem ten superpřenášeč a vůbec o tom nevím? Nadšeně jsem teda uvítal možnost bezplatnýho plošnýho antigenního testování. Dokonce každých 5 dnů. Skvělý!

Pochybuji, že je někdo, kdo ještě neviděl žabinec… taková malá rostlinka, jeden až tři lístky o velikosti 1 – 8 mm, z níž dolů volně visí kořínek, dlouhý 1 – 2 cm. Plave si na vodě rybníků, tůní, slepých ramenech řek, všude tam, kde je stojatá, nebo pomalu tekoucí voda, a vytváří na hladině překrásné zelené koberce. Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe. A víte, proč vám o něm dnes píšu? Tak tohle asi neuhodnete...

Slýcháme to pořád dokola – advent by měl být časem zastavení a rozjímání. O to zastavení mi tentokrát nejde, sám sebe přistihnu i několikrát denně, že místo práce jen tak stojím a nedělám vůbec nic. Zato to rozjímání mi dlouho vrtalo hlavou. Co to vlastně je? Něco jsem si o něm přečetl a pokud jsem to dobře pochopil, je to vlastně přemýšlení o věcech, na které v každodenním shonu nenacházíme čas. Jenže – co je to vlastně za věci?

Dávno, dávno tomu, měla jsem tenkrát jen svou jedinou prvorozenou, byly jí necelé dva roky, a moje maminka mi tenkrát nabídla, že s ní pojede na hory. Jely do takové prostinké horské chalupy, kterých bývalo v Krkonoších něurekom; opravená dřevěná chalupa s velkou místností a čtyřmi pokojíky. Patřila podniku mého táty a jezdilo se tam na podnikovou rekreaci.

Lidé v Severní Koreji jsou nuceni vzdát se svých psů, které úředníci následně posílají na maso do místních restaurací. Kim Čong-un zakázal vlastnictví mazlíčků jako kapitalistickou dekadenci, protože obyčejní lidé v KLDR mají chovat pouze prasata a jiná hospodářská zvířata. Přestože majitelé zvířat Kima v soukromí proklínají, proti zabavení svého pejska nemohou nic dělat. Odmítnout vyhovět úřadům totiž je vykládáno jako akt vzdoru proti vůdci.