Tak už jsem pár dnů zase v Praze. Snažím se ráno vstávat. No, musím, já si dojdu doma, ale Kayouk musí ven. A tak se fofrem obhodím nějakými těmi hadérky a už vyrážíme. Což o to, tady zvládám těch cca deset tisíc kroků za den, přeci jen je tu snesitelněji. Ale časový posun mi dává pořád zabrat. Naštěstí máme vyšlapanou cestičku, naštěstí je pes vychovaný, aby si mne hlídal, naštěstí tu moc aut nejezdí... Robert mne napomíná, když vidí, že ho mám navolno: "Hele, přejedou ti ho jen jednou, a co si pak počneš?"

Vzít kus kamene a udělat z něj něco krásného není výsada uměleckých sochařů, dokážou to i kameníci. Pokud vás zajímá něco málo o jejich historii, pokračujte ve čtení… Kámen lidé využívají od nepaměti, ať už jako nástroj, zbraň či ke stavbě, ne nadarmo jsme před tisícovkami let měli dobu kamennou. Od té doby však opracovávání kamene udělalo značný pokrok a dnes používané technologie by pračlověka pravděpodobně vyděsily.

Víte, jak poznáte, že se z vás stal protivný nepřející dědek nebo omezená hloupá bába? Tak, že začnete nadávat na mládež, že má ty rypáky furt zabořené v mobilech a počítačích a na fejsbucích a že věčně hraje počítačové hry, kdežto za vašich mladých let lidi chodili do přírody, sportovali a normálně si mezi sebou povídali. Mezi námi, dělali to jen proto, že neměli mobily a počítače a fejsbuky. Možná budete trvat na tom, že i kdybyste je vy tenkrát měli, určitě byste je nepoužívali. Možná ne. Jenže to dneska na fejsbucích tvrdí kdekdo.

Kam se podíváte, tam doporučují jablečný ocet. Je produktem fermentace, což je proces, při kterém jsou cukry rozštěpeny bakteriemi a kvasinkami. V prvním stupni jsou cukry přeměněny na alkohol a ten se dál fermentuje na ocet. Vyrábí se bez přidání kvasinek či bakterií octového kvašení. A díky tomu, že je tepelně neupravený, je vítanou potravinou pro milovníky zdravého životního stylu, a také pro vitariány, což jsou lidé, kteří jí výhradně syrovou stravu.

Tak si to představte - nevím jak, nevím čím, ale podařilo se mi totálně si zazmatkovat v laptopu. Takže mi dva dny vůbec nešlo se ani připojit k poště, vůbec k ničemu, natož psát nějaké zajímavé texty pro moje drahé čtenářky a čtenáře... No, už se to rýsuje, zítra se přes TimeViewer připojím k mému děsně chytrému synáčkovi a pevně doufám, že se ta elektronická mrcha povede rozhýbat. Mám tolik novinek!!!! Tak vydržte - moji drazí!!!!

Véronique Genest, vlastním jménem Véronique Raymond Marie Combouilhaud, se narodila 26. června 1956 ve dvacetitisícovém francouzském městečku Meaux. Její matka, Colette, pracovala jako sekretářka a otec, Xavier, byl lékařem. Má dva mladší bratry - Nicholase a Frederika. Stát se herečkou bylo jejím snem už od dětství. Před kamerou stanula poprvé v roce 1980 ve slavném filmu Bankéřka, ale stejně jako ostatní zůstala ve stínu slavné Romy Schneider, která hrála hlavní roli.