Jsem jedináček, což mi bylo celý život děsně líto. Ale máma měla tenkrát TBC, a strašně se bála, že nebude moct mít děti. Takže, sotva se z toho dostala, začala jsem se klubat já. Pochopitelně, že se s tou novinkou pochlubila až po pěti měsících, kdy už mne nikdo a nic nemohlo ohrozit. Přesto jsem nebyla žádné ňuňátko, prý jsem měla přes čtyři kila, což v té hubené době bylo docela dost.

Možná, že jste někdy viděli známá osmerčata, která žijí teď v Kalifornii. Nadya Sulemanová, je přivedla na svět v roce 2009 – a není to dávno, co děti oslavily dvanácté narozeniny. Dokonce dost dlouho se vysílala reality show o jejich životě. Mj. jejich maminka má těch dětí celkem čtrnáct - není to žádná troškařka. Teď ji ovšem trumfla pětadvacetiletá Halima z Mali, které se narodila DEVATERČATA…

Kriminalisté řeší desítky případů se škodami v řádu milionů korun. Policie České republiky v posledních týdnech zaznamenala vzrůstající aktivitu skupiny osob, které využívají jednu z metod sociálního inženýrství a to takzvaný vishing. Jedná se o princip, který je založený na telefonních hovorech, kdy se   volající (podvodníci) zpravidla představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení vašeho bankovního účtu.

IOT (Internet of Things) zařízení, tedy ta, která lze nějakým způsobem připojit do internetu, postupují do všech odvětví. Dokonce i mezi erotické pomůcky. A jelikož je situace kolem zabezpečení některých IOT zařízení “veselá”, může tak být “veselo” i v rozkroku. V březnu se například objevila velká analýza společnosti ESET, která se zaměřuje na chyby v těchto dvou hračkách pro dospělé:

Přišourá se v typických dřevácích a fistulí pronese vtipnou hlášku, kterou zakončí charakteristickým chachá. Aby byl komický dojem dokonalý, protočí svá kukadla, a u publika má vyhráno... Bylo to roku 1920, kdy Josef Skupa začal v plzenském loutkovém divadle vystupovat s panem Spejblem. Ten nejdříve byl ve dvojici s Kašpárkem, ale – nebylo to ono. A tak roku 1926 vytvořil Gustav Nosek jako překvapení pro Skupu zmenšenou a vylepšenou kopii Spejbla. 

Stejně tak, jako kdysi Špinarová dokázala zazpívat i text lístku na tramvaj, tak já zase přečtu všechno, co má písmenka a dostane se mně pod ruku, pokud to je pro mne v nějakém srozumitelném jazyce. Je jedno jestli historický román, literatura faktu, klidně i růžovka a fantasy, detektivky, ale když si mám vybrat, tak je to sci-fi. Možná právě proto jsem s těmi „kecacími“ technologiemi opatrná...